117 C 398/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: 15 617,58 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 647,67 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 647,67 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 5 969,91 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 969,91 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a co do úroku ve výši 29 % ročně z částky 13 817,58 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] a doplněnou dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 617,58 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci se smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu žalovaného a následně také poskytnutí kontokorentního úvěru Flexikredit k tomuto běžnému účtu. Nedílnou součástí této smlouvy jsou Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru, všeobecné obchodní podmínky, úrokový lístek a sazebník původního věřitele. V souladu se smlouvou a dispozicemi byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši 10 000 Kč, úroková sazba byla sjednána v dispozicích ke smlouvě ve výši 29 % ročně. Žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň v průběhu každých 180 dnů čerpání Flexikreditu a že bude mít na svém běžném účtu minimální měsíční příjem ve výši 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Před uzavřením předmětné smlouvy původní věřitel posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o povolení debetního zůstatku FLEXIKREDIT ze dne [datum], kdy žalovaný deklaroval čistý měsíční příjem ve výši 20 000 Kč, čistý měsíční příjem domácnosti měl činit 20 000 Kč, žádnou vyživovací povinnost žalovaný neměl. Příjem žalovaného původní věřitel porovnal s výdaji odhadnutými na základě historických dat ČSÚ, když žádné další závazky žalovaného z interních zdrojů ani z externích zdrojů původní věřitel nezjistil. Po individuálním zhodnocení žalovaného původní věřitele jeho žádosti o poskytnutí kontokorentního úvěru vyhověl. Žalovaný však své závazky ze smlouvy porušil, když povolený limit překročil a původní věřitel využil svého práva, zrušil žalovanému poskytování kontokorentního úvěru a debetní zůstatek z běžného účtu žalovaného převedl dne [datum] na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet], o čemž byl žalovaný písemně informován. Ke dni převedení debetního zůstatku činila dlužná jistiny úvěru částku 13 817,58 Kč sestávající se z celkové vyčerpané částky 9 647,67 Kč, dlužného smluvního úroku ve výši 910,24 Kč a ve výši 85,67 Kč a poplatků ve výši 3 174 Kč. Následně po převedení pohledávky na úvěrový účet původní věřitel vyúčtoval žalovanému poplatky za zaslání 3 upomínek v celkové výši 1 800 Kč (3x 600 Kč). Po převedení debetního zůstatku umožnil původní věřitel žalovanému splácení úvěru ve splátkách. Dlužná částka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas splácena, proto původní věřitel dopisem ze dne [datum] úvěr k témuž dni zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě celkové dlužné částky ve výši 15 617,58 Kč (13 817,58 Kč 1 800 Kč). Žalovaný na poskytnutý úvěr neuhradil ničeho, a to ani po jeho zesplatnění. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum], byla pohledávka za žalovaným postoupena původním věřitelem na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení pohledávky činil dluh 16 650,30 Kč, kdy se jednalo o jistinu úvěru ve výši 13 817,58 Kč, dlužný úrok, dlužné poplatky za následné upomínání v celkové výši 1 800 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 032,72 Kč. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném úrok sjednaný ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky 13 817,58 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny, úroku a dlužných poplatků, tj. z částky 15 617,58 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradil ničeho, nereagoval ani na předžalobní výzvu k plnění.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den [datum], se nedostavil, svou neúčast neomluvil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli na základě žádosti žalovaného dne [datum] smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal zřídit a vést žalovanému běžný účet č. [bankovní účet] a zároveň byl k tomuto účtu žalovaného zřízen Flexikredit opravňující žalovaného k povolenému přečerpání tohoto účtu do výše úvěrového limitu 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň v průběhu každých 180 dnů čerpání Flexikreditu, že bude mít na svém běžném účtu minimální měsíční příjem ve výši 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Úroková sazba z Flexikreditu byla sjednána ve výši 24 % ročně, úroková sazba z nepovoleného debetního zůstatku byla sjednána ve výši 29 % ročně (prokázáno smlouvou o bankovních produktech a službách ze dne [datum] a dispozic k této smlouvě ze dne [datum]). V žádosti o úvěr žalovaný dále uvedl, že jeho čistý průměrný příjem za poslední 3 měsíce činí 20 000 Kč, pracovní poměr má sjednán na dobu určitou do [datum], jiný příjem v domácnosti není, vyživovací povinnost nemá, jiné měsíční splátky nemá (prokázáno žádostí o povolení debetního zůstatku FLEXIKREDIT ze dne [datum]). Interním a externím šetřením nebyly další závazky žalovaného zjištěny. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb. a částkou normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb. (prokázáno vyjádřením původního věřitele k procesu posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze dne [datum] a výsledkem interního a externího šetření původního věřitele). Dle čl. 24 písm. f) základních produktových podmínek původního věřitele byla banka oprávněna v případě překročení povoleného limitu převést debetní zůstatek z běžného účtu klienta na nově otevřený úvěrový účet ke dni zrušení povoleného limitu a oznámit klientovi číslo nového úvěrového účtu, celkovou dlužnou částku, výši jednotlivých měsíčních splátek s tím, že délka splácení nepřesáhne dobu 48 měsíců (prokázáno Základními produktovými podmínkami spotřebitelského kontokorentního úvěru [právnická osoba] účinnými od [datum]). Žalovaný na svém běžném účtu vyčerpal z poskytnutého úvěrového limitu částku v celkové výši 9 647,67 Kč, na tuto částku neuhradil ničeho. Dne [datum] původní věřitel převedl z běžného účtu žalovaného debetní zůstatek v celkové výši 13 817,58 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet] vedený na jméno žalovaného. Žalovaný na tento dluh neuhradil ničeho (prokázáno výpisem z běžného účtu žalovaného za dobu od [datum] do [datum], výpisem z úvěrového účtu žalovaného za období od [datum] do [datum] a platební historií). Dne [datum], dne [datum] a dne [datum] vypracoval původní věřitel výzvy k úhradě dlužných částek adresované žalovanému, jejich odeslání žalovanému však nebylo soudu doloženo (prokázáno upomínkou ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum]). Dne [datum] původní věřitel oznámil žalovanému, že úvěr byl prohlášen za splatný ke dni [datum] a vyzval žalovaného k úhradě částky 15 617,58 Kč nejpozději do [datum], toto oznámení bylo žalovanému odesláno dne [datum] (prokázáno oznámením o zesplatnění ze dne [datum] a poštovním podacím archem ze dne [datum]). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a dohodou ze dne [datum] původní věřitel společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně části seznamu postoupených pohledávek a dohodou ze dne [datum]). Dne [datum] oznámil původní věřitel žalovanému postoupení pohledávky z předmětné úvěrové smlouvy na žalobkyni, toto oznámení bylo žalovanému odesláno dne [datum] (prokázáno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum]). Dne [datum] vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové výši 23 332,53 Kč nejpozději do [datum], výzva byla zaslána žalovanému dne [datum] (prokázáno výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum]). Z dalších listinných důkazů soud nic podstatného ve věci nezjistil.

4. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník“), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému kontokorentní úvěr k jeho běžnému účtu do výše úvěrového rámce ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se poskytnutý úvěr zavázal spolu se sjednaným úrokem a poplatky ve sjednaných měsíčních splátkách. Celkem bylo žalovaným z tohoto úvěru čerpáno 9 647,67 Kč. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Z tvrzení žalobkyně v tomto řízení vyplývá, že její právní předchůdce nezkoumal úvěruschopnost žalovaného řádně, když se nezabýval skutečnými výdaji žalovaného a u výdajové stránky vycházel pouze ze statistických údajů. Právní předchůdce žalobkyně měl posoudit schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet podle příjmu sděleného žalovaným ve výši 20 000 Kč, celkových příjmů domácnosti žalovaného ve výši 20 000 Kč, interní a externí informace o neexistenci dalších závazků žalovaného a výše výdajů odhadnutých na základě historických dat z ČSÚ, přičemž výše výdajů žalovaného, které byly původním věřitelem zohledněny žalobkyně, neuvádí. V řízení navíc nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že původní věřitel prověřil solventnost žalovaného a jeho platební morálku v dostupných registrech a databázích. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy se její právní předchůdce jako profesionál v oboru finančních služeb s řádnou odbornou péčí zabýval úvěruschopnosti žalovaného, a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Plnil-li proto právní předchůdce žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku v celkové výši 9 647,67 Kč, pak je dle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný žalobkyni či jejímu právnímu předchůdci něčeho uhradil, byl proto k úhradě dlužné částky ve výši 9 647,67 Kč zavázán tímto rozsudkem. Jelikož je žalovaný s úhradou peněžitého dluhu v prodlení přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 9 647,67 Kč, a to ode dne [datum], když žalovaný byl k vydání bezdůvodného obohacení vyzván až oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum], a to ve lhůtě k plnění nejpozději do [datum]. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovaným postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku.

5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 146 odst. 2 o. s. ř. rozhodl soud negativním výrokem, když procesní úspěch a neúspěch obou účastníků byl téměř shodný.