116 C 371/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Josiekovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 25 921,90 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 14. 7. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 11 421,90 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 726,44 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 994,35 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 14 757,45 Kč od 19. 12. 2020 do 13. 7. 2021, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 257,45 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 14 500 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 14 757,45 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou došlou soudu dne 30. 7. 2021 se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalovaným došlo dne 23. 11. 2018 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudila před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedla vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalovaného mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že před uzavřením smlouvy poskytl [anonymizováno] úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědom, že si [anonymizováno] tyto informace ověřil a vyhodnotil, že je schopen [anonymizováno] splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami smlouvy. Dále je zde uvedeno, že si je zákazník vědom všech rizik se smlouvou a zápůjčkou spojených, porozuměl jim a nepovažuje vzájemná plnění ze smlouvy za plnění v hrubém nepoměru; dostalo se mu náležitého vysvětlení zejména standardních informací a obsahu a dopadů navrhované smlouvy včetně důsledků případného prodlení, aby byl schopen posoudit, zda návrh smlouvy odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Právní předchůdce žalobkyně vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání. Nadto by se žalovaný, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 trestního zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve s žalovaným uzavřena smlouva. Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce (otištěné na zadní straně smlouvy o zápůjčce) zákaznická karta. Pro případ, že by však soud přes výše uvedené shledal, že žalobkyně dostatečně neprokázal splnění zákonné povinnosti dle ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, žalobkyně si dovoluje upozornit nadepsaný soud, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj. 01. 12. 2016) a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 13 125 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 683 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 020 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 422 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 469 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 1. 2020. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 3. 12. 2018. Ke dni 2. 4. 2019 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 14 757,45 Kč a dlužný poplatek částku 11 164,45 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 14 757,45 Kč dále úrokem ve výši 29 % ročně sjednaným na straně 1 Smlouvy o zápůjčce, a to od 18. 1. 2020, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně měl v souladu s čl. 6 smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 500 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek 18. 12. 2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 35 921,90 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 35 921,90 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalovanému neuplatňuje. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 25 921,90 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 14 757,45 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 11 164,45 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 994,35 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 726,44 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 757,45 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 757,45 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 3 994,35 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o úrok ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 14 757,45 Kč od 18. 1. 2020, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 18. 12. 2020. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 2 726,44 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 14 757,45 Kč od 11. 12. 2018, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do 18. 12. 2020. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o. s. ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání nařízenému soudem se žádný z účastníků nedostavil, soud jednal v nepřítomnosti účastníků.

3. Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 23. 11. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] dle které byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal věřiteli tuto půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 125 Kč a to v 60 týdenních splátkách po 469 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že částku 15 000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Dále účastníci sjednali, že v případě, že bude žalovaný v prodlení se zaplacením některé ze splátek, je povinen platit věřiteli také sjednaný úrok ve výši 29 % ročně, a to až do doby zaplacení celé dlužné částky. Součástí smluvních podmínek je prohlášení žalovaného, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a že je schopen [právnická osoba] splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy a smluvních podmínek. Z karty zákazníka ze dne 23. 11. 2018 soud zjistil, že tato karta je žalovaným podepsána, tento uvedl, že bydlí jako nájemník, má dosažené vzdělání učňovské, je bez vyživovacích povinností a pracuje jako montér u [právnická osoba] [anonymizováno], dosahuje příjmu ve výši 10 000 Kč, další příjmy činí 9 800 Kč a další čisté příjmy domácnosti 11 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje žadatele činí 4 000 Kč. Mezi ověřenými doklady je pracovní smlouva, výplatní pásky za měsíc říjen, září 2018 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 [právnická osoba] postoupil žalovanou pohledávku s příslušenstvím žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem původního věřitele ze dne 6. 1. 2021. Výzvou k plnění ze dne 28. 6. 2021 byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné žalované částky s příslušenstvím do 13. 7. 2021 s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně. Současně bylo v této výzvě žalovanému opětovně oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni. Výzva byla žalovanému zaslána na adresu [adresa] Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených případů, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzvy, podacích lístků a smlouvy o zápůjčce.

4. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě původní věřitel půjčil žalovanému částku 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit během 60 týdnů formou sjednaných týdenních splátek. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § [číslo] a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru“), tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. K prokázání svého žalobního tvrzení, že předchůdce žalobkyně řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně nenavrhla soudu žádné důkazy. Žalobkyně tak neprokázala splnění zákonné povinnosti věřitele. Nadto v žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně měl zkoumat úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry klienta rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. Stejně tak prohlášení budoucího klienta o tom, že budoucí věřitel vynaložil odbornou péči při posuzování jeho schopnosti zápůjčku splácet, není schopno vyvolat zákonem předpokládaný důsledek platnosti smlouvy. Nepřiléhavý je také odkaz žalobkyně na to, že její právní předchůdce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení klienta. Budoucímu věřiteli není zákonem uložena povinnost či poskytnuto právo spoléhat na správnost a pravdivost tvrzení budoucího klienta. Zákonem je mu uložena povinnost vynaložit odbornou péči na to, aby prověřil, zda budoucí klient je či není schopen případný úvěr splácet. Tuto zákonnou povinnost nelze obcházet odkazem na dobrou víru v poctivé jednání spolukontrahenta. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že nebylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost vynaložení odborné péče při posuzování schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet a v důsledku toho je smlouva o zápůjčce neplatná ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Žalobkyně se k jednání nedostavila a svou neúčastí se zbavila možnosti být soudem poučena dle § 118a odst. 3 o. s. ř. ve vztahu k prokázání svého tvrzení, že řádně zkoumala úvěruschopnost na straně žalovaného. Žalobkyně sice tvrdila řádné zkoumání úvěruschopnosti, předložila zákaznickou kartu, avšak nepředložila listiny, na které je v této kartě odkazováno. Žalobkyně tak neunesla břemeno důkazní a neprokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o zápůjčce žalovanému částku 15 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na jeho straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaný však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatil již před podáním žaloby částku 500 Kč. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 14 500 Kč, neboť žalovaný částku 500 Kč představující jeho bezdůvodné obohacení vzniklé na základě absolutně neplatného právního úkonu žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, již zaplatil. Zbývající části uplatněného nároku žalobkyně byly zamítnuty, neboť mají původ v absolutně neplatné smlouvě.

5. Na úrok z prodlení má žalobkyně právo, neboť žalovaný byl ve smyslu §§ 1968 a 1970 odst. 2 občanského zákoníku v prodlení s plněním peněžitého dluhu, a to od 14. 7. 2021, tj. po uplynutí přiměřené lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě.

6. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovaným postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku.

7. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.