117 C 103/2024

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , 140 00 Praha - Michle zastoupená advokátem JUDr. Petrem Pečeným sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 trvale bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro 299 138,39 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z prodlení kapitalizovaným za dobu od 8. 8. 2023 do 3. 1. 2024 ve výši , částka, a dále ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od 4. 1. 2024 do zaplacení a částku , částka, spolu s úrokem z prodlení kapitalizovaným za dobu od 8. 8. 2023 do 3. 1. 2024 ve výši , částka, a dále ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od 4. 1. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky , částka, , co do úroku ve výši , částka, a co do úroku z prodlení ve výši , částka, a dále ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od 4. 1. 2024 do zaplacení, a co do částky , částka, , co do úroku ve výši , částka, a co do úroku z prodlení ve výši , částka, a dále ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od 4. 1. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 17. 12. 2018 poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru – Konsolidace půjček č. , tel. číslo, úvěr v celkové výši , částka, , úvěr byl poskytnut částečně na konsolidaci smlouvě specifikovaných dřívějších závazků žalovaného u , právnická osoba, ., a to ve výši , částka, , ve výši , částka, a ve výši , částka, , a ve zbývající části , částka, převodem na běžný účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem a spolu se sjednanými poplatky formou pravidelných měsíčních splátek ve výši , částka, . Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně zkoumala schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet a došla k závěru, že žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru lze vyhovět. Žalobkyně vycházela z informací poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr, do výdajů žalovaného byly započteny výdaje doložené v žádosti o úvěr, částka životního minima žalovaného dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částka normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb./výdaje na bydlení vydané Českým statistickým úřadem, a výše měsíčních splátek dosavadních závazků zjištěná z veřejných databází. Při přezkumu úvěru schopností žalovaného žalobkyně využila matematický model výpočtu úvěruschopnosti schválený ČNB. Žalobkyně tedy nespoléhala na údaje deklarované žalovaným, ale tyto ověřila a porovnala s dokumenty, relevantními databázemi a matematickými modely, přičemž nezjistila žádné informace, které by naznačovaly že žalovaný není úvěruschopný. Rovněž skutečnost, že žalovaný poskytnutý úvěr dlouhodobě splácel osvědčuje, že žalovaný byl v době poskytnutý úvěru schopen úvěr splácet.

2. Žalovaný se však dostal se splácením úvěru do prodlení a z důvodu porušení povinnosti žalovaného splácet úvěr v souladu se smlouvou řádně a včas, byl dne 20. 7. 2023 celý zůstatek úvěru s příslušenstvím zesplatněn a žalovaný byl vyzván k úhradě celé dlužné částky. Celkem žalovaný na svůj dluh uhradil částku , částka, , která byla žalobkyní započtena ve výši , částka, na jistinu úvěru, ve výši , částka, na úrok a v částce , částka, na poplatky za pojištění. Žalobkyně se tedy po žalovaném domáhá uhrazení částky , částka, skládající se z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, , dlužných poplatků za sjednané pojištění za období března až července 2023 ve výši , částka, (5x , částka, ) a sankčních poplatků za 3 odeslané upomínky po , částka, a za oznámení o prohlášení úvěru za splatný ve výši , částka, , tj. celkem , částka, . Dále žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu úroku ve výši 10,65 % ročně kapitalizovaného z dlužné jistiny úvěru, tj. z částky , částka, za dobu od 18. 2. 2023 do data zesplatnění úvěru, tj. do 20. 7. 2023, ve výši , částka, , úroku z prodlení ve výši 15 % ročně kapitalizovaného z dlužných splátek za dobu od 17. 2. 2018 do 27. 11. 2023 a dále z částky , částka, za dobu od 1. 12. 2023 do 3. 1. 2024, tj. v celkové výši , částka, , a dále v zákonné výši 15 % ročně z částky , částka, (dlužní jistina úvěr + kapitalizovaný úrok) za dobu od 4. 1. 2024 do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, nereagoval ani na předžalobní výzvu k plnění ze dne 6. 12. 2023.

3. Dále dne 17. 8. 2020 poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru – Expres půjčka č. , tel. číslo, úvěr v celkové výši , částka, , a to převodem na běžný účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem a spolu se sjednanými poplatky formou pravidelných měsíčních splátek ve výši , částka, . Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně zkoumala schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet a došla k závěru, že žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru lze vyhovět. Žalobkyně vycházela z informací poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr, do výdajů žalovaného byly započteny výdaje doložené v žádosti o úvěr, částka životního minima žalovaného dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částka normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb./výdaje na bydlení vydané Českým statistickým úřadem, a výše měsíčních splátek dosavadních závazků zjištěná z veřejných databází. Při přezkumu úvěru schopností žalovaného žalobkyně využila matematický model výpočtu úvěruschopnosti schválený ČNB. Žalobkyně tedy nespoléhala na údaje deklarované žalovaným, ale tyto ověřila a porovnala s dokumenty, relevantními databázemi a matematickými modely, přičemž nezjistila žádné informace, které by naznačovaly že žalovaný není úvěruschopný. Rovněž skutečnost, že žalovaný poskytnutý úvěr více než rok splácel osvědčuje, že žalovaný byl v době poskytnutý úvěru schopen úvěr splácet.

4. Žalovaný se však dostal se splácením úvěru do prodlení a z důvodu porušení povinnosti žalovaného splácet úvěr v souladu se smlouvou řádně a včas, byl dne 21. 7. 2023 celý zůstatek úvěru s příslušenstvím zesplatněn a žalovaný byl vyzván k úhradě celé dlužné částky. Celkem žalovaný na svůj dluh uhradil částku , částka, , která byla žalobkyní započtena ve výši , částka, na jistinu úvěru, ve výši , částka, na úrok a v částce , částka, na poplatky za pojištění. Žalobkyně se tedy po žalovaném domáhá uhrazení částky , částka, skládající se z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, a sankčních poplatků za 2 odeslané upomínky po , částka, a za oznámení o prohlášení úvěru za splatný ve výši , částka, , tj. celkem , částka, . Dále žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu úroku ve výši 12 % ročně kapitalizovaného z dlužné jistiny úvěru, tj. z částky , částka, za dobu od 19. 2. 2023 do data zesplatnění úvěru, tj. do 21. 7. 2023, ve výši , částka, , úroku z prodlení ve výši 15 % ročně kapitalizovaného z dlužných splátek za dobu od 20. 2. 2023 do 27. 11. 2023 a dále z částky , částka, za dobu od 1. 12. 2023 do 3. 1. 2024, tj. v celkové výši , částka, , a dále v zákonné výši 15 % ročně z částky , částka, (dlužní jistina úvěr + kapitalizovaný úrok) za dobu od 4. 1. 2024 do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, nereagoval ani na předžalobní výzvu k plnění ze dne 6. 12. 2023.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 28. 5. 2024, se nedostavil, svou neúčast neomluvil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

6. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím elektronické komunikace dne 17. 12. 2018 smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 10,65 % ročně ve 120 anuitních měsíčních splátkách po , částka, zahrnujících i pojištění schopnosti úvěr splácet (ve výši , částka, měsíčně) s tím, že poslední anuitní splátka bude při řádném splácení činit , částka, . Splátky byly splatné k 17. dni v měsíci, počínaje dnem 17. 1. 2019, celková částka, kterou měl žalovaný uhradit, činila , částka, . Úvěr měl být veden na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Úvěr měl být poskytnut částečně na konsolidaci dřívějších závazků žalovaného u , právnická osoba, ., a to ve výši , částka, , ve výši , částka, a ve výši , částka, , ve všech třech případech převodem na účet č. 1071286260207/0100 s variabilním symbolem , var. symbol, . Zbývající část úvěru měla být převedena na běžný účast žalovaného č. , č. účtu, . V případě prodlení žalovaného se splněním jakékoli pohledávky vůči němu byla žalobkyně oprávněna prohlásit svým rozhodnutím kterékoli dluhy žalovaného vůči žalobkyni za ihned splatné a požádat žalovaného o jejich předčasné splacení (prokázáno Smlouvou o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Konsolidace Půjček ze dne 17. 12. 2018, Smlouvou o bankovních produktech a službách ze dne 17. 12. 2018, Dispozicemi ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené mezi klientem a bankou dne 17. 12. 2018, dvěma žádostmi o předčasné splacení úvěru ze dne 17. 12. 2018 a ukončením smlouvy ze dne 17. 12. 2018). Úvěr ve výši , částka, byl žalovanému žalobkyní poskytnut dne 17. 12. 2018, a to dle pokynů ve výše uvedené úvěrové smlouvě (prokázáno výpisem číslo 2018/1 z úvěrového účtu žalovaného č. , č. účtu, , výpisem č. 2018/1 z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, a platební historií smlouvy).

7. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně sdělila, že kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, atd. a vycházela z příjmu deklarovaného žalovaným v žádosti o úvěr ve výši , částka, , který byl ověřen z doloženého dokladu o příjmu. Výsledek lustrace žalované v registrech nebyl soudu předložen. Pracovní poměr měl žalovaný uzavřen na dobu určitou do 30. 4. 2019. Celkový příjem domácnosti žalovaného měl činil , částka, . Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmu žalovaného byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (např. podíl na výdajích na bydlení), náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje, přičemž bylo počítáno s částkou životního minima klienta. Z externích zdrojů žalobkyně zjistila, že žalovaný měl v době podání žádosti o úvěr u žalobkyně tři závazky v úhrnu splátek , částka, , žalovaný měl další tři závazky v úhrnné splátce , částka, , tyto měly být poskytnutým úvěrem konsolidovány. Po individuálním hodnocení žalovaného žalobkyně žádosti žalovaného vyhověla a úvěr schválila (prokázáno vyjádřením žalobkyně k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 22. 11. 2023, žádostí o úvěr ze dne 17. 12. 2018 a potvrzením o výši příjmu ze dne 17. 12. 2018).

8. Žalovaný uhradil žalobkyni částku v celkové výši , částka, , poslední splátka (č. , hodnota, ) byla uhrazena dne 17. 1. 2023, poslední platba byla provedena dne 17. 3. 2023 (prokázáno výpisem z úvěrového účtu žalovaného č. , č. účtu, , platební historií smlouvy a umořovací tabulkou). Dne 22. 7. 2023 žalobkyně oznámila žalovanému, že úvěr byl prohlášen za splatný ke dni 20. 7. 2023 a vyzvala žalovaného k úhradě částky , částka, nejpozději do 7. 8. 2023. Toto oznámení bylo žalovanému odesláno dne 25. 7. 2023 (prokázáno Oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne 22. 7. 2023 a podacím poštovním archem ze dne 25. 7. 2023). Dne 6. 12. 2023 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě dlužné částky z předmětné úvěrové smlouvy v celkové výši , částka, , výzva byla zaslána žalovanému na adresu uvedenou v úvěrové smlouvě dne 7. 12. 2023 (prokázáno výzvou k úhradě dluhu ze dne 6. 12. 2023 a podacím archem ze dne 7. 12. 2023).

9. Dne 17. 8. 2020 žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím elektronické komunikace další smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 12 % ročně v 72 anuitních měsíčních splátkách po , částka, zahrnujících i pojištění schopnosti úvěr splácet (ve výši , částka, měsíčně) s tím, že poslední anuitní splátka bude při řádném splácení činit , částka, . Splátky byly splatné k 18. dni v měsíci, počínaje dnem 18. 9. 2020, celková částka, kterou měl žalovaný uhradit, činila , částka, . Úvěr měl být veden na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Úvěr měl být poskytnut převedením na běžný účast žalovaného č. , č. účtu, . V případě prodlení žalovaného se splněním jakékoli pohledávky vůči němu byla žalobkyně oprávněna prohlásit svým rozhodnutím kterékoli dluhy žalovaného vůči žalobkyni za ihned splatné a požádat žalovaného o jejich předčasné splacení (prokázáno Smlouvou o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Expres půjčka ze dne 17. 8. 2020, Smlouvou o bankovních produktech a službách ze dne 17. 12. 2018 a Dispozicemi ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené mezi klientem a bankou dne 17. 12. 2018). Úvěr ve výši , částka, byl žalovanému žalobkyní poskytnut dne 17. 8. 2020 (prokázáno výpisem č. 2020/8 z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, a platební historií smlouvy).

10. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně sdělila, že kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, atd. a vycházela z příjmu deklarovaného žalovaným v žádosti o úvěr ve výši , částka, , který byl ověřen z doloženého dokladu o příjmu. Výsledek lustrace žalované v registrech nebyl soudu předložen. Pracovní poměr měl mít žalovaný uzavřen na dobu neurčitou. Celkový příjem domácnosti žalovaného měl činil , částka, . Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmu žalovaného byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (např. podíl na výdajích na bydlení), náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje, přičemž bylo počítáno s částkou životního minima klienta. Z interních zdrojů žalobkyně zjistila, že žalovaný měl v době podání žádosti o úvěr u žalobkyně další závazek se splátkou , částka, a z externích zdrojů byly zjištěny další závazky v úhrnu splátek , částka, . Po individuálním hodnocení žalovaného žalobkyně žádosti žalovaného vyhověla a úvěr schválila (prokázáno vyjádřením žalobkyně k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 22. 11. 2023 a potvrzením o výši příjmu ze dne 17. 12. 2018).

11. Žalovaný uhradil žalobkyni částku v celkové výši , částka, , poslední splátka (č. , hodnota, ) byla uhrazena dne 18. 1. 2023, poslední platba byla provedena dne 7. 3. 2023 (prokázáno výpisem z úvěrového účtu žalovaného č. , č. účtu, , platební historií smlouvy a umořovací tabulkou). Dne 23. 7. 2023 žalobkyně oznámila žalovanému, že úvěr byl prohlášen za splatný ke dni 21. 7. 2023 a vyzvala žalovaného k úhradě částky , částka, nejpozději do 7. 8. 2023. Toto oznámení bylo žalovanému odesláno dne 25. 7. 2023 (prokázáno Oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne 23. 7. 2023 a podacím poštovním archem ze dne 25. 7. 2023). Dne 6. 12. 2023 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě dlužné částky z předmětné úvěrové smlouvy v celkové výši , částka, , výzva byla zaslána žalovanému na adresu uvedenou v úvěrové smlouvě dne 7. 12. 2023 (prokázáno výzvou k úhradě dluhu ze dne 6. 12. 2023 a podacím archem ze dne 7. 12. 2023).

12. Z dalších listinných důkazů soud nic podstatného ve věci nezjistil.

13. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 17. 12. 2018 uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to částečně na úhradu dřívějších závazků žalovaného u , právnická osoba, . a ve zbývající části převodem na jeho běžný účet a žalovaný se poskytnutý úvěr zavázal spolu s úrokem, sjednaným pojištěním a sjednanými poplatky splatit žalobkyni ve sjednaných 120 měsíčních anuitních splátkách.

14. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně neprokázala, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, pouze deklarovala, že posoudila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet podle příjmu žalovaného ve výši , částka, , informace o dalších závazcích žalovaného ve splátkách ve výši , částka, měsíčně a ve výši , částka, , které byly poskytnutým úvěrem konsolidovány, přičemž u dalších výdajů žalovaného vycházela z částky životního minima. Výsledek lustrace žalovaného v bankovních a nebankovních registrech nebyl soudu předložen, ani údaje z registru BRKI a NRKI však nemohou potřebné reálné údaje nahradit. Ověřen byl příjem, který žalovaný uvedl ve svém prohlášení před poskytnutím úvěru, rozhodné doklady o tom, jakým způsobem byla přezkoumána výdajová stránka žalovaného, však nebyly předloženy, když v tomto směru nepostačuje pouhé tvrzení, že bylo vycházeno z normativních údajů o životním minimu žalovaného, tj. z částek, které zcela pomíjí skutečné výdaje žalovaného. Skutečné výdaje žalovaného tedy nebyly žalobkyní zkoumány ani ověřeny, nebyl ověřen ani další příjem domácnosti žalovaného. Pokud se pak žalobkyně dovolávala skutečnosti, že žalovaný po určitou dobu úvěr splácel, a že v souladu se závěry vyjádřenými v blíže nespecifikovaných rozhodnutích Městského soudu v Praze došlo případně ke zhojení případných nedostatků v přezkumu úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy, pak je nutno odkázat mimo jiné na rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 11. 4. 2024, sp. zn. C 755/22, z nějž jednoznačně plyne, že pro posouzení platnosti či neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je bez významu, zda dlužník následně podle smlouvy plnil, či zda v souvislosti s ní utrpěl jakékoliv škodlivé následky. Klíčové je pouze to, zda úvěrující před poskytnutím úvěru zkoumal úvěruschopnost s odbornou péčí.

15. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením úvěrové smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, což ostatně vyplývá již ze samotných tvrzení žalobkyně o způsobu přezkumu solventnosti žalovaného, a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 o. z. k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti.

16. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru ze dne 17. 12. 2018 žalovanému částku , částka, , pak je dle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru žalovaný povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, před podáním žaloby již částečně plnil, a to částkou v celkové výši , částka, . Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly (ust. § 2993 o. z.). S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky , částka, (poskytnuté peněžní prostředky ve výši , částka, – úhrada ve výši , částka, ). Jelikož je žalovaný s úhradou peněžitého dluhu v prodlení přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky , částka, , a to ode dne 8. 8. 2023, když žalovaný byl k vrácení poskytnutého peněžitého plnění vyzván až oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne 22. 7. 2023, a to ve lhůtě k plnění nejpozději do 7. 8. 2023. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Za dobu od 8. 8. 2023 do 3. 1. 2024 byl úrok z prodlení soudem kapitalizován na částku , částka, a dále byl přiznán úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně za dobu od 4. 1. 2024 do zaplacení. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně vyplývající z výše uvedené smlouvy byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě.

17. Soud má za dále prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 17. 8. 2020 uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to převodem na jeho běžný účet a žalovaný se poskytnutý úvěr zavázal spolu s úrokem, sjednaným pojištěním a sjednanými poplatky splatit žalobkyni ve sjednaných 72 měsíčních anuitních splátkách.

18. Po právní stránce soud rovněž aplikoval ust. § 86 o spotřebitelském úvěru. Ani v případě této smlouvy žalobkyně neprokázala, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, pouze deklarovala, že posoudila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet podle příjmu žalovaného ve výši , částka, , informace o dalších závazcích žalovaného u žalobkyně ve splátkách ve výši , částka, měsíčně a externích splátkách ve výši , částka, , přičemž u dalších výdajů žalovaného vycházela z částky životního minima. Výsledek lustrace žalovaného v bankovních a nebankovních registrech rovněž nebyl soudu předložen. Již z tvrzení žalobkyně je tedy zjevné, že ověřen byl pouze příjem, který žalovaný uvedl ve svém prohlášení před poskytnutím úvěru. Navíc příjem byl ověřen z potvrzení o přijmu doloženého k předchozí žádosti, tj. z potvrzení ze dne 17. 12. 2018, tedy vystaveného 20 měsíců před uzavření předmětné smlouvy. V daném případě rovněž nebyly předloženy rozhodné doklady o tom, jakým způsobem byla přezkoumána výdajová stránka žalovaného, když v tomto směru nepostačuje pouhé tvrzení, že bylo vycházeno z normativních údajů o životním minimu žalovaného, tj. z částek, které zcela pomíjí skutečné výdaje žalovaného. Skutečné výdaje žalovaného tedy nebyly žalobkyní ani v tomto případě zkoumány a ověřeny, nebyl ověřen ani další příjem domácnosti žalovaného. Ani v tomto případě neobstojí argumentace žalobkyně o zhojení případných nedostatků v přezkumu úvěruschopnosti žalovaného tím, že žalovaný po určitou dobu úvěr splácel (viz odstavec 14.).

19. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením úvěrové smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 o. z. k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu.

20. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru ze dne 17. 8. 2020 žalovanému částku , částka, , pak je dle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru žalovaný povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, před podáním žaloby již částečně plnil, a to částkou v celkové výši , částka, . Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly (ust. § 2993 o. z.). S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky , částka, (poskytnuté peněžní prostředky ve výši , částka, – úhrada ve výši , částka, ). Jelikož je žalovaný s úhradou peněžitého dluhu v prodlení přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky , částka, , a to ode dne 8. 8. 2023, když žalovaný byl k vrácení poskytnutého peněžního plnění vyzván až oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne 23. 7. 2023, a to ve lhůtě k plnění nejpozději do 7. 8. 2023. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Za dobu od 8. 8. 2023 do 3. 1. 2024 byl úrok z prodlení soudem kapitalizován na částku , částka, a dále byl přiznán úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně za dobu od 4. 1. 2024 do zaplacení. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně vyplývající z výše uvedené smlouvy byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě.

21. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když, zejména s ohledem na neaktivitu žalovaného, nebyly shledány podmínky pro prodloužení lhůty či uložení plnění ve splátkách.

22. O povinnosti k úhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. negativním výrokem, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému (vypočteno z předmětu řízení včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí) dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.