115 C 76/2026

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci Anonymizovaný odstavec proti Anonymizovaný odstavec pro 31 243,81 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 29 348,78 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 14 442,45 Kč za dobu od 13. 10. 2025 do zaplacení a částky 1 895,03 Kč, se zamítá.

II. Žádná z účastnic řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 29 348,78 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 14 442,45 Kč za dobu od 13. 10. 2025 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 1 895,03 Kč z titulu smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastnicemi řízení dne 24. 3. 2025. Žalovaná postupně čerpala finanční prostředky od žalobkyně až do částky 14 020 Kč. Žalobkyně nárokuje vůči žalované jistinu úvěru ve výši 13 898,11 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 248,32 Kč, úrok ve výši 14 906,33 Kč, poplatek za službu „Presto“ ve výši 296,02 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 895,03 Kč. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, avšak pokud by soud toto tvrzení neměl za prokázané, pak nárokuje zaplacení žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované.

2. Žalovaná se nevyjádřila k žalobě.

3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně souhlasila v rámci žaloby s tímto procesním postupem. Žalované byla žaloba s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 29. 5. 2026 postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaná se dosud nevyjádřila, a proto má soud za to, že konkludentně souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.a) Z Výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . bylo zjištěno, že žalovaná uvedla žalobkyni tyto informace o své majetkové situaci: bydlí sama, její průměrný měsíční příjem je ve výši 26 000 Kč (v kolonce „výše ověřeného čistého měsíčního příjmu“ je uvedeno 24 000 Kč), pravidelné měsíční výdaje žalované na bydlení činí 12 000 Kč, ostatní výdaje jsou ve výši 6 000 Kč.b) Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“) soud zjistil, že byla uzavřena dne 24. 3. 2025 mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou, žalobkyně poskytla žalované úvěrový limit do výše 22 600 Kč, žalovaná se zavázala řádně a včas hradit splátky úvěru. Žalovaná podepsala Smlouvu za pomocí SMS kódu, který jí zaslala žalobkyně. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky platné ode dne 27. 5. 2024 (dále jen „VOP“), ze kterých bylo zjištěno, že v případě prodlení žalované se splácením úvěru má žalobkyně nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky ode dne prodlení až do zaplacení (bod 8. 4 VOP).c) Z Přehledu bankovních transakcí vyplácených spotřebiteli bylo zjištěno, že žalovaná čerpala úvěr tak, že dne 24. 3. 2025 čerpala částku 4 500 Kč, dne 29. 3. 2025 čerpala částku 2 970 Kč, dne 28. 4. 2025 čerpala částku 800 Kč, dne 29. 4. 2025 čerpala částku 600 Kč, dne 1. 5. 2025 čerpala částku 400 Kč a částku 300 Kč, dne 2. 5. 2025 čerpala částku 400 Kč a částku 300 Kč, dne 6. 5. 2025 čerpala částku 250 Kč, dne 14. 5. 2025 čerpala částku 600 Kč, dne 28. 5. 2025 čerpala částku 800 Kč, dne 30. 5. 2025 čerpala částku 300 Kč a částku 300 Kč, dne 31. 5. 2025 čerpala částku 200 Kč, dne 3. 6. 2025 čerpala částku 200 Kč, dne 4. 6. 2025 čerpala částku 200 Kč, dne 6. 6. 2025 čerpala částku 200 Kč a částku 500 Kč a dne 7. 6. 2025 čerpala částku 200 Kč, celkem tak žalovaná vyčerpala částku 14 020 Kč, a to převodem na bankovní účet č. , č. účtu, .d) Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 21. 4. 2026 bylo zjištěno, že žalovaná je majitelkou bankovního účtu č. , č. účtu, .e) Z dopisu ze dne 28. 1. 2026 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím své zástupkyně k zaplacení žalované částky. Z potvrzení o podání poštovní zásilky bylo zjištěno, že zástupkyně žalobkyně zaslala dne 30. 1. 2016 na adresu žalované poštovní zásilku obsahující předžalobní výzvu k plnění.f) Z dalších listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.

5. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovém závěru. Žalobkyně poskytla žalované na základě Smlouvy úvěrový rámec ve výši 22 600 Kč, žalovaná postupně čerpala úvěr, celkem vyčerpala částku 14 020 Kč. Tato částka byla zaslána na bankovní účet žalované. Žalobkyně vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalované z informací poskytnutých žalovanou. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky před podáním žaloby. Nebylo prokázáno, jaká byla aktivní a pasivní majetková stránka žalované v době uzavření úvěrové smlouvy. Žalobkyně ani k výzvě soudu neuvedla, kolik žalovaná dosud uhradila na poskytnutý úvěr, přičemž je zřejmě, že alespoň částečně plnila, neboť žalobkyně se domáhá jistiny nižší (13 898,11 Kč), než kolik činila výše poskytnutého spotřebitelského úvěru (14 200 Kč).

6. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

9. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 24. 3. 2025 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle výše citovaného § 2 ZoSÚ, rovněž bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované z titulu Smlouvy úvěr ve výši 14 020 Kč celkem. Nebylo prokázáno, jaké byly skutečné pravidelné měsíční příjmy a výdaje žalované v rozhodné době, nebylo tedy prokázáno, že by žalobkyně s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalované tak, jak jí ukládá § 86 ZoSÚ, proto soud hodnotí Smlouvu jako neplatnou podle § 87 odst. 1 věta první ZoSÚ. Žalobkyně sama uvedla, že nebude soudu předkládat žádné další důkazy na podporu tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalované a případně nárokuje toliko bezdůvodné obohacení žalované ze Smlouvy. Ze žaloby plyne, že žalovaná částečně plnila na úvěr ze Smlouvy, neboť žalobkyně ponížila jistinu úvěru (nárokuje na jistině úvěru toliko částku 13 898,11 Kč, ačkoli celková výše úvěru činila 14 020 Kč). Soud proto vyzval žalobkyni usnesením ze dne 17. 4. 2026, které jí bylo doručeno dne 20. 4. 2026, k doplnění tvrzení – k uvedení, kolik celkem žalovaná dosud uhradila na poskytnutý spotřebitelský úvěr ve výši 14 020 Kč. Žalobkyně dosud nereagovala na tuto výzvu soudu. V tomto případě nevyvstala potřeba nařízení jednání a opětovného vyzvání žalobkyně ke splnění povinnosti tvrzení ve smyslu § 118a o. s. ř., neboť žalobkyně byla ke splnění této konkrétní povinnosti již vyzvána výše uvedeným usnesením ze dne 14. 4. 2026. Žalobkyně má podle § 87 ZoSÚ nárok na vrácení dosud neuhrazené jistiny spotřebitelského úvěru, z důvodu její pasivity v řízení však soud nebyl schopen určit, kolik tato dosud neuhrazená jistina úvěru ze Smlouvy činí, a proto soud žalobu zamítl.

10. Nákladový výrok je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., plný procesní úspěch je na straně žalované, té však dle obsahu spisu dosud žádné náklady řízení nevznikly.