Okresní soud v Karviné · Rozsudek

116 C 104/2022

č. j. 116 C 104/2022-26

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-05-25 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKIHA:2022:116.C.104.2022.1

Citované zákony (6)

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Josiekovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 1 525 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 525 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 7. 8. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobou došlou soudu dne 30. 12. 2021 se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky. Žalobkyně jakožto dopravce zajišťuje dopravní obslužnost ve městě [obec] a přilehlých obcích při přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou provozovanou podle podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení licence nebo povolení, schváleného jízdního řádu, smluvních přepravních podmínek a tarifu (§ 18 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě v platném znění, dále jen„ zákon o silniční dopravě“) a veřejnou osobní drážní dopravu podle jízdního řádu a tarifu a předem vyhlášených smluvních přepravních podmínek v přepravním a tarifním věstníku (§ 36 písm. a) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách v platném znění, (dále jen „zákon o drahách“). Žalobkyně je povinna spojem uvedeným v jízdním řádu přepravit každého cestujícího, jsou-li splněny smluvní přepravní podmínky a tarif (§ 18 písm. d) zákona o silniční dopravě, § 36 písm. b) zákona o drahách). Žalobkyně je oprávněna prostřednictvím pověřené osoby kontrolovat, zda cestující má platný jízdní doklad, případně uložit cestujícímu zaplatit přirážku k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje (§ 18a odst. 1 písm. c) zákona o silniční dopravě, § 37 odst. 5 písm. b) zákona o drahách). Cestující, který se při kontrole neprokáže platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit dopravci jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky (§ 18a odst. 2 písm. c) zákona o silniční dopravě, § 37 odst. 5 písm. b) zákona o drahách). Žalobkyně ve schválených smluvních přepravních podmínkách a tarifu stanovila výši základního jízdného částkou 25 Kč a výši přirážky částkou 1 500 Kč (§ 18a odst. 3 zákona o silniční dopravě, § 37 odst. 6 zákona o drahách). Žalovaný dne 6. 8. 2021, v čase 7:55 hodin na autobusové lince [číslo] nastoupil do vozidla žalobkyně, kterým žalobkyně provozuje přepravu cestujících ve veřejné linkové dopravě ve městě [obec], čímž byla mezi žalobkyní jakožto dopravcem a žalovaným jakožto cestujícím uzavřena přepravní smlouva. Dne 6. 8. 2021 v 7:55 hodin žalobkyní pověřená osoba při kontrole ve voze autobusové linky 58 na zastávce (místě kontroly) [ulice] ve městě [obec] zjistila, že žalovaný uskutečnil jízdu bez platného jízdního dokladu, o čemž byl vyhotoven zápis o provedené přepravní kontrole. Podle ustanovení § 18a odst. 2, písm.c), zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a podle ustanovení § 37 odst. 5, písm. b), c), zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, přepravního řádu, smluvních přepravních podmínek a tarifu integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, tak žalobci vznikla vůči žalovanému pohledávka z nezaplaceného jízdného a přirážky k jízdnému, kterou žalovaný dosud neuhradil. Jelikož je žalovaný v prodlení s úhradou peněžitého závazku, v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a čl. 9 odst. 13 smluvních přepravních podmínek žalobkyně uplatňuje vůči žalovanému nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky do zaplacení. V souladu s ustanovením čl. 9 odst. 12 smluvních přepravních podmínek integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje se za datum splatnosti považuje datum uložení povinnosti zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Prvním dnem prodlení je tedy den následující po dni, ve kterém došlo k uložení zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Třicetidenní lhůta uvedená v čl. 9 odst. 16, 17 smluvních přepravních podmínek se vztahuje k možnosti postoupení pohledávky jinému subjektu k vymáhání, pětidenní lhůta uvedená v čl. 9 odst. 9, 10 a 11 smluvních přepravních podmínek se pak vztahuje ke snížení přirážky k jízdnému, byla-li v této lhůtě uhrazena, nebo prokázal-li se cestující platným jízdním dokladem, nebo doplnil-li cestující chybějící údaje na průkazce či kupónu. Žádná z těchto lhůt však nemá vliv na splatnost jízdného a přirážky k jízdnému. Žalobkyně nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslala žalovanému předžalobní upomínku – výzvu k plnění (§ 142a odst. 1 o.s.ř.), ve které ho vyzvala k zaplacení dlužné částky s příslušenstvím. žalobkyně zaslal předžalobní upomínku žalovanému prostřednictvím České pošty, s.p. na poslední známou adresu. Žalovaný však na pohledávku žalobkyně dosud ničeho nezaplatil. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně uplatňuje vůči žalovanému všechny pohledávky z nezaplaceného jízdného a přirážky k jízdnému, které žalovaný dosud neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř.

4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaný dne 6. 8. 2021 cestoval autobusovou linkou [číslo] provozovanou žalobkyní a v průběhu přepravy byl kontrolován přepravním revizorem, kterému se neprokázal platným jízdním dokladem. O kontrole byl sepsán zápis [číslo] který žalovaný podepsal, přičemž totožnost žalovaného byla při kontrole zjištěna z jeho občanského průkazu. Žalovanému bylo při kontrole uloženo uhradit jízdné včetně přirážky k němu v částce 1 525 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva.

5. Žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným tím, že žalovaný použil dopravní prostředek provozovaný dopravcem, došlo ke konkludentnímu uzavření smlouvy o přepravě podle § 2550 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.). Na základě této smlouvy vzniklo žalovanému právo, aby jej žalobkyně jakožto dopravce dopravila do místa určení a současně mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni jízdné stanovené ceníkem jízdného vydaným žalobkyní, a to ve výši 25 Kč. Protože se žalovaný nemohl prokázat platným jízdním dokladem, má žalobkyně právo požadovat po něm přirážku k jízdnému v souladu s ust. § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách, která byla stanovena dopravcem částkou 1 500 Kč. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný jízdné a přirážku k němu v celkové výši 1 525 Kč uhradil, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány dle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni, kdy byla vykonána jízda bez platného dokladu, do zaplacení.

6. Podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o.s.ř. zavázal soud žalovaného zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou, na nákladech řízení částku 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), do tří dnů od právní moci rozsudku. Náklady žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za právní zastoupení ve výši 600 Kč, když soud má za to, že odměnu advokáta je nutno přiznat podle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014 vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (jak bylo zjištěno z elektronické evidence zdejšího soudu), v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Jedná se tak o typový příklad bagatelního sporu zahájeného tzv. formulářovou žalobou, který byl opakovaně předmětem posouzení ze strany Ústavního soudu z hlediska účelnosti nákladů řízení a přiměřenosti jejich výše. Judikatura Ústavního soudu pak našla odraz v ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, která zohledňuje nižší náročnost právního zastoupení žalobkyň v typově vymezených řízeních, kdy jsou úkony žalobkyně spíše administrativního charakteru, neupírá však věřitelům jejich ústavně zaručené právo na právní pomoc ani nezbavuje procesně úspěšné žalobkyně práva na náhradu účelně vynaložených nákladů podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Advokát pro žalobkyni učinil tři úkony právní služby do podání žaloby, a to převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby a odměna za 1 úkon činí dle § 14b odst. 1 citované vyhlášky 200 Kč, tj. 600 Kč. K těmto úkonům právní služby učiněným do podání žaloby pak přísluší režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 stejné vyhlášky, tj. 300 Kč za tři úkony a vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, má nárok i na 21 % DPH z odměny a náhrad, což činí 189 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.