116 C 243/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Josiekovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 6 743 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 623,84 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 500 Kč ve výši 10 % ročně od 11. 12. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 3 083 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 357 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou došlou soudu dne 26. 4. 2022 se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky. Dne 30. 3. 2020 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizováno“), smlouvu o úvěru smlouvu o úvěru číslo, platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 20. 5. 2020 (dále jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy poskytla právnická osoba žalovanému úvěr ve výši 4 500 Kč, přičemž žalovaný se, jak vyplývá z tučně tištěného textu na první straně smlouvy, řádku„ celkem ke splacení bez prodloužení“, zavázal právnická osoba vrátit částku 4 500 Kč spolu s příslušenstvím do 19. 6. 2020 Lhůta splatnosti je sjednána v posledním odstavci první strany smlouvy. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva byla v souladu s odstavcem číslo obchodních podmínek smlouvy o úvěru (dále jen„ VOP“) uzavřena v elektronické podobě, žalovaný svoji vůli smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedla částku v rozmezí 0,01 - 1 Kč představující tzv. verifikační platbu ve smyslu úvodních ustanovení VOP ze svého účtu na účet anonymizováno. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Proces uzavření smlouvy mezi žalovaným a právnická osoba, ověření totožnosti žalovaného a čerpání finančních prostředků žalovaným, proběhl následovně: žalovaný o půjčku zažádala online na internetových stránkách webová adresa, kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři (formulář dostupný na webová adresa), jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu v souladu s odst. 2 § 15a zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedla žalovaný tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno. Verifikační platba slouží k prokázání totožnosti žalovaného, k ochraně jeho osobních údajů před zneužitím a je jím dokončena žádost o půjčku. Bankovní účet žalovaného je vždy případně možné ověřit vyžádáním informace u bankovního ústavu. Při dokončení žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Na základě těchto informací právnická osoba zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací) respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalovaného následně schválena a byla mu poskytnuta částka jistiny ve 4 500 Kč na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Tímto žalovaný čerpal úvěr. Žalovaný odsouhlasil při zaslání verifikační platby všeobecné obchodní podmínky, jejichž součástí byl souhlas se zpracováním osobních údajů a souhlas se zpracováním osobních údajů sdružením SOLUS a text smlouvy o úvěru, veškeré dokumenty byly zaslány žalovaného na e-mail uvedený při žádosti o půjčku (kontaktní e-mail zadaný žalovaným je propsán i ve smlouvě o úvěru). Z těchto dokumentů žalovaný jakožto spotřebitel získal potřebné informace, a vysvětlení, aby si mohl posoudit nabízený úvěr z hlediska své potřeby a finančních možností. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil a řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany smlouvy, a zároveň dle téhož odstavce smlouvy povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 s účinností ke dni 10. 12. 2021 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 16. 12. 2021. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 6 893 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 4 500 Kč, nesplaceného úroku ve výši 0 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 2 243 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč, s tím že žalobkyně uvádí, že v žalobním návrhu na této položce nárokuje vždy nejvýše částku 150 Kč, a to bez ohledu na to, zda byla tato položka pohledávky postoupena ve vyšší částce. Částka paušální náhrady na upomínání představuje postoupenou výši poplatku za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalovaného, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany smlouvy. Sjednaná výše úhrady za jednotlivou upomínku je 50 Kč. Poplatky byly žalobkyni postoupeny se zohledněním případně alokovaných úhrad žalovaného. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, nezbylo žalobkyni než postoupené příslušenství pohledávky uvést do pole, které je ve formuláři vyhrazeno kapitalizovanému úroku. Kapitalizovaný úrok se tak skládá z nesplaceného úroku ve výši 150 Kč a neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši 150 Kč = 150 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 623,84 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 20. 6. 2020 do 8. 11. 2021, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 4 500 Kč. Zákonný úrok z prodlení za uvedené období byl na žalobkyni postoupen shora uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek, kdy však nebyl ke dni postoupení pohledávky a pro potřebu vyčíslení úplaty za postoupení pohledávky vyčíslován. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 11. 12. 2021 z jistiny ve výši 4 500 Kč. Nad rámec všech shora uvedených nároků požaduje žalobkyně i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč. K nárokovaným účelně vynaloženým nákladům mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky za žalovaným žalobkyně uvádí, že nejprve vyvíjela snahu vyřešit celou záležitost mimosoudně, kdy v dopise ze dne 12. 1. 2022 vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky či ke kontaktování žalobkyní na sděleném telefonním čísle. Zároveň byl žalovaný informován o tom, že v případě jeho nesoučinnosti bude žalobkyně nárokovat úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky, o jejichž výši byl žalovaný v dopise informován a (k uvedenému prosím vizte poslední stranu dopisu): odchozí dopis 39 Kč, odchozí dopis doporučeně 50 Kč, odchozí telefonický hovor 72 Kč a osobní návštěva 217 Kč. V rámci tohoto žalobního návrhu pak žalobkyně ku prospěchu žalovaného nenárokuje náhradu za všechny úkony uvedené ve výpisu, ale pouze za část z nich, a to z důvodu přiměřenosti a účelnosti takových nákladů. Žalobkyně nárokuje přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky v celkové výši 690 Kč, za odeslaný obyčejný dopis v počtu 1, za odeslaný doporučený dopis 0, za cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy v počtu 3. Žalobkyně doplňuje, že kopie obyčejně zaslaných dopisů jsou přílohou tohoto návrhu, dále pak, že žalobkyně může na vyžádání soudu poskytnout soubor se zvukovým záznamem hovoru se žalovanou, jsou-li náklady za takový úkon tímto žalobním návrhem nárokovány. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaný na svůj dluh ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 7. 4. 2022 žalobkyně předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný porušil svou povinnost splatit částku sjednanou ve smlouvě řádně a včas, vznikla mu povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany smlouvy. Smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobkyni převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 s účinností ke dni 10. 12. 2021, a to ve výši 2 243 Kč. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobkyně po žalovaném požaduje smluvní pokutu ve výši 2 243 Kč, počítané ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. 20. 6. 2020 z dlužné jistiny pohledávky ve výši 4 500 Kč do 30. 10. 2021 Smluvní pokuta je požadována v souladu s ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 7. 4. 2022 žalobkyně předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu).

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud jednal v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila.

3. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno:

4. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, a žalovaným byla 20. 5. 2020 uzavřena smlouva o úvěru číslo dle které byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 4 500 Kč a žalovaný se zavázal věřiteli tyto prostředky vrátit spolu s RPSN ve výši 173,1 % za celý úvěr s tím, že úvěr byl poskytnut na 81 dnů se splatností 19. 6. 2020 Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek webová adresa, přičemž žalovaný ze svého účtu na účet žalobkyně zaslal verifikační platbu ve výši 1 Kč, a to dne 30. 3. 2020. Téhož dne byla na označený účet žalovaného č. bankovní účet poskytnuta půjčka od anonymizováno ve výši 4 500 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Žalovaný byl o úhradu dluhu opakovaně upomínán, a to výzvou 1. 1. 2022, ze dne 31. 7. 2020, upomínkou ze dne 13. 5. 2020 a ze dne 20. 7. 2020. Před podáním žaloby byla žalovanému dne 11. 4. 2022 zaslána předžalobní výzva ze dne 7. 4. 2022. Dle tvrzení žalobkyně za dobu trvání smluvního vztahu neuhradil ničeho. Žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021, přičemž postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 16. 12. 2021, který byl odeslán na korespondenční adresu žalovaného dne 17. 12. 2021.

5. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejichž základě původní věřitel poskytl žalovanému 4 500 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit dne 19. 6. 2020. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně netvrdila, jakým konkrétním způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného a nepředložila k tomu jakékoli důkazy prokazující splnění této povinnosti. K jednání nařízenému soudu se žalobkyně nedostavila, nemohlo jí být dáno poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., s tím, aby nejprve tvrdila a poté i prokázala, že řádně zkoumala úvěruschopnost. Ve vztahu k úvěruschopnosti tedy žalobkyně neunesla břemeno tvrzení. V důsledku toho je smlouva o úvěru neplatná ve § 87 zákona č. 257/2016 Sb., přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 4 500 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaný žalobkyni nezaplatil ničeho a tudíž je povinen bezdůvodné obohacení ve výši 4 500 Kč žalobkyni vrátit spolu se zákonným úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno shora. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byly pohledávky za žalovaným postoupeny ve smyslu § 1879 občanského zákoníku. Ve zbytku pak soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl.

6. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.