Okresní soud v Karviné · Rozsudek

116 C 86/2021

č. j. 116 C 86/2021-43

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-04-15 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSKIHA:2021:116.C.86.2021.1

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr Ivanou Josiekovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o: 41 463 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 400 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 1. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky 26 063 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 29 401,31 Kč od 21. 1. 2020 do 30. 4. 2020, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 001,31 Kč ve výši 8,5 % ročně od 1. 5. 2020 do zaplacení, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 304,03 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 626,37 Kč, spolu s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 29 401,31 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou došlou soudu dne 27. 11. 2020 se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovanou došlo dne 27. 2. 2017 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy (dále jen„ podmínky“). [právnická osoba], jako poskytovatel zápůjčky, splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 – § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/ podnájemní smlouva. Zákazník současně prohlašuje, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou zápůjčku. Dále zákazník prohlašuje, že je schopen [právnická osoba] splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovanou uzavřena Smlouva o zápůjčce. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v zákaznické kartě. Pokud by byla smlouva neplatná, nejedná se o neplatnost absolutní. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“). V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 26 037 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 14 831 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29,00 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování ve výši 4 550 Kč a za administrativní činnost ve výši 6 656 Kč, (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v 24 měsíčních splátkách po 2 960 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 4. 3. 2019. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 11. 4. 2018. Ke dni 13. 8. 2018 činila dlužná jistina částku 29 401,31 Kč a dlužný poplatek částku 12 061,69 Kč. Po tomto datu do data postoupení nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 29 401,31 Kč dále úrokem ve výši 29,00 % ročně sjednané na straně 2 smlouvy o zápůjčce, a to od 05.03.2019, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem částku 29 600 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni postoupení 20. 1. 2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 66 978,70 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 66 978,70 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalované neuplatňuje. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení: celkové dlužné částky ve výši 41 463 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 29 401,31 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 12 061,69 Kč, - kapitalizovaných úroků ve výši 7 626,37 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 304,03 Kč, úroků ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 29 401,31 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 29 401,31 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalovaná uhradila celkem 29 600 Kč. Žalovaná dne 2. 9. 2018 nárok žalobkyně uznala písemným uznáním dluhu.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání nařízenému soudem se žádný z účastníků nedostavil, soud jednal v nepřítomnosti účastníků.

3. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 27. 2. 2017 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále, dle které byly žalované v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 45 000 Kč a žalovaná se zavázala věřiteli tuto půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 26 037 Kč a to v 24 měsíčních splátkách po 2 960 Kč a poslední splátce dne 4. 3. 2019. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že částku 45 000 Kč převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Dále účastníci sjednali, že v případě, že bude žalovaná v prodlení se zaplacením některé ze splátek, je povinna platit věřiteli také sjednaný úrok ve výši 29 % ročně, a to až do doby zaplacení celé dlužné částky. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy a smluvních podmínek. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 [právnická osoba] postoupil pohledávku za žalovanou žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem původního věřitele ze dne 20. 1. 2020. Výzvou k plnění ze dne 23. 4. 2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné žalované částky do 30. 4. 2020 s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně. Současně bylo v této výzvě žalované opětovně oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených případů, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzvy a podacího lístku. Žalovaná uhradila celkovou dlužnou částku ve výši 29 600 Kč. Dne 2. 9. 2018 žalovaná vůči právní předchůdkyni žalobkyně uznala dluh ze smlouvy [číslo] ve výši 46 813 Kč, požádala o splátkový kalendář s možností měsíční splátky ve výši 3 000 Kč. Uznání dluhu je datováno, podepsáno, avšak neobsahuje bližší specifikaci uznaného dluhu.

4. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě původní věřitel půjčil žalované částku 45 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit během 24 měsíců formou sjednaných měsíčních splátek. Dne 2. 9. 2018 žalovaná uznala nárok žalobkyně z předmětné smlouvy o zápůjčce. Uznávací prohlášení z uvedeného data soud obsahuje za zcela neurčité z hlediska konkretizace nároku, který žalovaná uznala, přičemž není patrno, co uznaná částka konkrétně představuje, co je jistina, případně, zda v sobě zahrnuje uznaná částka další nároky, jako jsou úroky smluvní, úroky z prodlení. Uznání uvedené částky tak není možno ztotožnit s nároky uplatněnými v žalobě, proto soud považuje uznávací prohlášení za zcela neurčité a je neplatné dle § 553 odst. 1 o. z.. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § [číslo] a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V tomto řízení žalobkyně soudu nepředložila jakékoliv listiny osvědčující majetkové poměry žalované v době uzavření smlouvy o zápůjčce. K jednání nařízenému soudem se žalobkyně neodstavila, svou neúčastí se zbavila možnosti být poučena dle § 118a odst. 3 o. s. ř. k navržení důkazů k prokázání svého tvrzení, že zkoumala řádně před uzavřením smlouvy o zápůjčce úvěruschopnost žalované. V tomto směru pak žalobkyně neunesla břemeno důkazní. Soud má proto za to, že právní předchůdce před uzavřením smlouvy nezkoumal úvěruschopnost žalované s odbornou péčí a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., neplatná, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o úvěru ze dne 27. 2. 2017 žalované částku 45 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na její straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaná však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatila již před podáním žaloby částku 29 600 Kč. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 15 400 Kč, neboť žalovaná částku 29 600 Kč představující jeho bezdůvodné obohacení vzniklé na základě absolutně neplatného právního úkonu žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, již zaplatila. Zbývající části uplatněného nároku žalobkyně byly zamítnuty, neboť mají původ v absolutně neplatné smlouvě. Na úrok z prodlení má žalobkyně právo, neboť žalovaná byla ve smyslu §§ 1968 a 1970 odst. 2 občanského zákoníku v prodlení s plněním peněžitého dluhu, a to v návaznosti na předžalobní výzvu od 1. 5. 2020. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovaným postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku.

5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.