117 C 155/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o: 47 228,03 Kč s příslušenstvím <b>I. Co do částky 480 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 480 Kč za dobu od 28. 4. 2021 do zaplacení se řízení zastavuje.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 158,12 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 26 638,12 Kč za dobu od 1. 7. 2020 do 27. 4. 2021 a z částky 26 158,12 Kč za dobu od 28. 4. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Co do částky 20 589,91 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 23 419,91 Kč za dobu od 1. 7. 2020 do 21. 7. 2020, z částky 22 939,91 Kč za dobu od 22. 7. 2020 do 27. 8. 2020, z částky 22 459,91 Kč za dobu od 28. 8. 2020 do 29. 9. 2020, z částky 21 979,91 Kč za dobu od 30. 9. 2020 do 26. 10. 2020, z částky 21 499,91 Kč za dobu od 27. 10. 2020 do 25. 11. 2020, z částky 21 019,91 Kč za dobu od 26. 11. 2020 do 27. 4. 2021 a z částky 20 539,91 Kč za dobu od 28. 4. 2021 do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 474 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 21. 1. 2021 a doplněnou dne 14. 6. 2021 domáhala proti žalovaném zaplacení částky v celkové výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 8. 2. 2019 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované úvěru do výše úvěrového limitu 45 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách po 2 500 Kč. Schopnost žalovaného úvěr splatit posoudil původní věřitel na základě informací získaných ad žalované při osobním pohovoru a zaznamenaných v žádosti o úvěr, které si následně ověřil nahlédnutím do databází umožňujících prověření úvěruschopnosti spotřebitele a telefonickým hovorem se zaměstnavatelem žalované, přičemž zohlednil dostupné pohyby na bankovním účtu žalované. Po porovnání příjmů a výdajů žalované dospěl k závěru, že žalované je schopna poskytnutý úvěr splácet. Původní věřitel poskytl sjednaný úvěr žalované dle jejich pokynů dne 26. 2. 2019. Žalovaná však porušila své smluvní povinnosti, když nehradila řádně sjednané splátky, poslední úhrada byla provedena dne 11. 5. 2020, a původní věřitel tedy přistoupil k zesplatnění úvěru, a to ke dni 30. 6. 2020. Žalovaná částka v celkové výši 47 228,03 Kč se skládá z dlužné jistiny úvěru ve výši 42 228,03 Kč, úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění úvěru ve výši 4 547,25 Kč, částky 220 Kč (původně 600 Kč) jako nákladů na vymáhání pohledávky a částky 50 Kč náklady spojenými s uplatněním pohledávky. Následně byla pohledávka původním věřitelem postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 23. 7. 2020. Zástupce žalobkyně vyhotovil a dne 23. 7. 2020 odeslal žalované na její poslední známou adresu předžalobní výzvu. Žalovaná však neuhradila ničeho.

2. V rámci doplnění žaloby doručeného soudu dne 14. 6. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky ve výši 480 Kč s příslušenstvím, kterou žalovaná uhradila po podání žaloby dne 27. 4. 2021 a tato částka byla započtena na jistinu žalované pohledávky. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby, se kterým žalovaná nesouhlas nevyjádřila, soud řízení v souladu s ust. § 96 o. s. ř. v rozsahu zpětvzetí žaloby, tj. co do částky ve výši 480 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 480 Kč za dobu od 28. 4. 2021 do zaplacení, zastavil.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednáním, která byla ve věci nařízena na den 9. 6. 2021 a na den 29. 7. 2021, se nedostavila, svou neúčast neomluvila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaná a právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které právní předchůdce poskytl žalované revolvingový úvěr do výše úvěrového limitu 45 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68 % ročně, měsíční poplatek za rezervaci úvěrových zdrojů činil 50 Kč. Žalovaná se zavázala čerpaný úvěr vrátit spolu se sjednaným a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč, splatnými vždy k 17. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání. První čerpání tohoto úvěru ve výši 8 000 Kč bylo účelově vázáno na nákup mobilního telefonu [příjmení] [příjmení] 3i, přičemž bylo sjednáno specifické splácení tohoto úvěru ve 20 splátkách po 480 Kč měsíčně splatnými vždy k 17. dni v měsíci počínaje dnem 17. 3. 2019. Na základě této smlouvy byl původním věřitelem zřízen žalované úvěrový účet [číslo]. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaná je zaměstnána s čistým příjmem 15 000 Kč, je vdaná, má jedno vyživované dítě, celkový příjem domácnosti činí 40 000 Kč, bydlí v nájmu, náklady na bydlení činí 12 600 Kč měsíčně, ostatní výdaje a finanční závazky jsou nulové (prokázáno Žádostí/smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 8. 2. 2019 [číslo] sdělením o schválení žádosti o revolvingový úvěr ze dne 11. 2. 2019 a základními informacemi o úvěru a jeho splácení). Před uzavřením úvěrové smlouvy původní věřitel provedl lustraci žalované v rejstříku NRKI a BRKI, kdy nebyly zjištěny další závazky žalované a v rejstříku [příjmení], ve kterém nebyla žalovaná nalezena (prokázáno informacemi o bonitě klienta a výsledkem lustrace v rejstříku [příjmení] dne 15. 8. 2019). Za období od 8. 2. 2019 do 15. 5. 2020 žalovaná vyčerpala z úvěrového rámce celkem 46 838,12 Kč a uhradila splátky v celkové výši 20 200 Kč (prokázáno výpisem z úvěrového účtu žalované [číslo]). Z důvodu prodlení žalované s úhradou sjednaných splátek původní věřitel přípisem ze dne 26. 5. 2020 od úvěrové smlouvy odstoupil, úvěr ke dni 30. 6. 2020 zesplatnil a vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky v celkové výši 50 059 Kč do 30. 6. 2020 (prokázáno Odstoupením od úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 26. 5. 2020 a podacím archem ze dne 26. 5. 2020). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 7. 2020 původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou ve výši 49 578,03 Kč s příslušenstvím žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem původního věřitele ze dne 23. 7. 2020 a předžalobní výzvou zástupce žalobkyně ze dne 23. 7. 2020, kterou byla žalovaná zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky v celkové výši 49 866,92 Kč nejpozději do pěti dnů od doručení této výzvy. Výzva byla žalované odeslána dne 23. 7. 2020 (Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 7. 2020 včetně příloh, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 23. 7. 2020 a Oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní výzvou ze dne 23. 7. 2020 včetně podacího lístku ze dne 23. 7. 2020). Dle tvrzení žalobkyně, která nebyla v řízení rozporována, žalovaná dále dne 27. 4. 2021 uhradila na žalovanou pohledávku částku 480 Kč.

5. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 8. 2. 2019 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru dle ust. § 2395 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník“), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce 45 000 Kč, přičemž bylo zároveň dohodnuto specifické čerpání a splácení částky ve výši 8 000 Kč, která byla dne 8. 2. 2019 z úvěrového účtu žalované použita na úhradu kupní ceny sjednaného zboží. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku 8 000 Kč splatit ve 20 pravidelných měsíčních splátkách po 480 Kč a další vyčerpané peněžní prostředky vrátit původnímu věřiteli spolu se sjednaným úrokem v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z aktuální dlužné částky ke konci kalendářního měsíce, min. ve výši 500 Kč. Žalovaná ze svého úvěrového účtu za období od 8. 2. 2019 do 15. 5. 2020 vyčerpala celkem 46 838,12 Kč a uhradila splátky v celkové výši 20 200 Kč. Po podání žaloby dne 27. 4. 2020 uhradila dále částku 480 Kč. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně sice tvrdila, že před uzavřením smlouvy její právní předchůdce ověřil úvěruschopnost žalované tak, že údaje poskytnuté žalovanou v osobním pohovoru byly zaznamenány v žádosti o úvěr a porovnány s údaji získanými ze standardně dostupných registrů a po prověření uvedených skutečností žalobkyně žalované úvěr poskytla. Tato tvrzení však nebyla v řízení prokázána, na podporu svých tvrzení žalobkyně předložila soudu pouze výsledek lustrace žalované v rejstříku NRKI, BRKI a [příjmení] a úvěrovou smlouvu, ze které vyplývá, že žalovaná při uzavření smlouvy uvedla, že je zaměstnána s čistým příjmem 15 000 Kč, je vdaná, má jedno vyživované dítě, celkový příjem domácnosti činí 40 000 Kč, bydlí v nájmu, náklady na bydlení činí 12 600 Kč měsíčně, ostatní výdaje a finanční závazky jsou deklarovány v nulové výši. Žádné další listiny žalobkyně, ač soudem poučena dle ust. § 118a o. s. ř., soudu nepředložila ani nenavrhla žádné jiné důkazy, jimiž by bylo možno prokázat, že tuto svou zákonnou povinnost právní předchůdce splnil, navíc při řádném posouzení úvěruschopnosti spotřebitele se úvěrující nemůže spolehnout pouze na údaje poskytnuté úvěrovaným, ale tyto informace je povinen dostatečně prověřit. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy její právní předchůdce řádně zkoumal úvěruschopnost žalované a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Platbu učiněnou žalovanou dne 27. 4. 2021 ve výši 480 Kč soud za uznání dluhu dle ust. § 2054 odst. 2 o. z. nepovažoval, když v řízení nebyly prokázány žádné skutečnosti, ze kterých by bylo možné usuzovat, že žalovaná touto platbou hodlala uznat i zbytek dluhu. Plnil-li proto právní předchůdce žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku v celkové výši 46 838,12 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na její straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaná však na poskytnutý úvěr před podáním žaloby již částečně plnila, a to v celkové částce 20 200 Kč. Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 26 158,12 Kč (poskytnuté peněžní prostředky ve výši 46 838,12 Kč – úhrada 480 Kč - úhrada ve výši 20 200 Kč). Jelikož je žalovaná s úhradou peněžitého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 26 158,12 Kč, a to ode dne 1. 7. 2020, když žalovaná byla k vydání bezdůvodného obohacení prokazatelně vyzvána v rámci odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 26. 5. 2020, a to nejpozději do 30. 6. 2020, přičemž byly zohledněny jednotlivé platby učiněné žalovanou na dlužnou částku. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovaným postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku.

6. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

7. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. zavázal dále soud žalovanou, aby žalobkyni zaplatila na náhradě nákladů řízení 12 % účelně uplatněných nákladů řízení, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 44 % uplatněného nároku (počítáno včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí). Náhrada nákladů řízení se v daném případě sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 708 Kč, z odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT) ve výši 1 500 Kč za tři úkony právní služby do podání žaloby dle § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepsání žaloby, každý právní úkon po 500 Kč), z odměny advokáta dle § 7 AT ve výši 6 040 Kč za dva úkon právní služby dle § 11 odst. 1 AT (2x účast při jednání, každý úkon po 3 020 Kč) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč ke třem úkonům právní služby do podání žaloby dle ust. § 14b odst. 2 AT (za každý právní úkon po 100 Kč) a ve výši 600 Kč ke dvěma úkonům právní služby (2x účast u jednání po 300 Kč) dle ust. § 13 AT. Celkové náklady řízení tak činí částku 12 283 Kč, toho 12 % představuje 1 474 Kč a k této částce byla žalovaná zavázána.