115 C 64/2026

Plný text

Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného pro 14 538,66 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 026,91 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 11 026,91 Kč za dobu od 24. 1. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 511,75 Kč s úrokem ve výši 1 233,21 Kč, s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 12 738,66 Kč za dobu od 17. 12. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 554,94 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 14 538,66 Kč za dobu od 17. 12. 2025 do 23. 1. 2026 a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 3 511,75 Kč za dobu od 24. 1. 2026 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 845 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 538,66 Kč s úrokem ve výši 1 233,21 Kč, s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 12 738,66 Kč za dobu od 17. 12. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 554,94 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 14538,66 Kč za dobu od 17. 12. 2025 do zaplacení. Právním titulem žalované pohledávky je smlouva o úvěru č. 016479249R uzavřená mezi účastníky řízení dne 31. 3. 2024, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný nedodržel smluvní povinnost splácet řádně a včas sjednané úvěrové splátky, a proto žalobkyně prohlásila úvěr ke dni 14. 7. 2025 za splatný. Žalobkyně uvedla, že žalovaný dosud uhradil na úvěr částku 8 973,09 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy, vycházela zde z průměrného příjmu žalovaného za 3 měsíce předcházející měsíci uzavření smlouvy ve výši 59 997,67 Kč. Měsíční výdaje žalovaného žalobkyně vypočetla na základě transakcí na běžném účtu žalovaného na částku 36 709,75 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění žalované částky před podáním žaloby.

2. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě.

3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně již v rámci žaloby souhlasila s tímto procesním postupem. Žalovanému byla dne 30. 4. 2026 doručena do vlastních rukou postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř. žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Jak plyne z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, a rovněž z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , jednání je zapotřebí nařídit tam, kde tvrzení účastníků jsou sporná (Nejvyšší soud hovoří o diametrálně odlišných tvrzeních stran řízení)a skutkový stav věci nelze zjistit na základě předložených listinných důkazů. V našem případě je žalovaný pasivní, proto nevznikl spor mezi tvrzeními účastníků. Soud věc posoudil na základě listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Soud učinil následující skutková zjištění.a) Z Informace z , právnická osoba, bylo zjištěno, že žalovaný měl v rozhodné době uzavřené další 3 úvěrové smlouvy a jeho měsíční splátkové zatížení bylo ve výši 4 000 Kč.b) Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný poskytl žalobkyni tyto informace o své majetkové situaci: je ženatý, bydlí v nájmu, v domácnosti s žalovaným bydlí další tři osoby, jeho průměrný měsíční příjem činí 45 000 Kč, jeho pravidelné měsíční výdaje (bez splátek úvěrů) jsou ve výši 3 000 Kč, na splácení úvěrů vynaloží částku 5 998 Kč měsíčně.c) Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, za měsíc březen 2024 bylo zjištěno, že žalovaný pobíral , podezřelý výraz, ve výši 26 544 Kč, čerpal a splácel další úvěry, jeho pravidelné měsíční výdaje nelze na základě tohoto listinného důkazu stanovit.d) Ze smlouvy o úvěru (dále jen „Smlouva“) bylo zjištěno, že ji uzavřeli účastníci řízení dne 31. 3. 2024, žalovaný podepsal Smlouvy na dálku v rámci internetového bankovnictví. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 14,77 % ročně, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal splatit úvěr v 96měsíčních splátkách.e) Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, bylo zjištěno, že dne 31. 3. 2024 žalovaný čerpal úvěr ve výši 20 000 Kč.f) Z přehledu splátek bylo zjištěno, že žalovaný dosud uhradil na úvěr ze Smlouvy částku 8 973,09 Kč.g) Z dopisu označeného jako 1. upomínka bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné splátky úvěru ze Smlouvy.h) Z dopisu ze dne 16. 7. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že z důvodu prodlení žalovaného se splácením úvěru ze Smlouvy došlo k jeho zesplatnění ke dni 15. 7. 2025, žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky. Z dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 16. 7. 2025 na adresu žalovaného poštovní zásilku obsahující oznámení o zesplatnění úvěru ze Smlouvy.i) Z dopisu ze dne 14. 1. 2026 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě žalované částky ze Smlouvy ve lhůtě 7 dnů ode dne odeslání výzvy a upozornila ho na podání žaloby v případě nezaplacení. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dne 16. 1. 2026 zástupce žalobkyně zaslal poštovní zásilku obsahující předžalobní výzvu k plnění na adresu žalovaného.

5. Z dalších předložených listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.

6. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě Smlouvy úvěr ve výši 20 000 Kč, tuto částku zaslala na bankovní účet žalovaného. Žalovaný dosud uhradil na úvěr částku 8 973,09 Kč. Ke dni 15. 7. 2025 žalobkyně úvěr zesplatnila. Při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela z informací získaných od žalovaného, dle výpisu z bankovního účtu žalovaného žalovaný v březnu 2024 pobíral , podezřelý výraz, ve výši 26 544 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění žalované částky ve lhůtě 7 dnů ode dne odeslání výzvy, tj. ve lhůtě do 23. 1. 2026, když předžalobní výzva k plnění byla odeslána žalovanému dne 16. 1. 2026.

7. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

10. Smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je smlouvou o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaný byl při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Žalobkyně byla vyzvána k označení důkazů na podporu tvrzení o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, proto zde nevyvstala potřeba nařízení jednání a opětovného vyzvání žalobkyně ke splnění důkazní povinnosti ve smyslu § 118a o. s. ř. Žalobkyně však ani k výzvě soudu neprokázala, že by zkoumala s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy, jak vyžaduje výše citovaný § 86 odst. 1 ZoSÚ. Byla prokázána toliko aktivní majetková stránka žalovaného v březnu 2024 (tj. v měsíci uzavření Smlouvy), jaké měl žalovaný pravidelné měsíční výdaje v rozhodné době prokázáno nebylo. Žalobkyně tedy neprokázala, že by si počínala s odbornou péčí při zjišťování majetkových poměrů žalovaného v rozhodné době, a proto má soud za to, že žalobkyně nedodržela tzv. princip odpovědného úvěrování, který ve svém důsledku chrání jak žalovaného – schopnost splatit poskytnutý úvěr, tak poskytovatele úvěru – dobytnost jeho pohledávky. Soud hodnotí Smlouvu jako neplatnou podle § 87 odst. 1 věta prvá ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému z titulu Smlouvy částku 20 000 Kč, na kterou žalovaný dosud uhradil částku 8 973,09 Kč, proto soud zavázal žalovaného k zaplacení žalobkyni částky 11 026,91 Kč jakožto dosud neuhrazené jistiny spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitel (žalovaný) povinen vrátit dosud neuhrazenou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný netvrdil v rámci řízení nic o svých majetkových poměrech, neunesl proto svou procesní povinnost – tvrdit a následně prokázat svá tvrzení před soudem. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, mimo jiné uvedl: „…Je to spotřebitel jako dlužník, kdo je nositelem procesní povinnosti ve sporném řízení skutkově tvrdit, jaké jsou jeho možnosti splnit uvedený dluh, a o takto uplatněných skutkových tvrzeních navrhnout důkazní prostředky.“ Naopak nelze po žalobkyni požadovat, aby prokazovala, zda byl žalovaný schopen plnit jistinu spotřebitelského úvěru v době, kdy byl k tomu žalobkyní vyzván. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění žalované částky dopisem ze dne 14. 1. 2026, ve kterém mu dala lhůtu k plnění v délce 7 dnů ode dne odeslání výzvy, tj. do dne 23. 1. 2026. Dnem 24. 1. 2026 se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou žalované částky a žalobkyni náleží nárok na úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do smluvních úroků a poplatků soud žalobu zamítl, jelikož z neplatné Smlouvy žalobkyni tyto nároky nepřísluší.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 845 Kč, přičemž tato částka představuje 30 % z celkové výše nákladů řízení žalobkyně (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 65 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 35 %). Náklady řízení žalobkyně jsou v celkové výši 2 815 Kč a představuje je zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna zástupce žalobkyně ve výši 3 x 400 Kč za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“): příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis žaloby, přiznána podle § 14b AT, náhrada hotových výdajů zástupce žalobkyně ve výši 3 x 100 Kč přiznaná podle § 14b AT a částka 315 Kč odpovídající 21% DPH přiznaná podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., přičemž zástupce žalobkyně osvědčil že je plátcem této daně. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 14b AT, neboť žalobkyně zastoupena stejným advokátem podává u zdejšího soudu větší množství žalob na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech. Tato věc nikterak nevybočovala z obvyklé náročnosti takto podávaných žalob. Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku zástupci žalobkyně.

12. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.