116 C 320/2023

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Josiekovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 53 841,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 28 241,20 Kč, zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 851,33 Kč, zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1 753,92 Kč, zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 28 000 Kč od datum do datum, zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně, částky 2 400 Kč od datum do zaplacení a zaplacení úroku ve výši 20,88 % ročně z částky 28 000 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou soudu dne datum se žalobkyně domáhá zaplacení částky 53 841,2 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 753,92 Kč (z jistiny 28 000 Kč od datum do marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, to je do datum ve výši 20, 88% ročně), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 851,33 Kč (z jistiny 28 000 Kč od datum do marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky, to je do datum, a to ve výši 11,75% ročně), zákonných úroků z prodlení z částky 28 000 Kč od datum do zaplacení ve výši 11,75 %. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně smlouvy (dále jen„ podmínky“). Právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalovaného mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že před uzavřením smlouvy poskytl Providentu úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědom, že si Provident tyto informace ověřil a vyhodnotil, že je schopen Providentu splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami smlouvy. Dále je zde uvedeno, že si je zákazník vědom všech rizik se smlouvou a zápůjčkou spojených, porozuměl jim a nepovažuje vzájemná plnění ze smlouvy za plnění v hrubém nepoměru; dostalo se mu náležitého vysvětlení zejména standardních informací a obsahu a dopadů navrhované smlouvy včetně důsledků případného prodlení, aby byl schopen posoudit, zda návrh smlouvy odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Právní předchůdce žalobkyně vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání. Nadto by se žalovaný, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 trestního zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve s žalovaným uzavřena smlouva. Pro případ, že by však soud přes výše uvedené shledal, že žalobkyně dostatečně neprokázala splnění zákonné povinnosti dle ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, žalobkyně si dovoluje upozornit soud, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj. datum) a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 30 784 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 19 633 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,88 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy o spotřebitelském úvěru, a částku za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 7 701 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 65 týdenních (sedmidenních) splátkách po 936 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum. Ke dni datum provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 28 000 Kč a dlužný poplatek částku 25 841 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 28 000 Kč dále úrokem ve výši 20,88 % ročně sjednaným na straně 2 smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od datum, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně měl v souladu s čl. 6 smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 4 400 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 75 193,03 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 75 193,03 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalovanému neuplatňuje. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Po podání žaloby vzala žalobkyně žalobu částečně zpět. Řízení co do kapitalizované úroku od datum do datum ve výši 90,97 Kč a úroku ve výši 6,88 % ročně z částky 28 000 Kč od datum do zaplacení bylo pravomocně zastaveno.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

4. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno:

5. Žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Nedílnou součástí smlouvy je seznam postupovaných pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno (viz smlouva o postoupení ze dne datum, seznam postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení ze dne datum. Před uzavřením smlouvy byla s žalovaným vyplněna zákaznická karta, ve které uvedl, že má základní vzdělání, je svobodný, bezdětný, pracuje na hlavní pracovní poměr jako manipulant u spol. anonymizována tři slova republic, s příjmem 18 300 Kč. Další příjem domácnosti činí 16 100 Kč, výdaje 8 000 Kč. Mezi ověřenými dokumenty jsou uvedeny dvě výplatní pásky – 04/ 2021 a pracovní smlouva do 12/ 2021 (viz zákaznická karta z datum). Dne datum byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který se zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 28 834 Kč, a to v týdenních splátkách s roční úrokovou sazbou 1 530,7 % s počtem splátek 65 po 936 Kč s poslední splátkou datum (viz smlouva o spotřebitelském úvěru, včetně smluvních podmínek. Před podáním žaloby byl žalovaný o úhradu dluhu vyzván předžalobní výzvou ze dne datum s tím, že dluh má uhradit do datum ve výši 62 735,48 Kč. Zásilka byla podána k poštovní přepravě dne datum (viz výzva ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum). Za dobu trvání smluvního vztahu žalovaný uhradil celkovou částku 4 400 Kč (viz tabulka umoření).

6. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě původní věřitel půjčil žalovanému částku 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto částky vrátit během 65 týdnů formou sjednaných týdenních splátek ve výši 936 Kč. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 9 zákona č. 145/2010 Sb. a § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry klienta rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. Stejně tak prohlášení budoucího klienta o tom, že budoucí věřitel vynaložil odbornou péči při posuzování jeho schopnosti zápůjčku splácet, není schopno vyvolat zákonem předpokládaný důsledek platnosti smlouvy. Nepřiléhavý je také odkaz žalobkyně na to, že její právní předchůdce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení klienta. Budoucímu věřiteli není zákonem uložena povinnost či poskytnuto právo spoléhat na správnost a pravdivost tvrzení budoucího klienta. Zákonem je mu uložena povinnost vynaložit odbornou péči na to, aby prověřil, zda budoucí klient je či není schopen případný úvěr splácet. Tuto zákonnou povinnost nelze obcházet odkazem na dobrou víru v poctivé jednání spolukontrahenta. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Soudu byla předložena karta zákazníka, avšak nikoliv listiny prokazující zejména tvrzené příjmy a výdaje žalovaného, navíc z předmětné smlouvy bylo zřejmé, že pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou do prosince 2021. K jednání dne datum se právní zástupce žalobkyně nedostavil a svou neúčastí se zbavil možnosti být poučen v souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o. s. ř. a být vyzván k navržení důkazů k prokázání svého tvrzení, že byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, když soud má za to, že toto své tvrzení listinnými důkazy založenými ve spise žalobkyně neprokázala. Žalobkyně tedy ve vztahu k prokázání úvěruschopnosti žalovaného neunesla břemeno důkazní a neprokázala v řízení, že úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy byla zkoumána řádně. Předmětná smlouva je pak neplatná ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb., přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o úvěru ze dne datum žalovanému částku 30 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaný však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatil již před podáním žaloby 4 400 Kč. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené má žalobkyně nárok na zaplacení částky 25 600 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byly pohledávky za žalovanou postoupeny ve smyslu § 1879 občanského zákoníku. Ve zbytku pak soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl. Úrok z prodlení byl přiznán v návaznosti na lhůtu stanovenou v předžalobní výzvě, tedy od datum do zaplacení.

7. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.