116 C 257/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Josiekovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 187 776,59 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 144 500,37 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky 43 276,22 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 11 072,36 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 925,97 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 52 328,30 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 24 383,60 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [číslo] (dále jen smlouva o úvěru), v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč za účelem konsolidace ve smlouvě o úvěru specifikovaných dlužných závazků žalovaného a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 108 měsíčních splátkách ve výši 3 517,18 Kč, a to počínaje dnem [datum], přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 16,10 % p. a. Nedílnou součástí smlouvy pak je sazebník poplatků, produktové podmínky a všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, přičemž žalovaný stvrdil svým podpisem, že tyto dokumenty převzal a seznámil se s nimi. Žalobkyně svůj závazek splnila a dne [datum] úvěr žalovanému poskytla, jak vyplývá z výpisu z úvěrového účtu, a to bezhotovostním převodem prostředků na účty konsolidovaných závazků. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu žalobkyně využila svého práva a prohlásila úvěr poskytnutý dopisem ze dne [datum] za okamžitě splatný v celé výši. Žalovaný dluží žalobkyni na jistině částku 185 756,31 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši na jistině částku 11 072,36 Kč (tento úrok je výsledný nezaplacený úrok, který žalovaný měl zaplatit v pravidelných měsíčních, anuitních, splátkách), smluvní pokutu ve výši 2 020,28 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni [datum] ve výši 12 683,87 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 196 828,67 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. vyzvala žalovaného k zaplacení.

2. K výzvě soudu, podáním ze dne [datum], doplnila žalobkyně svá skutková tvrzení. Žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného postupovala zcela v souladu se zákonnými podmínkami, kdy vycházela z informací poskytnutých samotným žalovaným v žádosti o úvěr ze dne [datum]. Žalovaný v žádosti uvedl zejména informace o svém rodinném stavu, vzdělání, způsobu bydlení a o svém pracovním poměru, včetně výše čistého příjmu a příjmu domácnosti. Žalobkyně kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databáze MVČR. Příjem žalovaného byl ověřen prostřednictvím výpisu z běžného účtu, který měl žalovaný taktéž veden u žalobkyně. Výdaje žalovaného byly taktéž hodnoceny a ověřeny na základě výpisu z účtu, a to v souladu s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze 104 VSPH 506/2020-63 a usnesením Nejvyššího soudu 33 ICdo 27/2021-82. Žalobkyně dále posuzovala schopnost žalovaného splácet na základě disponibilní částky, kdy při jeho výpočtu vycházela z částky životního minima žalovaného dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima, která je odvozena od životních nákladů vyhlašovaných MPSV a existenčního minima, a dále počítala s částkou normativních nákladů na bydlení dle ustanovení § 26 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, která vychází z nákladů poskytovaných MPSV a zohledňuje druh bydlení, počet osob v domácnosti a lokaci bydlení. Na základě uvedených údajů žalobkyně dospěla k částce 6 657,43 Kč. Výpočet disponibilní částky byl vypočten tak, že od příjmu byly odečteny veškeré výdaje žalovaného. Po uvedeném výpočtu byla kapacita pro splátkové zatížení dostatečná. Žalobkyně úvěruschopnost hodnotila individuálně s odbornou péči a postupovala v souladu s ustanovením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný vyčerpal částku v celkové výši 200 000 Kč a uradil částku v celkové výši 55 499,63 Kč.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jednání nařízeného soudem se nezúčastnil, soud jednal bez přítomnosti žalovaného.

4. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno:

5. Dne [datum] žalovaný požádal žalobkyni o úvěr – konsolidace půjček. V této žádosti uvedl své osobní iniciále, které byly ověřeny z občanského průkazu. Žalovaný doložil rodný list. V žádosti pak žalovaný uvedl, že bydlí v družstevním bytě od [datum], má základní vzdělání, je svobodný a pracovní poměr má uzavřen se společností [právnická osoba], na dobu neurčitou od [datum]. Žalovaný pracuje jako dělník a jeho průměrný čistý měsíční příjem za tři měsíce činí 19 611 Kč. Žalovaný předložil doklad o hlavním příjmu – příjem z BÚ. Nejsou mu prováděny žádné srážky ze mzdy, celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 25 000 Kč s počtem zdrojů příjmů jeden, žalovaný nemá vyživovací povinnost. Tento má v současné době závazek vůči žalobkyni z úvěrové smlouvy [číslo] ve výši 2 704,39 Kč. Žádost je žalovaným podepsána, přičemž žalovaný uvedl, že poskytuje pravdivé informace, není v úpadku či v hrozícím úpadku (viz žádost o úvěr ze dne [datum]). Mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček, na základě které poskytla banka žalovanému, který je označen rodným číslem a adresou trvalého bydliště, úvěr ve výši 200 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet měsíčními anuitními splátkami ve výši 3 831,18 Kč, včetně pojištění ve výši 314 Kč Poslední měsíční anuitní splátka včetně pojištění činí 1 969,62 Kč. Splátky jsou splatné k 20. dni v měsíci počínaje dnem [datum]. Roční úroková sazba činí 16,10 % p.a., RPSN 17,63 %. Celková částka ke splatnosti činí 379 788,88 Kč. Peněžní prostředky ve výši 134 481,49 Kč jsou účelově určeny pro úhradu úvěru na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Zbývající finanční prostředky jsou neúčelové a budou poukázány ve prospěch běžného účtu č. [bankovní účet]. Úvěr bude splácen z účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal uhradit jednorázový poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 795 Kč, 50 Kč za každé vyhotovení výpisu z úvěrového účtu a 100 Kč za každou změnu data měsíční splátky. Za vedení účtu se zavázal hradit poplatek ve výši 200 Kč měsíčně, za zaslání každé upomínky 600 Kč a za prohlášení úvěru za splatný 300 Kč. Žalovaný byl oprávněn úvěr předčasně splatit, v případě prodlení byl povinen hradit zákonný úrok z prodlení. V případě, že dojde k porušení smlouvy, zejména pak povinnosti hradit splátky, byla banka oprávněna od smlouvy odstoupit. Smlouva je datována a podepsána zúčastněnými stranami, přičemž nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné produktové podmínky účinné od 1. 10. 2017, základní produktové podmínky a sazebník poplatků (viz smlouva o úvěru ze dne [datum], sazebník poplatků, VPP, ZPP). Před uzavřením smlouvy byly žalovanému poskytnuty informace o spotřebitelském úvěru, kde byly uvedeny parametry úvěru s tím, že se jedná o úvěr splátkový – konsolidace půjček, ve výši 200 000 Kč, kdy tento bude částečně čerpán účelově. Úvěr je uzavřen na dobu určitou 108 měsíců, výše měsíční splátky činí 3 517,18 Kč, celková splatná částka činí 379 788,88 Kč. Úroková sazba 16,10 % p.a., RPSN 17,63 %. V případě prodlení je žalovaný povinen hradit zákonný úrok z prodlení, dále je stanovena výše poplatků tak, jak bylo následně uzavřeno ve smlouvě. Formulář je podepsán žalovaným (viz formulář pro standardní informace ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum] prohlásila banka úvěr za splatný ke dni [datum], a to z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek a vyčíslila dluh na částku 199 077,30 Kč (viz oznámení ze dne [datum], včetně podacího archu ze dne [datum]). Dne [datum] došlo k čerpání úvěru ve výši - 134 481,49 Kč, a to úhradou pod variabilním symbolem [číslo]. Téhož dne byla na běžný účet žalovaného převedena částka 65 518,51 Kč. Celková výše poskytnutého úvěru činí 200 000 Kč. Žalovaný v průběhu trvání smluvního vztahu úvěr splácel, uhradil částku 55 499,63 Kč. Ke dni [datum] činil konečný zůstatek úvěrového účtu 185 756,31 Kč (viz výpisy z úvěrového účtu č. [bankovní účet] za období od 1/ 2018 do [číslo], platební historie smlouvy). Žalobkyně se dopisem ze dne [datum] vyjádřila k procesu posouzení úvěruschopnosti žalovaného ve vztahu k produktu konsolidace [číslo]. Úvěruschopnost hodnotila banka individuálně, informace získala od žalovaného v rámci žádosti o konsolidaci, posoudila osobu žalovaného v interních a externích databázích, a to v bankovních a nebankovních registrech klientských informací, insolvenčním rejstříku, v databázi MVČR. Od příjmu byly odečteny splátkové a nesplátkové výdaje, například podíl na výdajích na bydlení, náklady na vyživované osoby a ostatní výdaje. Bylo počítáno s částkou životního minima dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb. a částkou normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb. a výší měsíčních splátek dosavadních závazků. Poskytnutým úvěrem s měsíční splátkou 3 517,18 Kč byly konsolidovány dosavadní závazky ve výši měsíční splátky 2 704,39 Kč. Deklarovaný čistý měsíční příjem klienta činil 19 611 Kč, což bylo ověřeno z běžného účtu, pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou, čistý měsíční příjem domácnosti činil 25 000 Kč, žalovaný byl svobodný, bez vyživovací povinnosti, bydlel v družstevním bytě a podíl na nákladech na bydlení činil 78,44 %. Dosavadní interní splátky činily 700,16 Kč, externí splátky 0 Kč. Žalovaný měl sjednán flexikredit s výší splátky 209,16 Kč, dále [anonymizována dvě slova] s výší splátky 491 Kč a konsolidace doplnění s výší splátky 2 704,39 Kč (viz vyjádření žalobkyně k procesu posouzení úvěruschopnosti). O úhradu dluhu byl žalovaný vyzván prostřednictvím právního zástupce žalobkyně dne [datum], kdy byl vyzván k úhradě dluhu nejpozději do 15. dnů od doručení této výzvy. Zásilka byla podána k poštovní přepravě dne [datum] (viz předžalobní výzva ze dne [datum] a podací arch z téhož dne). Výpisy z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období 1/ 2018 až 4/ 2018 bylo prokázáno, že se jedná o běžný účet vedený na jméno žalovaného u žalobkyně. V jednotlivých měsících obdržel žalovaný mzdu od společnosti [právnická osoba], a to v měsíci lednu 2018 částku 19 440 Kč, v únoru 2018 částku 16 290 Kč, v březnu 2018 částku 17 360 Kč a v dubnu 2018 částku 16 626 Kč, průměrná čistá mzda za tyto měsíce činila 17 429 Kč. Z výpisu z běžného účtu pak soud zjistil, že žalovaný prováděl splátky úvěru na účet [bankovní účet] ve výši - 2 945,39 Kč, hradil plyn ve výši - 150 Kč, [příjmení] ve výši - 490 Kč, ČEZ ve výši - 590 Kč, účetní inkaso ve výši - 1 795 Kč a prováděl pravidelné platby na účet [číslo] – [anonymizováno] – [anonymizováno], a to ve výši - [částka] dne [datum], dne [datum] ve výši - 1 225,16 Kč, dne [datum] ve výši - 3 546 Kč, dne [datum] ve výši - 2 500 Kč, dne [datum] ve výši - 430,95 Kč. Dne [datum], [datum] uhradil žalovaný [právnická osoba] trvalým příkazem částku 7 070 Kč. V měsíci březnu a dubnu 2018 pak již této společnosti nic nehradil. V měsíci březnu 2018 pak žalovaný hradil platby společnosti T-Mobile ve výši 4 921 Kč, dne [datum] hradil částku 3 546 Kč a splácel úvěr ve výši 2 945,39 Kč. Předmětné výpisy pak vykazovaly v jednotlivých měsících vždy počáteční zůstatek záporný, stejně tak konečný zůstatek s výjimkou měsíce dubna 2014, kdy došlo k čerpání úvěru ve výši 65 518,51 Kč (viz výpisy z běžného účtu).

6. Mezi žalobkyní a žalovaným byla na základě jeho žádosti ze dne [datum] téhož dne ve smyslu ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejíž základě původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky vrátit měsíčními anuitními splátkami ve výši 3 831,18 Kč, včetně pojištění ve výši 314 Kč Poslední měsíční anuitní splátka včetně pojištění činí 1 969,62 Kč. Splátky jsou splatné k 20. dni v měsíci počínaje dnem [datum]. Roční úroková sazba činí 16,10 % p.a., RPSN 17,63 %. Celková částka ke splatnosti činí 379 788,88 Kč. Peněžní prostředky ve výši 134 481,49 Kč byly určeny na úhradu úvěru na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] a zbývající prostředky byly neúčelově určeny a poukázány ve prospěch běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet]. Poskytnutí finančních prostředků žalovaný nikterak nerozporoval. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § [číslo] a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat v intencích § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru nedostatečný, zejména pak jako nedostatečné se jeví vyhodnocení informací získání při prověřování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela jednak z údajů uvedených samotným žalovaným v žádosti o úvěr, dále pak z historie běžného účtu č. [bankovní účet], který je běžným účtem žalovaného a je veden u žalobkyně. Z výpisu z běžného účtu za měsíce leden 2018 až duben 2018 je patrno, že běžný účet žalovaného dosahoval vždy záporného zůstatku s výjimkou měsíce dubna 2014, kdy žalovaný čerpal od žalobkyně úvěr ve výši 65 518,51 Kč. Průměrná čistá mzda žalovaného za tyto měsíce činila 17 429 Kč, tato byla o 2 182 Kč nižší než deklarovaný čistý příjem klienta, se kterým žalobkyně počítala při posouzení úvěruschopnosti klienta, a to i přesto, že měla přístup k účtu klienta. Žalobkyně si řádně ověřila platby žalovaného za plyn, elektřinu, [příjmení] a pokud jde o náklady na bydlení, tyto si žalobkyně ověřila pouze za měsíc leden 2018 a únor 2018, kdy žalovaný hradil [právnická osoba] částku 7 070 Kč, a to trvalým příkazem. Výše nákladů na bydlení v měsíci březnu a dubnu 2018 pak není známa. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost zkoumat a posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr řádně splácet. Žalobkyně sice prověřila příjmy žalovaného, a to výpisem z účtu, vycházela z příjmu o 2 182 nižšího, než byl průměrný čistý příjem žalovaného za poslední čtyři měsíce, celkový příjem domácnosti ve výši 25 000 Kč žalobkyně nijak neprověřila. Kontrolu veškerých dostupných informací v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databáze MVČR. U jednání nařízeného soudem bylo žalobkyni dáno poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř., s tím, aby prokázala, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, zejména pak prověření jeho osoby v uvedených registrech, prokázání dalšího příjmu žalovaného a jeho nákladů na bydlení, přičemž byla poučena o důsledcích nesplnění této výzvy. Žalobkyně další důkazní návrhy neučinila. Ve vztahu k úvěruschopnosti tedy žalobkyně neunesla břemeno důkazní, když neprokázala, že řádně zkoumala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného, k přičemž z předloženého výpisu z účtu žalovaného je zřejmé, že žalovaný nebyl schopen úvěr řádně splácet, jeho účet vykazoval opakovaně záporný zůstatek, a tudíž žalovaný neměl dostatek finančních prostředků na splácení nového úvěru. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že splnila svou zákonnou povinnost vynaložení odborné péče při posuzování schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet a v důsledku toho je smlouva o úvěru neplatná v § 87 zákona č. 257/2016 Sb., přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 200 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaný žalobkyni zaplatil již před podáním žaloby částku 55 499,37 Kč. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené má žalobkyně nárok na zaplacení částky 144 500,37 Kč. Úroky z prodlení pak byly přiznány dle § 1970 o. z., a to ode dne [datum], a to v návaznosti na zesplatnění úvěru ke dni [datum]. Ve zbytku pak soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl a to co do částky 43 276,22 Kč na jistině, částky 11 072,36 Kč na kapitalizovaném úroku, částky 925,97 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení (žalobkyni náleží kapitalizovaný úrok ve výši 11 757,90 Kč za období od [datum] do [datum], přičemž za toto období žalobkyně požadovala 12 683,87 Kč) a zákonného úroku z prodlení z částky 52 328,30 Kč od [datum] do zaplacení.

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byla žalobkyně v řízení úspěšná co do částky 185 554,27 Kč (při zohlednění kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ke dni rozhodnutí) tj. v rozsahu 73,70 % žalované částky a neúspěšná v rozsahu 26,30 % žalované částky, a to při zohlednění veškerých úroků kapitalizovaných ke dni vyhlášení rozhodnutí, takže byla celkově úspěšná v rozsahu 47,40 %. Náhrada nákladů řízení představuje soudní poplatek ve výši 7 512 Kč, odměnu advokáta podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 34 480 Kč za 4 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby, účast u jednání). Dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 1 200 Kč k 4 úkonům právní služby podle ust. § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. (za každý úkon po 300 Kč), náhrada za ztrátu času spojenou s cestou ze sídla zástupce žalobkyně v [obec] k jednání u zdejšího soudu a zpět, a to v rozsahu ½, když uvedeného dne se právní zástupkyně žalobkyně účastnila jednání ve dvou věcech, a to za 4 půlhodiny po 100 Kč (celkem 400 Kč z toho ½ je 200 Kč) podle ust. § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb., náklady za použití osobního vozidla činí celkem 425,90 Kč (ujeto celkem 102 km vozidlem s průměrnou spotřebou 8,2 litrů benzínu na 100 km, základní sazba opotřebení 4,70 Kč za 1 km a cena benzínu 44,50 Kč za 1 litr podle vyhl. č. 328/2014 Sb.). Jelikož advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud 21% DPH z odměny a náhrad v souladu ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení činí 51 442,20 Kč a z toho 47,40 % je 24 383,60 Kč.