130 C 426/2020

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl soudkyní Mgr. Michaelou Turčíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem titul jméno příjmení advokátem se sídlem adresa o zaplacení částky ve výši 14 521 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se zastavuje co do ročního úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 14 521 Kč od 28. 12. 2019 do 31. 7. 2020.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 521 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 14 521 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 7 551 Kč k rukám zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Opatrovníkovi žalovaného [titul] [jméno] [příjmení] se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 4 980 Kč, která mu bude proplacena z rozpočtových prostředků Okresního soudu v Karviné po právní moci tohoto rozsudku.</b> Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 14 521 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že v době od 1. 4. 2019 do 22. 7. 2019 poté, co skončil dne 31. 3. 2019 nájemní vztah, bez právního důvodu užíval byt [číslo] v domě [adresa], č. o. r. [anonymizováno] na ulici [ulice] v [obec] – [část obce]. Náhrada za užívání bytu odvozená od čistého nájemné činila v uvedené době 3 350 Kč měsíčně, za dobu neoprávněného užívání bytu tak žalovaný měl zaplatit žalobkyni 12 427 Kč. Na službách spojených s užíváním bytu v době od 1. 1. 2019 do 22. 7. 2019 měl žalovaný zaplatit 10 525 Kč, z toho částka 5 455 Kč připadá na dobu bezesmluvního užívání bytu. Na dluh bylo uhrazeno pouze 3 361 Kč. Dluh vůči žalobkyni žalovaný dne 22. 7. 2019 písemně uznal a zavázal se jej zaplatit do 27. 12. 2019. Úrok z prodlení z částky 14 521 Kč žalobkyně požadovala od 28. 12. 2019. Žalovaný, jemuž mu byl z důvodu neznámého pobytu ustanoven opatrovník, namítal, že není zřejmé, z jakého konkrétního ujednání dohody o uznání dluhu je dovozována splatnost dne 27. 12. 2019, z jakých nároků se uznaná částka ve výši 20 799 Kč skládá a jak bylo naloženo s jistinou ve výši 4 990 Kč uvedenou v nájemní smlouvě a uhrazenou žalovaným. V reakci na vyjádření žalovaného vzala žalobkyně žalobu zpět v části, v níž požadovala úrok z prodlení z částky 14 521 Kč za dobu od 28. 12. 2019 do 31. 7. 2020. Soud proto ve výroku I. řízení dle ust. § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. částečně zastavil. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním občanem Republiky Uzbekistán, zabýval se soud v prvé řadě svou mezinárodní příslušností. Mezinárodní příslušnost (pravomoc) českého soudu je dána čl. 20 smlouvy mezi Českou republikou a Republikou Uzbekistán o právní pomoci a právních vztazích v občanských a trestních věcech ze dne 18. 1. 2002 vyhlášené ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 133/2003 Sb. K důkazu soud přečetl listiny předložené žalobkyní. Z informace o pozemku soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem pozemku [anonymizováno] [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] v obci [obec], katastrální území Prostřední Suchá, s adresním místem [ulice a číslo]. Z nájemní smlouvy s dodatky [číslo] soud zjistil, že na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 31. 3. 2014 mezi žalobkyní a žalovaným byl sjednán nájemní vztah k bytu [číslo] v domě [adresa], č. or. [anonymizováno] na ulici [ulice] v [obec] – [část obce], a to na dobu určitou od 1. 4. 2014 do 31. 3. 2016, přičemž obnovení nájemního vztahu dle ust. § 2285 občanského zákoníku bylo vyloučeno. Nájem byl následnými dodatky ze dne 18. 2. 2016, 10. 3. 2017, 19. 3. 2018 a 10. 8. 2018 prodloužen do 31. 3. 2019. Z evidenčního listu platného od 1. 3. 2018 soud zjistil, že měsíční předpis za užívání bytu činil 3 350 Kč. Z vyúčtování služeb a plnění spojených s užíváním bytu za období od 1. 1. 2019 do 22. 7. 2019 soud zjistil, že celkové náklady na byt činily 10 525,13 Kč, nedoplatek ve výši 7 444 Kč byl splatný 31. 7. 2020. Ze zápisu sepsaného v klientském centru žalobkyně dne 22. 7. 2019 a uznání dluhu ze dne 22. 7. 2019 soud zjistil, že žalovaný dne 22. 7. 2019 vyklidil a odevzdal předmětný byt a uznal dluh ve výši 20 799 Kč na nájemném a službách spojených s užíváním bytu za dobu do července 2019 a zavázal se jej uhradit částkou 1 000 Kč do 25. 8. 2019 a dále měsíčními splátkami po 1 000 Kč splatnými vždy k 25. dni v měsíci počínaje zářím 2019. Z předžalobní výzvy s dodejkou soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 14 521 Kč s tím, že se jedná o dluh za bezesmluvní užívání bytu a služby v něm spotřebované za dobu od 1. 4. 2019 do 22. 7. 2019. Z výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 9. 6. 2020 s doručenkou soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky ve výši 14 521 Kč do 31. 7. 2020 s tím, že se jedná o dluh na nájemném a službách a náhradě za bezesmluvní užívání bytu za dobu od 1. 1. 2019 do 22. 7. 2019. Přílohou výzvy bylo vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2019 do 22. 7. 2019. Z opisu karty úhrad vyhotoveného dne 25. 1. 2018 a uznání dluhu z téhož data soud zjistil, že žalovaný dlužil žalobkyni ke dni 25. 1. 2018 na nájemném a službách 14 920 Kč. Tento dluh žalovaný dne 25. 1. 2018 písemně uznal s tím, že část dluhu ve výši 4 990 Kč bude uhrazena jednostranným zápočtem provedeným žalobkyní z jistoty složené žalovaným v souvislosti s nájmem bytu a zbývající část bude uhrazena měsíčními splátkami po 1 000 Kč. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázáno, že žalovaný užíval byt ve vlastnictví žalobkyně od 1. 4. 2014 do 22. 7. 2019, a to nejprve na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 31. 3. 2014, ve znění jejích dodatků v souladu s ust. § 2201 a ust. § 2235 odst. 1 občanského zákoníku. Nájem bytu skončil uplynutím sjednané doby nájmu dne 31. 3. 2019. Žalovaný byt vyklidil a odevzdal žalobkyni dne 22. 7. 2019. Za dobu bezesmluvního užívání bytu žalobkyni svědčí v souladu s ust. § 2295 občanského zákoníku právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného a ve vztahu ke spotřebovaným službám právo na vydání bezdůvodného obohacení dle ust. § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku. Při odevzdání bytu žalovaný uznal svůj dluh spojený s užíváním bytu, který k datu uznání činil 20 799 Kč, a zavázal se jej uhradit v měsíčních splátkách po 1 000 Kč splatných od srpna 2019. Dle vyúčtování služeb za dobu od 1. 1. 2019 do 22. 7. 2019 činil dluh na celkových nákladech 10 525,13 Kč Čisté nájemné činilo od 1. 3. 2018 3 350 Kč, za měsíce duben až červen 2019 tak činila náhrada za bezesmluvní užívání bytu 10 050 Kč a za dobu od 1. 7. do 22. 7. 2019 2 377 Kč, celkem tedy 12 427 Kč. Výzvou ze dne 9. 6. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu, který k tomuto datu činil 14 521 Kč do 31. 7. 2020. Námitka žalovaného týkající se splatnosti žalované částky byla zhojena částečným zpětvzetím žaloby, po němž žalobkyně požadovala úrok z prodlení až od 1. 8. 2020, tzn. na základě výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, v němž byla stanovena lhůta k plnění do 31. 7. 2020. K tomuto datu považuje soud nárok uplatněný žalobou za splatný, úrok z prodlení je tak požadován v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku. Pokud se jedná o námitku žalovaného stran jistoty ve výši 4 990 Kč složené při uzavření nájemní smlouvy, pak bylo prokázáno, že tato byla započtena na dřívější dluhy žalovaného. Soud proto žalobě v plném rozsahu (po částečném zastavení řízení) vyhověl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 7 551 Kč, která je tvořena odměnou advokáta a náhradou hotových výdajů dle advokátního tarifu za pět úkonů právní služby ve výši 5 200 Kč (odměna za tři úkony dle ust. § 14b advokátního tarifu po 300 Kč a za dva úkony ve výši po 1 700 Kč, třikrát režijní paušál po 100 Kč a dvakrát po 300 Kč), požadovanou polovinou náhrady za ztrátu času ve výši 100 Kč a náhrady cestovného ve výši 114 Kč (vozem Škoda Fabia, [registrační značka]), náhradou 21% DPH vypočtené ze základu 5 414 Kč ve výši 1 137 Kč a náhradou zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč. Opatrovníkovi žalovaného byla přiznána v souladu s ust. § 7 ve spojení s ust. § 12a odst. 1, 2 a ust. § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu za tři úkony právní služby odměna ve výši 4 080 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč, které mu budou proplaceny po právní moci tohoto rozsudku z rozpočtových prostředků soudu.