117 C 34/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A ., IČO IČO žalobkyně A sídlem Adresa žalobkyně A korespondenční adresa: nábřeží Jméno žalobkyně B Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného pro 47 733 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 35 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 35 000 Kč za dobu od 18. 1. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 7 151 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 42 151 Kč za dobu od 14. 9. 2024 do 17. 1. 2025, dále z částky 7 151 Kč za dobu od 18. 1. 2025 do zaplacení a ve výši , právnická osoba, % ročně z částky 35 000 Kč za dobu od 18. 1. 2025 do zaplacení, co do částky 5 582,75 Kč a co do úroku ve výši 66,06 % ročně z částky 35 000 Kč za dobu od 14. 9. 2024 do 7. 10. 2024 ve výši 1 481,28 Kč a co do úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 35 000 Kč za dobu od 8. 10. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 14. 9. 2024 dosáhne částky 120 153 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 238 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně, , Jméno advokátky, , advokátky.

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky 42 151 Kč s příslušenstvím a částky 5 582,75 Kč s odůvodněním, že mezi žalovaným a žalobkyní byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 22. 5. 2024 uzavřena smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpaný úvěr spolu s dohodnutým úrokem z čerpaného úvěru ve výši 66,06 % ročně splatit žalobkyni ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 2 086 Kč splatných vždy k 9. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červencem 2024. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet bylo žalovanému zasláno oznámení o schválení úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím zabezpečené webové stránky žalobkyně www.razdvapujcka.cz a e-mailové komunikace. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena na základě informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Úvěr byl žalovanému vyplacen dne 22. 5. 2024. Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplácel, do zesplatnění úvěru neuhradil žalobkyni ničeho. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vzniklo žalobkyni v souladu s bodem 6.1 smlouvy právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 998 Kč, tj. ve výši 2x 499 Kč za prodlení v délce 30 dnů s úhradou splátky č. , hodnota, a splátky č. , hodnota, , která byla v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů od vzniku práva žalobkyně na její zaplacení, a dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 400 Kč, tj. 2x 200 Kč za prodlení v délce 15 dnů o splátek č. , hodnota, a 2. V důsledku prodlení žalovaného došlo následně 65. dnem prodlení s úhradou splátky úvěru dle čl. 6.3 smlouvy k zesplatnění úvěru, a to k datu 12. 9. 2024. Zesplatněním úvěru se veškeré dosud neuhrazené úroky staly součástí jistiny úvěru, která tedy ke dni zesplatnění úvěru činila 40 753,28 Kč. V případě prodlení žalovaného s úhradou jistiny úvěru po jeho zesplatnění bylo dle bodu 6.5. smlouvy sjednáno právo žalobkyně požadovat po žalovaném úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru ke dni zesplatnění za každý den prodlení, tj. od 14. 9. 2024 do zaplacení. Dále bylo v bodu 2.2. smlouvy sjednáno, že úroky za poskytnutý úvěr budou i po zesplatnění nadále přirůstat k původní nesplacené jistině úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Po zesplatnění úvěru neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. K úhradě jednotlivých dlužných částek i k úhradě celého dluhu byl žalovaný žalobkyní vyzýván, avšak bezúspěšně. Žalobkyně se tedy žalobou po žalovaném domáhá úhrady částky 42 151 Kč skládající se z jistiny úvěru ve výši 40 753,28 Kč (tj. jistina úvěru ke dni zesplatnění odpovídající původní jistině úvěru ve výši 35 000 Kč a úroku přirostlého k jistině ke dni zesplatnění ve výši 5 753,28 Kč), smluvní pokuty za prodlení ve výši 998 Kč a náhrady nákladů vynaložených s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč, dále smluvní pokuty po zesplatnění úvěru ve výši 5 582,75 Kč, tj. ve výši 0,1 % denně z částky 40 753,28 Kč za dobu od 14. 9. 2024 do data vyhotovení žaloby. Dále žalobkyně požaduje úhradu úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 42 151 Kč za dobu od 14. 9. 2024 do zaplacení a úroku z původní dlužné jistiny úvěru ve výši 35 000 Kč ve výši 66,06 % ročně za dobu od 14. 9. 2024 do 7. 10. 2024 (v kapitalizované výši 1 481,28 Kč) a ve výši 12,75 % ročně (v souladu s ust. § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru) z částky 35 000 Kč za dobu od 8. 10. 2024 do zaplacení. Výše úroku je limitována na 120 % částky, kterou má žalovaný zaplatit, tedy částkou 120 153 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 2. 4. 2025 a k němuž byl řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

3. Z provedeného dokazovaní soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:Dne 22. 5. 2024 byl vyhotoven návrh na uzavření úvěrové smlouvy, který byl žalobkyní téhož dne akceptován. V návrhu je jako klient označen žalovaný jménem, příjmením, rodným číslem, bydlištěm a číslem účtu. Předmětem smlouvy je závazek žalobkyně, jako poskytovatele úvěru, poskytnout žalovanému úvěr ve výši 35 000 Kč s tím, že poskytnutý úvěr spolu s úrokovou sazbou sjednanou ve výši 66,06 % ročně (celkem 100 128 Kč) se žalovaný zavazuje žalobkyni splatit ve 48 měsíčních splátkách po 2 086 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaný měl prostřednictvím formuláře žalobkyně požádat o poskytnutí úvěru, žádost měla být podepsána kódem, který mu žalobkyně sdělila formou variabilního symbolu zaslané platby ve výši 1 Kč na jeho účet dne 22. 5. 2024. Doklad o zaslání této platby s příslušným variabilním symbolem však nebyl soudu doložen a dodatečnou lhůtu k doplnění důkazu k prokázání této platby soud žalobkyni neposkytl (prokázáno Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvou o úvěru ze dne 22. 5. 2024, předsmluvním formulářem, informacemi pro klienty, základními informacemi o klientovi, kopií občanského průkazu žalovaného a oznámením o schválení úvěru ze dne 22. 5. 2024 včetně záznamu o doručení do klientské zóny). Před schválením úvěru žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet, kdy bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán, jeho příjem byl ověřen z výpisu z běžného účtu za období od 1. 1. 2024 do 30. 4. 2024, žalovaný měl další závazky, celková výše dosud neuhrazených závazků ke dni 22. 5. 2024 činila 1 677 151 Kč, žalovaný zažádal o poskytnutí úvěru celkem devět bank a finančních institucí, v registru SOLUS nebyly ke dni 22. 5. 2024 zjištěny k osobě žalovaného žádné negativní informace (prokázáno výpisem z běžného účtu žalovaného za období od 1. 1. 2024 do 30. 4. 2024, výpisem z nebankovního registru klientských informací ze dne 22. 5. 2024 a výpisem z registru SOLUS ze dne 22. 5. 2024). , adresa, 000 Kč byla převedena na účet žalovaného dne 22. 5. 2024 (prokázáno dokladem o vyplacení úvěru ze dne 22. 5. 2024). Dne 9. 8. 2024 a dne 9. 9. 2024 vypracovala žalobkyně výzvy k zaplacení, kterými vyzvala žalovaného k úhradě dlužných splátek a upozornila žalovaného na možnost zesplatnění úvěru. Odeslání výzev žalovanému nebylo doloženo (prokázáno Výzvou k zaplacení ze dne 9. 8. 2024 a dne 9. 9. 2024). Dne 12. 9. 2024 vypracovala žalobkyně oznámení, kterým vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění k jistině úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, tj. částky v celkové výši 42 151 Kč, do 10 dnů od data odeslání výzvy. Odeslání oznámení žalovanému nebylo doloženo (prokázáno Oznámením ze dne 12. 9. 2024). Výzvou ze dne 9. 1. 2025 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k okamžité úhradě celkové částky po splatnosti ve výši 42 151 Kč s příslušenstvím. Výzva byla žalovanému odeslána dne 9. 1. 2025 (prokázáno Předžalobní výzvou ze dne 9. 1. 2025 a podacím archem ze dne 14. 1. 2025). Z dalších předložených listin neučinil soud žádná pro věc relevantní skutková zjištění.

4. Žaloba je důvodná jen částečně. Soud nemá za prokázáno že mezi žalobkyní a žalovaným byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a následujících o. z., neboť návrh smlouvy měl být podepsán kódem, který měl být uveden jako variabilní symbol verifikační platby ve výši 1 Kč zaslané žalobkyní žalovanému na jeho bankovní účet dne 22. 5. 2025. Doklad o odeslání této platby nebyl žalobkyní soudu předložen a soud dodatečnou lhůtu k dodání tohoto důkazu žalobkyni neposkytl, když prokázání uzavření smlouvy je jedním ze základních předpokladů úspěšností žaloby, zástupci žalobkyně je tato skutečnost nepochybně známa a k prokázání uzavření smlouvy měl být tedy nejpozději u jednání ve věci připraven. Navíc za situace, že by žalobkyní bylo uzavření předmětné úvěrové smlouvy prokázáno, by soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně neprokázala, že by schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet řádně a s odbornou péčí posuzovala, přes poučení soudu dle ustanovení § 118 a odst. 1. a 3 o. s. ř. nedoplnila svá nedostatečná tvrzení ohledně příjmů a výdajů žalovaného, ze kterých bylo při přezkumu jeho úvěruschopnosti vycházeno a ohledně ověření těchto příjmů a výdajů případně existence dalších závazků žalovaného a jeho platební morálky. Soud má proto za to, že i v případě prokázání existence závazkového vztahu mezi účastníky, žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy byla řádně a dostatečně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, a je proto nutno dospět k závěru, že uvedená smlouva by byla ve smyslu § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla dne 22. 5. 2024 žalovanému převodem na jeho běžný účet peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč. Jelikož k plnění došlo bez právního důvodu, má soud za to, že na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení ve výši 35 000 Kč ve smyslu § 2991 o. z. V řízení nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by žalovaný na dlužnou částku něčeho uhradil, proto byl k úhradě této dlužné částky zavázán tímto rozsudkem. Žalovaný je v prodlení s plněním a žalobkyně má ve smyslu § 1968 a § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. Úrok z prodlení byl však žalobkyní přiznán až ode dne 18. 1. 2025, když žalovaný byl žalobkyní k úhradě dluhu vyzván až předžalobní výzvou ze dne 9. 1. 2025 (odeslání předchozích upomínek nebylo doloženo). V souladu s ust. § 573 o. z. soud považuje výzvu za doručenou dne 14. 1. 2025 a za přiměřenou lhůtu k plnění považuje soud lhůtu v trvání tří dnů, tj. do 17. 1. 2025. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta, neboť žalobkyně neprokázala oprávněnost svého nároku.

5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. zavázal dále soud žalovaného, aby žalobkyni zaplatil na náhradě nákladů řízení 32 % účelně uplatněných nákladů řízení, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 34 % uplatněného nároku (vypočteno z předmětu řízení včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vydání rozhodnutí). Náhrada nákladů řízení se v daném případě sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 387 Kč, z odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen AT) ve výši 2 100 Kč za tři úkony právní služby do podání žaloby dle § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepsání žaloby, každý právní úkon po 700 Kč), z odměny advokáta dle § 7 AT ve výši 3 020 Kč za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 AT (účast při jednání) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč ke třem úkonům právní služby do podání žaloby dle ust. § 14b odst. 2 AT (za každý právní úkon po 100 Kč) a ve výši 450 Kč k jednomu úkonu právní služby (účast u jednání) dle ust. § 13 AT. Dále advokát požadoval náhradu za ztrátu času spojenou s cestou z , adresa, k jednání soudu do Havířova a zpět, a to za 2 půlhodiny po 150 Kč, což činí částku 300 Kč, a cestovní náklady za použité osobní vozidlo za 40 km cesty z , adresa, a zpět při průměrné spotřebě vozidla 6,3 litrů motorové nafty na 100 km, základní sazbě opotřebení 5,80 Kč za 1 km a ceně motorové nafty ve výši 34,70 Kč za 1 litr dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., kdy tyto cestovní výlohy činí částku 319 Kč. Jelikož advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobkyni i nárok advokáta na úhradu 21% DPH ve výši 1 342 Kč v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně vynaložila náklady částkou 10 118 Kč, z toho 32 % představuje 3 238 Kč a k této částce byl žalovaný zavázán.