116 C 290/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Josiekovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem údaje o zástupci pro 1 415 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 415 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 2. 5. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 570 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobkyně.</b> <b>III. Opatrovníku žalovaného se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 5 200 Kč, která bude proplacena z rozpočtových prostředků Okresního soudu v Karviné po nabytí právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen zaplatit státu soudní poplatek v částce 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Karviné.</b> 1. Žalobou zdejšímu soudu dne 6. 9. 2021 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 1 415 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 2. 5. 2021 do zaplacení. Žalobkyně je organizační složkou státu zřízenou opatřením Ministerstva vnitra mj. za účelem správy a provozu azylových zařízení ve smyslu zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. V souladu s § 42 odst. 1 zákona o azylu se žadateli o udělení mezinárodní ochrany hlášenému k pobytu v azylovém zařízení poskytne ubytování, strava, základní hygienické prostředky a kapesné za podmínek uvedených v § 42 zákona o azylu. Podle § 42 odst. 4 zákona o azylu platí, že neposkytuje-li se v azylovém zařízení strava, poskytne se žadateli o udělení mezinárodní ochrany finanční prostředek ve výši odpovídající částce životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob. Tento příspěvek náleží žadateli o udělení mezinárodní ochrany pouze za dobu jeho přítomnosti v azylovém zařízení a poskytuje se předem formou zaúčtovatelné zálohy. Výše poskytovaného příspěvku na den činí v případě jednotlivého žadatele bez společně postižených osob a bez nároku na zvýšení prostředků z důvodu dietního stravování částku 113,67 Kč. Od 1. 4. 2020 došlo k zvýšení částky na částku 128,67 Kč u osob posuzovaných z důvodu dietního stravování. Žalovaný byl od 5. 3. 2021 evidován v [anonymizováno] středisku [obec] na adrese [adresa žalovaného], dále jen [příjmení] [jméno] a pobíral finanční prostředek namísto stravy. Žalovanému byl dne 30. 3. 2021 vyplacen příspěvek předem na dobu 14 dnů ve výši 1 802 Kč. Za první den pobytu v azylovém zařízení, tj. 5. 3. 2021, žalovanému příspěvek nenáleží a nebyl mu ani vyplacen. Dne 1. 4. 2021 žalovaný odešel ze zařízení, čímž na příspěvek namísto stravy ztratil nárok. Žalovanému bylo ukončeno poskytování služeb v zařízení dne 1. 4. 2021 z důvodů skončení řízení o azylu. Za poslední den jeho pobytu v azylovém zařízení mu náleží finanční příspěvek, který mu byl odečten od celkového dluhu. Žalovanému byl tedy poskytnut finanční příspěvek předem na dobu 14 dnů, avšak žalovaný svým opuštěním azylového zařízení dne 1. 4. 2021 ztratil na finanční příspěvek nárok. Žalovaný obdržel částku ve výši 1 802 Kč, právní důvod poskytnutí příspěvku na 11 dnů, tedy ve výši 1 415 Kč však opuštěním azylového zařízení odpadl, z čehož vyplývá, že žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Vyplacený příspěvek namísto stravy byl žalovanému vyúčtován dne 1. 4. 2021 pod čj. UT [číslo]. Žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a příspěvek ve výši 1 415 Kč je povinen vrátit. Žalovaný měl nárok na vyplacení finančního příspěvku namísto stravy ve výši 387 Kč, tj. za tři dny. Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného písemně dopisem čj. UT [číslo] ze dne 1. 4. 2021 k úhradě dlužné částky 1 415 Kč v termínu do 1. 5. 2021. Žalovaný výzvu k úhradě osobně převzal dne 1. 5. 2021. Po zjištění místa pobytu žalovaného z evidence pobytových materiálů, odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR, žalobkyně písemně vyzvala žalovaného dopisem čj. UT [číslo] ze dne 27. 7. 2021 k úhradě dlužné částky ve výši 1 415 Kč do 27. 8. 2021. Na této adrese byl žalovaný přihlášen k ubytování v období od 16. 9. 2020 do 15. 2. 2021, tj. na adrese [adresa]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil.

2. Usnesením soudu ze dne 3. 1. 2021 čj. 116 C 290/2021-22 byl žalovanému z důvodu neznámého pobytu ustanoven opatrovník.

3. Žalovaný se k předmětné žalobě vyjádřil prostřednictvím svého opatrovníka, který navrhoval žalobu zamítnout. Žalobkyně doposud neprokázala, že částku 1 415 Kč žalovanému řádně vyúčtovala, žalobkyně k tomu předkládá listinu označenou jako„ vyúčtování vyplaceného finančního příspěvku“ ke dni 1. 4. 2021 označenou dále datem 1. 4. 2021 a čj. UT [číslo], která se skládá ze tří listů, listina je vyhotovena v českém jazyce a je současně uveden její překlad do cizího jazyka. Není však zřejmé, zda jde o jazyk, který žalovaný ovládá, kdy žalobkyně toto netvrdí a neprokazuje. Žalovaný proto z procesní opatrnosti zpochybňuje, že žalovaný porozuměl obsahu citované listiny. K doručení uvedené listiny předkládá žalobkyně tzv. potvrzení o osobním převzetí dokumentu s uvedením data 1. 4. 2021 čj. UT [číslo], tato listina již však předkládána do cizího jazyka není, je vyhotovena toliko v českém jazyce. Z tohoto důvodu žalovaný prostřednictvím svého opatrovníka vznáší námitku neplatnosti takovéhoto úkonu, když jazyk, v němž byl projev vůle učiněn, je nesrozumitelný druhému účastník právního vztahu, jemuž byl adresován. Lze předpokládat, že žalovaný neovládá český jazyk (proto žalobkyně překládala listinu obsahující vyúčtování) a z tohoto důvodu mu tak nebyl znám význam listiny, kterou stvrzoval svým podpisem. Stejnou námitku žalovaný vznáší k listině, dle které žalobkyně prokazuje, že žalovanému byl finanční příspěvek poskytnut (tabulka s označením příjemců finančního příspěvku), dále k listině označené jako výzva k úhradě ze dne 1. 4. 2021 a listina„ potvrzení o osobním převzetí dokumentu“ ze dne 1. 4. 2021 čj. UT [číslo], když tyto listiny jsou opět pouze v českém jazyce a žalovaný je tak stvrzuje v jazyce, kterému zřejmě nerozumí. Žalovanému rovněž není zřejmé, z jakého důvodu požaduje žalobkyně zákonný úrok z prodlení od 2. 5. 2021, když výzvu ze dne 27. 7. 2021 poskytla žalovanému lhůtu do 27. 8. 2021. Dle sdělení žalobkyně poskytla žalobkyně žalovanému finanční příspěvek jakožto žadateli o udělení mezinárodní ochrany. Postavení žadatele o udělení mezinárodní ochrany má dále cizinec, který požádal o udělení mezinárodní ochrany v jiném státě, tedy je vázán přímo použitelným přípisem Evropské unie a Česká republika jej převzala na svém území za účelem posouzení jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Tak, jak je uvedeno v písemném sdělení příslušného odboru Ministerstva vnitra ČR ze dne 23. 11. 2021, pak rozhodnutím příslušného odboru Ministerstva vnitra ČR, které nabylo právní moci dne 2. 2. 2021, došlo k zastavení řízení o udělení mezinárodní ochrany žalovaného. Žalovaný proti tomuto rozhodnutí podal dne 15. 2. 2021 žalobu ke Krajskému soudu v Brně. K rozhodnutí o poskytnutí finančního příspěvku tak došlo k uplynutí lhůty k podání žaloby, která neměla odkladný účinek. S ohledem na výše uvedené je žalovaný přesvědčen, že v době, kdy bylo žalobkyní rozhodnuto o poskytnutí příspěvku za dobu od 30. 3. 2021, pak již žalovaný nebyl žadatelem o udělení mezinárodní ochrany ve smyslu § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., a neměl mu tak ze strany žalobkyně být vůbec poskytnut finanční příspěvek ve smyslu § 42 zákona [číslo].

4. K podání žalovaného se žalobkyně vyjádřila svým podáním ze dne 17. 3. 2022. Žalobkyně odkazuje na ustanovení § 42 zákona o azylu, dle kterého je výše kapesného vyplácena ve výplatním termínu stanoveném prováděcím právním předpisem, vyhláška [číslo] kterou se stanoví výše úhrady za stravu a ubytování poskytnuté v azylovém zařízení, výše kapesného a termíny jeho výplaty, stanoví výplatní termíny a jejich periodicitu, pevně, nikoliv dle předpokládaného či nenadálého odchodu osoby oprávněné k její výplatě. Dle § 42 odst. 4 zákona o azylu finanční příspěvek náleží žadateli o udělení mezinárodní ochrany pouze za dobu jeho přítomnosti v azylovém zařízení a poskytuje se předem formou zaúčtovatelné zálohy. Podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona o azylu má cizinec postavení žadatele o udělení mezinárodní ochrany nejen po dobu do pravomocného rozhodnutí o žádosti o udělení mezinárodní ochrany a rozhodnutí o opravném prostředku proti takovém rozhodnutí, ale taktéž do vydání usnesení krajského soudu o nepřiznání odkladného účinku, pokud o něj cizinec požádá. Pokud pak v případě žalovaného byl finanční příspěvek vyplacen ke dni 30. 3. 2021 a dne 1. 4. 2021 došlo k doručení rozhodnutí soudu o nepřiznání odkladného účinku žaloby, bylo k tomuto datu ubytování ukončeno a vyplacený finanční příspěvek byl od data 2. 4. 2021 považován za bezdůvodné obohacení žalovaného. Osoba žalovaného byla v době vyplacení finančního příspěvku ze strany žalobkyně jednoznačně osobou oprávněnou finanční plnění čerpat a žalobkyně subjektem povinným ze zákona finanční plnění žalovanému poskytnout. Taktéž je nesplnitelné, že od data 2. 4. 2022 již žalovaný neměl nárok na poskytnutí finančního plnění, které se stalo bezdůvodným obohacením. Žalobkyně provedla řádné vyúčtování, což jednoznačně z důkazních materiálů vyplývá.

5. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno:

6. Oznámením o ukončení ubytování v [příjmení] [jméno] ze dne 1. 4. 2021 k rukám žalovaného, že Správa uprchlického zařízení Ministerstva vnitra ČR oznamuje žalovanému, že vzhledem k tomu, že bylo doručeno rozhodnutí krajského soudu (nepřiznání odkladného účinku), bylo Vám ukončeno ubytování a jste povinen opustit [příjmení] [jméno] dne [datum]. Před odchodem je povinen zapůjčené věci, identifikační kartu a užívanou bytovou jednotku předat v odpovídajícím stavu. Dále uvedené prohlášení obsahuje stvrzení, že jmenovaný převzal oznámení o ukončení poskytování ubytování a že v pořádku předal všechny zapůjčené věci, i svěřené prostory v ubytovnách azylového zařízení a nezanechal žádnou věc svou nebo pro něho vnesenou. Poslední vyplacený finanční příspěvek od 30. 3. 2021 do 12. 4. 2021 činí 1 802 Kč. Vyúčtovanou dlužnou částku za neobydlené dny ve výši 1 415 Kč je jmenovaný povinen uhradit, jinak se bude na to pohlížet jako na bezdůvodné obohacení. Předmětná listina neobsahuje podpis žalovaného, obsahuje podpis [jméno] [příjmení].

7. Vyúčtováním vyplaceného finančního příspěvku ke dni 1. 4. 2021 ze dne 1. 4. 2021 čj. UT [číslo], že Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra provedla vyúčtování vyplaceného příspěvku ke dni 1. 4. 2021 na jméno žalovaného, kdy příspěvek byl vyplácen od 1. 4. 2021 do 1. 4. 2021 za jeden den, odpočet 12 dnů, tedy -11, celková částka činí - 415 Kč, částka na den 128,67 Kč. Příspěvek od 30. 3. 2021 do 12. 4. 2021 za 14 dnů s částkou 128,67 Kč činí 1 802 Kč a za období od 16. 3. 2021 do 29. 3. 2021 za 14 dnů po 128,67 Kč na den činí 1 802 Kč. [příjmení] 1 802 Kč byla vyplacena dne 30. 3. 2021 a dne 16. 3. 2021, - 1 415 Kč bylo vyplaceno dne 1. 4. 2021. Od 8. 3. 2021 do 15. 3. 2021 za 8 dnů po 128,60 Kč bylo dne 8. 3. 2021 vyplaceno 1 030 Kč, za období od 5. 3. 2021 do 7. 3. 2021 za počet dnů 3 s odpočtem 1 a nárokované tedy 2 dny bylo vyplaceno dne 6. 3. 2021 258 Kč po částce 128,67 Kč za den. Výše posledního vyplaceného finančního příspěvku ke dni 30. 3. 2021 činila 1 802 Kč, přičemž částka odpovídající výši finančního příspěvku, kterou klient neobydlel nebo neobydlí do dalšího řádného výplatního termínu ke dni 13. 4. 2021, činí 1 415 Kč. Vyúčtovanou částku je možno uhradit na pokladně, dále pak poukázat na číslo účtu. Vyúčtování je v jazyce českém a v jazyce ruském, toto není podepsáno žalovaným, je provedeno [jméno] [příjmení] a tímto podepsáno.

8. Potvrzením o osobním převzetí vyúčtování výše uvedeného dokumentu, čj. UT [číslo] ze dne 1. 6. 2021, že potvrzení o osobním převzetí dokumentu podepsal žalovaný, přičemž potvrzení o osobním převzetí dokumentu je v jazyce českém.

9. Podrobnostmi k vyúčtování finančního příspěvku ze dne 31. 8. 2021 čj. UT [číslo], že tímto došlo k vyúčtování finančního příspěvku pro osobu žalovaného, státní příslušných Kazachstánu, kdy tento byl přítomen v zařízení dne 5. 3. 2021, příspěvek mu vyplacen nebyl, dále v období od 6. 3. 2021 do 7. 3. 2021, příspěvek vyplacen byl, stejně tak jako v období od 8. 3. 2021 do 15. 3. 2021, od 16. 3. 2021 do 29. 3. 2021, od 30. 3. 2021 do 31. 3. 2021, od 1. 4. 2021 do 12. 4. 2021, přítomen nebyl, dále nebyl přítomen dne 1. 4. 2021 a finanční příspěvek byl vyplacen v celém období, s výjimkou 5. 3. 2021 po 128,67 Kč za den a celkový dluh klienta činí 1 415 Kč.

10. Výplatnicí pobytového zařízení [obec], že tato představuje přehled výplat příspěvku za období od 30. 3. 2021 do 12. 4. 2021, kdy žalovaný za období od 30. 3. 2021 do 12. 4. 2021 za dobu 14 dnů převzal celkovou částku 1 802 Kč s denním příspěvkem 128,67 Kč a převzetí podepsal.

11. Dopisem ze dne 1. 4. 2021 čj. UT [číslo], že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 1 415 Kč do 1. 5. 2021, zásilka byla určena na adresu [ulice a číslo].

12. Potvrzením o osobním převzetí dokumentu ze dne 1. 4. 2021, že žalovaný převzal dokument čj. UT [číslo], a to výzva k úhradě I., přičemž potvrzení je v jazyce českém.

13. Výzvou k úhradě dluhu ze dne 27. 7. 2021 čj. UT [číslo], že žalovaný byl z adresy [adresa]. Zásilka byla odeslána na korespondenční adresu [adresa].

14. Sdělením Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne 23. 11. 2021, že žalovaný je státním příslušníkem Kazachstán, jmenovaný dle evidence ministerstva podal opakovanou žádost o mezinárodní ochranu dne 24. 10. 2020, jenž byla správním úřadem vyhodnocena jako nepřípustná a řízení bylo zastaveno dne 7. 1. 2021 s datem právní moci dne 2. 2. 2021. Proti rozhodnutí správního orgánu podal žalovaný dne 15. 2. 2021 žalobu ke Krajskému soudu v Brně, který řízení zastavil svým usnesením čj. 33 AZ 6/2021-48 ze dne 15. 7. 2021 s nabytím právní moci dne 29. 7. 2021. Žalovaný nemá v současné době žádný povolený pobyt na území České republiky, naposledy byl hlášen v [příjmení] [jméno], [ulice a číslo].

15. Po provedeném dokazování, a to listinnými důkazy předloženými žalobkyní má soud za prokázáno, že žalovaný byl žadatelem o udělení mezinárodní ochrany a v době od 5. 3. 2021 do 31. 3. [číslo], pobýval v Pobytovém středisku žalobkyně v [obec], když dne 1. 4. 2021 uvedené zařízení opustil. V souvislosti s jeho pobytem mu byl v souladu s ust. § 42 odst. 4 zákona o azylu vyplácen finanční příspěvek namísto stravy ve výši 128,67 Kč denně. Ve smyslu citovaného ustanovení náleží žadateli finanční příspěvek pouze za dobu jeho přítomnosti v zařízení a je vyplácen předem jako zúčtovatelná záloha. Dne 30. 3. 2021 byl žalovanému vyplacen dopředu příspěvek ve výši 1 802 Kč určený na dobu pobytu v zařízení od 30. 3. 2021 na dobu 14 dnů. Dne 1. 4. 2021 byl žalovanému ukončen pobyt v azylovém zařízení. Tím odpadl právní důvod, pro který byl žalovanému příspěvek vyplacen, a žalovaný je tak povinen žalobkyni příspěvek v souladu s ust. § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku vrátit. Dne 1. 4. 2021 bylo žalovanému ukončeno poskytování služeb z důvodu skončení řízení o azylu, bylo mu vyúčtováno bezdůvodné obohacení ve výši finančního příspěvku ve výši 1 415 Kč a žalovaný byl vyzván k jeho úhradě do 1. 4. 2021. Oznámení o ukončení poskytování služeb a výzvu k úhradě částky ve výši 1 415 Kč žalovaný osobně převzal dne 1. 4. 2021. Úrok z prodlení je tak požadován v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku.

16. Pokud se jedná o námitky opatrovníka žalovaného ohledně neschopnosti žalovaného porozumět jednání žalobkyně vůči jeho osobě, tak těmto soud nepřisvědčil. Dle ust. § 10 zákona o azylu je žadatel o udělení mezinárodní ochrany poučen v mateřském jazyce nebo jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, o jeho právech a povinnostech. Dle ust. § 22 téhož zákona má žadatel právo jednat v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, a má rovněž právo na bezplatného tlumočníka na úkony, ke kterým předvolán nebo vyzván, případně si může na své náklady přizvat tlumočníka dle své volby. Vzhledem k tomu, že žalovaný státním občanem Kazachstánu a poučení mu bylo dáno v jazyce ruském, neměl soud důvod pochybovat o tom, že žalovaný jednání ze strany žalobkyně neporozuměl, pokud by tomu tak bylo, mohl tyto námitky vznést na samotné listině o vyúčtování. Stejně tak má soud za to, že žalovanému bylo řádně doručeno vyúčtování vyplaceného finančního příspěvku ke dni 1. 4. 2021, které navazovalo na seznámení žalovaného s vyúčtováním, přičemž žalovaný neprojevil pochybnosti o tom, co podepisuje. Soud proto žalobě vyhověl.

17. Jelikož byla procesně úspěšná žalobkyně osvobozena ze zákona od placení soudních poplatků, přešla poplatková povinnost v plném rozsahu na žalovaného dle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích. Žalovaného proto soud zavázal uhradit na účet soudu soudní poplatek z žaloby ve výši 1 000 Kč dle položky 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, a proto jí byla přiznána jejich plná náhrada. Náhrada nákladů řízení se skládá z cestovného zmocněnce žalobce k jednání soudu dne 25. 5. 2022 (osobním automobilem Škoda Octavia [registrační značka] o průměrné spotřebě 5, [číslo] km, délce cesty 600 km z [obec] do [obec] a zpět, ceně pohonných hmot ve výši 27,60 Kč a sazby základní náhrady 4,40 Kč/km) celkem ve výši 3 570 Kč.

19. O nákladech opatrovníka žalovaného bylo rozhodnuto podle § 140 odst. 2 občanského soudního řádu Náklady se skládají z odměny stanovené z tarifní hodnoty 1 415 Kč, za 4 úkony právní služby ve výši 4 x 1 000 Kč, tj. 4 000 Kč (§ 7, § 11 odst. 1 písm. b) a g) advokátního tarifu - převzetí a příprava zastoupení a účast u jednání soudu). Náklady řízení se dále skládají z náhrady hotových výdajů stanovené podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč za 1 úkon právní služby, tj. za 4 úkony celkem 1 200 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů činí částku 5 200 Kč.