130 C 391/2020

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl soudkyní Mgr. Michaelou Turčíkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení sídlem anonymizována dvě slova číslo, PSČ okres o vyklizení bytu

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna vyklidit pozemky parcelní číslo, parcelní číslo, parcelní číslo, parcelní číslo, parcelní číslo, jehož součástí je budova adresa, a dále pozemky parcelní číslo, p. číslo parcelní číslo v obci obec, katastrální uzemí, které jsou zapsány u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, stát. instituce, na list vlastnictví.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované plnou náhradu nákladů řízení na účet Okresního soudu v Karviné do tří dnů od právní moci samostatného usnesení, kterým bude určena její výše poté, co bude pravomocně rozhodnuto o odměně za zastupování a náhradě hotových výdajů ustanoveného zástupce žalované.

1. Žalobce se domáhal po žalované vyklizení nemovitostí uvedených ve výroku I. rozsudku s odůvodněním, že je vlastníkem těchto nemovitostí, přičemž žalovaná je užívá bez jeho souhlasu. Žalobce tvrdil, že k pozemkům parcelní číslo a parcelní číslo zřídil v roce 2008 věcné břemeno spočívající v doživotním bezúplatném užívání nemovitostí ve prospěch jméno příjmení a jméno příjmení. Věcné břemeno bylo zřízeno výlučně ve prospěch oprávněných. Možnost užívání bytové jednotky v přízemí budovy adresa náleží výlučně jméno příjmení, který je oprávněn přijímat návštěvy, ale není oprávněn umožňovat užívání bytu ve smyslu dlouhodobého bydlení žádným dalším osobám. Žalovaná je známou jméno příjmení, bydlí s ním v žalobcově domě od srpna 2020 bez souhlasu žalobce. Na všechny pozemky ve vlastnictví žalobce, včetně těch, ke kterým jméno příjmení nemá užívací právo, žalovaná vypouští své tři psy, kteří je znečišťují od exkrementů. Žalobce se navíc obává devastace svého majetku, neboť je mu známo, že žalovaná nemá kde bydlet, předchozí byty zdevastovala a kvůli psům nemůže bydlet na ubytovně. Na výzvy k vyklizení nereaguje žalovaná ani jméno příjmení. U jednání pak žalobce doplnil tvrzení týkající se dlouhodobého konfliktního soužití s jméno příjmení.

2. Ke dni zahájení řízení byla žalovaná omezena ve svéprávnosti rozsudkem zdejšího soudu č. j. 119 Nc 3313/2017-67 ze dne 11. 4. 2018, který nabyl právní moci dne 19. 5. 2018. Stálým opatrovníkem bylo jmenováno územní celek. Stálý opatrovník spolu s žalovanou požádal u ustanovení bezplatného zástupce z řad advokátů, čemuž soud vyhověl. Před prvním jednáním byla žalované rozsudkem č. j. 100 P 176/2018-150 ze dne 31. 5. 2021, který nabyl právní moci dne 21. 6. 2021, navrácena svéprávnost.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Na svou obranu uvedla, že s jméno příjmení bydlí proto, že potřeboval hospodyni a pečovatelku. jméno příjmení není schopen se o sebe postarat, poskytuje mu nepřetržitou pečovatelskou službu. Od užívacího práva jméno příjmení odvozuje své užívací právo k nemovitostem.

4. Mezi účastníky bylo nesporné vlastnické právo žalobce k předmětným pozemkům, právo odpovídající věcnému břemeni ve prospěch jméno příjmení i skutečnost, že žalovaná předmětné nemovitosti užívá tak, že bydlí v bytové jednotce nacházející v domě adresa a poskytuje potřebnou pomoc jméno příjmení a po ostatních pozemcích nechává běhat své psy.

5. Z listinných důkazů předložených žalobcem, a to smlouvy o zřízení věcného břemene, výpisu z katastru nemovitostí, výzvy zástupce žalobce jméno příjmení a jeho odpovědi a fotografií, soud zjistil, že žalobce je vlastníkem pozemků parcelní číslo, parcelní číslo, parcelní číslo, parcelní číslo, parcelní číslo, jehož součástí je stavba rodinného domu adresa, pozemku parcelní číslo, parcelní číslo, p. číslo parcelní číslo v obci obec, katastrální uzemí, které jsou zapsány na list vlastnictví u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, stát. instituce. Dle smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 22. 1. 2008 je ve prospěch jméno příjmení zapsáno v katastru nemovitostí věcné břemeno užívání pozemků parcelní číslo a parcelní číslo. Ve smlouvě o zřízení věcného břemene uzavřené mezi žalobcem jako povinným a jméno příjmení a jméno příjmení jako oprávněnými dne 22. 1. 2008 zřídil povinný (žalobce) ve prospěch oprávněných věcné břemeno spočívající v bezplatném doživotním užívání bytové jednotky nacházející se v přízemí objektu bydlení adresa situované v jeho levé části při pohledu ze dvora, a to výlučně oprávněnými s právem společného užívání sklepních prostor a ovocné zahrady., tj. pozemku p. číslo s právem návštěv v denních i nočních hodinách. Žalovaná se nastěhovala k jméno příjmení na přelomu srpna a září 2020. Přípisem ze dne 16. 10. 2020 žalobce prostřednictvím svého zástupce upozornil jméno příjmení, že je po smrti jméno příjmení jedinou osobou, která je oprávněna užívat jeho nemovitosti, a s užíváním bytu žalovanou nesouhlasí. příjmení jméno příjmení vyzval, aby dále neumožňoval žalované v bytě bydlet. Na to jméno příjmení reagoval odmítavě.

6. Další důkazní návrhy, a to účastnickým výslechem žalobce, výslechem svědkyně jméno příjmení, svědkyně příjmení jméno příjmení a svědka jméno příjmení a dále přestupkovými spisy stát. instituce, trestním spisem zdejšího soudu a zprávou Obvodního oddělení PČR v obec, soud zamítl jako nadbytečné s ohledem na dále uvedené právní posouzení věci.

7. Dle ust. § 151o odst. 1 věta prvá zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, jenž byl zrušen ke dni 31. 12. 2013, věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Dle ust. § 151n odst. 1 věta prvá téhož zákona věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Dle ust. § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinného od 1. 1. 2014, dále jen„ občanský zákoník“, není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Dle ust. § 3054 občanského zákoníku stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla – li v den nabytí tohoto zákona vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba. Dle ust. § 3060 občanského zákoníku zatěžuje-li věcné právo stavbu nebo pozemek, nestane se stavba součástí pozemku, dokud toto věcné právo trvá a pokud to jeho povaha vylučuje. Dle ust. § 1257 odst. 1 občanského zákoníku věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Dle ust. § 1283 občanského zákoníku služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu a potřebu jeho domácnosti. Změní-li se tyto potřeby po zřízení služebnosti, nezakládá to uživateli právo na její rozšíření. Dle ust. § 1040 odst. 1 občanského zákoníku kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Dle ust. § 1042 občanského zákoníku vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. Dle ust. § 1044 občanského zákoníku má-li někdo věc u sebe, aniž mu svědčí domněnka podle § 1043, může uplatnit právo náležející vlastníku na ochranu svým vlastním jménem.

8. Soud má za prokázáno, že žalobce je vlastníkem pozemků specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku a dále v odstavci 5 tohoto odůvodnění. Na základě smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené dle ust. § 151o odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 a v souladu s přechodnými ustanoveními § 3028 odst. 2, § 3054 a § 3060 občanského zákoníku svědčí jméno příjmení právo doživotního užívání bytové jednotky v domě adresa, který je součástí pozemku p. číslo pozemku parcelní číslo, tedy pozemkům, jejichž výlučným vlastníkem je žalobce. Od srpna 2020 tyto nemovitosti užívá bez souhlasu žalobce žalovaná, a to z toho důvodu, že jméno příjmení poskytuje po vzájemné dohodě nepřetržitou péči o jeho osobu a domácnost, neboť jméno příjmení není schopen pro svůj špatný zdravotní stav se o sebe sám postarat. Žalovaná rovněž užívá ostatní pozemky ve vlastnictví žalobce (p. číslo), k nimž jméno příjmení užívací právo sjednáno nemá. Tyto pozemky užívá žalovaná tak, že na nich venčí svoje tři psy. Žalobci vadí, že psi znečišťují pozemky výkaly, které žalovaná neuklízí.

9. Ve vztahu k požadavku žalobce na vyklizení pozemku parcelní číslo, jehož součástí je stavba adresa, a pozemku parcelní číslo soud dospěl k závěru, že žalobce není k podání žaloby na vyklizení aktivně legitimován, protože právo bydlení, resp. užívání těchto nemovitostí svědčí oprávněnému z věcného břemene jméno příjmení. Oprávnění odpovídající věcnému břemeni je věcným právem. Věcně oprávněný subjekt má absolutně chráněné právní postavení, které může uhájit proti každému žalobou obdobnou žalobě vlastnické. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná nemovitosti žalobce obývá se souhlasem jméno příjmení. Za této situace, není žalobce aktivně věcně legitimován v řízení o žalobě na vyklizení žalované, takovou žalobu by mohl podat pouze oprávněný uživatel, tedy jméno příjmení. Pokud má žalobce za to, že jméno příjmení vykonává své právo v širším rozsahu, než mu umožňuje sjednané věcné břemeno např. tím, že poskytuje bydlení žalované, může se proti tomu bránit negatorní žalobou dle ust. § 1042 občanského zákoníku proti jméno příjmení. Tyto závěry soudu vycházejí z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (např. ve věci sp. zn. 26 Cdo 2720/2004, sp. zn. 26 Cdo 1345/2002 nebo sp. zn. 26 Cdo 2720/2004).

10. Ve vztahu k ostatním pozemkům, k nimž jméno příjmení užívací právo nesvědčí, je sice žalobce aktivně legitimován, zvolená žaloba na vyklizení však není namístě. Žalobce odůvodnil žalobu v této části tím, že žalovaná na pozemky pouští své psy. Žalovaná tedy nezasahuje do vlastnického práva žalobce tak, že by jeho věc (pozemky) neoprávněně zadržovala v tom smyslu, že by je žalobce nemohl užívat, jak to má na mysli ust. § 1040 odst. 1 občanského zákoníku. Ruší jej však ve výkonu jeho vlastnického práva tím, že po jeho pozemcích běhají psi žalované a znečišťují je výkaly. Žalobce se tak měl k ochraně svého vlastnického práva domáhat zdržení se zásahů formou negatorní žaloby dle ust. § 1042 občanského zákoníku.

11. Soud proto žalobu zamítl, neboť žalobce nezvolil procesně správný způsob ochrany svého vlastnického práva.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 149 odst. 2 o. s. ř. potud, že žalovaného, jenž byl v řízení procesně neúspěšný, zavázal zaplatit žalobkyni na účet Okresního soudu v Karviné náhradu nákladů řízení. O výši náhrady si soud vyhradil rozhodnout samostatným usnesením, neboť bude tvořena odměnou a náhradou hotových výdajů advokáta, jenž byl žalované ustanoven bezplatným zástupcem dle ust. § 30 odst. 1, 2 o. s. ř., a o niž bude rozhodnuto po právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.