117 C 389/2017

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem Národní třída číslo , PSČ obec za účasti vedlejšího účastníka: pojišťovna , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice pro částka s příslušenstvím <b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady částky ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 524 200 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, se v celém rozsahu zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>III. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení spočívajících ve znalečném.</b> 1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od podání žaloby do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] kolem 12:00 hodiny na ulici [obec] v [obec] došlo k dopravní nehodě, při níž žalovaný jako řidič vozidla Škoda Octavia [registrační značka] zavinil dopravní nehodu, při níž způsobil žalobkyni poranění na těle a následně u žalobkyně vznikla posttraumatická stresová porucha, postkomoční syndrom, mírná kognitivní porucha mozku a izolovaná fobie (strach z cestování). [ulice] nehoda byla projednána Okresním soudem v Karviné – pobočka v Havířově pod č. j. 102 T 259/2015 a rozsudkem ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum], byl žalovaný uznán vinným z přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle ust. § 147 odst. 1 a 2 trestního zákoníku a přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle ust. § 274 odst. 1 a odst. 2a trestního zákoníku a odsouzen k úhrnnému trestu domácího vězení v trvání 20 měsíců a zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 5 let. Žalovaný byl mimo jiné zavázán uhradit žalobkyni škodu a nemajetkovou újmu ve výši 91 318 Kč a ve zbývající části požadované náhrady nemajetkové újmy v penězích byla žalobkyně odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Přiznaná výše náhrady škody spočívala v bolestném, nákladech na zubní implantát, nákladech na léky a jízdném. Následkem dopravní nehody se u žalobkyně vyvinula posttraumatická stresová porucha, postkomoční syndrom a mírná kognitivní porucha mozku a izolovaná fobie (strach z cestování) a znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] znaleckým posudkem ze dne [datum] vyčíslil ztížení společenského uplatnění žalobkyně vzniklé v příčinné souvislosti s výše uvedenou dopravní nehodou na částku 3 581 323,20 Kč. Za daný znalecký posudek žalobkyně uhradila částku v celkové výši 24 200 Kč platbami ze dne [datum] a ze dne [datum]. Dle znaleckého posudku se kromě jiného následkem újmy na zdraví u žalobkyně výrazně zhoršil školní prospěch, zejména u paměťově náročných předmětů, byl jí povolen individuální vzdělávací plán. Nakonec byla žalobkyně nucena ve třetím ročníku přestoupit z SŠTO v [obec] do prvního ročníku na SŠ v [obec], obor kadeřník. K úhradě předmětné nemajetkové újmy včetně nákladů znalečného uplatnila žalobkyně vůči žalovanému, resp. vůči [právnická osoba], u které měl žalovaný sjednáno zákonné pojištění svého vozidla. Naposledy vyzvala žalobkyně žalovaného k plnění pokusem o smír ze dne [datum], a to k úhradě újmy v částce 1 500 000 Kč, když újmu vyčíslenou předmětným znaleckým posudkem snížila, neboť se její zdravotní stav od zpracování původního znaleckého posudku ze dne [datum] částečně zlepšil, jak vyplývá např. z posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] z [datum]. Nový znalecký posudek si žalobkyně nenechala zpracovat z finančních důvodů. Ze strany žalovaného ani [právnická osoba], plněno nebylo.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že s přihlédnutím k doplňku znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], u žalobkyně nelze hovořit o vzniku trvalých následků, když nejpozději dne [datum] již žalobkyně posttraumatickou stresovou poruchou (tedy žalobkyni tvrzenými trvalými následky) netrpěla. Žalovaný dále namítal, že žalobkyně nebyla bezprostředně po předmětné dopravní nehodě správně léčena, kdy nebyla léčena psychiatrem, ale docházela pouze k psychologovi a není tedy vyloučeno, že pokud by byla psychiatrická léčba nasazena hned, nemusela by u žalobkyně posttraumatická stresová porucha vůbec vzniknout, nebo by minimálně nemusela trvat nějak významnou dobu. Žalovaný tedy navrhoval zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

3. Se souhlasem žalovaného vstoupil do řízení vedlejší účastník [právnická osoba], který rovněž navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] vedlejší účastník nepovažuje za správný. Namítal, že v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou nedošlo u žalobkyně k rozvoji postkomočního syndromu, neboť při úrazu žalobkyně neztratila vědomí, nezvracela, chybí amnézie na úraz a nebyl potvrzen ani otřes mozku. Pokud byla na CT mozku zobrazena drobná tečka denzity krve, pak tato byla nejasného původu a při následné krátkodobé hospitalizaci v období od [datum] do [datum] nebylo poranění mozku potvrzeno a magnetickou rezonancí v lednu 2011 byl potvrzen negativní nález. Tento nález nevyžadoval žádnou léčbu a nebyl příčinou kognitivní poruchy. Rovněž poranění páteře nezanechalo trvalé následky a nepodílí se na kognitivní poruše. Případné chronické tenzní bolesti hlavy uváděné žalobkyní nesouvisí s předmětnou dopravní nehodou, když na CT a MRI vyšetření je opakovaně zastření pravé maxilární dutiny a při hospitalizaci v období od [datum] do [datum] ORL uzavírá nález jako Rhinosinusitis chronica v.s. alergica. Posttraumatickou stresovou poruchu pak nelze hodnotit, neboť dosud nedošlo k její adekvátní léčbě, tj. psychiatrické odborné péči. [ulice] účastník dále namítal, že žalobkyně nebyla v době dopravní nehody řádně připoutána bezpečnostními pásy, přičemž kdyby takto řádně připoutána byla, nedošlo by ke vzniku jejího poranění, protože bezpečnostní pás by zadržel pohyb jejího trupu a nedošlo by k nárazu hlavy do zadní části sedadla spolujezdce vpředu. Jelikož škoda vznikla také následkem okolnosti, které se přičítají poškozenému, je nutné povinnost škůdce nahradit škodu poměrně snížit, přičemž za důvodný považuje vedlejší účastník podíl ve výši 40 %.

4. Žalobkyně po celou dobu řízení na svém procesním návrhu setrvala. Po jednání konaného ve věci dne [datum] uvedla, že předmětná dopravní autonehoda znamenala výrazné změny v jejím životě, kdy žalobkyně trpí poruchou koncentrace, je zpomalená, trpí nespavostí, má problémy s vyjadřováním, rovněž má pocity méněcennosti. Stává se, že ve vyučování usne, a má pocit, že se na ni ostatní spolužáci dívají a její chování považují za nenormální. Rovněž má problémy s navazováním intimních vztahů, kdy z důvodu časté únavy nechce podnikat aktivity navrhované partnerem, což po čase partnerovi začne vadit a s žalobkyní se rozchází. Žalobkyně dále trpí ztrátami paměti, zapomíná, má špatnou vštípivost, což má vliv na její prospěch a vzdělání. Byla nucena změnit opět školu, neboť učivo nezvládala. Přetrvává u ní fobie z dopravních prostředků, kdy dopravní nehoda se žalobkyni vrací. Žalobkyně se bojí jízdy v autě, vracejí se jí vzpomínky. Co se týče úrazu tváře, čelisti a páteře, pak toto nezanechalo na zdravotním stavu žalobkyně žádné následky.

5. Rovněž žalovaný a vedlejší účastník setrvali na svých procesních stanoviscích, přičemž namítali, že u žalobkyně v současné době nejsou přítomny trvalé následky posudkově hodnotitelné jako ztížení společenského uplatnění a mezi případnými zdravotními potížemi žalobkyně a předmětnou dopravní nehodou nebyla prokázána příčinná souvislost. [ulice] účastník má za to, že potíže žalobkyně jsou způsobeny chronickými záněty, jak vyplývá ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení].

6. Ze spisu Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově sp. zn. 102 T 259/2015 bylo zjištěno, že rozsudkem ze dne 21. 6. 2017 č. j. 102 T 259/2015-425, který nabyl právní moci dne [datum], byl žalovaný uznán vinným, že dne [datum] kolem 12:00 hodin z místa svého trvalého bydliště, tedy z [obec] [část obce], okres [okres], z ul. [ulice] do [obec], okres [okres], bez vážného důvodu řídil svůj osobní automobil tov. zn. Škoda Octavia, [registrační značka], s vědomím, že od [datum] od nočních hodin do ranních hodin dne [datum] zkonzumoval značné množství alkoholických nápojů, a to nejméně 3 půllitrová 12-ti stupňová piva a nejméně 1 litr destilátů různých značek, v důsledku čehož má vrávoravou chůzi, nejistý postoj, je místně a časově dezorientován a není schopen adekvátně reagovat na podněty vyvolané v silničním provozu, natož řídit osobní automobil, v průběhu jízdy po ul. [příjmení] v [obec], okres [okres], ve směru jízdy z [obec] do [obec], v důsledku své značné podnapilosti a nesledování situace v silničním provozu v prostoru křižovatky ul. [příjmení] a ul. [anonymizováno] přehlédl, že před ním jedoucí osobní automobil tov. zn. Ford Focus, [registrační značka], řízený [jméno] [příjmení], roz. [příjmení], má uveden v činnost pravý ukazatel změny směru jízdy, plynule snižuje rychlost jízdy a odbočuje na ul. [anonymizováno] vpravo, na tuto dopravní situaci reagoval opožděným nedostatečným bržděním, kdy nestačil zabránit střetu, a přední částí jím řízeného vozidla narazil do zadní části před ním jedoucího vozidla, které bylo v důsledku nárazu odhozeno vpřed na ul. [anonymizováno] do protisměrné části vozovky, kde levou přední částí narazilo do dopravního značení„ zúžená vozovka z pravé strany“, tedy porušením ustanovením § 5 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, zavinil dopravní nehodu, při které způsobil mimo jiné poranění spolujezdkyni [celé jméno žalobkyně] v podobě zhmoždění obličejové části hlavy projevující se pohmatovou bolestivostí obou tváří s dominantními projevy vpravo, poranění měkkých kloubních struktur krční páteře charakteru distorse (podvrtnutí) s rozvojem poúrazové blokády, která si vyžádala hospitalizaci a následné léčení těchto poranění v trvání od [datum] do [datum], přičemž tato poranění [celé jméno žalobkyně] omezovala v obvyklém způsobu života bolestivostí páteře a čelisti, přičemž následně v důsledku dopravní nehody se u [celé jméno žalobkyně] rozvinula posttraumatická stresová porucha a mírná kognitivní porucha, které ji omezovaly nejméně do [datum] v obvyklém způsobu života v podobě oslabení mimických reakcí, kolísavostí soustředěnosti, zvýšenou tolerancí k únavě, přičemž posttraumatická stresová porucha přešla do chronické fáze, kdy obojí poruchy jsou nyní již vymizelé, čímž spáchal jednak přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku a přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákoníku. Podle § 228 odst. 1 trestního řádu byl žalovaný zavázán zaplatit mimo jiné žalobkyni škodu a nemajetkovou újmu v penězích ve výši 91 318 Kč. Z úředního záznamu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně podala daného dne vysvětlení, ve kterém uvedla, že dne [datum] kolem 12:00 hodin jela jako spolujezdkyně v osobním motorovém vozidle svého spolužáka [jméno] [příjmení]. Při odbočování na ulici [příjmení] vpravo na křižovatce u [obec] [anonymizováno] do nich zezadu narazilo jiné vozidlo. Vozidlo, ve kterém žalobkyně seděla, bylo„ odhozeno“ vpřed, kde na ulici [anonymizováno] narazilo do dopravní značky. Žalobkyně hlavou narazila do opěrky hlavy pravého předního sedadla. Po zastavení vystoupili z vozidla a čekali na policisty. Posléze žalobkyni začala bolet pravá část čelisti a hlava. V [nemocnice] s poliklinikou [obec] ji po vyšetření sdělili, že má naraženou čelist. Následně byla propuštěna do domácího léčení. Na druhý den ale začala pociťovat bolesti krční páteře. Byla opětovně vyšetřena na neurologii NsP [obec], kde jí sdělili, že má bloklou a vychýlenou krční páteř. Od [datum] žalobkyně byla v pracovní neschopnosti. Z úředního záznamu ze dne [datum] o doplnění podaného vysvětlení žalobkyně uvedla, že v důsledku dopravní nehody se dosud léčí se zraněním, které utrpěla, a to u svého dětského lékaře. Dále navštěvuje psychologa MUDr. [příjmení] v [obec]. K této lékařce chodí asi co 14 dní, je zde léčena s posttraumatickou stresovou poruchou, protože má strach z cestování ve vozidle. Dále navštěvuje stomatologickou lékařku, oční ordinaci a rehabilitaci v [nemocnice] v [obec] s krční páteří. Byla nucena navštívit neurologického specialistu v NsP v [obec], neboť měla podezření na krvácení do mozku.

7. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a nemajetkové újmy na zdraví, vypracovaného dne [datum], bylo zjištěno, že žalobkyně studovala nábytkářství, čtyřletý obor s maturitou. [příjmení] však odejít, neboť na to nestačila, nezvládala se naučit, učitelé jí nepomáhali, chyběl jí jeden rok. Nyní se učí na kadeřnici, jde jí to lépe. Znalec provedl vyšetření pomoci rozhovoru, observace a testové metody na demenci- [právnická osoba] s negativním výsledkem. Po stránce psychiatrické se následně u žalobkyně rozvinul postkomoční syndrom, který vzniká po poranění hlavy a zahrnuje řadu nesourodých příznaků, jako jsou bolesti hlavy, závrať, únava, podrážděnost, poruchy koncentrace a potíže s řešením duševních úkonů, zhoršení paměti, nespavosti a snížená tolerance stresu, emočního vzrušení nebo alkoholu. Jedná se o syndrom, který se vyskytuje často a je pro pacienta nepříjemný. Příznaky mohou být doprovázeny pocity deprese nebo úzkosti, vyplývající z poruchy sebehodnocení a z obav, že poškození mozku je trvalé. Několik dnů po úraze se postupně u žalobkyně manifestovala posttraumatická stresová porucha. Jedná se o opožděnou a podprahovou odpověď na stresovou událost nebo na situaci krátkého nebo dlouhodobého trvání, která má výjimečné nebezpečný nebo katastrofický charakter a která by pravděpodobně způsobila hluboké rozrušení téměř u kohokoliv. Typickými projevy jsou epizody opakovaného znovuprožívání traumatu v podobě živých vzpomínek (flashbacky), snů nebo nočních můr, při kterých se znovu vynořují dosud živé pocity ochromení a emočního oploštění, odtažení se od ostatních lidí, netečnost vůči okolí, anhedonie a vyhýbání se činnostem a situacím připomínajícím trauma. Dle znalce z diagnóz, které přicházejí pro odškodnění bolesti v úvahu, lze uvést především stavy reaktivní z kapitoly úzkostných poruch a reakcí na závažný stres, především F43.0 akutní reakce na stres, F43.1 posttraumatická stresová porucha a F43.2 poruchy přizpůsobení. V souvislosti s uvedeným bylo vykázáno bolestné dle metodiky Nejvyššího soudu, část B, lze tuto položku ohodnotit formou porovnání s položkou obdobnou, což je položka T794, traumatický šok, s bodovým hodnocením 200 bodů. Vypočtena výše ztížení společenského uplatnění ve výši 2 652 832 Kč po modifikaci věkem krát 1,35 činí 3 581 323,20 Kč.

8. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie, zvláštní specializace neurochirurgie, vypracovaného dne [datum] za účelem zhodnocení zranění a trvalých následků úrazu při dopravní nehodě žalobkyně ze dne [datum], a to na žádost [právnická osoba], bylo zjištěno, že hodnocení bolesti dle metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, bylo stanoveno podle položek S063 ložiskové poranění mozku, S134 podvrtnutí a natažení krční páteře a S34 podvrtnutí a namožení čelisti. Celkem bylo stanoveno bolestné ve výši 160 bodů. Dle závěru znalce zranění páteře nezanechalo trvalé následky. Provedená vyšetření vyloučila trauma skeletu, následné vyšetření magnetickou rezonancí neprokázalo průkazné trauma meziobratlových plotének a vazů. Trauma páteře se v žádném případě nemůže podílet na vzniklé kognitivní poruše. Dle závěru znalce žalobkyně při dopravní nehodě dne [datum] utrpěla kontuzi (naražení) zygomatického oblouku oboustranně a tváře vpravo a distorzi krku, obě poranění se projevila až večer a druhý den po úrazu. [příjmení] možné zakrvácení mozku se neprojevovalo klinicky, nevyžadovalo žádnou léčbu, ale jen krátkodobé sledování při hospitalizaci. Bylo náhodným nálezem při neplánovaném CT vyšetření dne [datum]. Nejasná je etiologie tenzních bolestí hlavy, možná souvislost okohybné poruchy. MUDr. [příjmení] uváděný postkomoční syndrom je sporný, neboť při úrazu nebyla ztráta vědomí, chybí amnézie na úraz, nebyl potvrzen otřes mozku. Z uvedených skutečností, nálezů psychologů a psychiatrů lze přiznat vznik posttraumatické stresové poruchy. Vznik kognitivní poruchy v přímé souvislosti s autonehodou je nepravděpodobný, její příčinou není popisované drobné možné zakrvácení do mozku na CT. Nález na CT mozku může být traumatického původu, nelze ale předpokládat, že by z tohoto obrazu mohly vzniknout nějaké pozdní následky. Kontrolní vyšetření magnetickou rezonancí s odstupem neprokázalo stopy po proběhlém krvácení. Poranění páteře nezanechalo trvalé následky. Provedená vyšetření vyloučila trauma skeletu. Následné vyšetření magnetickou rezonancí neprokázalo průkazné trauma měkkých meziobratlových plotének a vazů. Trauma páteře se v žádném případě nemůže podílet na vzniklé kognitivní poruše.

9. Ze znaleckého posudku vypracovaného pro Policii ČR MUDr. [jméno] [příjmení], znalcem pro obor zdravotnictví, odvětví psychiatrie, dne [datum], bylo zjištěno, že žalobkyně od listopadu 2014 navštěvovala ambulanci klinické psycholožky. V rámci vyšetření jsou popisovány změny afektivity, sebepercepce, narušení spánku a zvýšení únavy. K dispozici je řada odborných psychologických zpráv, které od nehody až do současnosti popisují trvalé přítomné příznaky posttraumatické stresové poruchy. Poslední testové metody poukázaly na snížení kognitivních funkcí do pásma subnormy na úroveň IQ 86 a potvrzují organicitu. Z vlastního vyšetření znalce vyplynula přítomnost známek posttraumatické stresové poruchy (flashbacky, obtíže s udržením spánku, známky vyhýbavého chování, trvale obtíže s koncentrací), dále došlo k rozvoji izolované fobie z cestování. Pravděpodobnou příčinou rozvoje mírné kognitivní poruchy je kontuzní ložisko frontálně vlevo, subkortikálně zjištěné CT vyšetřením mozku. U žalobkyně se tedy bezprostředně po nehodě rozvinuly příznaky posttraumatické stresové poruchy, které se podařilo zmírnit, ale trvají nadále. Onemocnění přešlo do chronické fáze. Došlo také k rozvoji izolované fobie (strach z cestování). Po úraze bylo CT vyšetřením mozku odhaleno kontuzní ložisko frontálně vlevo, subkortikálně, které je pravděpodobně příčinou mírné kognitivní poruchy. Psychické potíže byly a jsou žalobkyní subjektivně vnímány jako značně nepříjemné a obtěžující, výrazně zasahující do obvyklého způsobu jejího života. [příjmení] a musí se podrobovat návštěvám odborných ambulancí, strpět vyšetřovací a léčebné procedury, užívat léky a podobně. Strach z cestování jí výrazně zasahuje do kvality života. Příznaky kognitivní poruchy jí ztěžují přípravu na budoucí povolení a běžné fungování. Psychické potíže ji omezují jak ve volnočasových aktivitách, tak při přípravě na budoucí povolání. V důsledku duševní choroby došlo ke zhoršení schopnosti učení a ke zhoršení školního prospěchu. Přechodně si stav vyžádal individuální výukový plán. Pokud nedojde k normalizaci stavu či ke zmírnění potíží (mírné kognitivní poruchy), nenabude žalobkyně zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel. Psychofarmaka nebyla podávána dlouhodobě a intenzivně tak, jak si žádal zdravotní stav žalobkyně. Také nebylo nikým doporučeno zahájení psychiatrické odborné péče. Souběžnou spolupráci psychologa a psychiatra by došlo k zintenzivnění terapeutického úsilí s cílem výraznějšího potlačení subjektivních potíží.

10. Z doplňku znaleckého posudku vypracovaného MUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum] bylo zjištěno, že v rámci prvního znaleckého vyšetření znalec u posuzované konstatoval posttraumatickou stresovou poruchu, mírnou kognitivní poruchu a izolovanou fobii (strach z cestování). Po zhodnocení dat prvního znaleckého posudku, kontrolního vyšetření a závěru znaleckého posudku z odvětví soudního lékařství, nadále znalec setrval na svých diagnostických závěrech, a to na posttraumatické stresové poruše a mírné kognitivní poruše. Vypustil by pouze diagnostickou jednotku izolované fobie a klinické příznaky by podřadil spíše pod jednotku posttraumatické stresové poruchy (vyhýbavé chování, úzkostné prožívání atd.). Klinické příznaky plně odpovídaly jednotce„ mírná kognitivní porucha“. I když nebyly předloženy známky hmatatelného organického poškození mozku, k diagnóze postačí laboratorní vyšetření (tedy psychologické testování kognitivních funkcí) – viz výpis z dokumentace PhDr. [příjmení] ze dne [datum]. V době prvního znaleckého vyšetření byly přítomny známky posttraumatické stresové poruchy i mírné kognitivní poruchy, byla splněna diagnostická kritéria mezinárodní klasifikace nemocí (MNK-10), klinické známky vlivem léčby (psychoterapie) odezněly, diagnostická kritéria toho času splněna nejsou, posttraumatická stresová porucha i mírná kognitivní porucha odezněla. V současné době perzistují vzácné flashbacky a potíže s iniciací a udržením spánku. Nejsou přítomny známky vyhýbavého chování. Přetrvává jen nejistota v silničním provozu, vstupně mírná úzkost mizející během jízdy. Nelze přesně uvést, kdy klinické příznaky posttraumatické stresové poruchy odezněly, možno jen konstatovat, že v době kontrolního vyšetření již nebyly dle diagnostických vodítek přítomny. [jméno] žalobkyně uvedla, že se už cítí lépe, lépe zvládá i školní povinnosti, nemá potíže s koncentrací a pamětí, pociťuje ústup úzkostných prožitků, náladu popsala jako normální.

11. Ze znaleckého posudku vypracovaného MUDr. [jméno] [příjmení], soudním znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, dne [datum], bylo zjištěno, že dne [datum] byla žalobkyně ošetřena v chirurgické ambulanci NsP [obec]. Následného dne postoupila vyšetření v chirurgické a neurologické ambulanci NsP [obec], dne [datum] ve stomatochirurgické ambulanci MUDr. [příjmení], poté byla ve dnech [datum] a [datum] hospitalizována na dětském oddělení NsP [obec]. Po propuštění byla dlouhodobě léčena ambulantně, kdy v průběhu let 2014 až 2016 podstupovala opakovaná vyšetření v neurologické ambulanci NsP [obec], oční ambulanci MUDr. [příjmení], rehabilitační ambulanci NsP [okres] [ulice], psychologické ambulanci MUDr. [příjmení], ambulanci praktické lékařky MUDr. [anonymizováno]. Dle záznamu podstoupila i vyšetření v odborné psychiatrické ambulanci, jehož výsledek však ve zdravotní kartě nebyl nalezen. Ve dnech [datum] až [datum] podstoupila žalobkyně další hospitalizaci na dětském oddělení NsP [obec] pro přetrvávající dlouhodobé bolesti hlavy. Dle doložené zdravotní dokumentace lze mezi objektivně doložené úrazové změny zahrnout zhmoždění obličejové části hlavy projevující se pohmatovou bolestivostí obou tváří s dominantními projevy vpravo, dále poranění měkkých kloubních struktur krční páteře charakteru distorze (podvrtnutí) s rozvojem poúrazové blokády. Je nutné konstatovat, že na opakovaně prováděných RTG vyšetřeních včetně OPG (panoramatický snímek chrupu) a CT nebyly objektivizovány žádný úrazové změny skeletu. Při CT vyšetření bylo nalezeno drobné ložisko se zvýšeným odrazem signálu v podkoří levého čelního laloku mozku. Následně provedeným zobrazovacím vyšetřením s vyšší citlivostí k měkkým tkáním (magnetická rezonance) však v mozkové tkání nebyly potvrzeny žádné ložiskové změny. Na podkladě shrnutí všech rekapitulovaných skutečností je tedy ze soudně lékařského hlediska za objektivizovaná zranění možné považovat zhmoždění měkkých tkání obličejové části hlavy a podvrtnutí krčního úseku páteře. U poškozené pak byla odborným psychologickým vyšetřením diagnostikována i poúrazová stresová porucha s rozvojem úzkostných příznaků, tedy komplikace úrazových změn bez obligatorních morfologicky (tvarovými a místními změnami orgánů) podmíněných prokazatelných změn. Při četných vyšetřeních podstoupených v odborných ambulancích pro přetrvávající, zejména subjektivní nespecifické obtíže, byla pak popisována i somatizace (dané funkční poruchy) dlouhodobě uváděná dysbalance psychického stavu navazující na úrazový děj. Komplex objektivně doložených úrazových změn zahrnující poranění měkkých kloubních struktur krčního úseku páteře znalec hodnotí v soudně lékařské praxi jako středně těžké zranění s průměrnou dobou léčení v rozsahu 2 až 4 týdnů. Objektivně doložena zranění nezanechávají následky ve smyslu trvalé poruchy zdraví. Primárně nezbytné je podotknout, že na nitrolebních strukturách nebylo objektivizováno žádné zranění, které by bylo podmíněné morfologickými změnami mozku ani dalších anatomických struktur dané tělní dutiny stanovitelnými aplikovanými zobrazovacími vyšetřeními včetně magnetické rezonance. Jinými slovy lze konstatovat, že na základě výsledků provedených zobrazovacích vyšetření není možno stanovit žádný úrazový ani jiný patologicky objektivně doložený podklad obtíží. Ložiskové změny na mozku pak nebyly uváděny ani v souhrnech vykonávaných neurologických vyšetření.

12. Z propouštění zprávy [nemocnice] s poliklinikou [obec] bylo zjištěno, že žalobkyně byla hospitalizována v době od [datum] do [datum], kdy byla odeslána k hospitalizaci k dovyřešení náhodného nálezu na CT CNS-suspt. drobné subkortikální postkontuzní ložisko vlevo frontálně. Byla vyšetřena neurologem, který hodnotí jako kontuze obličeje, akutní traumatická blokáda C páteře, okohybná porucha. Doplněno ORL vyšetření, EEG vyšetření bez nálezu patologie. Psychologem hodnocena lehká posttraumatická stresová porucha. Nález subkortikálního ložiska konzultován s neurochirurgií Fakultní nemocnice [obec], bez opatření. Na analgetických infuzích posttraumatická blokáda C páteře postupně odeznívá, sinusitida řešena symptomaticky. V klinicky stabilním stavu po krátké observaci propuštěna do domácí ambulantní péče. Doporučen klidový režim doma do konce týdne, následující 2 až 3 měsíce vyloučit fyzickou námahu, suché teplo, Schanzův límec do konce týdne, poté rehabilitace. Nasazena medikace. Domluveno následné provedení MRI, poté kontrola neurologem, předtím doplnit cestou PLDD oční vyšetření. Vhodné následné psychologické sledování.

13. Ze zprávy [příjmení] neurologie Fakultní nemocnice [obec] z [datum] bylo zjištěno, že v anamnéze žalobkyně je uvedena posttraumatická stresová porucha od roku 2014. Při hospitalizaci v OPRIP pro subkortikální drobné kontuzní ložisko frontálně vlevo, klinicky okohybná porucha, NCH konzervativní postup. Diagnostický souhrn po vyšetření: chronické onemocnění s nespavostí, v popředí porucha usínání, etiologicky psychofyziologická insomnie, posttraumatická stresová porucha, zároveň nadměrná denní únava, hypersomnie. Doporučena medikace.

14. Z propouštěcí zprávy Fakultní nemocnice [obec], oddělení dětské neurologie, bylo zjištěno, že žalobkyně byla hospitalizována ve dnech [datum] do [datum]. Přijata byla k plánované polysomnografii a testům mnohočetné spánkové latence. Vyšetření proběhlo bez komplikací, ve stabilizovaném stavu byla žalobkyně propuštěna. Bylo diagnostikováno chronické onemocnění s nespavostí, v popředí porucha usínání, etiologicky psychofyziologická insomnie, posttraumatická stresová porucha, zároveň nadměrná denní únava, hypersomnie.

15. Z lékařské zprávy Fakultní nemocnice [obec] bylo zjištěno, že žalobkyně se dne [datum] podrobila neurologickému vyšetření pro poruchu spánku charakteru nespavosti s poruchou usínání, poruchou udržení spánku, únavového syndromu, se závěrem: celonoční polysomnografie nálezem fragmentace spánku, bez poruchy dýchání ve spánku, bez periodických pohybů dolních končetin ve spánku. V testu mnohočetné spánkové latence není zkrácení latence. Závěrem bylo konstatováno chronické onemocnění s nespavostí s poruchou usínání a poruchou udržení spánku z psychických příčin.

16. Z lékařské zprávy neurologického vyšetření ve Fakultní nemocnici [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně byla orientována, spolupracující, poněkud unavená, Epworthská škála spavosti 9bb, diagnostický souhrn: chronické onemocnění s nespavostí, s poruchou usínání a poruchou udržení spánku z psychických příčin. Doporučena medikace.

17. Z lékařské zprávy MUDr. [anonymizováno] ze dne [datum], Psychiatrické ambulance [obec] [část obce], bylo zjištěno, že žalobkyně přichází na kontrolu, psychický stav se nyní upravuje, po vysazení Remoodu se zlepšila chuť k jídlu, Trittico vyhovuje, někdy po něm ráno unavená, cestování se zlepšuje. Vyšetřením bylo zjištěno, že myšlení žalobkyně je souvislé, mnestické funkce a intelekt v normě, fobie z cestování autem a autobusem subkompenzována, insomnie kompenzována, aktuálně bez agresivity či autoagresivity, bez suicidiálních myšlenek či tendencí, psm v normě. Závěr: posttraumatická stresová porucha, izolovaná fobie z cestování autobusem či autem.

18. Z lékařské zprávy ze dne [datum] neurologické ambulance MUDr. [příjmení] z [obec] bylo zjištěno, že neurologický nález žalobkyně byl prakticky negativní, z vyšetření krční páteře. Vyšetření bylo uzavřeno jako chronický CB, syndrom oboustranný, disfunkce, svalová disbalance, terén VDT (vadné držení těla), posttraumatická stresová porucha, insomnie, v anamnéze trauma – autonehoda ze dne [datum].

19. Z příjmových pokladních dokladů [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila MUDr. [jméno] [příjmení] za vypracování znaleckého posudku částku v celkové výši 24 200 Kč.

20. Z přípisu zástupce žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně uplatnila svůj nárok na bolestné, ztížení společenského uplatnění a náhradu nákladů za vypracovaný znalecký posudek u vedlejšího účastníka v rámci pojistné události ze smlouvy [číslo].

21. Z pokusu o smírné vyřešení věci ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 1 500 000 Kč, resp. jej žádala, aby neprodleně věc úhrady projednal se svou pojišťovnou a u této pojišťovny zajistil úhradu citované částky nejpozději do [datum] s tím, že výše nároku žalobkyně na nemajetkovou újmu byla stanovena dle znaleckého posudku zpracovaného MUDr. [příjmení], přičemž bylo zohledněno, že zdravotní stav žalobkyně, konkrétně posttraumatická stresová porucha se od zpracování původního znaleckého posudku částečně zlepšila.

22. Z přípisu vedlejšího účastníka ze dne [datum], adresovaného žalovanému, bylo zjištěno, že vedlejší účastníka vyplatil žalobkyni plnění ve výši 50 500 Kč v rámci pojistné události a dle § 10 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. pojišťovna uplatňuje právo na náhradu toho, co vyplatila za léčení žalobkyně, a vyzvala žalovaného k úhradě 100 % vyplaceného pojistného plnění.

23. Ze zprávy [ulice] školy technických oborů se sídlem v [obec] [část obce], [ulice a číslo], příspěvkové organizace, bylo zjištěno, že docházka do školy žalobkyně v období od 2013 do 2016 byla pravidelná, po dopravní nehodě absence narostla. Na doporučení dětského lékaře, který navrhl zkrácení výuky na 3 hodiny denně s postupným prodlužováním doby výuky, byl žalobkyni od [datum] uznán individuální vzdělávací plán. I ve třetím ročníku školního roku 2015 2016 měla žalobkyně uznán individuální vzdělávací plán. Od [datum] byla uvolněna z předmětu tělesná výchova, a to i ve školním roce 2015 2016. Ve školním roce 2013 2014 měla žalobkyně průměrný prospěch v I. pololetí 1,54, v II. pololetí 1,62, v I. pololetí zameškala 41 hodin a v II. pololetí 39 vyučovacích hodin. Ve školním roce 2014 2015 měla v I. pololetí průměrný prospěch 2,40 a v II. pololetí 3,07, v I. pololetí zameškala 268 hodin a v II. pololetí 300 vyučovacích hodin. Ve školním roce 2015 2016 měla v I. pololetí prospěch 2,92 a zameškala 178 vyučovacích hodin, v II. pololetí ukončila studium ke dni [datum] s omluvenou absencí 267 hodin. Pracovní morálka žalobkyně byla průměrná, chování slušné. Byla málomluvná. Po dopravní nehodě měla potíže s učením, byla pomalejší v reakcích, rychle unavitelná, kolísalo soustředění, měla zvýšenou tendenci k únavě, byla narušena výbavnost paměti a učení nové látce, narušena pozornost a koncentrace, problémy řešila zpomaleně, jedno téma jí bylo několikrát vysvětlováno, obtížně hledala slova k vyjadřování. Školních akcí a výletů se raději neúčastnila. Vzhledem k vysoké absenci ve škole došlo ke zhoršení prospěchu ve druhém ročníku, ve třetím ročníku se její stav pozvolna zlepšoval. Spolupráce s rodiči byla dobrá.

24. Ze zprávy Základní školy [obec] [část obce], [ulice a číslo], příspěvkové organizace, ze dne [datum] bylo zjištěno, že třídní učitelka žalobkyně za základní školy je již v důchodu a škola se tedy nemůže k otázce, zda žalobkyně by byla schopna vystudovat vysokou školu v oboru designu nábytku, vyjádřit ani posoudit. Ze zprávy Základní školy [obec] [část obce], [ulice a číslo], ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně navštěvovala tuto základní školu v letech 2004 až 2013. Patřila k průměrným žákyním, její příprava na vyučování byla nepravidelná, pozornost při vyučování byla kolísavá, zaměřovala se především na látku, která ji zajímala. [příjmení] byla nesoustředěná a málo aktivní. V kolektivu spolužáků se nijak neprojevovala. Byla klidná a málomluvná. Akcí mimo školu a školních výletů se z finančních důvodů rodiny nezúčastňovala. K dospělým se chovala vždy slušně. Dokázala respektovat vyučujícího i třídního učitele.

25. Z psychologické zprávy PhDr. [jméno] [příjmení] z [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně je v systematické odborné péči s posttraumatickou stresovou poruchou, diagnóza F43.0 s dlouhodobým deficitem kognitivních funkcí, jenž snižují adaptaci na vyučování – zvýšená unavitelnost, způsobují výukové potíže. Žalobkyně je v souběžné péči neurologa. S přihlédnutím ke zdravotnímu stavu se na studující vztahuje zohlednění dle § 16 odst. 3, odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb., pro předškolní, základní, vyšší odborné a jiné vzdělávání. Z plánu pedagogické podpory [ulice] školy [obec], příspěvková organizace, ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalobkyně je vzdělávána dle vzdělávacího programu podnikání, obor podnikání. Do výukových problémů se promítá vysoká absence, snadná unavitelnost a problémy s udržením pozornosti ve vyučování. Žalobkyně často usínala, unikala jí výuka, potýkala se s poruchou paměti, chronickými tenzními bolestmi hlavy po úrazu disthymií, hypersomnií, chronickými záněty čelisti po úraze, poruchou prostorové orientace, izolovanou sociální fobií na podkladě posttraumatické stresové poruchy vyvolané traumatem po autohavárii v roce 2014. U žalobkyně je vysoká míra absence ve výuce, která má také přímý vliv na její výukové potíže.

26. Ze zprávy Školského poradenského zařízení [ulice] školy, Základní školy a Mateřské školy [obec], příspěvkové organizace, speciálně pedagogického centra, ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalobkyně byla vyšetřena, kontakt navazovala adekvátně věku a situaci. Po dobu vyšetření byla spíše vážná, v komunikaci úsporná, odpovídá stručně a věcně. Na zadaných úkolech spolupracovala, snažila se vyhovět všem zadaným požadavkům. Ke konci vyšetření postupně nastupovala únava, ale bez negativního dopadu na kvalitu pozornosti. Po celou dobu pracovala soustředěně. Při zvýšených nárocích na přesnost a rovnováhu se objevovala dysbalance, které žalobkyně vyvažovala, zároveň bylo tempo provedení pomalejší. V komunikaci byly odpovědi stručné, mezi jednotlivými odpověďmi delší latence – hledání adekvátních výrazů pro vyjádření myšlenky, méně pohotová výbavnost pojmů, místy používání méně přiléhavých výrazů, dle testu TKF v pásmu pod hranicí normy z důvodu kvality z pracování. V subtestu redukce byl výsledek v rámci normy, písemný projev s větším písmem, nejednotným sklonem v rámci jednoho textu, čitelnost zachována. Žalobkyně měla pomalé pracovní tempo, nestíhala třídě, zapojovala se, ale pracovní výdrž byla snížena, u úkolu nevydržela, měla potíže s formulováním myšlenky, projevy úzkosti, zvýšená unavitelnost v zátěži, při samostatné práci méně jistá, potřebovala určitou formu ujištění, na neúspěch reagovala zvýšeně úzkostně, byla spíše málomluvná, zamlká. Byla uvolněna z TV. Dále škola popisovala žalobkyni jako snaživou s intenzivní snahou pracovat na sobě a překonání deficitů spojených s důsledky autonehody. V závěru z vyšetření je žalobkyně popsána jako mladá žena s posttraumatickými chronickými následky prominujícími v oblasti kognitivních funkcí, dlouhodobá insomnie a cervikobrachiální syndrom mají negativní dopad na vzdělávání žalobkyně a její účast ve výuce. Obtíže se promítají do snížené kvality kognitivních procesů (mnestických funkcí), snížená je reaktivita, rychlost zpracovávání informací, snížená je též pozornost v zátěži, brzký nástup únavy, negativně ovlivněna řeč, schopnost vyjadřování a porozumění. Jedná se o studentku se speciálními vzdělávacími potřebami podle § 16 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb.

27. Z účastnické výpovědi žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že před předmětnou nehodou se žalobkyně učila dobře. Na základní škole měla známky dobré, jedničky a dvojky, doma se skoro neučila. Totéž bylo na střední škole, kdy při dopravní nehodě navštěvovala druhý ročník [ulice] školy technické v [obec]. Měla zájem o kreslení, chtěla vystudovat vysokou školu v [obec], Dřevařskou fakultu v oboru design nábytku. Po nehodě měla žalobkyně problémy se učivo naučit, nesoustředila se, byla stále unavená, při vyučování usínala. Někteří učitelé ji spát nechali, někteří ji probouzeli. Tento stav je od nehody setrvalý. Po nehodě měla žalobkyně individuální plán, do školy chodila pouze na tři hodiny. Do školy se doma připravovala tři až čtyři hodiny, před nehodou se učila asi hodinu. Po nehodě její zájem o kreslení odpadl, proto se rozhodla přestoupit na školu v [obec], kde už individuální plán neměla. Pro přestup na [ulice] školu v [obec] se rozhodla sama, studium na škole v [obec] nezvládala. [příjmení] chodila na rehabilitace, po kterých jí bývalo špatně, a šla domů. Učivo si nedokázala zapamatovat, bylo pro ni příliš náročné a nezvládala ho. Tříletý obor na [ulice] škole v [obec] ukončila výučním listem s prospěchem 3 až 4. Ve škole se snažila vnímat, ale měla problém se soustředit. Cítila se méněcenná, rychle se unavila i při drobné fyzické aktivitě, nesportovala, měla problém navazovat intimní vztahy, kdy první vztah navázala asi dva roky po nehodě, partner ji však opustil, neboť byla stále unavená, od té doby přítele nemá. Autem jezdí jako spolujezdec, snaží se získat řidičský průkaz, stále se jí však vybavují vzpomínky z autonehody. O závěrečnou zkoušku v autoškole se pokusila 8x. Od dopravní nehody žalobkyně navštěvuje psychologa, chodí k psychiatrovi na doporučení z neurologické ambulance, bere léky na zlepšení spánku, spí lépe, je však stále unavená. Neurologickou ambulanci navštěvuje z důvodu poruchy spánku a bolesti hlavy, tyto má již méně, asi 1x až 2x do měsíce, migrény již nemá. Před nehodou poruchy spánku neměla.

28. Ze svědecké výpovědi [celé jméno svědkyně] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato je matkou žalobkyně. Žalobkyně je od dopravní nehody úplně jiná, je plačtivá, špatně se učí, před dopravní nehodou se nemusela učit vůbec, škola jí šla, na základní škole měla žalobkyně od první do osmé třídy samé jedničky. Byla to společenská holka, chodila ven s kamarádkami, bavila se, přítele neměla, nesportovala, ráda kreslila. Po nehodě pořád špatně spí, špatně se učí, občas zapomíná. Nezvládala školu, do které chodila. Bezprostředně po nehodě si stěžovala na bolesti hlavy a krční páteře, poté přibývaly další problémy jako ztráta paměti, výpadky paměti, bála se jízdy autem, autobusem. Její stav se mírně zlepšil, ve škole však stále občas spí. Po příchodu domů jde spát, v noci spí špatně. Na spánek bere antidepresiva, navštěvuje spánkovou laboratoř. Do školy se učí asi tři hodiny denně, učí se i o víkendech. S kamarádkami chodí ven skoro každý den, na chvíli. Společenský život nemá, přítele nemá. Kreslení se věnuje občas. Před nehodou žádné zdravotní potíže neměla, neléčila se ani z důvodu alergie, nezapomínala, neměla ani žádné úlevy ve škole či v TV. Do [ulice] školy v [obec] jezdí autobusem. Autoškolu žalobkyně dokončila asi v dubnu 2019, dělala ji 8x. Od té doby auto několikrát řídila, po půlhodině nebo hodině řízení předává. Při jízdě autem se drží madla dveří.

29. Ze svědecké výpovědi [celé jméno svědka] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tento je otcem žalobkyně. Před nehodou byla žalobkyně zcela v pořádku, cítila se dobře, navštěvovala diskotéky, bavila se. Po nehodě začala mít problémy. Když se spolu bavili, za pět minut nevěděla, o čem se bavili. Proto seděla doma, nikam nechodila. Žalobkyně je pořád smutná, není jí dobře, má bolesti. Učivo jí dlouho trvá, má problémy s pamětí, nemůže spát. Před nehodou se učila dobře, měla samé jedničky, nyní má problém si něco zapamatovat. Ke změně školy se rozhodla sama. Školu nezvládala, měla problémy, děti se jí smály. Přítele měla, ale rozešli se, protože byla unavená a nikam nechodila. Od nehody se její stav o něco zlepšil, ven chodí, auto řídí chvíli, potí se, má strach. Autobusem jezdit nechce, do školy ji většinou vozí otec nebo bratr. Velmi špatně spí, navštěvuje spánkovou laboratoř, v noci má problém usnout, ve škole je potom utahaná. Ve škole má žalobkyně úlevy.

30. Ze svědecké výpovědi [celé jméno svědka] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tento je bratrem žalobkyně, mají společný pokoj. Před dopravní nehodou byla žalobkyně úplně jiná, bavili se spolu, byla s ní legrace, chodila ven, bavila se s kamarády, dobře se učila, měla vyznamenání, přítele neměla. Po dopravní nehodě jí všechno dlouho trvá, zapomíná, pořád se učí, nemůže spát, stěžuje si na bolesti hlavy, břicha. Po návratu ze školy se žalobkyně asi 3 hodiny učí, pak si jde lehnout, ale nespí. Občas zajde ven, občas se jde i bavit, přítele nemá. Auto párkrát řídila, vždycky jen kousek, byla unavená, do školy ji vozí otec nebo svědek, výjimečně jede autobusem. Z autobusu má strach, v autě se drží madla.

31. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato je dlouhodobou kamarádkou žalobkyně. Na základní školu spolu nechodily, stýkaly se však téměř denně, znaly se velice dobře. Žalobkyně byla veselá, smála se, chodila ven. Po nehodě spolu téměř přestaly komunikovat, žalobkyně už nechtěla chodit do společnosti, ani se svědkyní na vycházky nebo ven. V posledních letech se potkávají již jen náhodně, popovídají si, ven spolu nechodí. Celkově jí po nehodě přišla žalobkyně zničená a zapomínala. Přítele žalobkyně měla, toho svědkyně zná. Rozešli se, protože byla žalobkyně unavená a spala, nikam spolu nechodili, byla unavená, často jí bylo špatně.

32. Ze svědecké výpovědi [celé jméno svědkyně] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato je kamarádkou žalobkyně. Znají se již od základní školy, chodily ale na jinou školu. Svědkyně navštěvuje stejnou střední školu jako žalobkyně, ale chodí do jiné třídy. Již si nepamatuje, jaká byla žalobkyně před nehodou. Nejčastěji spolu chodí na pivo nebo kávu, někdy jdou samy, někdy s dalšími lidmi. V poslední době mají stálejší partu. [příjmení] u sebe i přespávají. V noci žalobkyně špatně spí, nemůže usnout, neřekne však proč, bývá vzhůru, prostě si zapne televizi nebo notebook, potom spí ve škole, což jí říkali učitelé nebo spolužáci, kteří ji fotili. Svědkyně chodí nyní do práce, proto se scházejí méně často. Žalobkyně má mnoho kamarádů, setkání organizuje žalobkyně, svědkyně nebo některý z kamarádů, setkávají se odpoledne nebo večer. Svědkyni žalobkyně nepřipadá ničím zvláštní. Neví, že by se něčeho bála, je citlivější, vše si bere k srdci. Jestli má žalobkyně bolesti, svědkyně neví, častěji si stěžuje na bolesti břicha. Žalobkyně je pořád unavená, občas jí musí svědkyně něco připomenout, protože zapomíná. Řidičský průkaz žalobkyně má, řídí dobře, jezdí pomalu, svědkyně se s ní cítí bezpečně. Někdy jedou samy, někdy s dalšími kamarády, většinou jezdí po městě. Přítele žalobkyně měla, tento se s ní rozešel, protože prý spala, nic nedělala, a to mu vadilo. V současné době přítele nemá. Říkala, že je těžké najít někoho normálního, kdo by jí nechal volnost a nechal ji chodit, kam chce. Do školy žalobkyně jezdí autobusem, občas ji zaveze bratr.

33. Ze svědecké výpovědi [celé jméno svědkyně] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato je kamarádkou žalobkyně, chodí s ní do stejné třídy na [ulice] škole v [obec], znají se tedy asi tři roky, před nástupem na současnou školu žalobkyni neznala. Dříve se potkávaly i mimo školu, poslední tři měsíce jsou v minimálním kontaktu, o prázdninách se neviděly. Žalobkyně si stěžuje na únavu, sem tam ve vyučování usne, není to pravidelné, stává se to 1x až 2x týdně, někdy i opakovaně v průběhu dne. Někdy spí v hodině, někdy i přes přestávku. Svědkyně žalobkyni asi 2x vyfotila ve škole, kdy spala, bylo to z legrace. V jednom nebo dvou případech ji učitelé vzbudili, jinak ji nechávají spát. Žalobkyně patří mezi průměrné žáky, doma se učí, někdy si posílají podklady na písemky. Svědkyně se také doma učí, není do denně, na písemku se učí asi půl hodiny až hodinu. Co se týče paměti, žalobkyně připadá svědkyni v pořádku.

34. Z ústavního znaleckého posudku [číslo] vypracovaného Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví dne [datum] bylo zjištěno, že tento znalecký ústav při vypracování znaleckého posudku vycházel z lékařských zpráv a znaleckých posudků obsažených ve spise, a to ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], ze znaleckého posudku MUDr. J. [příjmení], CSc., ze dne [datum], ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], z doplnění tohoto znaleckého posudku ze dne [datum], ze znaleckého posudku MUDr. [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], z lékařské zprávy [příjmení] neurologie FN [obec] ze dne [datum], z lékařské zprávy neurologického vyšetření FN [obec] ze dne [datum], ze zprávy o hospitalizaci v [nemocnice] s poliklinikou [obec] od 12. do [datum], z lékařské zprávy MUDr. Wizuly ze dne [datum], z lékařské zprávy MUDr. [příjmení] ze dne [datum] a dále z výpisu ze zdravotnické dokumentace žalobkyně, a to ze zprávy o neurologickém vyšetření z [datum], ze zprávy o vyšetření EEG ze dne [datum], z lékařské zprávy zubního lékaře ze srpna 2006, ze zprávy o očním vyšetření z [datum], z lékařské zprávy NsP [obec], chirurgické vyšetření ze dne [datum], z lékařské zprávy NsP [obec], chirurgické vyšetření ze dne [datum], z lékařské zprávy akutního neurologického vyšetření na NsP [obec] z [datum], z lékařské zprávy MUDr. [příjmení], praktického zubního lékaře, ze dne [datum], z propouštění zprávy NsP [obec], kdy hospitalizovaná byla žalobkyně od 12. do [datum] na oddělení JIP dětské a od 13. do [datum] na lůžkové stanici, z lékařské zprávy praktické zubní lékařky MUDr. [příjmení] z [datum], ze zprávy o vyšetření perimetru v oční ambulanci MUDr. [příjmení] ze dne [datum], ze zprávy rehabilitace [obec] z [datum], z lékařské zprávy o ambulantním vyšetření neurologem dne [datum], z MR mozku ze dne [datum] a z EEG ze dne [datum], ze zprávy o neurologickém vyšetření ze dne [datum], z lékařské zprávy z ambulantního vyšetření psychiatrem MUDr. [anonymizováno] z [datum], z potvrzení pro školní rok 2018 2019 vystaveném PhDr. [příjmení], ze zprávy o neurologickém ambulantním vyšetření ze dne [datum], z lékařské zprávy neurologické ambulance [anonymizováno] + [právnická osoba] ze dne [datum] a ze zprávy psychiatra MUDr. [anonymizováno] ze dne [datum]. Dle vypracovaného znaleckého posudku, ze zdravotní anamnézy žalobkyně před předmětným úrazem vyplývá, že byla dne [datum] neurologicky vyšetřena pro noční pláč a chození po bytě se závěrem pavor nocturnus, somnambulismus. Dle vyšetření EEG ze dne [datum] byla bez ložiskové symptomatologie se závěrem somnambulismus, přechodně drobná epi abnormita v EEG, režim bez omezení. Lze tedy konstatovat, že žalobkyně před předmětným úrazem dne [datum] trpěla somnambulismem a byla u ní zjištěna drobná EEG abnormalita. Dne [datum] ve svých 17 letech žalobkyně utrpěla při dopravní nehodě úraz, bližší okolnosti úrazu ani mechanismus úrazu v dokumentaci uvedeny nejsou. Primárně byla žalobkyně ošetřena v chirurgické ambulanci NsP [obec], druhý den podstoupila vyšetření v chirurgické a neurologické ambulanci NsP [obec], [datum] ve stomatochirurgické ambulanci, poté byla hospitalizována na dětském oddělení NsP [obec]. Po propuštění byla dlouhodobě léčena ambulantně, kdy v průběhu let 2014 až 2016 podstupovala opakovaná vyšetření v neurologické ambulanci NsP [obec], oční ambulanci MUDr. [příjmení], rehabilitační ambulanci NsP [okres] [ulice], psychologické ambulance MUDr. [příjmení], ambulanci praktické lékařky MUDr. [anonymizováno]. Dle záznamu podstoupila i vyšetření v odborné psychiatrické ambulanci, jehož výsledek však ve zdravotní kartě nebyl nalezen. Ve dnech [datum] až [datum] podstoupila další hospitalizaci na dětském oddělení NsP [obec] pro přetrvávající dlouhodobé bolesti hlavy. Z dokumentace vyplývá, že po úraze nebyla žalobkyně v bezvědomí, nemá amnézii, nezvracela. Znalecký kolektiv zdůrazňuje, že na nitrolebních strukturách nebylo objektivizováno žádné zranění, které by bylo podmíněné morfologickými změnami mozku ani dalších anatomických struktur dané tělní dutiny stanovenými aplikovanými zobrazovacími vyšetřeními včetně magnetické rezonance. Ložiskové změny na mozku pak nebyly uváděny ani v souhrnech vykonávaných neurologických vyšetření. Objektivně doložené úrazové změny zahrnující poranění měkkých kloubních struktur krčního úseku páteře lze hodnotit na pomezí lehkého až středně těžkého zranění s průměrnou dobou léčení v rozsahu 2 až 4 týdnů. Tyto objektivně doložené úrazové změny souvisejí s dočasným funkčním postižením – omezení hybnosti krčního úseku páteře. Lze konstatovat, že poranění kloubních struktur krční páteře lze z lékařského hlediska hodnotit jako stav logicky související s předmětnou dopravní nehodou. V anamnéze posuzované je údaj z roku 2005 o pavor nocturnus (noční děs), v roce 2006 somnambulismus (náměsíčnost) a na EEG ze dne [datum] záchyt specifických grafoelementů FCP vlevo. Žádná cílená léčba (epilepsie, porucha spánku) nasazena nebyla. Žalobkyně je sledována na neurologii, nikdy žádný ložiskový nález mozkový nebyl. EEG, MRI mozku a C páteře v normě. Žalobkyně je v péči psychiatrie pro posttraumatickou stresovou poruchu, má poruchu usínání večer a přes den je ospalá, unavená, mívá subdeprese bez suicidálních myšlenek. Poslední uvedené psychiatrické vyšetření je provedeno ze dne [datum] MUDr. [anonymizováno]. Uvedené příznaky nesvědčí pro posttraumatickou stresovou poruchu. Žalobkyně spí 8 hodin denně, zdálo se jí o autonehodách (sen o autonehodě není znovuprožívání události – živý sen, flashback), dále je zmiňována únava přes den – lidé trpící posttraumatickou stresovou poruchou mají příznaky zvýšené psychické vzrušivosti a citlivosti, jsou podráždění, mívají návaly hněvu a jsou spíše hypervigilní než utlumení a trpí nadměrnou úlekovou reaktivitou. Fobie z cestování autem a autobusem kombinovaná – fobie není vyhýbavé chování. Nikde není zmíněno, že by si posuzovaná nebyla schopna vybavovat částečně nebo úplně některé důležité momenty z období expozice stresoru. Poruchy spánku jsou popisovány již v období před nehodou – viz lékařský záznam z roku 2005.

35. Z doplnění znaleckého posudku ze dne [datum] vyplývá, že klinické známky posttraumatické stresové poruchy vlivem léčby odezněly, nejsou splněna diagnostická kritéria, nejsou známky vyhýbavého chování, nepřetrvává nejistota v silničním provozu, vstupně mírná úzkost mizející během léčby. Nelze určit, kdy příznaky odezněly. V psychiatrickém vyšetření ze dne [datum] je uvedeno, že psychický stav žalobkyně se upravuje, cestování se zlepšuje, insomnie kompenzována, fobie z cestování autem a autobusem subkompenzována a není zmíněno vyhýbavé chování. Z výše uvedeného vyplývá, že posuzována v současné době netrpí posttraumatickou stresovou poruchou. Pokud jí trpěla, tak příznaky odezněly v době, kterou nelze určit. Již první diagnóza posttraumatické stresové poruchy není jednoznačná, diagnózu určil psycholog bez jakéhokoliv uvedení příznaků, které by pro tuto poruchu svědčily. Dle uvedeného se mohlo jednat i o akutní reakci na stres. Příznaky posttraumatické stresové poruchy se mohly rozvinout později, ale od roku 2017 není jednoznačný zápis o tom, že porucha přetrvává. Ze závěru znaleckého posudku vyplývá, že zdravotní stav poškozené lze hodnotit jako stabilizovaný s občasnými tenzními bolestmi hlavy a bolestí v oblasti krční páteře po větší námaze. Je ve sledování neurologické ambulance, při negativním ložiskovém nálezu neurologickém. Při předmětné dopravní nehodě posuzována utrpěla zhmožděniny obličejové části hlavy projevující se pohmatovou bolestí obou tváří s dominantními projevy vpravo, dále poranění měkkých kloubních struktur krční páteře charakteru distorze (podvrtnutí) s rozvojem poúrazové blokády. Na opakovaně provedených RTG vyšetřeních včetně OPG (panoramatický snímek chrupu) a CT nebyly objektivizovány žádné úrazové změny skeletu. Při CT vyšetření bylo nalezeno drobné ložisko se zvýšeným odrazem signálu v podkoří levého čelního laloku mozku. Následně provedeným zobrazovacím vyšetřením pomocí magnetické rezonance s vyšší citlivostí k měkkým tkáním však v mozkové tkání nebyly potvrzeny žádné ložiskové změny.

36. Úraz utrpěný při dopravní nehodě a jeho následky nelze považovat za zmrzačení ani za postižení důležitého orgánu nebo déle trvající poruchu zdraví. Posuzovaná v současné době netrpí posttraumatickou stresovou poruchou. Pokud jí trpěla, tak příznaky odezněly v době, kterou nelze přesně určit. Zvýšená únava žalobkyně, její spánkové poruchy a bolesti hlavy a krční páteře nesouvisejí s předmětným úrazem, k jejich jednoznačné příčině se nelze jednoznačně vyjádřit. Poruchy spánku byly přítomny již před nehodou, bolest hlavy je označována jako tenzní, tedy funkčního původu, psychiatrem opakovaně popisováno subdepresivní ladění, jehož projevem může být i zvýšená únava, o čemž svědčí i úspěšná léčba antidepresivy. Při předmětném úrazu dne [datum] žalobkyně utrpěla zhmožděniny měkkých kloubních struktur krčního úseku páteře, obličejové části hlavy a podvrtnutí krčního úseku páteře. Tyto objektivně doložené úrazové změny souvisejí s dočasným funkčním postižením omezení hybnosti krčního úseku páteře. Objektivně doložená zranění vedla k přechodnému omezení hybnosti krčního úseku páteře, nezanechávají však následky ve smyslu trvalé poruchy zdraví.

37. Žalovaný a vedlejší účastník se se závěry znaleckého posudku ztotožnili. Žalobkyně s vypracovaným znaleckým posudkem nesouhlasila, namítala, že se znalecký ústav dostatečným způsobem nevypořádal se všemi relevantními skutečnostmi důležitými pro vypracování znaleckého posudku. Zásadní pochybení žalobkyně shledala ve skutečnosti, že znalecký ústav osobně nevyšetřil žalobkyni a rozhodl tak pouze na základě podkladů, které dle jeho názoru považoval za zásadní a důležité pro podklad pro zpracování posudku a tam učiněných závěrů. Bez osobního vyšetření žalobkyně tedy nebylo možné určit, jaký je její současný zdravotní a psychický stav. Z těchto důvodů je znalecký posudek nepřezkoumatelný, neboť právě absentuje vyjádření znalce, jaký je současný zdravotní stav žalobkyně v konfrontaci s dřívějšími znaleckými posudky a lékařskými zprávami. Dle lékařských zpráv žalobkyně stále navštěvuje psychiatrickou ambulanci MUDr. [anonymizováno], kde je léčena pro posttraumatickou stresovou poruchu, izolovanou fobii z cestování a insomnií, což je potvrzováno nejen MUDr. [anonymizováno], ale i znaleckými posudky MUDr. [příjmení] a MUDr. [příjmení]. Tři erudovaní psychiatři se na diagnóze posttraumatické poruchy u žalobkyně shodli. Ústavní znalecký posudek se však předchozími znaleckými posudky nezabývá a nekonfrontuje je. Ve vztahu k lékařským zprávám MUDr. [anonymizováno], znaleckému posudku MUDr. [příjmení] a MUDr. [příjmení] se jeví závěry ústavního znaleckého posudku jako ojedinělé, které se diametrálně rozcházejí se shora uvedenými znaleckými posudky či lékařskými zprávami. Rovněž ve znaleckém posudku absentuje jakákoliv zpráva psycholožky PhDr. [příjmení]. Narušení kognitivních funkcí pak bylo prokázáno dle znalce [příjmení] [příjmení] i ve zprávě psycholožky PhDr. [příjmení]. Dále se měl znalecký ústav zabývat také způsobem, jakým žalobkyně působila na své okolí, jak se chovala ve škole, jaký byl její prospěch, zda ze zpráv, které se nacházejí jednak v tomto soudním spise i v trestním spise, zejména ze školy, lze posoudit, jaké bylo chování, studijní výsledky žalobkyně před dopravní nehodou a po ní. Žalobkyně trvá na tom, že u ní po dopravní nehodě přetrvávají zdravotní problémy psychického rázu, které mají příčinnou souvislost s dopravní nehodou. Žalobkyně se domáhala, aby znalecký posudek byl doplněn a poté, co znalecký ústav provede její osobní vyšetření, toto vyšetření zachytil do zdravotní dokumentace a popíše současný zdravotní stav tak, aby tento mohl být jednak objektivizován a ve svém důsledku mohl být konfrontován i s názorem případně jiného erudovaného odborníka či znalce. Žalobkyně tedy navrhovala, aby soud znaleckému ústavu přikázal osobní vyšetření žalobkyně a poté vypracovat doplnění znaleckého posudku.

38. K námitkám žalobkyně znalecký ústav uvedl, že vyšetření žalobkyně již více než 6 let po dopravní nehodě nepovažuje za přínosné pro vypracování ústavního znaleckého posudku. Žalobkyně byla opakovaně vyšetřena na odborných odděleních a nelze předpokládat, že by vyšetření současného zdravotního stavu zjistilo posudkově významnou chorobu nebo vadu do současnosti nezjištěnou. Ústavní znalecký posudek nezpochybňuje pokračující psychiatrickou léčbu žalobkyně. V současné době však již žalobkyně netrpí posttraumatickou stresovou poruchou a již první diagnóza této poruchy není jednoznačná, když diagnózu učinil psycholog bez jakéhokoliv uvedení příznaků, které by pro tuto poruchu svědčily. Dané znalecké posudky měl znalecký kolektiv k dispozici a ve svém posudku výpisy z nich uvedl. Odlišný odborný názor při posuzování zdravotního stavu považuje znalecký ústav za zcela legitimní, nijak nesnižující odbornou erudici odborných lékařů či soudních znalců. Rovněž bylo při vypracování znaleckého posudku přihlíženo k potvrzení pro školní rok 2018 2019 PhDr. [příjmení], dle kterého je žalobkyně podle zákona č. 561/2004 Sb. zdravotně znevýhodněna. Ve znaleckém posudku je uvedeno i další psychologické konsiliární vyšetření ze dne [datum] se závěrem lehká forma posttraumatické stresové poruchy, kognitivní disfunkce nezjištěna, psychoterapeutická intervence, po hospitalizaci systematická psychoterapie. Toto zjištěno z vyjádření znaleckého ústavu k námitkám žalobkyně ze dne [datum].

39. Z dalších důkazů čtených listin soud nic podstatného ve věci nezjistil.

40. Návrh žalobkyně na doplnění znaleckého posudku znaleckého ústavu po osobním vyšetření žalobkyně byl jako nadbytečný zamítnut, když soud se ztotožnil s vyjádřením znaleckého ústavu, že žalobkyně byla po předmětné dopravní nehodě opakovaně vyšetřena na odborných odděleních a nelze předpokládat, že by vyšetření současného zdravotního stavu zjistilo posudkově významnou chorobu nebo vadu do současnosti nezjištěnou.

41. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 21. 6. 2017 č. j. 102 T 259/2015-425, který nabyl právní moci dne [datum], byl žalovaný uznán vinným, že dne [datum] kolem 12:00 hodin v důsledku své značné podnapilosti a nesledování situace v silničním provozu v prostoru křižovatky ulice [příjmení] a ulice [anonymizováno] v [obec] přehlédl před ním jedoucí osobní automobil, který snižoval rychlost jízdy a hodlal odbočit vpravo a na tuto dopravní situaci reagoval opožděným nedostatečným bržděním, kdy nestačil zabránit střetu a přední částí jím řízeného vozidla narazil do zadní části před ním jedoucího vozidla, které bylo v důsledku nárazu odhozeno do protisměrné části vozovky, kde levou přední části narazilo do dopravního značení. Zároveň byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni škodu a nemajetkovou újmu v penězích ve výši 91 318 Kč spočívající v náhradě za zubní implantát, náhradě za léky a jízdné k lékařům, neboť při dané dopravní nehodě bylo mimo jiné způsobeno zranění žalobkyni jako spolujezdkyni a tato byla rychlou záchrannou službou odvezena do [nemocnice] s poliklinikou [obec]. Následně byla žalobkyně propuštěna do domácího léčení se zjištěním, že RTG je bez traumatických změn, byl doporučen klid, analgetika, při potížích neurologické vyšetření. Druhý den žalobkyně opětovně podstoupila vyšetření v chirurgické a neurologické ambulanci NsP [obec], kdy jí bylo diagnostikováno podvrtnutí krční páteře, a akutní neurologické vyšetření, kdy byla diagnostikována kontuse obličeje I.dx s distorsí páteře. Dne [datum] byla žalobkyně ošetřena praktickým zubním lékařem MUDr. [příjmení]. Následně v době od [datum] do [datum] byla žalobkyně hospitalizována na oddělení dětské JIP a od [datum] do [datum] na lůžkové stanici NsP [obec]. K hospitalizaci byla odeslána RDG pracovištěm pro suspt. drobnou subkortikální postkontuzi pertechie vlevo frontálně při CT CNS, sinusitis maxillaris. Neurologické vyšetření bylo v normě, zubní vyšetření včetně OPG je bez traumatických změn, hodnoceno jako kontuze arc. zygomaticus bilat, doplněny RTG snímky, které byly nepřehledné. Proto bylo provedeno CT, kde byla zjištěna zcela diskrétní tečkovitá hyperdencita vlevo frontálně, která nemusí mít souvislost s traumatem, ale může se jednat o drobnou petechií, jinak bez ložiskových změn či jasného krvácení. Utváření struktur CNS bylo přiměřené, komorový systém nerozšířen, středové struktury bez dislokace. Jednalo se o náhodný nález bez zřetelných traumatických změn skeletu. Psychologickým konziliem ze dne [datum] byla diagnostikována lehká forma posttraumatické stresové poruchy, kognitivní dysfunkce nezjištěna, byla doporučena psychoterapeutická intervence, po hospitalizaci systematická psychoterapie. Z diagnostického závěru hospitalizace vyplývá podvrtnutí a natažení krční páteře, těžká poúrazová blokáda C páteře, posttraumatická stresová porucha – lehká forma, sinusitis maxillaris I.dx, kontuze obličeje, kontuzní ložisko frontálně vlevo subkortikálně. Po propuštění byla žalobkyně dlouhodobě léčena ambulantně, kdy v průběhu let 2014 až 2016 podstupovala opakovaná vyšetření v neurologické ambulanci NsP [obec], oční ambulanci, rehabilitační ambulanci, psychologické ambulanci MUDr. [příjmení], ambulanci praktické lékařky MUDr. [anonymizováno], dle záznamu podstoupila i vyšetření v odborné psychiatrické ambulanci. Ve dnech [datum] až [datum] podstoupila další hospitalizaci na dětském oddělení NsP [obec] pro přetrvávající dlouhodobé bolesti hlavy. Od předmětné dopravní nehody je žalobkyně v péči PhDr. [jméno] [příjmení], psychologické ambulance, kde se léčí s posttraumatickou stresovou poruchou, diagnóza F43.0 s dlouhodobým deficitem kognitivních funkcí, jenž snižují adaptaci na vyučování – zvýšená unavitelnost způsobující výukové potíže. Na žalobkyni se s přihlédnutím k jejímu zdravotnímu stavu vztahuje zohlednění studujícího dle § 16 odst. 3 a odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, vyšším, odborným a jiným vzděláním. Žalobkyně je vzdělávána dle vzdělávacího programu podnikání, obor podnikání. Do výukových problémů se promítala vysoká absence, snadná unavitelnost a problémy s udržením pozornosti ve vyučování. Žalobkyně často usínala, unikala jí výuka, potýkala se s poruchami paměti, chronickou tenzní bolestí hlavy po úrazu, disthimií, hypersomnií, chronickými záněty čelistmi po úraze, poruchou prostorové orientace, izolovanou sociální fobií na podkladě posttraumatické stresové poruchy vyvolané traumatem po autohavárii v roce 2014 [obec] míra absence žalobkyně ve výuce měla rovněž na její výukové potíže přímý vliv.

42. Ohledně zdravotního stavu žalobkyně a následků předmětné dopravní nehody bylo vypracováno několik znaleckých posudků. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a nemajetkové újmy na zdraví, vypracovaného dne [datum], se u žalobkyně rozvinul postkomoční syndrom, který vzniká po poranění hlavy a zahrnuje řadu nesourodých příznaků, jako jsou bolesti hlavy, závrať, únava, podrážděnost, poruchy koncentrace a potíže s řešením duševních úkonů, zhoršení paměti, nespavostí a snížená tolerance stresu u emočního vzrušení nebo alkoholu. Příznaky mohou být doprovázeny pocity deprese nebo úzkostí, vyplývající z poruchy sebehodnocení nebo z obav, že poškození mozku je trvalé. Několik dnů po úraze se postupně u žalobkyně manifestovala posttraumatická stresová porucha, kdy se jedná o opožděnou a podprahovou odpověď na stresovou událost nebo na situaci krátkého nebo dlouhodobého trvání, která má výjimečně nebezpečný nebo katastrofický charakter a která by pravděpodobně způsobila hluboké rozrušení téměř u kohokoliv. Typickými projevy jsou epizody opakovaného spoluprožívání traumatu v podobě živých vzpomínek, snů nebo nočních můr, při kterých se znovu vynořují dosud živé pocity ochromení a emočního oploštění, odtažení se od ostatních lidí, netečnost vůči okolí, anhedonie a vyhýbání se činnostem a situacím připomínajícím trauma. V souvislosti s tímto bylo vykázáno bolestné dle metodiky nejvyššího soudu, část B, a vypočtena výše ztížení společenského uplatnění ve výši 2 652 832 Kč, po modifikaci věkem krát 1,35 ve výši 3 581 323,20 Kč. Ze znaleckého posudku vypracovaného MUDr. [jméno] [příjmení], znalcem pro obor zdravotnictví, odvětví psychiatrie, dne [datum], vyplývá, že žalobkyně se bezprostředně po nehodě podrobila psychologické léčbě, přechodně užívala psychofarmaka, ta však nebyla podávána dlouhodobě a intenzivně a také nebyla zahájena psychiatrická odborná léčba. U žalobkyně se bezprostředně po nehodě rozvinuly příznaky posttraumatické stresové poruchy (flashbacky, obtíže s udržením spánku, známky vyhýbavého chování, trvalé obtíže s koncentrací), které se podařilo zmírnit, ale trvají nadále, onemocnění přešlo do chronické fáze. Dále došlo k rozvoji izolované fobie z cestování (strachu z cestování). Po úraze bylo CT vyšetřením mozku odhaleno kontuzní ložisko frontálně vlevo, subkortikálně, které je pravděpodobně příčinou mírné kognitivní poruchy. Psychické potíže byly a jsou žalobkyní subjektivně vnímány jako značně nepříjemné a obtěžující, výrazně zasahující do obvyklého způsobu jejího života. Strach z cestování jí výrazně zasahoval do kvality života, příznaky kognitivní poruchy jí ztěžovaly přípravu na budoucí povolání a běžné fungování. Psychické potíže ji omezovaly jak ve volnočasových aktivitách, tak při přípravě na budoucí povolání. V důsledku duševní choroby došlo ke zhoršení schopnosti učení a ke zhoršení školního prospěchu. Přechodně si stav vyžádal individuální výukový plán.

43. Ze znaleckého posudku Mgr. [jméno] [příjmení], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie, zvláštní specializace neurochirurgie, vypracovaného dne [datum], vyplývá, že při dopravní nehodě dne [datum] žalobkyně utrpěla naražení zygomatického oblouku oboustranně a tváře vpravo a distorzi krku, obě poranění se projevila až večer a na druhý den po úrazu. [příjmení] možné zakrvácení mozku se neprojevovalo klinicky a nevyžadovalo žádnou léčbu, ale jen krátkodobou dispenzarizaci při hospitalizaci, bylo náhodným nálezem při neplánovaném CT vyšetření dne [datum]. Nejasná je etiologie tenzních bolestí hlavy, možná souvislost okohybné poruchy. Uváděný postkomoční syndrom MUDr. [příjmení] je sporný, neboť při úrazu nebyla ztráta vědomí, chybí amnézie na úraz, nebyl potvrzen otřes mozku. Z uvedených skutečností nálezu psychologů a psychiatrů lze přiznat vznik posttraumatické stresové poruchy. Vznik kognitivní poruchy v přímé souvislosti s autonehodou je nepravděpodobný, její příčinou není popisované drobné možné zakrvácení do mozku na CT. Nález na CT mozku může být traumatického původu, nelze ale předpokládat, že by z tohoto obrazu mohly vzniknout nějaké pozdní následky. Kontrolní vyšetření magnetickou rezonancí s odstupem neprokázalo stopy po proběhlém krvácení. Nález nevyžadoval žádnou léčbu, jen krátkodobé sledování při hospitalizaci. Poranění páteře nezanechalo trvalé následky. Trauma páteře se v žádném případě nemůže podílet na vzniklé kognitivní poruše.

44. Z doplňku znaleckého posudku vypracovaného MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] vyplývá, že znalec setrval na svých diagnostických závěrech, a to na posttraumatické stresové poruše a mírné kognitivní poruše, vypustil pouze diagnostickou jednotku izolované fobie a klinické příznaky by podřadil spíše pod jednotku posttraumatické stresové poruchy. V době prvního znaleckého vyšetření byly přítomny známky posttraumatické stresové poruchy, byla splněna diagnostická kritéria mezinárodní kvalifikace nemocí. Klinické známky během léčby odezněly, diagnostická kritéria toho času splněna nejsou a porucha odezněla. V současné době perzistují vzácné flashbacky a potíže s iniciací a udržením spánku. Nejsou přítomny známky vyhýbavého chování, přetrvává jen nejistota v silničním provozu, ústupně mírná úzkost mizející během jízdy. Nelze přesně uvést, kdy klinické příznaky posttraumatické stresové poruchy odezněly, možno jen konstatovat, že v době kontrolního vyšetření již nebyly dle diagnostických vodítek přítomny.

45. Ze znaleckého posudku vypracovaného MUDr. [jméno] [příjmení], soudním znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, dne [datum] vyplývá, že CT vyšetření žalobkyně bylo nalezeno drobné ložisko se zvýšeným odrazem signálu v podkoří levého čelního laloku, žádné úrazové změny skeletu nebyly objektivizovány. Následně provedeným zobrazovacím vyšetřením s vyšší citlivostí k měkkým tkáním (magnetickou rezonancí) však v mozkové tkáni nebyly potvrzeny žádné ložiskové změny. Na podkladě shrnutí všech rekapitulovaných skutečností je tedy ze soudně lékařského hlediska za objektivizovaná zranění možné považovat zhmožděniny měkkých tkání obličejové části hlavy a podvrtnutí krčního úseku páteře. U poškozené pak byla odborným psychologickým vyšetřením diagnostikována i poúrazová stresová porucha s rozvojem úzkostných příznaků, tedy komplikace úrazových změn bez obligatorních morfologicky podmíněných prokazatelných změn. Objektivně doložená zranění nezanechávají následky ve smyslu trvalé poruchy zdraví. Na nitrolebních strukturách nebylo objektivizováno žádné zranění, které by bylo podmíněné morfologickými změnami mozku ani dalších anatomických struktur dané tělní dutiny stanovitelnými aplikovanými zobrazovacími vyšetřeními včetně magnetické rezonance. Jinými slovy lze konstatovat, že na základě výsledku provedených zobrazovacích vyšetření není možno stanovit žádný úrazový ani jiný patologicky objektivně doložený podklad obtíží.

46. Z ústavního znaleckého posudku vypracovaného Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví dne [datum] vyplývá, že na základě doložených znaleckých posudků a lékařských zpráv lze konstatovat, že žalobkyně v důsledku předmětné dopravní nehody utrpěla zhmoždění obličejové části hlavy projevující se pohmatovou bolestivostí obou tváří s dominantními projevy vpravo, dále poranění měkkých kloubních struktur krční páteře charakteru distorze s rozvojem poúrazové blokády. Na opakovaných prováděných RTG vyšetřeních včetně panoramatického snímku chrupu a CT nebyly objektivizovány žádné úrazové změny skeletu. Při CT vyšetření bylo nalezeno drobné ložisko se zvýšeným odrazem signálu v podkoří levého čelního laloku mozku. Následně provedeným zobrazovacím vyšetřením pomoci magnetické rezonance s vyšší citlivostí k měkkým tkáním však v mozkové tkáni nebyly potvrzeny žádné ložiskové změny. Úraz utrpěný při dopravní nehodě a jeho následky nelze považovat za zmrzačení ani za postižení důležitého orgánu nebo déle trvající poruchu zdraví. Již první diagnóza posttraumatické stresové poruchy u žalobkyně není jednoznačná, když diagnózu učinil psycholog bez jakéhokoliv uvedení příznaků, které by pro tuto poruchu svědčily. Mohlo se jednat i o akutní reakci na stres. Příznaky posttraumatické stresové poruchy se mohly rozvinout později, ale jak vyplývá z doplňku znaleckého posudku MUDr. [příjmení] ze dne [datum], klinické známky posttraumatické stresové poruchy vlivem léčby odezněly a v době daného vyšetření již diagnostická kritéria u žalobkyně splněna nebyla, přičemž nelze určit, kdy tyto příznaky přesně odezněly. Od roku 2017 není jednoznačný zápis o tom, že daná porucha u žalobkyně trvá. Žalobkyně tedy v současné době již posttraumatickou stresovou poruchou netrpí. Udávané potíže spočívající ve zvýšené únavě, spánkových poruchách a bolestech hlavy a krční páteře nesouvisejí s předmětným úrazem a k jejich jednoznačné příčině se nelze jednoznačně vyjádřit. Poruchy spánku byly přítomny u žalobkyně již před nehodou. Bolest hlavy je označována jako tenzní, tedy funkčního původu. Psychiatrem je opakovaně popisováno subdepresivní ladění, jehož projevem může být k zvýšená únava, o čemž svědčí i úspěšná léčba antidepresivy. Žalobkyně při předmětném úrazu při nehodě dne [datum] utrpěla zhmoždění měkkým kloubních struktur krčního úseku páteře, obličejové části hlavy a podvrtnutí krčního úseku páteře a tyto objektivně doložené úrazové změny souvisejí s dočasným funkčním postižením omezení hybnosti krčního úseku páteře, ale nezanechávají následky ve smyslu trvalé poruchy zdraví.

47. Základní školu žalobkyně navštěvovala v letech 2004 až 2013, patřila k průměrným žákyním, její příprava na vyučování byla nepravidelná, pozornost při vyučování kolísaná, zaměřovala se především na látku, která ji zajímala, jindy byla nesoustředěná a málo aktivní, v kolektivu spolužáků se nijak neprojevovala, byla klidná a málomluvná. V době dopravní nehody žalobkyně navštěvovala [ulice] školu technických oborů v [obec] [část obce]. Její docházka do školy byla pravidelná, po dopravní nehodě však vzrostla absence a na doporučení dětského lékaře byla zkrácena výuka na tři hodiny denně s postupným prodlužováním doby výuky. Žalobkyni byl tedy přiznán od [datum] individuální vzdělávací plán. Od [datum] byla žalobkyně uvolněna z předmětu tělesná výchova. Ve školním roce 2014 2015 měla žalobkyně v I. pololetí průměrný prospěch 2,40 a v II. pololetí 3,07, v I. pololetí zameškala 268 hodin, a v II. pololetí 300 vyučovacích hodin. Ve školním roce 2015 2016 měla žalobkyně v I. pololetí prospěch 2,92 a zameškala 178 vyučovacích hodin a v II. pololetí ukončila studium ke dni [datum] s omluvenou absencí 267 hodin. Pracovní morálka žalobkyně byla průměrná, chování slušné. Po dopravní nehodě měla žalobkyně potíže s učením, byla pomalejší v reakcích, rychle unavitelná, kolísalo soustředění, měla zvýšenou tendenci k únavě, byla narušena výbavnost paměti a učení nové látce, narušena pozornost a koncentrace, problémy řešila zpomaleně, jedno téma jí bylo několikrát vysvětlováno, obtížně hledala slova k vyjadřování. Vzhledem k vysoké absenci ve škole došlo ke zhoršení prospěchu ve 2. ročníku a ve 3. ročníku se její stav pozvolna zlepšoval. Z vlastního rozhodnutí žalobkyně přestoupila na [ulice] školu v [obec], obor kadeřník, kterou po třech letech ukončila závěrečnou zkouškou a výučním listem.

48. Dle svých rodičů a bratra byla žalobkyně před předmětnou dopravní nehodou zcela v pořádku, s ničím se neléčila. [jméno] se učila, byla společenská a často chodila s kamarády ven. Po nehodě se její stav výrazně zhoršil, školu nezvládala, stěžovala si na bolesti hlavy a krční páteře, měla problémy se spánkem, výpadky paměti, bála se jízdy autem a autobusem. Do školy se učila asi tři hodiny denně, společenský život neměla, s kamarády ven chodila. Nyní navštěvuje psychologickou ambulanci, ambulanci spánkovou a neurologickou. S kamarádkou [celé jméno svědkyně] se před nehodou denně stýkala, po nehodě se již nepotkávají, ven chodí žalobkyně málokdy, je unavená, rozešla se i s přítelem, neboť byla unavená, často spala, nebylo jí dobře a s přítelem tedy nikam nechtěla chodit. S kamarádkou [celé jméno svědkyně] se žalobkyně chodí na pivo nebo kávu, jezdí po nákupech, chodí na diskotéky. Žalobkyně má hodně kamarádů, setkání organizuje sama žalobkyně nebo některý z kamarádů. Žalobkyně špatně spí. Svědkyni žalobkyně ničím zvláštním nepřipadá, pouze jako by se něčeho bála a je citlivější. Do školy žalobkyně jezdí autobusem, občas ji zaveze otec nebo bratr autem. Žalobkyně řídí, řídí dobře. [příjmení] [celé jméno svědkyně] žalobkyni před úrazem neznala, na střední škole chodily do stejné třídy, občas se scházejí i mimo školu. Žalobkyně si často stěžuje na únavu, občas ve vyučování usnula, a to 1x až 2x týdně, někdy i opakovaně v průběhu dne. Patří mezi průměrné žáky, doma se učí. Problémy s pamětí u žalobkyně nezaznamenala.

49. Z tvrzení žalobkyně, které žalovaný ani vedlejší účastník nějak nerozporovali, se žalobkyně stále léčí u psychiatra a je na antidepresivech. Spánek už je lepší, večer usíná s prášky a v noci se už nebudí. Ráno bere prášky na povzbuzení. Už nestuduje, absolvovala nadstavbové studium ukončené maturitou a je zaměstnána jako obsluha kasina na 12 hodinové směny, a to 2 týdny denní směny a 2 týdny noční směny, toto zvládá. Občas si v práci odpočine nebo zdřímne, to však nikomu nevadí, nikdo si nestěžuje, od nadřízených výtky nemá. Žádného partnera si nenašla, kamarády má, podniká s nimi výlety, chodí s nimi i na akce. Auto řídí, za volantem se už cítí bezpečněji, strach má spíše jako spolujezdec, občas mívá flashbacky, ale to většinou, když je v autě jako spolujezdec, a to pak brzdí rukama i nohama.

50. Podle ustanovení § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

51. Podle ustanovení § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozenému peněžitou náhradou vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vzniká-li poškozením zdraví i překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

52. Podle ustanovení § 2951 odst. 2 o. z. se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

53. Podle ustanovení § 2955 o. z. nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případů soud.

54. Na základě provedeného dokazování, po zhodnocení žaloby po stránce skutkové i právní, soud došel k závěru, že žalobou uplatněný nárok není důvodný. Provedenými znaleckými posudky bylo prokázáno, že při žalovaným zaviněné dopravní nehodě dne [datum] žalobkyně utrpěla zhmoždění měkkým kloubních struktur krčního úseku páteře, obličejové části hlavy a podvrtnutí krčního úseku páteře. Tyto objektivně doložené úrazové změny souvisely s dočasným funkčním postižením omezení hybnosti krčního úseku páteře. Na opakovaně prováděných RTG vyšetřeních a CT nebyly objektivizovány žádné úrazové změny skeletu. Při náhodném CT vyšetření bylo nalezeno drobné ložisko se zvýšeným odrazem signálu v podkoří levého čelního laloku mozku. Následně provedeným zobrazovacím vyšetřením pomocí magnetické rezonance s vyšší citlivostí k měkkým tkáním, však v mozkové tkání nebyly potvrzeny žádné ložiskové změny. Následně se u žalobkyně rozvinula posttraumatická stresová porucha spočívající ve flashbacích, obtížemi s udržením spánku, známkami vyhýbavého chování, obtížemi s koncentrací a úzkostným prožíváním obdobných situací. Klinické příznaky posttraumatické stresové poruchy u žalobkyně postupně odezněly a nejpozději při kontrolním vyšetření MUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum] v rámci doplňku provedeného znaleckého posudku, již dle diagnostických vodítek přítomny nebyly. Znalcem [příjmení] [příjmení] ve znaleckém posudku ze dne [datum] byla sice u žalobkyně shledána mírná kognitivní porucha spočívající v postkomočním syndromu, který vzniká po poranění hlavy a zahrnuje řadu nesourodých příznaků, jako jsou bolesti hlavy, závrať, únava, podrážděnost, poruchy koncentrace a potíže s řešením duševních úkonů, zhoršení paměti, nespavostí a snížená tolerance stresu, emočního vzrušení nebo alkoholu, tento závěr je však zpochybňován znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] v rámci znaleckého posudku ze dne [datum], a to z důvodu, že při úrazu žalobkyně nebyla ztráta vědomí, chybí amnézie na úraz, nebyl potvrzen otřes mozku. Vznik kognitivní poruchy v přímé souvislosti s autonehodou je dle znalce nepravděpodobný, její příčinou není popisované drobné možné zakrvácení do mozku na CT, kdy tento nález sice může být traumatického původu, nelze však předpokládat, že by z tohoto obrazu mohly vzniknout nějaké pozdní následky. Kontrolní vyšetření magnetickou rezonancí s odstupem neprokázalo stopy po proběhlém krvácení. S tímto závěrem se ztotožnil i znalecký ústav Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví ve svém znaleckém posudku ze dne [datum], kdy znalecký ústav konstatoval, že žalobkyně utrpěla při předmětném úrazu dne [datum] zhmoždění měkkých kloubních struktur krčního úseku páteře, obličejové části hlavy a podvrtnutí krčního úseku páteře. Objektivně doložené úrazové změny souvisejí s dočasným funkčním postižením omezení hybnosti krčního úseku páteře a nezanechávají následky ve smyslu trvalé poruchy zdraví. Žalobkyní udávané potíže spočívající ve zvýšené únavě, spánkových poruchách a bolestech hlavy a krční páteře nesouvisejí s předmětným úrazem, k jejich jednoznačné příčině se nelze jednoznačně vyjádřit. Poruchy spánku byly u žalobkyně přítomny již před nehodou, bolest hlavy je označována jako tenzní, tedy funkčního původu. Psychiatrem opakovaně popisováno subdepresivní ladění, jehož projevem může být i zvýšená únava, o čemž svědčí i úspěšná léčba antidepresivy. Úraz utrpěný při dopravní nehodě a jeho následky nelze považovat za zmrzačení ani za postižení důležitého orgánu nebo déle trvající poruchu zdraví.

55. Z provedeného dokazování je zjevné, že žalobkyně stále navštěvuje psychologickou ambulanci a neurologickou ambulanci, kde se léčí s poruchami spánku, zvýšenou únavou, depresivně laděnými náladami, je medikována. [jméno] žalobkyně však uvedla, že ukončila studium maturitní zkouškou a v současné době je zaměstnána na hlavní pracovní poměr s 12 hodinovými směnami, když 14 dní pracuje na směny denní a 14 dní na směny noční, toto zvládá. Občas si v zaměstnání zdřímne, toto je tolerováno. Společenský život udržuje, s kamarády chodí na akce a do kaváren, auto řídí. Dle účastnické výpovědi žalobkyně a svědeckých výpovědí rodičů žalobkyně, jejího bratra, se po předmětné autonehodě výrazným způsobem zhoršil prospěch žalobkyně, její pozornost ve škole, kdy žalobkyně měla na základní škole samé jedničky, doma se neučila. Tato tvrzení jsou však vyvracena zprávou Základní školy [obec] [část obce], dle které se žalobkyně na vyučování připravovala nepravidelně, její pozornost při vyučování byla kolísavá, zaměřovala se především na látku, která ji zajímala, jindy byla nesoustředěná, málo aktivní. Ze zprávy [ulice] [anonymizována tři slova] pak bylo prokázáno, že prospěch žalobkyně ve školním roce 2013 2014 byl v I. pololetí 1,54 a v II. pololetí 1,62, následně došlo ke zhoršení prospěchu, kdy v I. pololetí školního roku 2014 2015 měla žalobkyně prospěch 2,4 a v II. pololetí 3,07. Zvýšil se také počet zameškaných hodin. V I. pololetí školního roku 2014 2015 žalobkyně zameškala 268 hodin, v II. pololetí 300 vyučovacích hodin, v I. pololetí školního roku 2015 2016 zameškala 178 vyučovacích hodin, její prospěch činil 2,92. Ke dni [datum] žalobkyně studium ukončila na vlastní žádost s omluvenou absencí 267 hodin. Žalobkyně měla povolen individuální vzdělávací plán, kdy navštěvovala vyučování pouze po dobu tří hodin denně. Pracovní morálka žalobkyně byla průměrná, chování slušné. Po dopravní nehodě měla potíže s učením, byla pomalejší v reakcích, rychle unavitelná, kolísalo soustředění, měla zvýšenou tendenci k únavě, byla narušena výbavnost paměti a učení nové látce, narušena pozornost a koncentrace, problémy řešila zpomaleně, jedno téma jí bylo několikrát vysvětlováno, obtížně hledala slova k vyjadřování. Vzhledem k vysoké absenci ve škole došlo ke zhoršení prospěchu ve druhém ročníku, ve třetím ročníku se její stav pozvolna zlepšoval. Ke změně školy se žalobkyně rozhodla z vlastního přesvědčení, aniž jí byla změna školy doporučena, v původní střední škole dosahovala i přes výraznou absenci průměru kolem 3, tedy nepropadala a z provedených důkazů nevyplývá, že by žalobkyně původní školu nebyla schopna dokončit. Skutečnost, že se žalobkyně byla nucena doma mnohem více připravovat na vyučování, měla zcela jistě souvislost rovněž s individuálním vzdělávacím plánem, kdy žalobkyně navštěvovala školu pouze v rozsahu 3 hodin denně. Ze samotných tvrzení žalobkyně a ze svědecké výpovědi kamarádek žalobkyně [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně] je zjevné, že stav žalobkyně se postupně zlepšoval, žalobkyně navštěvovala s kamarády restaurační zařízení, diskotéky a chodila se bavit, řídila auto, řídila bezpečně a dobře. I v současné době žalobkyně auto řídí a žije společenským životem. Žalobkyně vzdělání ukončila maturitní zkouškou a nyní je zaměstnána. Rovněž došlo k úpravě spánkového režimu žalobkyně, kdy tento za pomoci medikace zvládá. V řízení tedy nebylo prokázáno, že zaviněným protiprávním jednáním žalovaného a předmětnou dopravní nehodou vznikla poškozením zdraví žalobkyně překážka její lepší budoucnosti, která by odůvodňovala nárok na náhradu ztížení společenského uplatnění po žalovaném. Žalobkyně při předmětné dopravní nehodě utrpěla zranění, která nezanechala následky ve smyslu trvalé poruchy zdraví a posttraumatická stresová porucha, která se u žalobkyně následně rozvinula, i případná mírná kognitivní porucha, nejpozději v březnu 2017 vymizely. Žalobkyní udávané potíže spočívající ve zvýšené únavě, spánkových poruchách, bolestech hlavy a krční páteře již nesouvisejí s předmětným úrazem. Ústavním znaleckým posudkem bylo prokázáno, že poruchy spánku byly u žalobkyně přítomny již před nehodou a bolest hlavy je označována jako tenzní, tedy funkčního původu a psychiatrem opakovaně popisované subdepresivní ladění může mít projev také ve zvýšené únavě, o čemž svědčí i úspěšná léčba antidepresivy. Škodu spočívající v bolestném, náhradě za zubní implantát, náhradě za léky a jízdné k lékařům v celkové výši 91 318 Kč již byl žalovaný zavázán uhradit žalobkyni rozsudkem zdejšího soudu ze dne 21. 6. 2017 č. j. 102 T 259/2015. Jelikož v řízení nebyl prokázán vznik nároku žalobkyně na ztížení společenského uplatnění v příčinné souvislosti s předmětnou dopravní nehodou zaviněnou žalovaným, byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

56. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 150 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při podání žaloby žalobkyně vycházela ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], a to včetně požadované výše ztížení společenského uplatnění, která byla tímto znalcem vyčíslena v částce 3 581 323,20 Kč. Žalobkyně se žalobou domáhala náhrady ztížení společenského uplatnění v polovině znalcem určeného plnění, tj. v částce 1 524 200 Kč z důvodu, že se její zdravotní stav od vypracovaného znaleckého posudku částečně zlepšil a nový znalecký posudek si nenechala zpracovat z finančních důvodů. V době podání žaloby žalobkyně trpěla zdravotními potížemi spočívajícími zejména v poruchách spánku a s tím spojenou únavou a byla si vědoma, že rozhodnutí o výši plnění bude záviset na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. V době podání žaloby žalobkyně studovala střední školu, kdy z důvodu vysoké absence po dopravní nehodě se zhoršil její prospěch, a z vlastního rozhodnutí přestoupila na jinou školu. S ohledem na vypracovaný znalecký posudek se žalobkyně domnívala, že její zdravotní problémy souvisejí s předmětnou dopravní nehodou a o opaku se dozvěděla až z vypracovaného ústavního znaleckého posudku. Soud má tedy za to, že na straně žalobkyně jsou dány důvody, pro které lze po žalovaném spravedlivě požadovat, aby nesl náklady řízení ze svého. [ulice] účastník se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal.

57. Dle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení spočívajících v nákladech na znalecké dokazování, které platil stát, negativním výrokem, neboť žalobkyně, která byla v řízení plně procesně neúspěšná, byla usnesením zdejšího soudu ze dne 30. 3. 2017 č. j. 106 Nc 2001/2017-23 osvobozena od soudních poplatků a dle obsahu spisu jsou u žalobkyně dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků i nadále.