117 C 96/2023

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně korespondenční adresa: adresa žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o: 14 445 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované úhrady částky ve výši 12 976 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 976 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a spolu s úrokem ve výši 95,95 % ročně z částky 9 452,87 Kč kapitalizovaným za dobu od [datum] do [datum] ve výši 574,56 Kč a dále ve výši 15 % ročně z částky 9 452,87 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 56 678 Kč, a dále částky 1 469,16 Kč, se v celém rozsahu zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala proti žalované zaplacení částky 12 976 Kč s příslušenstvím a částky 1 469,16 Kč s odůvodněním, že mezi žalovanou a žalobkyní byla dne [datum] uzavřena smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala vyčerpaný úvěr spolu s dohodnutým úrokem z čerpaného úvěru ve výši 95,95 % ročně splatit žalobkyni ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 1 122 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem dubnem 2020. Součástí sjednaných splátek byla i úhrada za pojištění schopnosti žalované splácet úvěr ve výši 138 Kč, jak bylo sjednáno v příloze [číslo] smlouvy. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet bylo žalované zasláno oznámení o schválení úvěru. Úvěruschopnost žalované byla ověřena na základě informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Úvěr byl žalované vyplacen dne [datum]. Žalovaná však úvěr řádně a včas nesplácela. Do zesplatnění úvěru uhradila žalobkyni pouze částku v celkové výši 35 538 Kč, a to platbou ve výši 1 122 Kč ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum]. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek vzniklo žalobkyni v souladu s bodem 6.1 smlouvy právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 498 Kč, tj. ve výši 2x 249 Kč za prodlení v délce 30 dnů s úhradou splátky [číslo] splátky [číslo] která byla v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů od vzniku práva žalobkyně na její zaplacení, a dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 400 Kč, tj. 2x 200 Kč za prodlení v délce 15 dnů o splátky [číslo] [číslo]. V důsledku prodlení žalované došlo následně 65. dnem prodlení s úhradou splátky úvěru dle čl. 6 smlouvy k zesplatnění úvěru, a to k datu [datum]. Zesplatněním úvěru se veškeré dosud neuhrazené úroky staly součástí jistiny úvěru, která tedy ke dni zesplatnění úvěru činila 11 664,14 Kč. V případě prodlení žalovaného s úhradou jistiny úvěru po jeho zesplatnění bylo dle bodu 6.5. smlouvy sjednáno právo žalobkyně požadovat po žalovaném úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru ke dni zesplatnění za každý den prodlení, tj. od [datum] do zaplacení. Dále bylo v bodu 2.2. smlouvy sjednáno, že úroky za poskytnutý úvěr budou i po zesplatnění nadále přirůstat k původní nesplacené jistině úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. K úhradě jednotlivých dlužných částek i k úhradě celého dluhu byl žalovaný žalobkyní vyzýván, avšak bezúspěšně. Žalobkyně se tedy žalobou po žalovaném domáhá úhrady částky 12 976 Kč skládající se z jistiny úvěru ve výši 11 664,14 Kč (odpovídá původní jistině úvěru ve výši 9 452,87 Kč a úroku přirostlého k jistině ke dni zesplatnění ve výši 2 211,27 Kč), smluvní pokuty za prodlení ve výši 498 Kč, náhrady nákladů vynaložených s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč a úhrady za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 414 Kč a dále smluvní pokuty po zesplatnění úvěru ve výši 1 469,16 Kč, tj. ve výši 0,1 % denně z částky 11 664,14 Kč za dobu od [datum] do data vyhotovení žaloby, přičemž žalobkyně v souladu s § 9 zákona č. 177/2020 Sb. nepožaduje úhradu sjednané smluvní pokuty za období od [datum] do [datum]. Dále žalobkyně požaduje úhradu úroku z původní dlužné jistiny úvěru ve výši 9 452,87 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, přičemž úrok žalobkyně požaduje ve výši 95,95 % ročně v souladu s ust. § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. pouze do 91. dne prodlení, tj. do [datum], tj. v částce 574,56 Kč, a dále úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 15 % ročně. Výše úroku je limitována na 120 % částky, kterou má žalovaná zaplatit, tedy částkou 56 678 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den [datum] a k němuž byla řádně předvolána, se bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluvené zástupkyně žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Z provedeného dokazovaní soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Dne [datum] požádala žalovaná žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 12 000 Kč s tím, že poskytnutý úvěr spolu s úrokovou sazbou sjednanou ve výši 95,95 % ročně splatí žalobkyni ve 48 měsíčních splátkách po 1 122 Kč. Součástí sjednané měsíční splátky byla i úhrada za pojištění schopnosti žalované splácet úvěr ve výši 138 Kč, které bylo sjednáno v příloze [číslo] smlouvy. Celkově mělo být žalovanou uhrazeno 47 232 Kč. Žalobkyně tento úvěr dne [datum] schválila (prokázáno Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvou o úvěru ze dne [datum] včetně přílohy [číslo] předsmluvním formulářem ze dne [datum], přihláškou do pojištění ze dne [datum], informacemi pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěrů ze dne [datum], oznámením o schválení úvěru ze dne [datum] včetně přiložené dodejky, informačním dokumentem o pojistném produktu). Před schválením úvěru žalobkyně zkoumala schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, kdy bylo zjištěno, že žalovaná je zaměstnána na dobu neurčitou, v prosinci 2019 jí byl vyplacen příjem ve výši 20 966 Kč a v lednu 2020 ve výši 10 163 Kč, sama žalovaná uvedla svůj příjem ve výši 14 000 Kč měsíčně, byla svobodná, nežila ve společné domácnosti s partnerem ani manželem, bydlela ve vlastním bydlení, náklady na bydlení činily 1 500 Kč, ostatní výdaje na dopravu, kurzy, záliby apod. činily 100 Kč a její další výdaje činily 3 410 Kč (prokázáno kartou zákazníka, hodnocením klienta ze dne [datum], dodatkem [číslo] ze dne [datum] k pracovní smlouvě ze dne [datum], kopií občanského průkazu žalované, částečným výpisem z bankovního účtu žalované za leden 2020 a potvrzením o příchozí transakci ze dne [datum] a ze dne [datum], výpisem ze záznamů z registru [příjmení] ze dne [datum]). Z výpisu z nebankovního registru klientských informací ze dne [datum] vyplývá, že skóre platební morálky žalované bylo určeno ve výši 292, tj. nízké body do interní [anonymizována dvě slova], vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán. [příjmení] 12 000 Kč byla převedena na účet žalované dne [datum] (prokázáno dokladem o vyplacení úvěru ze dne [datum]). Žalovaná na svůj závazek částečně plnila, a to částkou v celkové výši 35 538 Kč (prokázáno kartou klienta). Dne [datum] a dne [datum] vypracovala žalobkyně výzvy k zaplacení, kterým vyzvala žalovanou k úhradě dlužných splátek, smluvní pokuty a nákladů spojených s prodlením a upozornila žalovanou na možnost zesplatnění úvěru. Odeslání výzev žalované nebylo doloženo (prokázáno Výzvou k zaplacení ze dne [datum] a dne [datum]). Dne [datum] vypracovala žalobkyně oznámení, kterým vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění k jistině úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, tj. částky v celkové výši 12 973 Kč, do 10 dnů od data odeslání výzvy. Odeslání oznámení žalované nebylo doloženo (prokázáno Oznámením ze dne [datum]). Výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně žalovanou k okamžité úhradě celkové částky po splatnosti ve výši 12 976 Kč s příslušenstvím, výzva byla žalované odeslána dne [datum] (prokázáno Předžalobní výzvou ze dne [datum] a podacím archem ze dne [datum]). Z dalších předložených listin neučinil soud žádná pro věc relevantní skutková zjištění.

4. Žaloba je důvodná jen částečně. Soud má za prokázáno že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a následujících občanského zákoníku, na základě které byl žalované žalobkyní dne [datum] poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalované. Soud však současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto případě žalobkyně schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet posuzovala, nikoli však s odbornou péčí. Na základě žalobkyní doložených dokladů je zřejmé, že žalovaná byla zaměstnána na dobu neurčitou, v prosinci 2019 jí byla vyplacena mzda ve výši 20 966 Kč a v lednu 2020 ve výši 10 163 Kč, sama žalovaná uvedla svůj příjem ve výši 14 000 Kč měsíčně, byla svobodná, nežila ve společné domácnosti s partnerem ani manželem, bydlela ve vlastním bydlení. Náklady na bydlení žalované nebyly nijak doloženy, tyto dle hodnocení klienta činily 1 500 Kč měsíčně, ostatní výdaje na dopravu, kurzy a záliby činily 100 Kč, naprosto se žalobkyně nezabývala dalšími výdaji žalované a vycházela z částky životního minima. Nebyly ani prověřeny platby jiných závazků ze strany žalované či její dluhy. Lustrací z nebankovního registru klientských informací vyplývá, že skóre platební morálky žalované bylo hodnoceno jako nízké, bylo shledáno vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán, což by už samo o sobě mělo vzbudit pochybnost o schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy byla řádně a dostatečně zkoumána úvěruschopnost žalované, a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku v celkové výši 12 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vznikla na její straně v souladu s ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru povinnost poskytnuté plnění vrátit žalobkyni ve lhůtě přiměřené jejím možnostem. Žalovaná však žalobkyni před podáním žaloby již částečně plnila, a to platbami v celkové výši 35 538 Kč. Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly (§ 2993 o. z.). S ohledem na výše uvedené byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, když žalovaná vrátila žalobkyni více, než kolik jí bylo žalobkyní poskytnuto, a ostatní žalobou uplatněné nároky mají původ v absolutně neplatné smlouvě.

5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. rozhodl soud negativním výrokem, když procesně úspěšné žalované dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.