116 C 101/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Josiekovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 33 150,93 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 27. 11. 2021 do zaplacení, a částku 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 27. 11. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném:</b> <b>zaplacení částky 12 641,76 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 193,09 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 401,93 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 16 459,23 Kč od 19. 12. 2020 do 26. 11. 2021, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 959,23 Kč od 27. 11. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 15 500 Kč od 27. 11. 2021 do zaplacení, zaplacení úroku ve výši 29 % ročně z částky 16 459,23 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení,</b> <b>zaplacení částky 4 509,17 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 409,76 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 981,95 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 875,35 Kč od 19. 12. 2020 do 26. 11. 2021, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 375,35 Kč od 27. 11. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 500 Kč od 27. 11. 2021 do zaplacení, zaplacení úroku ve výši 29 % ročně z částky 1 875,35 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení,</b> <b>se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou došlou soudu dne 1. 12. 2021 se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalovaným došlo dne 21. 7. 2018 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy (dále jen„ podmínky“). Právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudila před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 13 895 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 166 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 984 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 745 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 1 717 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 21. 1. 2020. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 4. 10. 2018. Ke dni 29. 1. 2019 provedla právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 16 459,23 Kč a dlužný poplatek částku 11 682,53 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 16 459,23 Kč dále úrokem ve výši 29 % ročně sjednaným na straně 1 smlouvy o zápůjčce, a to od 22. 1. 2020, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně měl v souladu s čl. 6 smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 1 500 Kč. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek 18. 12. 2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 37 241,76 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 37 241,76 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalovanému neuplatňuje. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 28 141,76 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 16 459,23 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 11 682,53 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4 401,93 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 193,09 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 16 459,23 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 16 459,23 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

2. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným došlo dne 28. 4. 2018 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy (dále jen„ podmínky“). Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 4 617 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 799 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 410 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 408 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních (sedmidenních) splátkách po 236 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9. 3. 2019. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 21. 7. 2018. Ke dni 29. 1. 2019 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 1 875,35 Kč a dlužný poplatek částku 3 133,82 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 1 875,35 Kč dále úrokem ve výši 29 % ročně sjednaným na straně 1 smlouvy o zápůjčce, a to od 10. 3. 2019, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně měl v souladu s čl. 6 Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 5 500 Kč. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek 18. 12. 2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 9 909,17 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 9 909,17 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalovanému neuplatňuje. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 5 009,17 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 1 875,35 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 3 133,82 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 981,95 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 409,76 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 1 875,35 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 1 875,35 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci Žalovaný byl v obou případech dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalovaného mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že před uzavřením smlouvy poskytl [anonymizováno] úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědom, že si [anonymizováno] tyto informace ověřil a vyhodnotil, že je schopen [anonymizováno] splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami smlouvy. Dále je zde uvedeno, že si je zákazník vědom všech rizik se smlouvou a zápůjčkou spojených, porozuměl jim a nepovažuje vzájemná plnění ze smlouvy za plnění v hrubém nepoměru; dostalo se mu náležitého vysvětlení zejména standardních informací a obsahu a dopadů navrhované smlouvy včetně důsledků případného prodlení, aby byl schopen posoudit, zda návrh smlouvy odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Právní předchůdce žalobkyně vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání. Nadto by se žalovaný, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 trestního zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve s žalovaným uzavřena smlouva. Pohledávka vyplývající z výše uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání nařízenému soudem se žádný z účastníků nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila.

4. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno:

5. Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 21. 7. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] dle které byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 17 000 Kč a žalovaný se zavázal věřiteli tuto půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 895 Kč a to v 18 měsíčních splátkách po 1 717 Kč s tím, že poslední splátka bude splatná dne 21. 1. 2020. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že částku 17 000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Dále účastníci sjednali, že v případě, že bude žalovaný v prodlení se zaplacením některé ze splátek, je povinen platit věřiteli také sjednaný úrok ve výši 29 % ročně, a to až do doby zaplacení celé dlužné částky. Součástí smluvních podmínek je prohlášení žalovaného, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a že je schopen [právnická osoba] splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy, tabulky umoření a smluvních podmínek. Žalovaný uhradil částku 1 500 Kč. Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 28. 4. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] dle které byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal věřiteli tuto půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4 617 Kč a to v 45 týdenních splátkách po 236 Kč s tím, že poslední splátka bude splatná dne 9. 3. 2019. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že částku 6 000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Dále účastníci sjednali, že v případě, že bude žalovaný v prodlení se zaplacením některé ze splátek, je povinen platit věřiteli také sjednaný úrok ve výši 29 % ročně, a to až do doby zaplacení celé dlužné částky. Součástí smluvních podmínek je prohlášení žalovaného, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a že je schopen [právnická osoba] splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy, tabulky umoření a smluvních podmínek. Žalovaný uhradil částku 5 500 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2021 [právnická osoba] postoupil žalované pohledávky s příslušenstvím žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem původního věřitele ze dne 6. 1. 2021, odeslanou dne 25. 1. 2021. Výzvou k plnění ze dne 11. 11. 2021 byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužných pohledávek s příslušenstvím do 26. 11. 2021 s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně. Současně bylo v této výzvě žalovanému opětovně oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni. Výzva byla žalovanému zaslána dne 12. 11. 2021 Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených případů, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzvy, podacích lístků a smluv o zápůjčce.

6. V zákaznické kartě ze dne 21. 7. 2018, která je současně žádostí o spotřebitelský úvěr, žalovaný uvedl, že bydlí jako nájemník, má základní vzdělání, je svobodný, pracuje jako plnič u společnosti [právnická osoba], a dosahuje čistého příjmu ve výši 20 622 Kč. Další čistý příjem domácnosti je 4 800 Kč. Interní splátky činí 1 100 Kč, odhadované měsíční výdaje 8 000 Kč Pracovní smlouva je uzavřena na dobu neurčitou od března 2018 do 31. 12. 2018, žalovaný předložil výplatní pásky za měsíc květen a červen 2018. V zákaznické kartě ze dne 28. 4. 2018 žalovaná uvedl, že žije s rodiči, je svobodný, má základní vzdělání, pracuje jako dělník u [právnická osoba] [příjmení] – [anonymizováno], s čistým příjmem 5 200 Kč, dalšími příjmy domácnosti 9 000 Kč a s odhadovanými měsíčními výdaji 3 000 Kč Pracovní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 20. 3. 2018 do 23. 12. 2018, předloženy byly výplatní pásky za březne 2018 a jiné doklady, a to složenka za leden, únor 2018 (viz zákaznická karta ze dne 21. 7. 2018 a ze dne 24. 8. 2018).

7. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku uzavřeny smlouvy o zápůjčce, na jejímž základě původní věřitel půjčil žalovanému v prvním případě částku 17 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit během 18 měsíců formou sjednaných měsíčních splátek a v druhém případě částku 6 000 Kč vrátit během 45 týdnů formou sjednaných týdenních splátek. Výše uvedené smlouvy jsou ve smyslu § [číslo] a následujících téhož předpisu smlouvami spotřebitelskými, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru“), tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. K prokázání svého žalobního tvrzení, že předchůdce žalobkyně řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně předložila soudu zákaznické karty ze dne 28. 4. 2018 a 21. 7. 2018, z nichž soud zjistil, že žalovaný měl uzavřen pracovní poměr na dobu určitou. V zákaznických kartách nejsou uvedeny výdaje žalovaného spojené s bydlením a žalobkyně nepředložila jakékoliv listiny osvědčující údaje uvedené v zákaznické kartě, kterou jsou uvedeny v oddílu„ ověřené dokumenty“. Žalobkyně tak neprokázala splnění zákonné povinnosti věřitele. Nadto v žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně měl zkoumat úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry klienta rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. Stejně tak prohlášení budoucího klienta o tom, že budoucí věřitel vynaložil odbornou péči při posuzování jeho schopnosti zápůjčku splácet, není schopno vyvolat zákonem předpokládaný důsledek platnosti smlouvy. Nepřiléhavý je také odkaz žalobkyně na to, že její právní předchůdce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení klienta. Budoucímu věřiteli není zákonem uložena povinnost či poskytnuto právo spoléhat na správnost a pravdivost tvrzení budoucího klienta. Zákonem je mu uložena povinnost vynaložit odbornou péči na to, aby prověřil, zda budoucí klient je či není schopen případný úvěr splácet. Tuto zákonnou povinnost nelze obcházet odkazem na dobrou víru v poctivé jednání spolukontrahenta. Žalobkyně se k jednání nařízenému soudem na den 3. 5. 2022 nedostavila a svou neúčastí se zbavila možnosti být soudem poučena dle § 118a odst. 3) o.s.ř. a vyzvána k navržení důkazů k prokázání svého tvrzení, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěrů, když uvedené nemá soud za prokázáno. V tomto směru pak neunesla břemeno důkazní ve vztahu k řádnému zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že nebylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost vynaložení odborné péče při posuzování schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet a v důsledku toho je smlouva o zápůjčce neplatná ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o zápůjčce žalovanému částku 17 000 Kč v prvém případě a částku 6 000 Kč v druhém případě, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na jeho straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaný však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatil již před podáním žaloby částku 1 500 Kč v prvém případě a částku 5 500 Kč v druhém případě. Tyto částky je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 15 500 Kč v prvém případě, neboť žalovaný částku 1 500 Kč představující jeho bezdůvodné obohacení vzniklé na základě absolutně neplatného právního úkonu žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, již zaplatil. V druhém případě poskytla žalobkyně žalovanému částku 6 000 Kč, tento zaplatil 5 500 Kč, a tudíž výše bezdůvodného obohacení činí 500 Kč. Zbývající části uplatněného nároku žalobkyně byly zamítnuty, neboť mají původ v absolutně neplatné smlouvě. Na úrok z prodlení má žalobkyně právo, neboť žalovaný byl ve smyslu §§ 1968 a 1970 odst. 2 občanského zákoníku v prodlení s plněním peněžitého dluhu, a to od 27. 11. 2021, tj. po uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě.

8. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.