116 C 273/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Josiekovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 31 200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 16 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 631,67 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 995,87 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 200 Kč od datum do zaplacení, zaplacení úroku ve výši 25,26 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou soudu dne datum se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ smlouva“). Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka (část„ dokumenty k ověření“, resp.„ dokumenty na ověření finanční situace“), mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná smlouva v čl.

7. V čl. 7 smlouvy žalovaný dále prohlásil, že věřiteli před uzavřením smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutou půjčku, resp. zápůjčku, a že je plně svéprávný pro uzavření smlouvy a je schopen splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaný stvrdil svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobkyně odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobkyně, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovaným uzavřena předmětná smlouva. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v kartě zákazníka. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 4 000 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 600 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Již ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne datum. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni datum řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 20 000 Kč ode dne datum až do zaplacení dále úrokem ve výši 25,26 % ročně sjednaným v čl. 1 smlouvy. Pohledávka vyplývající ze smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba, IČO, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne datum. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil pouze částku 4 800 Kč, z toho na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 3 733,36 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 066,64 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 31 200 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 11 200 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4 995,87 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 631,67 Kč, úroků ve výši 25,26 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od datum do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od datum do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud jednal v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila.

3. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno:

4. Mezi společností právnická osoba, IČO a žalovaným byla datum uzavřena smlouva o úvěru číslo dle které byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal věřiteli tuto půjčku vrátit spolu s poplatky ve výši 16 000 Kč a to v 60 týdenních splátkách po 600 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že částku 20 000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Dále účastníci sjednali, že žalovaný je povinen platit věřiteli také sjednaný úrok ve výši 25,26 % ročně. Součástí smluvních podmínek obsažených přímo ve smlouvách je prohlášení žalovaného, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutý úvěr a že je schopen splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Ve smlouvě je uvedena kontaktní adresa žalovaného. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy a smluvních podmínek. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum právnická osoba, IČO postoupila žalované pohledávky s příslušenstvím žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem původního věřitele ze dne datum Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených případů, oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku. Předžalobní výzvou ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do datum, přičemž zásilka byla odeslána na korespondenční adresu žalovaného dne datum.

5. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejichž základě původní věřitel poskytl žalovanému 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto částky vrátit během 60 týdnů formou sjednaných týdenních splátek shora specifikovaných. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § číslo a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Žalobkyně nepředložila jakékoliv důkazy, z nichž by mohl soud učinit závěr, že úvěruschopnost žalovaného byla před uzavřením smlouvy zkoumána. Pokud žalobkyně v žalobě tvrdí, že majetkové poměry žalovaného byly zaneseny do karty zákazníka, tuto kartu soudu nepředložila. K jednání nařízenému soudu se žalobkyně nedostavila a svou neúčastí se zbavila možnosti poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř., s tím, aby prokázala, že řádně zkoumala úvěruschopnost na straně žalovaného před uzavřením smlouvy. Ve vztahu k úvěruschopnosti tedy žalobkyně neunesla břemeno důkazní, když neprokázala, že řádně zkoumala jak příjmy, tak i výdaje žalovaného. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb., přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 20 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaný žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatil již před podáním žaloby 4 800 Kč. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené má žalobkyně nárok na zaplacení částky 15 200 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byly pohledávky za žalovaným postoupeny ve smyslu § 1879 občanského zákoníku. Úroky z prodlení pak byly přiznány dle § 1970 o. z., a to ode dne datum, a to v návaznosti na lhůtu stanovenou v předžalobní upomínce. Ve zbytku pak soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl. Pokud žalobkyně v rámci omluvy z jednání žádala o odročení jednání v případě, že nastanou nové skutečnosti u jednání, soud této žádosti nevyhověl, neboť k uvedenému neshledal důvody. Je zcela věcí žalobkyně, zda se jednání zúčastní či nikoliv a podstoupí riziko, že jí nebude moci soud poskytnout příslušná poučení a tím se vystaví riziku neunesení břemene tvrzení nebo břemene důkazního. Poučení dle § 118a o.s.ř. se poskytuje pouze při jednání soudu.

6. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.