117 C 51/2026

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované pro 22 046,14 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 980 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 4 066,14 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 980 Kč za dobu od 2. 11. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 677 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně, , Jméno advokáta, , advokáta.

1. Žalobkyně se domáhá proti žalované zaplacení částky v celkové výši 22 046,14 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., uzavřel s žalovanou dne 5. 4. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru Cofidis Pay č. , hodnota, , na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované revolvingový úvěr do výše 20 000 Kč čerpaný prostřednictvím úvěrové karty s tím, že první čerpání úvěru bude účelově určeno na nákup zboží u prodejce , právnická osoba, , a žalovaná se zavázala úvěr spolu s úrokem sjednaným ve výši 19,48 % ročně a pojistným splácet ve 11 pravidelných minimálních měsíčních splátkách po 1 993 Kč spatných vždy k 15. dni v měsíci, počínaje dnem 15. 5. 2023. Smlouva byla uzavřena elektronicky tak, že žalovaná dne 5. 4. 2023 vyplnila při online nákupu v e-shopu společnosti , právnická osoba, . žádost o úvěr, která byla prostřednictvím systému obchodníkem předložena původnímu věřiteli se všemi nezbytnými přílohami. Na základě schválení žádosti ze strany původního věřitele byl poté systémem vygenerován návrh smlouvy, který byl předložen obchodníkem žalované ke schválení. Vzhledem k tomu, že žalovaná s návrhem smlouvy souhlasila, byl žalované na její telefonní číslo , tel. číslo, SMS kód pro potvrzení návrhu a vytvoření elektronického podpisu. Žalovaná poté SMS kód zadala do systému k návrhu smlouvy, čímž došlo k elektronickému uzavření smlouvy. Před uzavřením smlouvy původní věřitel prověřil schopnost žalované jako potencionálního zákazníka dostát svým závazkům, kdy totožnost žalované byla ověřena prostřednictvím dokladu totožnosti, v rámci posuzování úvěruschopnosti byla provedena interní analýza příslušných klientských dat, a jejich ověření a posouzení prošlo interními pravidly podle tzv. rozhodovacího stromu. Dále byly prověřeny veřejné a komerční registry či databáze shromažďující informace o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce žalované. Žalovaná při sjednání smlouvy sdělila svůj příjem ve výši 26 700 Kč měsíčně čistého a své náklady na bydlení v nulové výši, byla vdaná, bez vyživovací povinnosti. Na základě interní analýzy příslušných klientských dat a jejich ověření a posouzení dospěl původní věřitel k závěru, že žalovaná byla v dostatečné finanční situaci, aby zajistila veškeré své základní potřeby a zároveň splácená sjednaného úvěru. Žalovaná z úvěru vyčerpala celkem 19 980 Kč k úhradě kupní ceny zboží, tato částka byla tedy zaslána přímo na účet obchodníka. K dalšímu čerpání úvěru již nedošlo. Žalovaná však porušila závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, když neuhradila ani celou první splátku, proto původní věřitel v souladu se smluvními podmínkami od úvěrové smlouvy s účinností ke dni 1. 11. 2023 odstoupil, čímž se stal splatným celý závazek úvěru včetně jeho příslušenství. Žalovaná na svůj dluh uhradila částku v celkové výši 2 000 Kč, a to platbou ze dne 1 000 Kč ze dne 15. 6. 2023 a platbou ze dne 1 000 Kč ze dne 15. 11. 2023. Následně byla pohledávka za žalovanou původním věřitelem postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 5. 2025 žalobkyni, což bylo žalované původním věřitelem písemně oznámeno. Žalobkyně se tedy po žalované domáhá zaplacení dlužné jistiny úvěrů ve výši 18 980 Kč, dále úhrady smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč za ukončení smlouvy ze strany původního věřitele z důvodu prodlení žalované trvající alespoň 3 měsíce a úroků z úvěru dlužných k datu ukončení smlouvy ve výši 1 566,14 Kč. S ohledem na prodlení žalované se žalobkyně domáhá úhrady úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny úvěru, tj. z částky 18 980 Kč ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, tj. ode 2. 11. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 6. 5. 2026, se nedostavila, svou neúčast neomluvila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Dne 5. 4. 2023 byla prostřednictvím elektronické komunikace mezi společností , právnická osoba, . a žalovanou uzavřena úvěrová smlouva č. , hodnota, , na základě které poskytla společnost , právnická osoba, . žalované revolvingový úvěr ve výši limitu 20 000 Kč, přičemž bylo zároveň sjednáno první čerpání tohoto úvěru ve výši 19 890 Kč za účelem koupě mobilního telefonu u prodejce , právnická osoba, . Žalovaná se zavázala čerpaný úvěr splatit 11 měsíčními splátkami po 1 993 Kč spolu se sjednaným úrokem ve výši 19,48 % ročně. Celková částka, kterou měla žalovaná uhradit, činila 21 923 Kč. Žalovaná smlouvu podepsala dne 5. 4. 2023 prostřednictvím SMS kódu (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru COFIDIS PAY č. , hodnota, ze dne 5. 4. 2023). Před uzavřením smlouvy se původní věřitel zabýval úvěruschopností žalované, přičemž vycházel z jejího příjmu z pracovního poměru ve výši 26 700 Kč, nákladů na bydlení v nulové výši a splátek dalších úvěrů ve výši 10 000 Kč, žalovaná měla být lustrována v databázi SOLUS (prokázáno zprávou o posouzení úvěruschopnosti k úvěrové smlouvě č. , hodnota, ). Dne 5. 4. 2023 poskytl původní věřitel žalované částku 19 980 Kč převodem na účet prodejce , právnická osoba, . (prokázáno oznámením o odchozí platbě ze dne 5. 4. 2023 a údaji o subjektech DPH). Žalovaná na svůj dluh uhradila částku v celkové výši 2 000 Kč, a to platbou ze dne 1 000 Kč ze dne 15. 6. 2023 a platbou ze dne 1 000 Kč ze dne 15. 11. 2023 (prokázáno platební bilancí smlouvy). Z důvodu prodlení žalované původní věřitel přípisem ze dne 2. 10. 2023 od úvěrové smlouvy odstoupil a vyzval žalovanou k okamžité úhradě dluhů v celkové výši 23 046,14 Kč. Odstoupení od smlouvy bylo žalované odesláno dne 4. 10. 2023 (prokázáno odstoupením od smlouvy o úvěru a výzvou k okamžité úhradě dluhu, oznámením o zániku pojištění ze dne 2. 10. 2023 a poštovním archem ze dne 4. 10. 2023). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 5. 2025 původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou žalobkyni, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 23. 6. 2025 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 5. 2023 včetně příloh, oznámením o postoupení pohledávek pohledávky ze dne 23. 6. 2025 a informacemi k zásilce). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní upomínkou odeslanou dne 10. 10. 2025 doporučeně na adresu uvedenou ve smlouvě (prokázáno Předžalobní upomínkou ze dne 10. 10. 2025 a podacím archem ze dne 13. 10. 2025). Z dalších k důkazu provedených listin soud nic podstatného ve věci nezjistil.

4. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 5. 4. 2023 uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a následujících občanského zákoníku, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované revolvingový úvěr do výše 20 000 Kč, který byl žalovanou dne 5. 4. 2023 čerpán ve výši 19 980 Kč za účelem úhrady kupní ceny zboží. Žalovaná se zavázala čerpanou částku splatit spolu s úrokem ve sjednaných 11 měsíčních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle tvrzení uvedených v žalobě a jejím doplnění původní věřitel při přezkumu úvěruschopnosti žalované vycházel z jí sdělených údajů, kdy žalovaná při sjednání smlouvy sdělila svůj příjem ve výši 26 700 Kč měsíčně čistého a své náklady na bydlení v nulové výši, měla být vdaná, bez vyživovací povinnosti. Z tvrzení nevyplývá, že by příjmy a výdaje žalované byly nějakým způsobem ověřeny. Doklady o tvrzené lustrace žalované v rejstříku SOLUS, v registru CRIF a v centrální evidenci exekucí nebyly soudu doloženy. Předložena byla pouze zpráva o posouzení úvěruschopnosti, ze které rovněž nevyplývá, jakým způsobem původní věřitel příjmy a výdaje ověřil, a to zejména s ohledem na skutečnost, že žalovaná uvedla své výdaje na bydlení v nulové výši a splátky dalších závazků. Je tedy proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu. Plnil.li proto právní předchůdce žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku 19 980 Kč, pak je dle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru žalovaná povinna vrátit žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena dle ust. § 1879 občanského zákoníku, poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná však před podáním žaloby již částečně plnila, a to částkou v celkové výši 2 000 Kč. Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly (ust. § 2993 o. z.). S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 17 980 Kč (poskytnuté peněžní prostředky ve výši 19 980 Kč – úhrada ve výši 2 000 Kč). Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě.

5. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) daný úvěr splácet (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , spisová značka, ). V tomto případě nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem úvěrovaného ve shodě s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo, soud proto určil splatnost nesplacené jistiny. A protože žalovaná ničeho netvrdila o svých možnostech, je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalované dlužnou částku uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku. Nárok žalobkyně na úhrad úroku z prodlení byl zamítnut, neboť prodlení s úhradou dluhu dosud nenastalo.

6. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. zavázal dále soud žalovanou, aby žalobkyni zaplatila na náhradě nákladů řízení 24 % účelně uplatněných nákladů řízení, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 38 % uplatněného nároku (vypočteno z předmětu řízení včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vydání rozhodnutí). Žalobkyně vynaložila náklady částkou 2 819 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 004 Kč, tří úkonu právní služby po 400 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT), tří režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 AT a částky odpovídající 21 % DPH ve výši 315 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Z toho 24 % představuje 677 Kč a k této částce byla žalovaná zavázána.