116 C 126/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Josiekovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované pro 38 030,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně od 16. 11. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 18 530,65 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v výši 5 086,25 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 746,41 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 19 500 Kč ve výši 15 % ročně od 30. 7. 2024 do 15. 11. 2024, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 19 500 Kč od 16. 11. 2024 do zaplacení a spolu s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 19 500 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovanou došlo dne 22. 8. 2022 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně smlouvy (dále jen „podmínky“). Právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalované mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že před uzavřením smlouvy poskytl Providentu úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědom, že si Provident tyto informace ověřil a vyhodnotil, že je schopen Providentu splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami smlouvy. Dále je zde uvedeno, že si je zákazník vědom všech rizik se smlouvou a zápůjčkou spojených, porozuměl jim a nepovažuje vzájemná plnění ze smlouvy za plnění v hrubém nepoměru; dostalo se mu náležitého vysvětlení zejména standardních informací a obsahu a dopadů navrhované smlouvy včetně důsledků případného prodlení, aby byl schopen posoudit, zda návrh smlouvy odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Právní předchůdce žalobkyně vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání. Nadto by se žalovaná, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit , podezřelý výraz, činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 , podezřelý výraz, zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve s žalovanou uzavřena smlouva. Pro případ, že by však soud přes výše uvedené shledal, že žalobkyně dostatečně neprokázal splnění zákonné povinnosti dle ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, žalobkyně si dovoluje upozornit nadepsaný soud, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj. 1. 12. 2016) a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč (dále jen „zápůjčka“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 21 043 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 13 286 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 15,00 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy o spotřebitelském úvěru, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 872 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 15 měsíčních splátkách po 2 737 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 22. 11. 2023. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 12. 10. 2022. Ke dni 12. 2. 2023 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 19 500 Kč a dlužný poplatek částku 18 530,65 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 19 500 Kč dále úrokem ve výši 15,00 % ročně sjednaným na straně 2 smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od 23. 11. 2023, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně měl v souladu s čl. 6.6. smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 500 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29. 7. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek 29. 7. 2024 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 53 994,13 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 53 994,13 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalované neuplatňuje. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení: celkové dlužné částky ve výši 38 030,65 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 19 500 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 18 530,65 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 746,41 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 5 086,25 Kč, úroků ve výši 15,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 19 500 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 15,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 19 500 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 2 746,41 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o úrok ve výši 15,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 19 500 Kč od 23. 11. 2023, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 29. 7. 2024.Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 5 086,25 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 15,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 19 500 Kč od 12. 11. 2022, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do 29. 7. 2024. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila.

3. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno:

4. Žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 9. 2024 (viz smlouva o postoupení pohledávek z uvedeného data, potvrzení o úplatě ze dne 30. 7. 2024, seznam postoupených pohledávek). Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29. 7. 2024 (viz dopis z uvedeného data). Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , a žalovanou byla dne 22. 8. 2022 uzavřena smlouva o úvěru, na základě, které byl poskytnut žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, žalovaná se zavázala uhradit poplatek v celkové výši 18 658 Kč. Smlouva je datována a podepsána zúčastněnými stranami. Celková částka k úhradě činí 41 043 Kč, celková částka splatná zákazníkem představovaná celkovou dlužnou částkou sníženou o částku za rozšíření doplňkového komfortního a flexibilního splácení nebo doplňkového pojištění byla zákazníkem sjednána na částku 34 786 Kč, úroková sazba činí 86 %, celková částka je splatná formou 15 splátek splatných vždy na konci splátkového období, výše splátky činí 2 737 Kč s poslední splátkou 2 725 Kč. RPSN činí 148,48 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Smlouva je datována a podepsána žalovanou (viz smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, ). Žalovaná požádala o tento spotřebitelský úvěr, byla s ní vyplněna zákaznická karta, a to dne 22. 8. 2022. V této zákaznické kartě jsou uvedeny osobní údaje žalované, včetně ověření dokladu totožnosti, jeho platnosti s tím, že žalovaná žije s rodiči, má základní vzdělání, úvěr pořizuje na vybavení domácnosti, pracuje na plných úvazek u společnosti Pomocné úklidové a speciální práce MW – DIAS, a.s., kde dosahuje čistého příjmu ve výši 11 277 Kč, další čisté příjmy domácnosti činí 40 000 Kč, celkem tedy 51 277 Kč. Odhadované měsíční výdaje žadatele činí 3 000 Kč. Mezi ověřenými doklady byly předloženy výplatní pásky za 6–7/2022 (viz zákaznická karta ze dne 22. 8. 2022). Žalovaná za dobu trvání smluvního vztahu uhradila částku 500 Kč, a to dne 12. 10. 2022 (viz tabulka umoření). O úhradu dluhu byla žalovaná upomínána předžalobní výzvou ze dne 31. 10. 2024, která byla odeslána doporučeně do sféry žalované s tím, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu nejpozději do 15. 11. 2024 (viz výzva k plnění ze dne 31. 10. 2024 a podací lístek z téhož dne).

5. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byly ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě původní věřitel půjčil žalované částku 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částky vrátit formou 15 měsíčních splátek po 2 727 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s poskytnutým úvěrem částku ve výši 21 043 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, částku 13 280 Kč s úrokovou sazbou 15% ročně a dále pak částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 872 Kč. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 9 zákona č. 145/2010 Sb. a § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry klienta rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Soudu byla předložena karta zákazníka, avšak nikoliv listiny prokazující zejména tvrzené příjmy a výdaje žalovaného. K jednání dne 19. 5. 2025 se žalobkyně nedostavila a té nemohlo v souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o. s. ř. být poskytnuto poučení k navržení důkazů k prokázání jejího tvrzení, že byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy, když soud má za to, že toto své tvrzení listinnými důkazy založenými ve spise žalobkyně neprokázala. Žalobkyně tedy ve vztahu k prokázání úvěruschopnosti žalované neunesla břemeno důkazní a neprokázala v řízení, že úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy byla zkoumána řádně. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost vynaložení odborné péče při posuzování schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet a v důsledku toho je smlouva o úběru neplatná ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb., přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o úvěru ze dne 29. 7. 2024 žalované částku 20 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalované bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaná žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatila již před podáním žaloby 500 Kč. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené má žalobkyně nárok na zaplacení částky 19 500 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byly pohledávky za žalovanou postoupeny ve smyslu § 1879 občanského zákoníku. Úroky z prodlení pak byly přiznány dle § 1970 o. z., a to ode dne 16. 11. 2024, a to v návaznosti na lhůtu stanovenou. Ve zbytku pak soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl.

6. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť procesně převážně úspěšnému žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.