116 C 22/2024

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Josiekovou ve věci žalobkyně: Crema Invest a.s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 pro 26 884 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka spolu s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky. Žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s datem úplaty dne datum a uzavřené mezi společností I-Xon, a.s., a společností právnická osoba. Banka uzavřela s žalovanou smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které se banka zavázala poskytnout žalovanému bankovních produkty a služby. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky banky, produktové podmínky kontokorentního úvěru, produktové podmínky běžného účtu a platebního styku, sazebník poplatků, s jejichž obsahem se žalovaný seznámil a souhlasil a stvrdil svým podpisem smlouvy a dispozice. Banka se zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. č. účtu specifikovaný v dispozicích ke smlouvě, které jsou nedílnou součástí smlouvy. Banka se zavázala provádět na tomto účtu vklady a výplaty dle pokynů žalovaného a úročit aktuální zůstatek na účtu v souladu s proměnlivou úrokovou sazbou. Žalovaný se zavázal dodržovat minimální zůstatek na účtu, platit za vedení běžného účtu poplatky dle sazebníku. Žalovaný podmínky smlouvy porušoval, když banka se zavázala poskytnout žalovaného kontokorentní úvěru Flexikredit, který umožnil žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného debetního limitu sjednaného v aktuálních dispozicích ke smlouvě. Žalovaný překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas, z tohoto důvodu banka převedla dne datum aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu částka na nově zřízený úvěrový účet č. č. účtu, a to za účelem jeho uhrazení žalovanou. Žalovaný přesto svoji povinnost nesplnil a dlužnou částku neuhradil. Banka využila svého práva a prohlásila v souladu s produktovými podmínkami úvěr za ihned splatný v celé výši, a to ke dni datum. Pokud se týče zkoumání úvěruschopnosti klienta, banka vycházela z údajů poskytnutých bance klientem. Banka v rámci posuzování úvěruschopnosti vycházela z informací z interních a externích databází, zejména bankovních a nebankovních registrů klientských informací, insolvenčního rejstříku databáze Ministerstva vnitra České republiky, posuzovala příjmy a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ a výpočtem získala částku disponibilních zdrojů klienta. Na základě takto zjištěných informací dospěla k závěru banka, že klient je úvěruschopný. Dlužná částka pak představuje nesplacenou jistinu částka, smluvní poplatky částka, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka. Před uzavřením smlouvy byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou dle § 142a o.s.ř.

2. Podáním ze dne datum žalobkyně doplnila svá tvrzení. smlouva byla s žalovanou uzavřena na pobočce v adresa dne datum, kde byla smlouva fyzicky podepsána. Tyto dispozice jsou součástí smlouvy o bankovních produktech a službách uzavřených mezi klientem a bankou dne datum. Veškerá práva a povinnosti smluvních stran vyplývají přímo z předmětné smlouvy, na kterou si žalobkyně dovoluje v této souvislosti již pouze odkázat. Částka ve výši částka představuje poplatky, které vyplývají ze sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platný od datum. Tato částka sestává z následujících uvedených poplatků, které jsou patrné z platební historie. Poplatek za upomínku ve výši částka vyplývá z čl. Flexikredit – nedodržení smluvních podmínek, bod 1 tohoto sazebníku. Posouzení úvěruschopnosti by mělo být založeno mimo jiné na informacích získaných od spotřebitele. Jedná se o základní povinnost věřitele při poskytování spotřebitelských úvěrů, získat od spotřebitele nezbytné, spolehlivé, dostatečné a přiměřené, které jsou relevantní pro posouzení jeho úvěruschopnosti, přičemž vzhledem k ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb., § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru nepostačuje pouze pasivní sběr informací, ale věřitel by si měl rozhodné informace aktivně vyžádat. A zadruhé, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, je-li to nezbytné. Žalobkyně si zde dovoluje poukázat na fakt, že naplnění druhého směru není vždy nutně obligatorním pokračováním ověřování úvěruschopnosti, když již poskytovatel naplnil směr první, nýbrž toto ověřování, nahlédnutím do databází, je povinné pouze v případech, ve kterých je tento postup nezbytný. K prvnímu z výše uvedených směrů posuzování schopností žalované splácet poskytnutý úvěr, žalobkyně uvádí, že banka postupovala zcela v souladu se zákonnými podmínkami, kdy vycházela z informací mu poskytnutých samotným žalovanou v žádosti o úvěr ze dne datum. Žalovaná v žádosti uvedla zejména informace o svém rodinném stavu, způsobu bydlení a o svém pracovním poměru – pracovní poměr na dobu určitou, včetně výše čistého příjmu a příjmu domácnosti, kdy uvedl, že je svobodný/svobodná a žije u rodičů. Banka ověřila příjem žalované na základě žádosti o úvěr, kdy žalovaná uvedla deklarovaný čistý měsíční příjem ve výši částka a následně bylo bankou ověřeno, že čistý příjem žalované činí částka. Dále žalovaná dále uvedla čistý měsíční příjem domácnosti ve výši částka. Banka dále posuzovala schopnost dlužníka splácet na základě disponibilní částky, kdy při jejím výpočtu vycházela s částkou životního minima žalované dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima, která je odvozena od životních nákladů vyhlašovaných MPSV a existenčního minima, a dále počítala s částkou normativních nákladů na bydlení dle ustanovení § 26 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, která vychází z nákladů poskytovaných MPSV a zohledňuje druh bydlení, počet osob v domácnosti a lokaci bydlení. Dle § 2 odst. 1 zák. o ochraně spotřebitele je odborná péče definována jako „úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti“. žalobkyně je toho názoru, že ve výše uvede definici, je zcela klíčové a rozhodné použité slovo „rozumně“, kdy dle žalobkyně, banka postupovala při posuzování úvěruschopnosti žalované dostatečně zodpovědně, odborně, a zcela v souladu se zákonem a zároveň s péčí, kterou po ní bylo možné rozumně požadovat. Banka úvěruschopnost hodnotila individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. Žalobkyně má za to, že banka posoudila schopnost žalované splácet s odbornou péči a postupoval v souladu s ustanovením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalované byla poskytnuta částka částka dne datum na nově zřízený úvěrový účet. Přesná specifikace částky částka vyplývá z měsíčních výpisů z bankovního účtu žalované, a to konkrétně z výpisu běžného účtu ze dne datum.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila.

4. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno:

5. Žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována, když předmětná pohledávka byla ze společnosti právnická osoba., postoupena na spol. I-Xon, a.s., na základě smlouvy o postoupení pohledávek s datem úplaty datum. Následně byla pohledávka postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno (viz oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum a ze dne datum, potvrzení o zaplacení úplaty ze dne datum, smlouvy o postoupení pohledávek, včetně seznamu postupovaných pohledávek a poštovního podacího archu). Dne datum byla mezi společností právnická osoba., a žalovanou uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, ve které se banka zavázala poskytovat žalované služby dle dispozic (viz smlouva ze dne datum). Dne datum požádala žalovaná o povolení debetního zůstatku Flexikredit ve výši rámce částka. Ve své žádosti uvedla, že bydlí u rodičů, je svobodná, pracovní poměr má uzavřen na dobu určitou, a to od datum do datum, její průměrný měsíční příjem za tři měsíce činí částka, celkový čistý příjem domácnosti činí částka, je bez vyživovací povinnosti, dále je uveden název zaměstnavatele, žádost je žalovanou podepsána (viz žádost o povolení debetního zůstatku ze dne datum). Z interního posouzení úvěruschopnosti provedeného právní předchůdkyní žalobkyně bylo zjištěno, že tato vycházela z příjmu žalované ve výši částka, dále s tím, že pracovní poměr má na dobu určitou, celkový příjem domácnosti činí částka, bydlí u rodičů, je svobodná, bezdětná, externí splátky činí částka, osobní výdaje nejsou žádné (viz interní posouzení úvěruschopnosti ze dne datum včetně přehledu příjmů a výdajů žalované a úhrady splátek). Dne datum byl mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou sjednán k běžnému účtu č. č. účtu Flexikredit s výší povoleného limitu částka, úrokovou sazbou ve výši 21,99 % ročně, současně byla poskytnuta debetní karta, přičemž nedílnou součástí smlouvy jsou podmínky, produktové podmínky, sazebník a úrokový lístek. Předmětné dispozice jsou stranami podepsány (viz dispozice ze dne datum, základní produktové podmínky, sazebník poplatků, všeobecné produktové podmínky). Před uzavřením smlouvy o Flexikreditu byla žalovaná seznámena s parametry smlouvy prostřednictvím formuláře pro standardní informace, který dne datum podepsala (viz formulář ze dne datum). Žalovaná neplnila řádně podmínky poskytnutého úvěrového produktu, opakovaně byla o úhradu dluhu upomínána (viz upomínky ze dne datum, datum a datum). V důsledku porušení smlouvy banka svým dopisem ze dne datum oznámila žalované, že úvěr č. č. účtu na částku částka prohlašuje za splatný ke dni datum, přičemž dlužná částka činí částka a tato nechť je uhrazena do datum. Předmětná zásilka byla podána k poštovní přepravě dne datum (viz oznámení ze dne datum a podací arch ze dne datum). Výpisem z úvěrového účtu shora specifikovaného ze dne datum bylo prokázáno, že ke dni datum činil počáteční zůstatek úvěrového účtu č. č. účtu částku ve výši částka, k tomuto byl zúčtován splatný úrok z prodlení z jistiny ve výši částka a splatné poplatky pojištění pokuty ve výši částka. Celková splatná částka činí celkem tedy částka. Dopisem ze dne datum právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že došlo ke zrušení Flexikreditu a dluh ve výši částka byl z běžného účtu převeden na nově otevřený úvěrový účet č. č. účtu. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu formou 16měsíčních splátek po částka s první splátkou dne datum. Zásilka byla podána k poštovní přepravě (viz dopis ze dne datum včetně podacího archu). Výpisem z úvěrového účtu č. č. účtu vzal soud za prokázáno, že ke dni datum došlo k čerpání úvěru ve výši -částka. Ke dni datum je splatná částka celkem částka. Žalovaná byla o úhradu dluhu upomínána předžalobní výzvou ze dne datum, která byla žalované odeslána na její korespondenční adresu doporučeně (viz předžalobní výzva ze dne datum a podací arch ze dne datum).

6. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla ve smyslu ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, tzv. Flexikredit, na jejímž základě původní věřitel umožnil žalované čerpat finanční prostředky do úvěrového limitu ve výši částka a žalovaná se zavázala tuto částky vrátit dle podmínek sjednaných ve smlouvě. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 9 zákona č. 145/2010 Sb. a § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Žalobkyně vycházela z příjmů, které uvedla sama žalovaná v žádosti o poskytnutí úvěrového limitu, a to ve výši částka, přičemž žalobkyni muselo být známo, že pracovní poměr je uzavřen na dobu určitou do datum. Pokud se týče výdajů žalované, zejména výdajů spojených s bydlením, tyto si žalovaná žádným způsobem neověřovala, a to ať už se jedná o způsob bydlení – tvrzeno u rodičů či výši plateb za bydlení. Jako nepravděpodobné lze považovat i tvrzení žalované, že ona sama nemá žádné výdaje. Žalobkyně si ověřila pouze výši externích splátek, které činily částka. Z tvrzení žalobkyně pak není zřejmé, jaká celková částka byla žalovanou za dobu trvání Flexikreditu čerpána, jaká celková částka byla uhrazena a na co byla alokována. Není tak zřejmé, jakým způsobem dospěla žalobkyně k výši dlužné jistiny ve výši částka, kterou následně převedla na nově otevřený úvěrový účet. K jednání nařízenému soudem na den datum se žalobkyně nedostavila a svou neúčastí se zbavila možnosti být soudem řádně poučena v souladu s ustanovením § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. ve vztahu k doplnění skutkových tvrzení a následnému navržení důkazů k samotné výši žalované částky, dále pak ve vztahu k řádnému zkoumání úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně tedy ve vztahu k prokázání úvěruschopnosti žalované neunesla břemeno důkazní a neprokázala v řízení, že úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy byla zkoumána řádně, stejně tak neprokázala oprávněnost výše žalované částky. S ohledem na výše uvedené je smlouva neplatná ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Nárok žalobkyně by pak bylo možno přiznat podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení, avšak k takovémuto rozhodnutí soud neměl dostatečná skutková tvrzení, a to s ohledem na absenci tvrzení ohledně celkové částky, která byla za dobu trvání smluvního vztahu Flexikreditu čerpána žalovanou a ohledně částky, která byla žalovanou za celou dobu trvání smluvního vztahu uhrazena a na co byla alokována. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

7. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.