116 C 384/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Josiekovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 36 620,78 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 623 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 14. 7. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 9 205,48 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 986,73 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 049,17 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 11 831,63 Kč od 19. 12. 2020 do 13. 7. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 208,63 Kč ve výši 9,75 % ročně od 14. 7. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 11 623 Kč ve výši 1,5 % ročně od 14. 7. 2021 do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 11 831,63 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 342 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 14. 7. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.</b> <b>IV. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 11 450,30 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 574,47 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 756,95 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 376,50 Kč od 19. 12. 2020 do 13. 7. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 5 034 Kč ve výši 9, 75 % ročně od 14. 7. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 4 342 Kč ve výši 1,5 % ročně od 14. 7. 2021 do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 9 376,50 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou došlou soudu dne 30. 7. 2021 se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovanou došlo dne 24. 3. 2019 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“). Nedílnou součástí této smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy (dále jen„ podmínky“). Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit částku ve výši 10 600 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 146 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování a doručení ve výši 4 916 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 3 538 Kč, (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 377 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 5. 2020. Nejpozději tohoto dne je povinna žalovaná zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 1. 4. 2019. Ke dni 23. 7. 2019 činila dlužná jistina částku 11 831,63 Kč a dlužný poplatek částku 8 996,85 Kč. Dále nebylo uhrazeno ničeno. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení: celkové dlužné částky ve výši 20 828,48 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 11 831,63 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 8 996,85 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 049,17 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 986,73 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalovaná uhradila celkem 377 Kč.

2. Mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným došlo dne 25. 10. 2018 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“). Nedílnou součástí této smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy (dále jen„ podmínky“). Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit částku ve výši 12 283 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 504 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování a doručení ve výši 5 652 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 4 127 Kč, (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 439 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 19. 12. 2019. Nejpozději tohoto dne je povinna žalovaná zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 1. 4. 2019. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení: celkové dlužné částky ve výši 15 792,30 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 9 376,50 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 6 415,80 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 756,95 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 574,47 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalovaná uhradila celkem 9 658 Kč. Právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětných smluv o zápůjčce. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalované mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že před uzavřením smlouvy poskytl [anonymizováno] úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnuté zápůjčky a je si vědom, že si [anonymizováno] tyto informace ověřil a vyhodnotil, že je schopen [anonymizováno] splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami smlouvy. Dále je zde uvedeno, že si je zákazník vědom všech rizik se smlouvou a zápůjčkou spojených, porozuměl jim a nepovažuje vzájemná plnění ze smlouvy za plnění v hrubém nepoměru; dostalo se mu náležitého vysvětlení zejména Standardních informací a obsahu a dopadů navrhované smlouvy včetně důsledků případného prodlení, aby byl schopen posoudit, zda návrh smlouvy odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Právní předchůdce žalobkyně vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání. Nadto by se žalovaná, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 trestního zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, byly teprve s žalovanou uzavřeny smlouvy. Pro případ, že by však soud přes výše uvedené shledal, že žalobkyně dostatečně neprokázala splnění zákonné povinnosti dle ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, žalobkyně si dovoluje upozornit nadepsaný soud, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj. 1. 12. 2016) a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy.

3. Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba] postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání nařízenému soudem se žádný z účastníků nedostavil, soud jednal v jejich nepřítomnosti.

5. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno:

6. Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 24. 3. 2019 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] dle které byly žalované v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala věřiteli tuto půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10 600 Kč a to v 60 týdenních splátkách po 377 Kč s tím, že poslední splátka je splatná dne 17. 5. 2020. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že částku 12 000 Kč převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Dále účastníci sjednali, že v případě, že bude žalovaná v prodlení se zaplacením některé ze splátek, je povinna platit věřiteli také sjednaný úrok ve výši 29 % ročně, a to až do doby zaplacení celé dlužné částky. Žalovaná celkem uhradila částku 377 Kč.

7. Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 25. 10. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] dle které byly žalované v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 14 000 Kč a žalovaná se zavázala věřiteli tuto půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 12 283 Kč a to v 60 týdenních splátkách po 439 Kč s tím, že poslední splátka je splatná dne 19. 12. 2019. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že částku 14 000 Kč převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Dále účastníci sjednali, že v případě, že bude žalovaná v prodlení se zaplacením některé ze splátek, je povinna platit věřiteli také sjednaný úrok ve výši 29 % ročně, a to až do doby zaplacení celé dlužné částky. Součástí smluvních podmínek je prohlášení žalované, že poskytla úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a že je schopen [právnická osoba] splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy a smluvních podmínek. Žalovaná celkem uhradila částku 9 658 Kč Tyto skutečnosti má soud za prokázáno z vyhotovení smluv, smluvních podmínek.

8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 [právnická osoba] postoupil žalované pohledávky s příslušenstvím žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem původního věřitele ze dne 6. 1. 2021. Výzvou k plnění ze dne 28. 6. 2021 byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužných částek s příslušenstvím do 13. 7. 2021 s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně. Současně bylo v této výzvě žalované opětovně oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni. Výzva byla žalované zaslána na adresu [adresa] Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených případů, oznámení o postoupení pohledávek, předžalobními výzvami, podacími lístky a smlouvami o zápůjčce.

9. V tomto řízení žalobkyně soudu sice předložila zákaznické karty žalované ze dne 25. 10. 2018 a 23. 2. 2019, avšak z této listiny je patrno, že pozornost, kterou předchůdce žalobkyně věnoval zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodně nelze nazvat odbornou péčí.

10. Příjmová a výdajová situace žalované byla dokladována pouze údaji uvedenými žalovanou v zákaznické kartě, kdy v prvním případě dosahuje příjmu 5 129 Kč, další příjmy domácnosti 22 882 Kč, odhadované měsíční výdaje 4 000 Kč. Žalovaná pobírá invalidní důchod, je svobodná, bydlí jako nájemník a má další vyživovací povinnost. Pokud se týče zákaznické karty ze dne 23. 2. 2021, činil příjem 13 383 Kč a další příjem 13 500 Kč, běžné výdaje 3 000 Kč, externí splátky 3 000 Kč, žalovaná byla v domácnosti (MD). Předchůdce žalobkyně se v otázce výdajů spokojil pouze s tvrzením žalované, aniž by jakkoliv zkoumala případné další výdaje žalované a její celkovou solventnost. Stejně tak žalobkyně nepředložila jakékoliv listiny osvědčující příjmy žalované. Soud má proto za to, že právní předchůdce před uzavřením smlouvy nezkoumal úvěruschopnost žalované s odbornou péčí a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., neplatná, přičemž se jedná o neplatnost absolutní.

11. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byly ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku uzavřeny smlouvy o zápůjčce, na jejímž základě původní věřitel půjčil žalované částky 12 000 Kč a 14 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto částky vrátit během 60 týdnů formou sjednaných týdenních splátek. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 9 zákona č. 145/2010 Sb. a § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry klienta rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. Stejně tak prohlášení budoucího klienta o tom, že budoucí věřitel vynaložil odbornou péči při posuzování jeho schopnosti zápůjčku splácet, není schopno vyvolat zákonem předpokládaný důsledek platnosti smlouvy. Nepřiléhavý je také odkaz žalobkyně na to, že její právní předchůdce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení klienta. Budoucímu věřiteli není zákonem uložena povinnost či poskytnuto právo spoléhat na správnost a pravdivost tvrzení budoucího klienta. Zákonem je mu uložena povinnost vynaložit odbornou péči na to, aby prověřil, zda budoucí klient je či není schopen případný úvěr splácet. Tuto zákonnou povinnost nelze obcházet odkazem na dobrou víru v poctivé jednání spolukontrahenta. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Soudu byly předloženy karty zákazníka, avšak nikoliv listiny prokazující zejména tvrzené příjmy a výdaje žalované.

12. K jednání nařízenému soudem na 11. 1. 2022 se žalobkyně nedostavila a svou neúčastí se zbavila možnosti být soudem poučena dle § 118a odst. 3 o. s. ř. ve vztahu k prokázání svého tvrzení, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, když s předložených důkazů toto tvrzení prokázáno nebylo. Žalobkyně tedy ve vztahu k prokázání úvěruschopnosti žalované neunesla břemeno důkazní a neprokázala v řízení, že úvěruschopnost žalované před uzavřením smluv byla zkoumána řádně. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost vynaložení odborné péče při posuzování schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet a v důsledku toho jsou smlouvy o zápůjčce neplatné ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb. a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o zápůjčce ze dne 24. 3. 2019 žalované částku 12 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalované bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaná však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatila již před podáním žaloby 377 Kč. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené má žalobkyně nárok na zaplacení částky 11 623 Kč. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o zápůjčce ze dne 25. 10. 2018 žalované částku 14 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalované bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaná však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatila již před podáním žaloby 9 658 Kč. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené má žalobkyně nárok na zaplacení 4 342 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byly pohledávky za žalovanou postoupeny ve smyslu § 1879 občanského zákoníku. Úroky z prodlení pak byly přiznány dle § 1970 o. z., a to ode dne 14. 7. 2021, a to v návaznosti na lhůtu stanovenou v předžalobní výzvě. Ve zbytku pak soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl.

13. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.