115 C 93/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci Anonymizovaný odstavec proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 26 678,98 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 433,98 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 26 433,98 Kč za dobu od 1. 10. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 245 Kč, úroku ve výši 5 215,65 Kč, úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 26 433,98 Kč za dobu od 26. 10. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve 14,75 % ročně z částky 26 678,98 Kč za dobu od 24. 8. 2023 do 30. 9. 2024, úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 245 Kč za dobu od 1. 10. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 245 Kč za dobu od 1. 10. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 109 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 26 678,98 Kč s úrokem ve výši 5 215,65 Kč, s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 26 433,98 Kč za dobu od 26. 10. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 26 678,98 Kč za dobu od 24. 8. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že účastnice řízení uzavřely dne 17. 2. 2020 smlouvu o povoleném přečerpání, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěrový rámec ve výši 1 000 Kč. Dodatkem uzavřeným dne 21. 6. 2021 žalobkyně navýšila úvěrový rámec na částku 16 500 Kč. Žalobkyně uvedla, že zkoumala úvěruschopnost žalované, vycházela při tom z informací poskytnutých žalovanou. Žalovaná uvedla, že její průměrný příjem činí 19 000 Kč měsíčně, ohledně svých pravidelných měsíčních výdajů nesdělila ničeho, proto žalobkyně vycházela ze statistických dat a určila průměrný měsíční výdaje žalované částkou 13 080 Kč. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně přistoupila k jeho zesplatnění ke dni 16. 1. 2024. Žalobkyně uvedla, že žalovaná vyčerpala a dosud nesplatila jistinu úvěru ve výši 26 433,98 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala mlčky souhlas s tímto procesním postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se nevyjádřila k výzvě soudu učiněné usnesením ze dne 24. 3. 2025, č. j. , spisová značka, . Žalované byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 5. 5. 2025 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaná se dosud nevyjádřila, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.

5. Ze Smlouvy o vedení účtu u mBank bylo zjištěno, že ji účastnice řízení uzavřely dne 13. 11. 2019, žalobkyně se zavázala zřídit a vést pro žalovanou bankovní účet.

6. Z Žádosti o poskytnutí povoleného přečerpání bylo zjištěno, že žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí úvěrového rámce ve výši 1 000 Kč. Ke své majetkové situaci uvedla, že je svobodná, žije v nájmu, má vyživovací povinnost vůči 4 osobám, její průměrný čistý příjem ze zaměstnání činí 19 000 Kč měsíčně.

7. Ze Smlouvy o povoleném přečerpání č. GNN109561535 /2020 (dále jen „Smlouva“) bylo zjištěno, že ji uzavřely účastnice řízení dne 17. 2. 2020, Smlouva byla uzavřena za pomocí prostředků komunikace na dálku, žalovaná ji uzavřela v rámci internetového bankovnictví. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve formě povoleného přečerpání do částky 1 000 Kč.

8. Z Žádosti o navýšení limitu povoleného přečerpání bylo zjištěno, že žalovaná požádala žalobkyni o navýšení úvěrového limitu na částku 16 500 Kč, ke své majetkové situaci uvedla, že žije v registrovaném partnerství, má vyživovací povinnost vůči dvěma osobám, průměrný čistý příjem žalované činí 45 000 Kč měsíčně, žalovaná nesplácí žádné jiné úvěry.

9. Z dodatku č. GNN100962820 ke Smlouvě bylo zjištěno, že ho účastnice řízení uzavřely dne 21. 6. 2021, žalobkyně navýšila úvěrový limit na částku 16 500 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 18,9 % ročně.

10. Z dopisu ze dne 7. 11. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné splátky úvěru a upozornila ji na to, že v případě nezaplacení žalobkyně tímto dopisem odstupuje od Smlouvy. Z dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně dne 7. 11. 2023 zaslala na adresu žalované poštovní zásilku obsahující dopis ze dne 7. 11. 2023.

11. Z Výpisů z bankovního účtu žalované č. , č. účtu, bylo zjištěno, že zůstatek ke dni 20. 11. 2023 byl záporný, činil mínus 26 433,98 Kč. Dále bylo zjištěno, že žalovaná měla v období prosinec 2019 až leden 2020 (tj. před uzavřením Smlouvy) průměrný příjem ve výši 10 759 Kč, její pravidelné měsíční výdaje v období před uzavřením Smlouvy nelze z těchto výpisů určit. V období březen 2021 až květen 2021 (tj. před uzavřením Dodatku ke Smlouvě, kterým byl navýšen úvěrový limit) byl průměrný příjem žalované ve výši 15 736 Kč, její náklady na bydlení činily 8 390 Kč.

12. Z dopisu ze dne 17. 9. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého zástupce k úhradě žalované částky ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy s upozorněním na podání žaloby v případě jejího nezaplacení. Z poštovního podacího lístku bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně zaslala dne 17. 9. 2024 na adresu žalované poštovní zásilku obsahující předžalobní výzvu k plnění.

13. Z dalších listinných důkazů soud neučinil žádná skutkový zjištění rozhodná pro posouzení a rozhodnutí této věci.

14. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Žalobkyně vedla pro žalovanou bankovní účet, ke kterému jí poskytla úvěrový rámec v podobě tzv. povoleného přečerpání konta ve výši 1 000 Kč, a následně ve výši 16 500 Kč. Žalobkyně vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalované z informací sdělených žalovanou v rámci žádosti o poskytnutí úvěru. Žalobkyně nesplácela úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy. Zůstatek nesplacené jistiny úvěru činil 26 433,98 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky před podáním žaloby.

15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 ZoSÚ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 78 odst. 1, odst. 2 a odst. 4 ZoSÚ (1) Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. (4) Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

18. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

19. Smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaná byla při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně jí poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované před uzavřením Smlouvy. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalobkyně vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalované z informací získaných od žalované v rámci žádosti o poskytnutí úvěru. Nebylo prokázáno, že by žalobkyně tyto informace jakkoli ověřovala. Z předložených výpisů z bankovního účtu žalované bylo zjištěno, že žalovaná měla zcela jiný (nižší) příjem ze zaměstnání v rozhodné době (tj. v době před uzavřením Smlouvy a v době před uzavřením Dodatku ke Smlouvě), nežli příjem, který deklarovala v rámci žádosti o poskytnutí úvěru. Žalovaná nesdělila žalobkyni ničeho ohledně své pasivní majetkové stránky. Nebylo prokázáno, že by žalobkyně lustrovala žalovanou v dostupných databázích dlužníků za účelem zjištění, zda není nadměrně zadlužena (insolvence, exekuce aj.). Pokud se jedná o výpisy z bankovního účtu žalované, které žalobkyně poskytla soudu k důkazu, pak z těchto výpisů nelze určit pasivní majetkovou stránku žalované v době před uzavřením úvěrové smlouvy (prosinec 2019, leden 2020), žalobkyně neprokázala, že by znala aktuální majetkovou situaci žalované před uzavřením Smlouvy. Z uvedeného má soud za to, že žalobkyně nesplnila povinnost dle výše citovaného § 86 odst. 1 ZoSÚ, a proto soud hodnotí Smlouvu jako neplatnou podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalovaná vyčerpala na základě Smlouvy ve znění Dodatku celkem částku 26 433,98 Kč, tj. jistina úvěru, kterou žalobkyně nárokuje v rámci žaloby. Soud zavázal žalovanou k vrácení žalobkyni této částky podle § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitel (žalovaná) povinen vrátit dosud neuhrazenou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaná je v řízení pasivní, nevznikl tak spor o to, kdy nastala splatnost žalované pohledávky, soudu nejsou známy finanční možnosti žalované, případně zda žalovaná je vůbec ochotna dluh splácet, a proto není možné určit „dobu přiměřenou jejím možnostem“ ke splácení zbývající části dosud neuhrazené jistiny úvěru. Z toho důvodu se splatnost odvíjí od předžalobní výzvy k plnění, ve které byla žalované dána lhůta k plnění v délce 10 dnů ode dne doručení, tj. ve lhůtě do 30. 9. 2024, neboť tento dopis se dostal v souladu s § 573 o. z. do právní sféry žalované dne 20. 9. 2024. Ode dne 1. 10. 2024 se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou žalované částky a je povinna zaplatit žalobkyni úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné Smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu poplatků, smluvního úroku, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.

20. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni, jež měla procesní úspěch v 72 % předmětu řízení včetně příslušenství, na nákladech řízení částku 1 109 Kč. Tato částka představuje 44 % z nákladů řízení žalobkyně, tj. z částky 2 520 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 72 % a úspěchu žalované v rozsahu 28 % předmětu řízení včetně příslušenství). Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 068 Kč, odměny za právní zastoupení podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“) ve výši 3 x 300 Kč za přípravu a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis žaloby, náhrady hotových výdajů zástupce žalobkyně určené paušální částkou 100 Kč za každý úkon právní služby, tj. 3 x 100 Kč podle § 14b AT a částky 252 Kč odpovídající 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř., přičemž zástupce žalobkyně doložil soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 14b AT, neboť žalobkyně zastoupena stejným advokátem podává u zdejšího soudu větší množství žalob na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech. Tato věc nikterak nevybočovala z obvyklé náročnosti takto podávaných žalob. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly. Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalované a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovaná zavázána zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně.

21. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.