130 C 119/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl soudkyní Mgr. Michaelou Turčíkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky ve výši 1 524 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 524 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 1 524 Kč od 2. 5. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 1 524 Kč z titulu dlužného jízdného a přirážky k jízdnému v souvislosti s jízdou v dopravním prostředku žalobce bez platného jízdního dokladu dne 16. 4. 2020. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. Po provedeném dokazování, a to z listinných důkazů předložených žalobcem, soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná dne 16. 4. 2020 cestovala tramvajovou linkou číslo provozovanou žalobcem. V průběhu přepravy byla kontrolována oprávněným zaměstnancem žalobce, kterému se neprokázala platným jízdním dokladem. Po provedené kontrole uzavřel žalobce se žalovanou Dohodu s cestujícím číslo v níž žalovaná uznala co do důvodu a výše pohledávku žalobce za její osobou ve výši 1 524 Kč, která se skládala z dlužného jízdného ve výši 24 Kč a přirážky ve výši 1 500 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala zaplatit žalobci nejpozději do patnácti kalendářních dnů od zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Totožnost žalované byla při kontrole zjištěna z jejího číslo obč. průkazu. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky došlo dne 16. 4. 2020 k uzavření smlouvy o přepravě osob dle ust. § 2550 občanského zákoníku. Žalované tak vzniklo právo, aby ji žalobce přepravil do místa určení, a současně povinnost zaplatit stanovené jízdné. Stejné povinnosti cestujícího vyplývají z ust. § 3 a 4 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Jízdné bylo stanoveno ve výši 24 Kč. Protože se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem, vzniklo žalobci oprávnění požadovat po žalované částku 1 500 Kč jako přirážku k jízdnému, a to v souladu s ust. § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. Soud proto žalovanou zavázal zaplatit žalobci částku 1 524 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. O úroku z prodlení soud rozhodl v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. a zavázal procesně neúspěšnou žalovanou nahradit žalobci náklady řízení ve výši 600 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. Tato částka se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhrady hotových výdajů za sepis předžalobní výzvy a za sepis žaloby ve výši po 100 Kč dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a dle ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.