116 C 59/2023

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Josiekovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 24 575 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky 651 Kč, zaplacení částky 4 075 Kč, zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do [datum], zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 311,82 Kč a zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 4 615 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 621,30 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky. Dne [datum] uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Zaplo“), smlouvu o úvěru [číslo], platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum] (dále jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy poskytla [právnická osoba] žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč, přičemž žalovaný se, jak vyplývá z tučně tištěného textu na první straně smlouvy, řádku„ Celkem ke splacení bez prodloužení“, zavázal [právnická osoba] vrátit částku 29 565 Kč spolu s příslušenstvím do [datum] Lhůta splatnosti je sjednána v posledním odstavci první strany smlouvy. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva byla v souladu s odstavcem [číslo] obchodních podmínek smlouvy o úvěru (dále jen„ VOP“) uzavřena v elektronické podobě, žalovaný svoji vůli smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku v rozmezí 0,01 - 1 Kč představující tzv. verifikační platbu ve smyslu úvodních ustanovení VOP ze svého účtu na účet [anonymizováno]. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Proces uzavření smlouvy mezi žalovaným a [právnická osoba], ověření totožnosti žalovaného a čerpání finančních prostředků žalovaným, proběhl následovně: žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři (formulář dostupný na [webová adresa]), jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu v souladu s odst. 2 § 15a zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno. Verifikační platba slouží k prokázání totožnosti žalovaného, k ochraně jeho osobních údajů před zneužitím a je jí dokončena žádost o půjčku. Bankovní účet žalovaného je vždy případně možné ověřit vyžádáním informace u bankovního ústavu. Při dokončení žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Na základě těchto informací [právnická osoba] zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací) respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalovanému následně schválena a byla mu poskytnuta částka jistiny ve 25 000 Kč na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Tímto žalovaný čerpal úvěr. Žalovaný odsouhlasil při zaslání verifikační platby všeobecné obchodní podmínky, jejichž součástí byl souhlas se zpracováním osobních údajů a souhlas se zpracováním osobních údajů sdružením [příjmení] a text smlouvy o úvěru, veškeré dokumenty byly zaslány žalovanému na e-mail uvedený při žádosti o půjčku (kontaktní e-mail zadaný žalovaným je propsán i ve smlouvě o úvěru). Z těchto dokumentů žalovaný jakožto spotřebitel získal potřebné informace, a vysvětlení, aby si mohl posoudit nabízený úvěr z hlediska své potřeby a finančních možností. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany smlouvy, a dle téhož odstavce smlouvy povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Dne [datum] byla mezi spol. Zaplo a žalobcem uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek, ve znění pozdějších dodatků (dále jen jako„ rámcová smlouva“). Na základě této smlouvy pak došlo k uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postupování pohledávek. Každá jednotlivá dílčí smlouva pak byla dle ujednání smluvních stran uzavřena a postoupení pohledávek se stalo účinným okamžikem nahrání tzv. datové pásky obsahující seznam postupovaných pohledávek na zabezpečený SFTP server. K dodatečnému prokázání postoupení pohledávek na žalobce bylo mezi smluvními stranami dále ujednáno, že o každém dílčím postoupení pohledávek bude vyhotoveno tzv. společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek, které je přílohou tohoto žalobního návrhu. Společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek rovněž obsahuje seznam postupovaných pohledávek, kdy pro účely tohoto žalobního návrhu byl dokument anonymizován, až na údaje o pohledávce za žalovaným. Pro potřeby tohoto žalobního návrhu označuje žalobce společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek dále již jen jako„ přílohu smlouvy o postoupení pohledávek.“ [anonymizováno], co by postupitelem pohledávek, je zmocněn k odeslání dopisů s oznámením o postoupení pohledávek všem dlužníkům postupovaných pohledávek. Relevantní plná moc je přílohou tohoto návrhu. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 33 865 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 25 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 4 565 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 4 250 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 50 Kč, s tím že žalobkyně uvádí, že v žalobním návrhu na této položce nárokuje vždy nejvýše částku 150 Kč, a to bez ohledu na to, zda byla tato položka pohledávky postoupena ve vyšší částce. [příjmení] paušální náhrady na upomínání představuje postoupenou výši poplatku za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalovaného, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany smlouvy. Sjednaná výše úhrady za jednotlivou upomínku je 50 Kč. Poplatky byly žalobkyni postoupeny se zohledněním případně alokovaných úhrad žalovaného. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, nezbylo žalobci než postoupené příslušenství pohledávky uvést do pole, které je ve formuláři vyhrazeno kapitalizovanému úroku. Kapitalizovaný úrok se tak skládá z nesplaceného úroku ve výši 4 565 Kč a neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši 50 Kč = 4 615 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 311,82 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od [datum] do [datum], kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 25 000 Kč. Zákonný úrok z prodlení za uvedené období byl na žalobkyni postoupen shora uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek, kdy však nebyl ke dni postoupení pohledávky a pro potřebu vyčíslení úplaty za postoupení pohledávky vyčíslován. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od [datum] z jistiny ve výši 25 000 Kč. Nad rámec všech shora uvedených nároků požaduje žalobkyně i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 651 Kč. Žalobkyně požaduje za odchozí dopis 39 Kč a za odchozí dopis doporučený 50 Kč, odchozí telefonický hovor 72 Kč a osobní návštěva 217 Kč. Žalobkyně nárokuje přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky v celkové výši 651 Kč. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný uhradil částku ve výši 4 500 Kč dne [datum]. Tato částka byla alokována na postoupenou jistinu pohledávky ve výši 25 000 Kč. Výše nesplacené jistiny tak ke dni podání žaloby činí 20 500 Kč. Žalobce požaduje přiznat zákonné úroky z prodlení se zohledněním jednotlivých úhrad na pohledávku. Poslední upomínka před podáním žaloby je ze dne [datum]. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný porušil svou povinnost splatit částku sjednanou ve smlouvě řádně a včas, vznikla mu povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany smlouvy. Smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobkyni převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], a to ve výši 4 250 Kč. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobkyně po žalovaném požaduje smluvní pokutu ve výši 4 075 Kč, počítané ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. [datum] z dlužné jistiny pohledávky ve výši 25 000 Kč do [datum] Smluvní pokuta je požadována v souladu s ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud jednal v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila.

3. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky, přičemž na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal celkem uhradit 29 565 Kč s datem splatnosti [datum], s RPSN ve výši 1 055,6 %. Předmětná smlouva pak neobsahuje bližší informace o majetkových poměrech žalovaného (viz smlouva o úvěru včetně obchodních podmínek a výpisu z účtu č. [bankovní účet]). Žalobkyně žalovaného o úhradu dluhu upomínala, a to předžalobní výzvou ze dne [datum], která byla dne [datum] odeslána žalovanému (viz výzva ze dne [datum], podací arch ze dne [datum]). Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázáno, že žalovaný uhradil za dobu trvání smluvního vztahu částku 4 500 Kč. Žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována a postoupení bylo žalovanému oznámeno (viz smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy oznámení o postoupení ze dne [datum] včetně podacího archu ze dne [datum].

4. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru dne [datum], na jejichž základě původní věřitel poskytl žalovanému 25 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto částky vrátit ve lhůtě do [datum]. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § [číslo] a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného, přičemž žalobkyně ani v řízení netvrdila, jakým konkrétním způsobem byla úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy zkoumána, odkázala na prověřování registru [příjmení], jehož výpis však nepředložila. K jednání nařízenému soudu se žalobkyně nedostavila, nemohlo jí být dáno poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., s tím, aby tvrdila a následně prokázala, že řádně zkoumala úvěruschopnost. Ve vztahu k úvěruschopnosti tedy žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní, když netvrdila a neprokázala, že řádně zkoumala jak příjmy, tak i výdaje žalovaného. V důsledku toho je smlouva o úvěru neplatná ve § 87 zákona č. 257/2016 Sb., přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 25 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaný žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatil již před podáním žaloby 4 500 Kč. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené má žalobkyně nárok na zaplacení částky 20 500 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byly pohledávky za žalovaným postoupeny ve smyslu § 1879 občanského zákoníku. Úroky z prodlení pak byly přiznány dle § 1970 o. z., a to ode dne [datum], a to v návaznosti na lhůtu stanovenou v předžalobní upomínce. Ve zbytku pak soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl.

5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byla žalobkyně v řízení úspěšná co do částky 20 500 Kč, tj. v rozsahu 81 % žalované částky a neúspěšný v rozsahu 19 % žalované částky, takže byl celkově úspěšná v rozsahu 62 % Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 163 Kč, dále náklady právního zastoupení dle § 14b odst. 1 vyhlášky č.177/1996 Sb., v sazbě jednoho úkonu 300 Kč, celkem byly přiznány 3 úkony, a to za předžalobní výzvu, přípravu převzetí, sepis žaloby, když řízení v dané věci bylo podáno na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně, stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. K těmto úkonům náleží tři režijní paušály po 100 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 2 téže vyhlášky. Jelikož advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobkyni i nárok advokáta na úhradu 21% DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř.. Celkové náklady řízení tedy činí 2 615 Kč a z toho 62 % činí částku 1 621,30 Kč.