130 C 353/2023

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl soudkyní Mgr. Michaelou Turčíkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu

I. Zamítá se žaloba, aby soud určil, že výpověď z nájmu bytu ze dne , datum, , učiněná žalovanou, je neoprávněná a neplatná.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, k rukám zástupkyně žalované , Jméno advokátky, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce podal dne , datum, žalobu, jímž se domáhal přezkumu oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu č. , hodnota, , nacházejícím se v druhém nadzemním podlaží domu č. 536/2B na , adresa, . Tvrdil, že žalovaná je vlastníkem bytu a pronajala ho žalobci na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, . Dne , datum, mu byla doručena výpověď z nájmu bytu sepsaná dne , datum, a odůvodněná tím, že hrubě porušil povinnosti nájemce, neboť hrubě slovně útočil na pronajímatele skrze zaměstnance , právnická osoba, a vyvolával v nich strach, a protože po dobu nejméně 2 měsíců se v jeho bytě zdržovala žena, která v bytě není hlášena. Žalobce namítal, že důvody uvedené ve výpovědi nejsou pravdivé a výpověď není oprávněná. Později zpochybňoval platnost výpovědi, neboť žalovaná, která vůči žalobci vždy vystupovala jako pronajímatel, nebyla oprávněna nájem bytu vypovědět, navíc poučení o možnosti podání námitek proti výpovědi a jejího přezkumu soudem nebylo řádné.

2. Žalovaná namítala, že není pasivně legitimována, neboť vlastníkem předmětného bytu a pronajímatelem je statutární město , adresa, , žalovaná vykonává pouze správu bytů ve vlastnictví města, což jsou skutečnosti, které jsou žalobci známy. Formulace poučení ve výpovědi dle žalované odpovídá zákonnému předpisu.

3. Soud se primárně zabýval otázkou pasivní legitimace žalované a v tomto směru vedl dokazování.

4. Z nájemní smlouvy soud zjistil, že byla uzavřena mezi statutárním městem , adresa, jako vlastníkem a pronajímatelem bytu č. , hodnota, v domě č. p. 536/2 na , adresa, , zastoupeným žalovanou, a žalobcem jako nájemcem dne , datum, . Nájem byl sjednán na dobu neurčitou.

5. Z výpovědi ze dne , datum, soud zjistil, že byla sepsána žalovanou, která v úvodu oznamuje, že je podle příkazní smlouvy o správě svěřených nemovitostí uzavřené se statutárním městem , adresa, pověřena správou bytů ve vlastnictví statutárního města , adresa, . Odkazuje na nájemní smlouvu ze dne , datum, , na jejímž základě je žalobce nájemcem bytu, jehož vlastníkem je statutární město , adresa, . Ve výpovědi je uveden výpovědní důvod podle § 2288 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku spočívající v porušování pravidel obvyklých pro chování v domě a v opakovaných hrubých slovních útocích vůči pronajímateli skrze zaměstnance žalované pověřené správou budovy a spočívající v neoznámení zvýšení počtu členů žalobcovy domácnosti v souladu s podmínkami nájmu. Výpověď obsahuje poučení žalobce podle § 2286 odst. 2 občanského zákoníku o tom, že má právo podat vůči výpovědi námitky a do dvou měsíců od jejího doručení navrhnout, aby soud přezkoumal její oprávněnost.

6. Z fotografie zdi domu soud zjistil, že na zdi domu je nad cedulemi s číslem popisným 536 a číslem orientačním 2 umístěna cedule, na níž je uvedena zkratka ve vyobrazení užívaném žalovanou „mra“ a dále údaj o tom, že jde o dům ve vlastnictví města , adresa, a spravuje ho žalovaná dále označená názvem, sídlem a webovými stránkami.

7. Z informace o pozemku soud zjistil, že vlastníkem pozemku p. č. 2366/6 v obci , adresa, , katastrální území , adresa, , jehož součástí je stavba občanského vybavení č. p. 536 na adresním místě , adresa, , je statutární město , adresa8. Z příkazní smlouvy s přílohami soud zjistil, že byla uzavřena dne , datum, mezi statutárním městem , adresa, jako vlastníkem nemovitostí a žalovanou jako správcem. Předmětem smlouvy bylo svěření nemovitostí ve vlastnictví statutárního města , adresa, , včetně budovy č. p. 536 na , adresa, , do správy žalované a vymezení rozsahu činností žalované jako správce, včetně uzavírání nájemních smluv a jejich ukončování výpovědí nebo dohodou. Při výkonu správy měla žalovaná vůči třetím osobám jednat jménem vlastníka a na jeho účet. Za tím účelem byla žalované vystavena dne , datum, plná moc.

9. Z článku 1.6. všeobecných podmínek nájmu soud zjistil, že obsahuje ujednání o tom, že činí-li nájemce právní jednání, nebo jiné úkony adresované pronajímateli, je povinen je činit prostřednictvím žalované.

10. Podle § 2201 ve spojení s § 2235 občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci byt k dočasnému užívání za účelem zajištění jeho bytových potřeb a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

11. Podle § 2286 odst. 2 občanského zákoníku vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná. Podle § 2290 téhož zákona má nájemce právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

12. Podle § 2430 občanského zákoníku příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

13. V řízení bylo prokázáno, že vlastníkem bytu č. , hodnota, v domě na , adresa, je statutární město , adresa, . To uzavřelo dne , datum, s žalovanou příkazní smlouvu podle § 2430 občanského zákoníku, na jejímž základě svěřilo žalované správu svého bytového fondu, včetně správy budovy na , adresa, , a pověřilo a zmocnilo žalovanou uzavírat jménem města nájemní smlouvy k bytům v jeho vlastnictví a sjednané nájmy ukončovat dohodou či výpovědí. Dále bylo prokázáno, že mezi žalobcem jako nájemcem a statutárním městem , adresa, , zastoupeným na základě příkazní smlouvy a plné moci ze dne , datum, žalovanou, jako pronajímatelem byla dne , datum, uzavřena v souladu s § 2201 a § 2235 občanského zákoníku nájemní smlouva, na jejímž základě žalobce užíval byt č. , hodnota, v domě na , adresa, . Rovněž bylo prokázáno, že statutární město , adresa, vypovědělo žalobci výpovědí ze dne , datum, , která byla žalobci doručena dne , datum, , nájem předmětného bytu. Výpověď byla sepsána žalovanou jako správcem bytového fondu statutárního města , adresa, , což je ve výpovědi uvedeno s odkazem na příkazní smlouvu. V souladu s § 2286 odst. 2 a 2290 občanského zákoníku byl žalobce poučen ve výpovědi o svém právu nechat přezkoumat oprávněnost výpovědi soudem.

14. Žaloba byla podána včas, tedy ve lhůtě dvou měsíců od jejího doručení podle § 2290 občanského zákoníku, avšak proti nesprávné osobě. Nájemní smlouvou ze dne , datum, byl založen nájemní vztah mezi statutárním městem , adresa, a žalobcem. Tento vztah byl ukončen výpovědí doručenou žalobci dne , datum, . Z toho vyplývá, že osobou, vůči níž měla žaloba na přezkum oprávněnosti výpovědi směřovat, je vlastník a pronajímatel bytu v jedné osobě, tedy statuární město , adresa, . Žalobce směřuje žalobu proti žalované, která je pouze správcem předmětného bytu, tedy osobě, která není v tomto sporu pasivně věcně legitimována. Přitom skutečnost, že vlastníkem bytu a jeho pronajímatelem je statutární město , adresa, je žalobci známa z nájemní smlouvy a výpovědi, vyplývá z Všeobecných podmínek nájmu, na něž žalobce v řízení odkazoval a měl je k dispozici, stejně tak z cedule visící na předmětném domě a jde současně o skutečnost známou obecně.

15. Pokud se žalobce bránil tím, že ve výpovědi nebyl řádně poučen, vůči komu má směřovat žalobu o přezkum výpovědi, a zpochybňoval platnost výpovědi, pak se jedná, stejně jako v případě námitek směřujících k oprávněnosti výpovědi, o námitky, kterými se soud s ohledem na nedostatek věcné legitimace na straně žalované nezabýval. Byla-li by žaloba podána proti statutárnímu městu , adresa, jako pronajímateli předmětného bytu, soud by se námitkami žalobce v rámci přezkumu oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu pečlivě zabýval. V daném případě však žalobce při sepisu žaloby pochybil v osobě žalované a soudu tedy nepříslušelo se jeho námitkami zabývat a musel žalobu pro nedostatek věcné legitimace na straně žalované zamítnout. Z toho důvodu soud zamítl i důkazní návrhy žalobce, jimiž hodlal prokázat, že výpovědní důvod, jak byl popsán ve výpovědi z nájmu bytu doručené žalobci dne , datum, , nebyl naplněn.

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobce, který byl v řízení procesně neúspěšný, zavázal zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Jedná se o částku sestávající z paušální náhrady za 3 úkony v řízení po , částka, , a to písemné podání ve věci samé, příprava na jednání a účast u jednání podle § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) a § 2 odst. 1), 3) vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud nepřiznal žalované náklady řízení související se zastoupením advokátkou, neboť žalovaná je obchodní korporací, jejímž jediným společníkem je statutární město , adresa, . Soud proto dospěl k závěru, že je třeba aplikovat závěry uvedené v nálezu Ústavního soudu ze dne , datum, sp. zn. II. ÚS 376/12 o tom, že u statutárních měst lze předpokládat existenci dostatečného materiálního a personálního zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit a bránit svá práva, aniž by bylo potřeba zastoupení advokátem. S ohledem na charakter sporu tak soud nepovažuje náklady zastoupení advokátem za účelně vynaložené a žalované přiznal paušální náhradu hotových výdajů, jako by nebyla v řízení zastoupena.