116 C 62/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr Ivanou Josiekovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: 34 141 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 34 141 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 452,61 Kč a ve výši 1 053,22 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 727,76 Kč a 6 776,74 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 259,13 Kč od 21. 2. 2020 do zaplacení a z částky 15 872,64 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a zaplacení smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 6 259,13 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a z částky 15 872,64 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou došlou soudu dne 27. 11. 2020 se žalobkyně domáhala zaplacení celkem částky 34 141 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne 3. 6. 2017 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalovanému téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 23 000 Kč. Žalovaný se je zavázal vrátit spolu s poplatkem v celkové výši 19 858 Kč, to vše ve sjednaných týdenních splátkách v počtu 60 ve výši 715 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na den 28. 7. 2018. Žalovaný však sjednané splátky neuhradil řádně a včas, zaplatil pouze 32 665 Kč a nadále dluží částku 10 193 Kč, z toho 6 259,13Kč na zbývající neuhrazené jistině a poplatku 3 933,87 Kč, na kapitalizovaném úroků ve výši 2 727,76 Kč, na kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 452,61 Kč, žalobkyně požaduje dále úrok ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 259,13 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 259,13 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Od data postoupení pohledávky žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně proto požaduje zaplacení ve výši 10 193,00 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 6.259,13 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 3.933,87 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2.727,76 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 452,61 Kč, úroků ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 259,13 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 259,13 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne 8. 2. 2017 Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalovanému téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 45 000 Kč. Žalovaný se je zavázal vrátit spolu s poplatkem v celkové výši 35 959 Kč, to vše ve sjednaných měsíčních splátkách v počtu 18 ve výši 74 498 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na den 8. 8. 2018 2018. Žalovaný však sjednané splátky neuhradil řádně a včas, zaplatil 57 011 Kč a nadále dluží částku celkové dlužné částky ve výši 23 948,00 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 15 872,64 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 8 075,36 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 6 776,74 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 053,22 Kč, úroků ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 872,64 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 872,64 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 byly pohledávky za žalovaným postoupeny žalobkyni. Od data postoupení pohledávky žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, [právnická osoba], jako poskytovatel zápůjčky, splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části ověřené dokumenty. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná Smlouva, ve které je přímo uvedeno, že zákazník potvrzuje, že mu byly s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru, že byl seznámen s návrhem textu této smlouvy a bylo mu poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Náležitým vysvětlením se rozumí především vysvětlení předsmluvních informací poskytnutých ve standardních informacích o spotřebitelském úvěru, včetně důsledků prodlení a základních informací o jednotlivých nabízených produktech a jejich dopadech na zákazníka. Zákazník rovněž potvrdil, že [právnická osoba] před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka – tyto jsou obsahem zákaznické karty. Ze Smluvních podmínek společnosti [právnická osoba] pak dále plyne, že zákazník tímto prohlašuje, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou zápůjčku. Dále zákazník prohlašuje, že je schopen [právnická osoba] splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovaným uzavřena Smlouva o zápůjčce. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v zákaznické kartě. V tomto směru žalobkyně poukazuje na ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 občanského zákoníku, která říkají, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a že se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Jedná se o principy, které zná již starší judikatura a ze kterých plyne, že není povinností jedné strany a priory nedůvěřovat straně druhé, nýbrž naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta.

2. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 3. 6. 2017 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] dne 8. 2. 2017 byla uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] dle které byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 23 000 Kč a ve výši 45 000 a žalovaný se zavázal věřiteli první zápůjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 19 858 Kč a to v 60 týdenních splátkách po 715 Kč s poslední splátkou dne 28. 7. 2018. U druhé zápůjčky žalovaný obdržel částku ve výši 45 000 Kč a zavázal se ji vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 35 959 Kč a to v 18 měsíčních splátkách po 4 498 Kč s poslední splátkou dne 8. 8. 2018. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že částky převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Dále účastníci sjednali, že v případě, že bude žalovaný v prodlení se zaplacením některé ze splátek, je povinen platit věřiteli také sjednaný úrok ve výši 29 % ročně, a to až do doby zaplacení celé dlužné částky. Součástí smluvních podmínek je prohlášení žalovaného, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a že je schopen [právnická osoba] splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy a smluvních podmínek. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 [právnická osoba] postoupil žalované pohledávky s příslušenstvím žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem původního věřitele ze dne 20. 1. 2020. Výzvou k plnění ze dne 23. 4. 2020 byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné žalované částky s příslušenstvím do 30. 4. 2020 s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně. Současně bylo v této výzvě žalovanému opětovně oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni. Výzva byla žalovanému zaslána. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených případů, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzvy, podacích lístků a smluv o zápůjčce. Na první zápůjčku žalovaný uhradil celkem 32 665 Kč a na druhou zápůjčku uhradil celkem 57 011 Kč.

3. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku uzavřeny smlouvy o zápůjčce, na jejímž základě původní věřitel půjčil žalovanému částku 23 000Kč a 45 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit ve splátkách shora uvedených. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § [číslo] a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru“), tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. K prokázání svého žalobního tvrzení, že předchůdce žalobkyně řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně uvedla kartu zákazníka. Žalobkyně tak neprokázala splnění zákonné povinnosti věřitele. Nadto v žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně měl zkoumat úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry klienta rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. Stejně tak prohlášení budoucího klienta o tom, že budoucí věřitel vynaložil odbornou péči při posuzování jeho schopnosti zápůjčku splácet, není schopno vyvolat zákonem předpokládaný důsledek platnosti smlouvy. Nepřiléhavý je také odkaz žalobkyně na to, že její právní předchůdce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení klienta. Budoucímu věřiteli není zákonem uložena povinnost či poskytnuto právo spoléhat na správnost a pravdivost tvrzení budoucího klienta. Zákonem je mu uložena povinnost vynaložit odbornou péči na to, aby prověřil, zda budoucí klient je či není schopen případný úvěr splácet. Tuto zákonnou povinnost nelze obcházet odkazem na dobrou víru v poctivé jednání spolukontrahenta. Po poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. u jednání soudu dne 13. 4. 2021 právní zástupce žalobkyně nedoplnil svá skutková tvrzení a nenavrhl důkazy k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že nebylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost vynaložení odborné péče při posuzování schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet, přičemž žalobkyní nebyla předložena ani tvrzení karta zákazníka a v důsledku toho je smlouva o zápůjčce neplatná ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o zápůjčce žalovanému částku 23 000 Kč a 45 000 pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na jeho straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaný však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatil již před podáním žaloby částku 32 665 Kč v prvním případě a 57 011 Kč v druhém případě. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené, kdy bylo plněno ze strany žalovaného více, než obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně, nedošlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného a soud žalobu jako nedůvodnou zcela zamítl. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovaným postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku.

4. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.