Okresní soud v Karviné · Rozsudek

116 C 437/2020

č. j. 116 C 437/2020-59

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-02-25 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKIHA:2021:116.C.437.2020.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 6. srpna, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí. Soud uznal, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, protože původní věřitel neprokázal, že před uzavřením smlouvy posoudil úvěruschopnost žalovaného, což porušilo § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Závěr byl, že poskytnutí úvěru vzniklo bezdůvodné obohacení žalovaného, a proto je povinen vrátit částku 20 000 Kč. Náklady řízení byly náležitě rozděleny, žalobkyně získala náhradu 964 Kč za 40 % úspěchu.

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Josiekovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: 28 470 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 od 6. 8. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 964 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou došlou soudu dne 20. 8. 2020 se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky. Dne 27. 6. 2017 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba, IČO (dále jen„ Zaplo“), Smlouvu o úvěru číslo, platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 14. 8. 2017 (dále jen "smlouva"), jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Na základě Smlouvy poskytla právnická osoba žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se, jak vyplývá z tučně tištěného textu na první straně Smlouvy, řádku„ Celkem ke splacení bez prodloužení“, zavázal žalobkyni vrátit částku 24 471 Kč spolu s příslušenstvím do 13. 9. 2017 Lhůta splatnosti je sjednána v posledním odstavci první strany Smlouvy. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva byla v souladu s odstavcem číslo Obchodních podmínek Smlouvy o úvěru (dále jen„ VOP“) uzavřena v elektronické podobě, žalovaný svoji vůli Smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku v rozmezí 0,01 - 1 Kč představující tzv. verifikační platbu ve smyslu úvodních ustanovení VOP ze svého účtu na účet anonymizováno. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Proces uzavření smlouvy mezi žalovaným a právnická osoba, ověření totožnosti žalovaného a čerpání finančních prostředků žalovaným, proběhl následovně: žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách www.zaplo.cz, kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři (formulář dostupný na https://www.zaplo.cz/register), jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu v souladu s odst. 2 § 15a zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno. Verifikační platba slouží k prokázání totožnosti žalovaného, k ochraně jeho osobních údajů před zneužitím a je jí dokončena žádost o půjčku. Bankovní účet žalovaného je vždy případně možné ověřit vyžádáním informace u bankovního ústavu. Při dokončení žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Na základě těchto informací právnická osoba zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací) respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalovanému následně schválena a byla mu poskytnuta částka jistiny ve 20 000 Kč na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Tímto žalovaný čerpal úvěr. Žalovaný odsouhlasil při zaslání verifikační platby Všeobecné obchodní podmínky, jejichž součástí byl Souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zpracováním osobních údajů sdružením příjmení a text smlouvy o úvěru, veškeré dokumenty byly zaslány žalovanému na e-mail uvedený při žádosti o půjčku (kontaktní e-mail zadaný žalovaným je propsán i ve smlouvě o úvěru). Z těchto dokumentů žalovaný jakožto spotřebitel získal potřebné informace, a vysvětlení, aby si mohl posoudit nabízený úvěr z hlediska své potřeby a finančních možností. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany Smlouvy, a zároveň dle téhož odstavce Smlouvy povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2019 s účinností ke dni 12. 12. 2019 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 7. 1. 2020. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 32 941 Kč a skládala se z: nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 4 471 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 8 320 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. příjmení paušální náhrady na upomínání představuje postoupenou výši poplatku za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalovaného, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany Smlouvy. Sjednaná výše úhrady za jednotlivou upomínku je 50 Kč. Poplatky byly žalobkyni postoupeny se zohledněním případně alokovaných úhrad žalovaného. Vzhledem k tomu, že ve Smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, nezbylo žalobkyni než postoupené příslušenství pohledávky uvést do pole, které je ve formuláři vyhrazeno kapitalizovanému úroku. Kapitalizovaný úrok se tak skládá z nesplaceného úroku ve výši 4 471 Kč a neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši 150 Kč = 4 621 Kč. Žalobkyně požaduje nad rámec postoupeného příslušenství pohledávky i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 511,12 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 14. 9. 2017 do 19. 11. 2019, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 20 000 Kč. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení byl vypočítán nejvýše do tzv. Rozhodného dne, tj. do 19. 11. 2019. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 13. 12. 2019 z jistiny ve výši 20 000 Kč. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 24. 7. 2020 žalobkyně předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný porušil svou povinnost splatit částku sjednanou ve Smlouvě řádně a včas, vznikla mu povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany Smlouvy. Smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobkyni převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2019 s účinností ke dni 12. 12. 2019, a to ve výši 8 320 Kč. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobkyně po žalovaném požaduje smluvní pokutu ve výši 8 320 Kč, počítané ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. 14. 9. 2017 z dlužné jistiny pohledávky ve výši 20 000 Kč do 4. 11. 2018.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání nařízenému soudem se žádný z účastníků nedostavil, soud jednal v nepřítomnosti účastníků.

3. Po provedeném dokazování přečtením listin a to potvrzením o přijetí platby za prodané portfolio ze dne 19. 12. 2019, výpisem z účtu ze dne 27. 6. 2017, 24. 7. 2017, 10. 7. 2017, 3. 7. 2017 a 7. 7. 2017, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2020, předžalobní výzvou ze dne 24. 7. 2020 a ze dne 25. 10. 2017, projektem fúze sloučením, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2019, podacím archem ze dne 8. 1. 2020 (odesílatel příjmení str. 37 z 78) a ze dne 28. 7. 2020 (odesílatel příjmení příjmení), listinou nazvanou KIZAP číslo, Smlouvou o úvěru číslo ze dne 14. 8. 2017, Smlouvou o úvěru číslo ze dne 27. 6. 2017, obchodními podmínkami, upomínkou ze dne 6. 8. 2017, opakovanou výzvou ze dne 14. 10. 2017 má soud za prokázaný následující skutkový stav:

4. Dne 27. 6. 2017 byla uzavřena smlouva o úvěru číslo kdy byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč, přičemž u této smlouvy je uveden způsob poskytnutí úvěru na bankovní účet č. bankovní účet. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit celkem částku 18 450 Kč. Na účet žalobkyně číslo byla provedena žalovaným platba 1 Kč dne 5. 6. 2015. Dne 14. 8. 2017 uzavřeli právnická osoba jako věřitel a žalovaný jako dlužník smlouvu o úvěru číslo to v elektronické podobě, kdy na účet žalobkyně číslo byla v souladu se smlouvou a obchodními podmínkami zaslána verifikační platba ve výši 1 Kč z účtu č. bankovní účet s označením jména žalovaného. V předmětné smlouvě je žalovaný identifikován jménem, rodným číslem, číslem OP, trvalým pobytem, e-mailovou adresou a číslem telefonním. Ve smlouvě není uvedena identifikace účtu, na který má být úvěr vyplacen. Současně je zde uvedeno, že se tímto mění a doplňují podmínky smlouvy o úvěru číslo. Z účtu žalobkyně pak byla provedena dne 10. 7. 2017 platba ve výši 1 000 Kč na účet bankovní účet s variabilním symbolem číslo, přičemž stejným způsobem byla uhrazena částka 1 200 Kč dne 7. 7. 2017, částka 1 200 Kč dne 3. 7. 2017, částka 15 000 dne 27. 6. 2017, částka 1 600 Kč dne 24. 7. 2017. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit celkem částku 24 471 Kč do 13. 9. 2017, přičemž částka 4 471 Kč představuje poplatek za poskytnutí půjčky. Dne 27. 6. 2017 uzavřeli právnická osoba jako věřitel a žalovaný jako dlužník smlouvu o úvěru, a to v elektronické podobě, kdy na účet žalobkyně číslo byla zaslána verifikační platba ve výši 1 Kč z účtu č. bankovní účet s označením jména žalovaného. V předmětné smlouvě je žalovaný identifikován jménem, rodným číslem, číslem OP, trvalým pobytem, e-mailovou adresou a číslem telefonním. Ve smlouvě není uvedena identifikace účtu, na který má být úvěr vyplacen. Současně je zde uvedeno, že se tímto mění a doplňují podmínky smlouvy o úvěru číslo. Dne 9. 12. 2019 uzavřeli Zaplo jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o úplatném postoupení pohledávek a dohodli se, že žalobkyně zašle dlužníkům oznámení o této skutečnosti, přičemž žalobkyně v řízení prokázala, že oznámila žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni a také skutečnost, že žalobkyně je oprávněna činit veškeré právní kroky k vymožení pohledávky.

5. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejím základě původní věřitel půjčil žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit navýšenou o 4 471 Kč. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § číslo a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru“), tj. před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná ve smyslu § 87 téhož zákona. V tomto řízení žalobkyně neposkytla soudu žádná tvrzení o tom, že a v jakém rozsahu její předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, nenavrhla soudu žádné důkazy, jimiž by bylo možno prokázat, že tuto svou zákonnou povinnost splnil. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Toto poučení přitom může soud poskytnout pouze a jedině účastníku, který se k jednání dostaví. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 20 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na jeho straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 20 000 Kč představující bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé na základě absolutně neplatného právního úkonu, když na poskytnutý úvěr nebylo ničeho zaplaceno Zbývající část uplatněného nároku byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě. Na úrok z prodlení má žalobkyně právo, neboť žalovaný byl ve smyslu §§ 1968 a 1970 odst. 2 občanského zákoníku v prodlení s plněním peněžitého dluhu od 6. 8. 2020, když k úhradě dluhu byl vyzván do 5. 8. 2020. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovaným postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku.

6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byla žalobkyně v řízení úspěšná co do částky 20 000 Kč, tj. v rozsahu 70 % žalované částky a neúspěšná v rozsahu 30 % žalované částky, takže byla celkově úspěšná v rozsahu 40 %. Účelně vynaložené náklady řízení činí částku 1 139 Kč za zaplacený soudní poplatek. Dále náklady právního zastoupení dle § 14b odst. 1 vyhlášky č.177/1996 Sb., v sazbě jednoho úkonu 300 Kč, celkem byly přiznány 2,5 úkonů, a to za předžalobní výzvu, přípravu převzetí, sepis žaloby, když řízení v dané věci bylo podáno na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně, stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž za předžalobní výzvu byla přiznána ½ úkonu. K těmto úkonům náleží tři režijní paušály po 100 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 2 téže vyhlášky. Jelikož advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobkyni i nárok advokáta na úhradu 21% DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř.. Celkové náklady řízení tedy činí 2 410 Kč a 40 % činí 964 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.