115 C 6/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr Aleksandrou Zubkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro 25 962,62 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 225,70 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 225,70 Kč za dobu od 1. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 24 736,92 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 24 736,92 Kč za dobu od 1. 5. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne 14. 5. 2020 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 25 962,62 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 23 796,65 Kč za dobu od 1. 5. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy ze dne 21. 1. 2018 poskytla žalované revolvingový úvěr. Žalovaná čerpala úvěr do částky 51 898,70 Kč a zavázala se jej hradit měsíčními splátkami ve výši 5% z dlužné částky, nejméně 500 Kč. V souladu se smlouvou o úvěru vyúčtovala žalobkyně žalované smluvní pokutu za prodlení se splácením úvěru ve výši 0,1 % denně ze splátky v prodlení, s jejímž splacením se žalovaná dostala do prodlení více než 30 dnů. V případě tohoto úvěru žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě smluvní pokuty ve výši 288 Kč formou automatizovaných písemných upomínek, naposledy dopisem ze dne 25. 3. 2020. Dopisem ze dne 25. 3. 2020 žalobkyně odstoupila od smlouvy a ke dni účinnosti odstoupení, tj. ke dni 30. 4. 2020, žalovaná dluží žalobkyni jistinu ve výši 22 459,40 Kč, úroky ve výši 2 165,97 Kč, pojistné ve výši 449,25 Kč, poplatky za upomínky ve výši 600 Kč a smluvní pokutu ve výši 288 Kč. Dne 14. 1. 2021 žalobkyně v doplnění žaloby uvedla, že ověřovala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy a zjistila, že žalovaná je vdaná, bydlí v nájmu, je na mateřské dovolené, měsíční příjmy domácnosti žalované jsou ve výši 27 100 Kč a její měsíční náklady na bydlení činí 8 000 Kč. Dále žalobkyně učinila dotaz na [příjmení] a na další registry dlužníků.

2. Žalovaná se nevyjádřila k žalobě.

3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalované byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 15. 1. 2021. Žalovaná se dosud nevyjádřila, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.

5. Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 21. 1. 2018 se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr do výše 45 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit s úrokem ve výši 22,68% ročně, poplatkem ve výši 69 Kč měsíčně a pojistným ve výši 4,99 % z měsíční splátky úvěru. Splátky byly stanoveny na 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč měsíčně. Sjednána byla smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky, poplatek za vymáhání ve výši 600 Kč a poplatek za upomínku ve výši 100 Kč. Žalovaná požádala část úvěru ve výši 10 398 Kč jako účelový úvěr k úhradě kupní ceny zboží (pračka a sušička), se splácením 11 měsíčními splátkami ve výši 1 090 Kč.

6. Podle bodu 3. 2 Produktových podmínek pro revolvingové úvěru účinných ode dne 1. 11. 2017, jež jsou nedílnou součástí smlouvy o revolvingovém úvěru, je banka oprávněna odstoupit od smlouvy v případě prodlení s úhradou dvou a více splátek nebo pro prodlení s úhradou jedné splátky delší než tři měsíce. Účinnost odstoupení nastává posledního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci odeslání odstoupení.

7. Z Oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 18. 9. 2015 bylo zjištěno, že žalovaná ode dne 10. 9. 2015 pobírala rodičovský příspěvek v měsíční výši 6 000 Kč.

8. Z přehledu čerpání a splátek bylo zjištěno, že žalovaná uhradila celkem částku 50 673 Kč a ke dni 18. 3. 2020 dluží částku 25 962,62 Kč (tj. jistina ve výši 22 459,40 Kč, úroky ve výši 2 165,97 Kč, pojištění ve výši 449,25 Kč, poplatky ve výši 600 Kč a smluvní pokuta ve výši 288 Kč).

9. Dopisem ze dne 25. 3. 2020 žalobkyně odstoupila od smlouvy a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 25 963 Kč.

10. Dopisem ze dne 4. 5. 2020 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky s upozorněním na podání žaloby v případě jejího neuhrazení.

11. Z výše uvedených listinných důkazu soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: mezi účastnicemi řízení byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí peněžních prostředků. Žalobkyně poskytla peněžní prostředky žalované, ta je však nehradila řádně a včas, žalobkyně proto odstoupila od smlouvy s účinností ke dni 30. 4. 2020, došlo k zesplatnění pohledávky žalobkyně ve výši 25 962,62 Kč a tento dluh dosud nebyl uhrazen. Žalobkyně vyhotovila pro žalovanou předžalobní výzvu, její odeslání nebylo prokázáno.

12. V řízení je cizí prvek, neboť žalobkyně je zahraniční právnickou osobou podle § 3024 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a § 26 odst. 1 věta druhá zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Soud proto zkoumal, zda je mu dána pravomoc rozhodnout v této věci. Článek 18 bodu 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I bis), stanoví, že pravomoc českých soudů je dána v případě, že žalovaný-spotřebitel má bydliště na území České republiky. Rozhodným hmotným právem je právní řád České republiky, neboť smluvní strany provedly volbu práva v rámci Všeobecných obchodních podmínek (viz čl. 3 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/ 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy).

13. Po právní stránce věci se soud prvně zabýval otázkou, zda žalobkyně splnila povinnosti dané jí § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a článkem 8 Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008 ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru, tj. zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, neboť žalovaná byla při uzavření úvěrové smlouvy v pozici spotřebitele a z toho důvodu jí slouží zákonem daná ochrana. Dle názoru soudu k odbornému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nepostačí informace sdělené spotřebitelem během sjednávání úvěru, nezbytné je veškeré příjmy a veškeré výdaje spotřebitele ověřit doložením příslušných dokumentů (pracovní smlouva, výplatní lístek, potvrzení o výši nájemného apod.). Žalobkyně netvrdila a ani nedoložila v rámci tohoto řízení, že zkoumala úvěruschopnost žalované výše popsaným způsobem a následkem porušení této zákonem stanovené povinnosti je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, tj. její neplatnost od samého počátku, přičemž soud přihlíží k absolutní neplatnosti právního úkonu z moci úřední. Na základě neplatné smlouvy žalovaná čerpala částku 51 898,70 Kč a uhradila celkem částku 50 673 Kč, je tedy podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) z neplatné smlouvy povinna vrátit žalobkyni částku 1 225,70 Kč. K úhradě dluhu byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne 25. 3. 2020, žalobkyně má nárok na úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z., jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné smlouvy nevzniklo právo na úhradu poplatků, úroků, pojištění, smluvní pokuty.

14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.