116 C 307/2024

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Josiekovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro 14 684 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 450 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 2. 3. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 12 234 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 891,02 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 323,57 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 062,37 Kč ve výši 15 % ročně od 28. 9. 2023 do 1. 3. 2024, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 612,37 Kč ve výši 15 % ročně od 2. 3. 2024 do zaplacení a zaplacení úroku ve výši 29 % ročně z částky 8 062,37 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou soudu se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, a žalovanou došlo dne 24. 6. 2019 k uzavření smlouvy o zápůjčce č. , tel. číslo, (dále jen „smlouva“). Nedílnou součástí této smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy (dále jen „podmínky“). Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 (dále jen „zápůjčka“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit částku ve výši 12 234 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 677 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování a doručení ve výši 4 880 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 3 677 Kč, (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 100týdenních (sedmidenních) splátkách po 242 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 24. 5. 2021. Nejpozději tohoto dne je povinna žalovaná zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 22. 8. 2022. Ke dni 24. 12. 2022 činila dlužná jistina částku 8 062,37 Kč a dlužný poplatek částku 6 621,63 Kč. Dále nebylo uhrazeno ničeno. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení: celkové dlužné částky ve výši 14 684 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 8 062,37 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 6 621,63 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 5 891,02 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 323,57 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 8 062,37 od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny 8 062,37 od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalovaná uhradila celkem 9 550 Kč. Právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětných smluv o zápůjčce. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalované mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že před uzavřením smlouvy poskytl Providentu úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnuté zápůjčky a je si vědom, že si Provident tyto informace ověřil a vyhodnotil, že je schopen Providentu splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami smlouvy. Dále je zde uvedeno, že si je zákazník vědom všech rizik se smlouvou a zápůjčkou spojených, porozuměl jim a nepovažuje vzájemná plnění ze smlouvy za plnění v hrubém nepoměru; dostalo se mu náležitého vysvětlení zejména standardních informací a obsahu a dopadů navrhované Smlouvy včetně důsledků případného prodlení, aby byl schopen posoudit, zda návrh smlouvy odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Právní předchůdce žalobkyně vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání. Nadto by se žalovaná, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 trestního zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve s žalovanou uzavřena smlouva. Pro případ, že by však soud přes výše uvedené shledal, že žalobkyně dostatečně neprokázala splnění zákonné povinnosti dle ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, žalobkyně si dovoluje upozornit nadepsaný soud, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj. 1. 12. 2016) a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné Smlouvy. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno:

4. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, a žalovanou došlo dne 24. 6. 2019 k uzavření smlouvy o zápůjčce č. , tel. číslo, Nedílnou součástí této smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen „Podmínky“). Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 (dále jen „zápůjčka“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit částku ve výši 12 234 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 3 677 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování a doručení ve výši 4 880 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 3 677 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 100 týdenních (sedmidenních) splátkách po 243 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 24. 5. 2021. Nejpozději tohoto dne je povinna žalovaná zaplatit celkovou dlužnou částku (viz smlouva o zápůjčce ze dne 24. 6. 2019). Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 22. 8. 2022 (viz tabulka umoření). Žalovaná celkem uhradila částku 9 550 Kč (viz tabulka umoření). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 společnost , právnická osoba, , postoupila žalovanou pohledávku s příslušenstvím žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem původního věřitele ze dne 29. 9. 2023 (viz smlouva o postoupení ze dne 21. 9. 2023, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení ze dne 29. 9. 2023). Zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne 24. 6. 2019 vzal soud za prokázáno, že žalovaná je v této zákaznické kartě identifikována osobními údaji s tím, že bydlí jako nájemník, má vzdělání učňovské, je svobodná, má jednu vyživovací povinnost, její příjem činí 6 400 Kč, další čistý příjem domácnosti 19 340 Kč, výdaje 5 000 Kč, mezi ověřenými doklady jsou dva výpisy z účtu z bankovního účtu. Žalovaná je na mateřské od listopadu 2018. Ověřené doklady k zákaznické kartě doloženy nebyly. Žalovaná uvedla, že její údaje jsou pravdivé (viz zákaznická karta ze dne 24. 6. 2019). Předžalobní výzvou k plnění ze dne 15. 2. 2024 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 1. 3. 2024, zásilka byla podána k poštovní přepravě doporučeně na korespondenční adresu žalované (viz předžalobní výzva ze dne 15. 2. 2024 a podací lístek ze dne 16. 2. 2024).

5. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě původní věřitel půjčil žalované částka 12 000 Kč, a žalovaná se zavázala tuto částky vrátit během 100 týdnů formou sjednaných týdenních splátek. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 9 zákona č. 145/2010 Sb. a § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry klienta rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Soudu byla předložena karta zákazníka, avšak nikoliv listiny prokazující zejména tvrzené příjmy a výdaje žalovaného. U jednání dne 7. 11. 2024 byl právní zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o. s. ř. vyzván k navržení důkazů k prokázání svého tvrzení, že byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy, když soud má za to, že toto své tvrzení listinnými důkazy založenými ve spise žalobkyně neprokázala, a to bezodkladně. Současně byl poučen o důsledcích nesplnění této výzvy. Právní zástupce žalobkyně další doplnění dokazování nenavrhl. Žalobkyně tedy ve vztahu k prokázání úvěruschopnosti žalované neunesla břemeno důkazní a neprokázala v řízení, že úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy byla zkoumána řádně. S ohledem na výše je smlouva o zápůjčce neplatná ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb., přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o zápůjčce ze dne 24. 6. 2019 žalované částku 12 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalované bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaná však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatila již před podáním žaloby 9 550 Kč. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené má žalobkyně nárok na zaplacení částky 2 450 Kč.

6. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byly pohledávky za žalovanou postoupeny ve smyslu § 1879 občanského zákoníku. Úroky z prodlení pak byly přiznány dle § 1970 o. z., a to ode dne 2. 3. 2024, a to v návaznosti na lhůtu stanovenou. Ve zbytku pak soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl.

7. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.