116 C 329/2018

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Josiekovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa jednající prostřednictvím: název žalobkyně , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného t. č. Věznice Znojmo, ulice a číslo , PSČ obec zastoupený advokátem údaje o zástupci pro: náhrada škody, pro uznání <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 989 050 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 60 742 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Karviné soudní poplatek ve výši 699 453 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobou došlou soudu dne [datum] a následně k výzvě soudu doplněnou dne [datum] se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 13 989 050 Kč. Žalovaný je členem správní rady právnické osoby [ulice] sociální služby, o.p.s. v likvidaci, [IČO], Cejl [číslo] (dále jen„ MSS“). Na tuto společnost bylo u Krajského soudu v Brně pod č. j. [insolvenční spisová značka] vedeno insolvenční řízení, v rámci něhož byl zjištěn úpadek této právnické osoby a na tuto prohlášen konkurs. Uvedené řízení bylo usnesením Krajského soudu v Brně č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] zrušeno z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující, a to podle § 308 odst. l písm. d) z. č. 182/2006 Sb. Tato společnost byla následně vymazána z rejstříku obecně prospěšných společností. Česká republika – Finanční úřad pro Jihomoravský kraj přihlásila do tohoto řízení pod číslem P29 pohledávku ve výši 23 223 891 Kč jako nepeněžitou, splatnou, nezajištěnou za právnickou osobou MSS v likvidaci, spočívající v odvodech za porušení rozpočtové kázně spolu s příslušenstvím v podobě úročení. V této částce byla zahrnuta i částka 18 131 000 Kč. Pohledávka nebyla popřena co do pravosti, výše ani pořadí, ani ze strany dlužníka, ani ze strany insolvenčního správce. Přihlašovaní věřitelé nebyli uspokojeni. MSS podaly dne [datum] u žalobkyně žádost o příspěvek na zřízení společensky účelových pracovních míst. Z výpisu z rejstříku obecně prospěšných společností, který byl k žádosti přiložen, plyne, že MSS byly zapsány dne [datum] jako společnost poskytující terénní ambulantní služby dle zákona o sociálních službách, včetně zajišťování fakultativních činností s poskytováním sociálních služeb souvisejících a realizace vzdělávacích programů v oblasti sociálních služeb. Statutárním orgánem byla nejprve [jméno] [příjmení] a od [datum] pak [jméno] [příjmení]. Žalovaný byl členem správní rady MSS. Žalovaný byl tím, kdo za MSS žádost podával a jednal na základě plné moci, kterou mu vystavila [jméno] [příjmení] jako statutární orgán. Žalobkyně uzavřela s MSS dohody o zřízení společensky účelových pracovních míst, na základě nichž byly žalobkyni poskytnuty – poukázány bezhotovostním převodem na účet č. 256 [číslo] vedený u [právnická osoba] příspěvky na zřízení společensky účelných pracovních míst na účet MSS, a to: - dne [datum] příspěvek ve výši 2 145 000 Kč, jenž měl být v souladu s Dohodou o zřízení společensky účelných pracovních míst a poskytnutí příspěvku č. BBM-Z-1/ 2013 uzavřenou dne [datum] použit výhradně na pořízení 11 osobních automobilů, - dne [datum] příspěvek ve výši 2 340 000 Kč, jenž měl být v souladu s Dohodou o zřízení společensky účelných pracovních míst a poskytnutí příspěvku č. BBM-Z-2/ 2013 uzavřenou dne [datum] použit výhradně na pořízení 12 osobních automobilů, - dne [datum] příspěvek ve výši 3 315 000 Kč, jenž měl být v souladu s Dohodou o zřízení společensky účelných pracovních míst a poskytnutí příspěvku č. BBM-Z-3/ 2013 uzavřenou dne [datum] použit výhradně na pořízení 17 osobních automobilů, - dne [datum] příspěvek ve výši 2 925 000 Kč, jenž měl být v souladu s Dohodou o zřízení společensky účelných pracovních míst a poskytnutí příspěvku č. BBM-Z-4/ 2013 uzavřenou dne [datum] použit výhradně na pořízení 15 osobních automobilů, - dne [datum] příspěvek ve výši 2 925 000 Kč, jenž měl být v souladu s Dohodou o zřízení společensky účelných pracovních míst a poskytnutí příspěvku č. BBM-Z-5/ 2013 uzavřenou dne [datum] použit výhradně na pořízení 15 osobních automobilů, - dne [datum] příspěvek ve výši 2 145 000 Kč, jenž měl být v souladu s Dohodou o zřízení společensky účelných pracovních míst a poskytnutí příspěvku č. BHO-Z-2/ 2013 uzavřenou dne [datum] použit výhradně na pořízení 13 osobních automobilů, - dne [datum] příspěvek ve výši 2 336 000 Kč, jenž měl být v souladu s Dohodou o zřízení společensky účelných pracovních míst a poskytnutí příspěvku č. BBR-Z-1/ 2013 uzavřenou dne [datum] použit výhradně na pořízení 16 osobních automobilů, tedy částka 18 131 000 Kč Dohody (vyjma dohody 6, 7) byly podepsány žalovaným. U Krajského soudu v Brně je pod č. j. [spisová značka] vedeno trestní řízení vůči žalovanému, kdy předmětem je zkoumání trestní odpovědnosti žalovaného, který následně za MSS uzavřel úvěrové smlouvy se [právnická osoba] s.r.o., [IČO], [ulice a číslo], [část obce], [obec a číslo]. Podstatou je, že automobily nebyly ve vlastnictví MSS, kdy však k tomu, že předmětné automobily ve vlastnictví MSS budou, existoval smluvní (časově ohraničený) závazek MSS. U dohody ad 1) do [datum], u dohody ad 2) a ad) 3 do [datum], u dohody ad 4) do [datum], u dohody ad 5) do 31. 1 2015, u dohody ad 6) a ad 7) do [datum]. Ve smyslu uvedených dohod uvedené automobily představovaly nákladovou položku, která souvisela se zřízením společensky účelných pracovních míst. Dne [datum] rozhodla správní rada o zrušení společnosti s likvidací ke dni [datum] a jmenování likvidátora. Dne [datum] pak byl zjištěn úpadek a prohlášen konkurs. Z platebních výměrů věřitele [číslo] který byly vydány v roce 2014 a které byly uvedeny na stranách 10, 11, 26 a 27 přihlášky tohoto orgánu veřejné správy do insolvenčního řízení, je zjevné, že byly porušeny uvedené dohody, protože finanční prostředky na základě nich vyplacených byly použity v rozporu s účelem dle těchto dohod (viz vždy v čl. II bod 8). Žalobkyně v obecnosti považuje předmětnou přihlášku věřitele [číslo] za jasný důkaz o existenci mnohamilionového závazku MSS vůči České republice zastoupené v tomto řízení žalobkyní. V případě porušení rozpočtové kázně je plátcem daně právnická osoba, vůči které byly vydány zmíněné platební výměry za odvod při porušení rozpočtové kázně, v daném případě MSS, která však zanikla bez právního nástupce, nepřichází tak do úvahy postup dle § 312 odst. 4 ins. zák. Žalobkyně pak odkazuje na usnesení velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu České republiky č. j. 15 Tdo 902/2013-134 ze dne 8. 1. 2014, kde bylo konstatováno„ ..Dalším případem kdy by mohla přicházet v úvahu možnost dovodit odpovědnost obviněného za škodu způsobenou trestným činem nebo bezdůvodného obohacení získané trestním činem, je situace, v níž je pachatelem trestného činu podle § 240 tr. zákoníku (příp. podle § 241 tr. zákoníku) jiná osoba, než která je plátcem, resp. poplatníkem zkrácené (nebo neodvedené) daně (srov. [číslo] a [číslo]. Sb. rozh. tr.), takže tato odlišnost by mohla odůvodnit výrok o náhradě škody nebo o vydání bezdůvodného obohacení vůči pachateli trestného činu, je-li jím někdo, kdo zároveň není plátcem, resp. poplatníkem daně, na jejíž nedoplatek byl vydán platební výměr. To se obdobně týká i jiných povinných plateb ve smyslu § 240 tr. zákoníku (příp. podle § 241 tr. zákoníku) (srov. Šámal, P. a kol. Trestní řád II. § 157 až 314s. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013 s. [číslo] až [číslo]). V probíhajícím trestním řízení je pak řešena otázka, nakolik žalovaný, ač nebyl statutárním orgánem, rozhodoval o využití finančních prostředků, které mu poskytla žalobkyně (mimo finančních prostředků na základě dalších dohod) na základě výše uvedených sedmi dohod, rozsudek otázku škody neřešil, konstatoval, že to, zda obstojí povinnost k náhradě škody obžalovaného, překračuje časové možnosti trestního řízení. Rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. [číslo jednací] ze dne 19. 9. 2019 byl potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci č. j. [číslo jednací] ze dne 20. 7. 2020 a tento nabyl právní moci [datum]. Porušení právní povinnosti v daném případě plyne z povinnosti stanovené uvedenými dohodami a především z jejich čl. II. odst. 5,6, a 8, dle nichž bylo nutné se žalobkyní poskytnutým příspěvkem dle uvedených dohod nakládat v souladu s účelem, nebyla zde stanovena žádná možnost sjednání úvěrů k nákladovým položkám, tedy osobním automobilům, ke kterým byl příspěvek účelově poskytnut. Žalobkyně v tomto spatřuje protiprávnost, potažmo porušení příkazu chovat se určitým způsobem. Jak plyne z bodu 56 a 57 (str. 18 až 19) rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 50 T 1/2017-2102 ze dne 19. 9. 2019, tak z žalobkyní poskytnuté částky ve výši 18 131 000 Kč byla na vlastní zajištění nákladové položky (osobní automobily) dle uvedených dohod použita jen částka ve výši 4 141 950 Kč, zbývající částka ve výši 13 989 050 Kč byla použita pro jiné účely, tedy v rozporu s výše uvedenými dohodami (čl. II odst. 5,6 a 8). Tato protiprávnost způsobila následek a škodu a žalobkyně v uvedeném spatřuje příčinnou souvislost mezi protiprávností a vznikem škody. Podle § 420 o. z. se odpovědnosti zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil. V případě odpovědnosti podle § 420 o. z. účinného do 31. 12. 2013, se tak zavinění předpokládá, je tak na žalovaném, aby se zavinění zprostil. Z dokazování provedeného v trestním řízení však vyplynulo, že na MSS uzavíral úvěrové smlouvy žalovaný.

2. Předmětné řízení bylo přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] O pokračování v řízení bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne 12. 7. 2021, č. j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. [číslo jednací] ze dne 4. 11. 2021, rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

3. Podle § 114b odst. (1) o. s. ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).

4. Podle § 114b odst. (2) o. s. ř. k podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu.

5. Podle § 114b odst. (3) o. s. ř. usnesení podle odstavce 1 nelze vydat nebo doručit po přípravném jednání podle § 114c nebo po prvním jednání ve věci.

6. Podle § 114b odst. (4) o. s. ř. usnesení podle odstavce 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba.

7. Podle § 114b odst. (5) o. s. ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.

8. Podle § 153a odst. (3) o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6).

9. Podle § 153a odst. (4) o. s. ř. jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání.

10. V dané věci byly splněny podmínky pro postup podle ustanovení § 114b občanského soudního řádu. Usnesením soudu ze dne 14. 1. 2022, č. j. [číslo jednací] byl žalovaný vyzván, aby se k žalobě vyjádřil do 30 dnů od doručení usnesení. V případě, že se vyjádřit nemůže, musí sdělit, jaký vážný důvod mu v tom brání. Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který proti němu žalobkyně uplatňuje, uznává (ust. § 114b zákona občanského soudního řádu). Soud proto ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání.

11. Žaloba (včetně jejího doplnění) spolu s výše uvedeným usnesením byla žalovanému doručena prostřednictvím jeho právního zástupce do datové schránky dne [datum]. Posledním dnem pro podání vyjádření dle výzvy soudu bylo dne [datum]. Žalovaný se ve smyslu ustanovení § 114b odst. 5 občanského soudního řádu nevyjádřil ve stanovené lhůtě a ani v této lhůtě soudu nesdělil, jaký vážný důvod mu v tom bránil, když konec lhůty připadá na den [datum]. Má se tedy za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal. Pokud žalovaný podal vyjádření, a to dne [datum], učinil tak po uplynutí uvedené lhůty. Soud proto rozhodl rozsudkem pro uznání podle ustanovení § 153a odst. 3 občanského soudního řádu a žalobě vyhověl, když pro jeho vydání byly splněny všechny předpoklady a nejednalo se o věc, v níž nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 o. s. ř. Nárok žalobkyně pak soud posoudil dle ust. § 420 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013.

12. Dále soud zavázal žalovaného (podle ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění), k zaplacení soudního poplatku z žaloby. Žalobkyně je od poplatkové povinnosti osvobozena (§ 11 odst. 2 písm. a/ zákona o soudních poplatcích) a na žalovaného se tak pro jeho neúspěch ve věci přenesla poplatková povinnost. Soudní poplatek byl stanoven podle položky 1 písm b) Sazebníku soudních poplatků a činí 699 453 Kč.

13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla plně procesně úspěšná, náleží jí proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náhrada nákladů řízení představuje odměnu advokáta podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 49 900 Kč za 1 úkon právní služby podle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení). Dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč k úkonu právní služby podle ust. § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. Jelikož advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud 21% DPH z odměny a náhrad v souladu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř ve výši 10 542 Kč. Celkové náklady řízení činí 60 742 Kč.