130 C 202/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl soudkyní Mgr. Michaelou Turčíkovou ve věci manželky: osobní údaje manželky a manžela: osobní údaje manžela o rozvod manželství <b>I. Manželství [celé jméno manžela] a [celé jméno manželky], rozené [příjmení], uzavřené dne 14. 6. 2003 před Magistrátem města Karviné se rozvádí.</b> <b>II. Žádný z manželů nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Manželka podala u zdejšího soudu dne 14. 6. 2022 návrh na rozvod manželství uzavřeného dne 14. 6. 2003. Návrh manželka odůvodnila tím, že manželství se v posledních dvou letech rozpadlo, na mnoho věcí měli s manželem rozdílné názory, negativní vliv na vztah s manželem mělo i soužití s matkou manželky. V prosinci 2020 se od manžela odstěhovala.

2. Manžel s rozvodem nesouhlasil, považoval jej za předčasný.

3. Soud provedl dokazování oddacím listem, rozsudkem ve věci úpravy poměrů k nezletilé dceři pro dobu po rozvodu, výslechem manželů a učinil následující závěr o skutkovém stavu.

4. Manželství bylo uzavřeno dne 14. 6. 2003 před Magistrátem města Karviné a je zapsáno v knize manželství tamního matričního úřadu ve svazku [anonymizováno], ročníku [rok], na straně [rok], pod pořadovým [číslo]. Z manželství se v roce 2019 narodila dcera [jméno], která byla rozsudkem Okresního soudu v Karviné č. j. [číslo jednací] ze dne 11. 10. 2022, který nabyl právní moci dne 22. 11. 2022, svěřena do péče matky. Od prosince 2020, kdy se manželka s dcerou od manžela odstěhovala, žijí manželé odděleně a k obnově jejich soužití nedošlo. Do té doby žili společně s matkou manželky. Dle manželky se vztah s manželem zhoršil poté, co se k nim v roce 2015 nastěhovala její matka. Od té doby si s manželem přestali rozumět, řešili finanční potíže, přestali společně hospodařit. Manžel považuje za zlom ve vztazích s manželkou narození dcery v roce 2019. Potvrdil finanční potíže i skutečnost, že ke konci soužití manželé hospodařili odděleně.

5. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce hodnotil nejprve dle ust. § 687 odst. 2 občanského zákoníku, podle něhož jsou manželé povinni ctít jeden druhého, žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti, a dospěl k závěru, že soužití účastníků je trvale rozvráceno tak, že neplní svůj společenský účel a s ohledem na všechny okolnosti, zejména skutečnost, že déle než dva roky žijí manželé odděleně, po celou dobu k obnově soužití nedošlo a manželka to do budoucna vylučuje, nelze objektivně předpokládat, že by manželství mohlo ještě svůj společenský účel znovu plnit. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje na straně obou manželů, kteří nebyli ochotni a schopni společnými silami překonat manželskou krizi a vzájemně se odcizili natolik, že obnova jejich soužití se stala nemožnou. Poté, co soud dospěl k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno tak, že jeho obnovu nelze očekávat, zabýval se otázkou, zda rozvod manželství účastníků není v rozporu se zájmy nezletilé dcery (ust. § 755 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku). V řízení nebyly zjištěny zvláštní důvody, pro které by byl rozvod v rozporu se zájmy dcery. Manželé žijí odděleně od jednoho roku jejího věku, tedy po většinu jejího dosavadního života. Protože byla splněna i podmínka uvedená v ust. § 755 odst. 3 občanského zákoníku, tedy že rozsudek zdejšího soudu, jímž byly upraveny poměry k nezletilé dceři pro dobu po rozvodu, nabyl právní moci, soud manželství účastníků dle ust. § 755 odst. 1 občanského zákoníku rozvedl.

6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních.