116 C 49/2023

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Josiekovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 26 244 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 667,87 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,5 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.</b> <b>II. Žaloba v rozsahu částky 1 200 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 630,19 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 2 867,87 Kč od [datum] do [datum], ve výši 7,25 % ročně z částky 2 867,87 Kč od [datum] do [datum], ve výši 7,50 % ročně z částky 2 867,87 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 200 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 970,08 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,5 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.</b> <b>IV. Žaloba v rozsahu částky 6 640 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 17 752,99 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 14 610,08 Kč od [datum] do [datum], ve výši 7,25 % ročně z částky 14 610,08 Kč od [datum] do [datum], ve výši 7,50 % ročně z částky 14 610,08 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 640 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.</b> <b>V. Řízení o částku 8 766,05 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 572,90 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z celkové dlužné částky 8 766,05 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zastavuje.</b> <b>VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 720,64 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá zaplacení částky 8 766,05 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 10 572,90 Kč, dále pak zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení, zaplacení částky 2 867,87 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 630,19 Kč, zaplacení částky 14 610,08 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 17 752,99 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 14 610,08 Kč od [datum] do zaplacení. Předmětné smlouvy byly uzavřeny mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky. Žalovanému byla poskytnuta částka 6 000 Kč, kterou se zavázal uhradit se souhrnným poplatkem ve výši 3 984 Kč v 52týdenních splátkách po 192 Kč s poslední splátkou [datum]. Žalovaný porušil podmínky smlouvy ke dni [datum], na dlužnou částku uhradil částku 1 217,95 Kč. [příjmení] 8 766,05 Kč představuje dlužnou jistinu 5 268,06 Kč, souhrnný poplatek 3 497,99 Kč. Kapitalizovaný úrok 10 572,90 Kč je počítán z celkové dlužné částky 8 766,05 Kč od [datum] do [datum]. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o půjčce [číslo] poskytnuta částka 3 000 Kč, žalovaný se zavázal uhradit souhrnný poplatek ve výši 1 200 Kč v 20týdenních splátkách po 210 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný porušil podmínky smlouvy, když nejpozději měl dlužnou částku zaplatit [datum]. Tento uhradil 1332,13 Kč. Žalobkyně požaduje částku 2 867,87 Kč představující jistinu 2 048,48 Kč, souhrnný poplatek 819,39 Kč, kapitalizované úroky 3 630,19 Kč (z jistiny 2 867,87 Kč od [datum] do [datum]). Dále byla mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], a žalovaným uzavřena dne [datum] smlouva o půjčce [číslo] poskytnuta byla částka 10 000 Kč, žalovaný se zavázal uhradit souhrnný poplatek ve výši 6 640 Kč v 52týdenních splátkách po 320 Kč s poslední splátkou [datum]. Žalovaný porušil podmínky smlouvy ke dni [datum], na pohledávku uhradil 2 029,92 Kč. Žalobkyně požaduje dlužnou jistinu 8 780,10 Kč, souhrnný poplatek 5 829,98 Kč. Kapitalizované úroky 17 752,99 Kč se počítají z částky 14 610,08 Kč od [datum] do [datum]. Pohledávky z předmětných smluv byly na žalobkyni postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní upomínkou.

2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět z titulu smlouvy [číslo] tj. co do celkové dlužné částky ve výši 8 766,05 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 5 268,06 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 3 497,99 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 10 572,90 Kč, úroků z prodlení z celkové dlužné částky 8 766,05 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Po žalovaném dále pak požaduje ze smlouvy [číslo] to částku ve výši 14 610,08 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 8 780,10 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 5 829,98 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 17 752,99 Kč, úroků z prodlení z celkové dlužné částky 14 610,08 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Ze smlouvy [číslo] celkovou dlužnou částku ve výši 2 867,87 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 2 048,48 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 819,39 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 630,19 Kč, úroků z prodlení z celkové dlužné částky 2 867,87 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. V rozsahu zpětvzetí žaloby, soud řízení dle § 96 odst. 1,2 o.s.ř. zastavil.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

4. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno:

5. Žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek). Dopisem ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému na adresu [adresa], postoupení pohledávky z předmětných smluv na žalobkyni (viz oznámení o postoupení). Žalobkyně neprokázala odeslání oznámení do sféry žalovaného. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč v 52 týdenních splátkách po 320 Kč, a to vždy do rukou osoby uvedené v článku 13 smlouvy s tím, že první splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy, přičemž žalovaný potvrdil, že částku půjčky převzal celou v hotovosti. Smlouva je datována a podepsána zúčastněnými stranami, přičemž adresa žalovaného byla uvedena jako [ulice a číslo], [obec] Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky, přičemž RPSN na dobu 52 týdnů činí 199,4 % (viz smlouva o půjčce). Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 3 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 1 200 Kč v 20týdenních splátkách po 210 Kč, a to vždy do rukou osoby uvedené v článku 13 smlouvy s tím, že první splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy, přičemž žalovaný potvrdil, že částku půjčky převzal celou v hotovosti. Smlouva je datována a podepsána zúčastněnými stranami, přičemž adresa žalovaného byla uvedena jako [ulice a číslo], [obec] Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky, přičemž RPSN na dobu 20 týdnů činí 481,4 % (viz smlouva o půjčce). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 59 958,09 Kč nejpozději do [datum] předžalobní výzvou ze dne [datum]. Zásilka byla podána k poštovní přepravě dne [datum] (viz výzva k plnění ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum]).

6. Podle ustanovení § 657 občanského zákoníku platného do [datum] smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Ze statistických údajů vedených Českou národní bankou (systém časových řad [příjmení]) bylo zjištěno, že v únoru 2005 činila úroková sazba korunových úvěrů pro domácnosti na spotřebu s fixací sazby do 1 roku včetně 12,69 % ročně.

8. Žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla ve smyslu § 657 a následujících občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. účinného do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.) uzavřena smlouva o půjčce, a to dne [datum] číslo smlouvy [číslo], na základě které byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 3 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku žalobkyni vrátit ve sjednaných týdenních splátkách spolu se souhrnným poplatkem ve výši 1 200 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný do podání žaloby uhradil na dlužnou pohledávku částku 1 332,13 Kč a v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný uhradil něčeho dalšího. Soud je názoru, že tzv. souhrnný poplatek ve smlouvě sjednaný v částce 1 200 Kč, představuje fakticky úrok z půjčky podle ust. § 658 odst. 1 obč. zák. Soud však má za to, že v části týkající se sjednaného úroku, je smlouva o půjčce neplatná, a to pro rozpor s dobrými mravy. Neplatnost pro rozpor s dobrými mravy upravoval jak starý občanský zákoník v ust. § 39 obč. zák., tak nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. účinný od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.) v ust. § 588 o. z., přičemž k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Úrok, který představuje odměnu za poskytnutí půjčky, byl v daném případě sjednán ze zapůjčené částky 3 000 Kč ve výši 1 200 Kč při splácení půjčky po dobu 20týdenních splátkách. Tento úrok tak činí fakticky 40 % z celé půjčené jistiny, což několikanásobně přesahuje úroky, za které byly poskytovány půjčky či úvěry bankami na území ČR domácnostem v období sjednané půjčky při obdobné době splácení, tedy v únoru 2005. Dle údajů ČNB činila úroková sazba korunových úvěrů pro domácnosti na spotřebu s fixací sazby do 1 roku včetně 12,69 % ročně. Sjednaný úrok ve smlouvě o půjčce představující cca 40 % (více než třínásobek běžných úroků) je tak odměnou nepřiměřeně vysokou a tuto je možno považovat za hraničící s lichvou, a tedy odměnou sjednanou v rozporu s dobrými mravy, což nelze společensky akceptovat. V tomto případě je tedy možno ujednání o odměně, resp. úroku, posoudit jako neplatné, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Z tohoto důvodu má soud za to, že tento nárok původnímu věřiteli na sjednaný úrok (poplatek) nevznikl a v části smlouvy, kterým byl tento úrok sjednán, je smlouva absolutně neplatná. Dále v řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu § 657 a následujících občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. účinného do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.) uzavřena smlouva o půjčce dne [datum] číslo smlouvy [číslo], na základě které byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč v 52 týdenních splátkách Dle tvrzení žalobkyně žalovaný do podání žaloby uhradil na dlužnou pohledávku částku 2 029,92 Kč a v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný uhradil něčeho dalšího. Souhrnný poplatek ve smlouvě sjednaný v částce 6 640 Kč, představuje fakticky úrok z půjčky podle ust. § 658 odst. 1 obč. zák. Soud však má za to, že v části týkající se sjednaného úroku, je smlouva o půjčce neplatná, a to pro rozpor s dobrými mravy. Neplatnost pro rozpor s dobrými mravy upravoval jak starý občanský zákoník v ust. § 39 obč. zák., tak nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. účinný od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.) v ust. § 588 o. z., přičemž k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Úrok, který představuje odměnu za poskytnutí půjčky, byl v daném případě sjednán ze zapůjčené částky 10 000 Kč ve výši 6 640 Kč při splácení půjčky po dobu 52týdenních splátkách. Tento úrok tak činí fakticky 66,40 % z celé půjčené jistiny, což několikanásobně přesahuje úroky, za které byly poskytovány půjčky či úvěry bankami na území ČR domácnostem v období sjednané půjčky při obdobné době splácení, tedy v únoru 2005. Dle údajů ČNB činila úroková sazba korunových úvěrů pro domácnosti na spotřebu s fixací sazby do 1 roku včetně 12,69 % ročně. Sjednaný úrok ve smlouvě o půjčce představující cca 66,40 % (více než pětinásobek běžných úroků) je tak odměnou nepřiměřeně vysokou a tuto je možno považovat za hraničící s lichvou, a tedy odměnou sjednanou v rozporu s dobrými mravy, což nelze společensky akceptovat. V tomto případě je tedy možno ujednání o odměně, resp. úroku, posoudit jako neplatné, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Z tohoto důvodu má soud za to, že tento nárok původnímu věřiteli na sjednaný úrok (poplatek) nevznikl a v části smlouvy, kterým byl tento úrok sjednán, je smlouva absolutně neplatná. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 1 667,87 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou půjčkou ve výši 3 000 Kč a částkou uhrazenou žalovaným ve výši 1 332,13 Kč v prvém případě a ve druhém případě bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 7 970,08 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou půjčkou ve výši 10 000 Kč a částkou uhrazenou žalovaným ve výši 2 029,92 Kč. Ve zbývající části, tj. co do částky 1 200 Kč a částky 6 640 Kč byla žaloba zamítnuta, neboť nárok na ni vyplývá z absolutně neplatného smluvního ujednání. Žalovaný byl zavázán dlužnou částku uhradit žalobkyni, která v řízení prokázala, že jí pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek v souladu s ust. § 1879 a násl. o. z., a je tedy ve věci aktivně legitimována. Kromě tohoto byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení z této částky 1 667,87, avšak až od [datum] a z částky 7 970,08 Kč od téhož data do zaplacení. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k zaplacení dlužné částky až předžalobní výzvou žalobkyně s termínem splnění do [datum]. Nebylo totiž prokázáno odeslání oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky, tudíž není možnost splatnost částky vázat na tento úkon. Na úroky z prodlení má žalobkyně právo dle ust. § 1970 o. z. a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. účinným ke dni vzniku prodlení žalovaného. Žalobkyně požadovala úrok dle nařízení vlády č. 163/2005 Sb., tedy ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, ačkoli dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. by měla nárok na úrok zvýšený o 8 procentních bodů. Soud jí však přiznal úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně, neboť dle § 153 odst. 2 o. s. ř. soud nemůže návrh účastníka překročit a přisoudit tak více, než čeho se domáhal. Ve zbytku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byla žalobkyně v řízení úspěšná v rozsahu 66 % žalované částky a neúspěšná v rozsahu 34 % žalované částky, takže byla celkově úspěšná v rozsahu 32 % Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 050 Kč, dále náklady právního zastoupení dle § 14b odst. 1 vyhlášky č.177/1996 Sb., v sazbě jednoho úkonu 300 Kč, celkem byly přiznány 3 úkony, a to za předžalobní výzvu, přípravu převzetí, sepis žaloby, když řízení v dané věci bylo podáno na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně, stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. K těmto úkonům náleží tři režijní paušály po 100 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 2 téže vyhlášky. Jelikož advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobkyni i nárok advokáta na úhradu 21 % DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení tedy činí 2 502 Kč a z toho 32 % představuje částku 720,64 Kč.