130 C 43/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl soudkyní Mgr. Michaelou Turčíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky ve výši 8 235,10 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 235,10 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 8 235,10 Kč od 22. 10. 2020 do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 8 235,10 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce uzavřené mezi původní věřitelkou příjmení jméno příjmení, anonymizováno, dne 2. 7. 2013, na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. jméno se žalovaná zavázala vrátit navýšenou o 7 400 Kč v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaná vrátila pouze 7 700 Kč. Pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 12. 2016 na právnická osoba, která ji následně smlouvou ze dne 7. 3. 2017 postoupila na žalobkyni. Dne 29. 5. 2017 byla mezi žalovanou a žalobkyní uzavřena dohoda o uznání dluhu, ve znění dodatku ze dne 7. 2. 2018, v níž žalovaná uznala svůj dluh ve výši 9 835,10 Kč a zavázala se jej zaplatit ve splátkách. Takto žalovaná uhradila pouze 1 600 Kč a žalobkyně v důsledku prodlení se splátkami dluh zesplatnila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila K jednání dne 23. 3. 2021 se účastníci, ač řádně předvoláni, nedostavili. Žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků řízení. Soud se v prvé řadě zabýval svou mezinárodní příslušností, když žalobkyně je zahraniční právnickou osobou se sídlem v Maltské republice, a dospěl k závěru, že mezinárodní příslušnost českých soudů je dána článkem 18 odst. 2 Nařízení EU č. 1215/2012, neboť jak Česká republika, v níž má žalovaná bydliště, a Maltská republika, v níž sídlí žalobkyně, jsou členy Evropské unie. V souladu s ust. § 8 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, pak postupoval soud v řízení podle českých právních předpisů. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval v souladu s ust. § 87 odst. 1 téhož zákona české právo, když smlouva, z níž nárok uplatněný žalobou vyplývá, byla uzavřena dle českého práva. K důkazu soud přečetl listiny předložené žalobkyní. Ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne 2. 7. 2013 mezi příjmení jméno příjmení, anonymizováno a žalovanou soud zjistil, že původní věřitelka vyplatila žalované v hotovosti částku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 7 400 Kč v týdenních splátkách. Ze splátkové dohody a dodatku číslo soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely dne 29. 5. 2017 splátkovou dohodu, v níž žalobkyně prohlásila, že nabyla od právnická osoba anonymizována tři slova na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 3. 2017 peněžitou pohledávku vůči žalované vyplývající ze smlouvy číslo žalovaná tento dluh ve výši 9 835,10 Kč uznala a zavázala se jej uhradit ve splátkách po 500 Kč pod ztrátou výhody splátek. V dodatku ze dne 7. 2. 2018, v němž byl ujednán nový splátkový kalendář, je uvedeno, že se dohoda vztahuje ke smlouvě číslo. Z oznámení o zesplatnění dluhu s podacím archem soud zjistil, že žalobkyně oznámila přípisem ze dne 13. 10. 2020 žalované, že dluh zeplatnila, jeho výše činí 8 235,10 Kč, a vyzvala žalovanou k úhradě do 21. 10. 2020. Oznámení bylo odesláno spolu s předžalobní výzvou vyhotovenou téhož dne. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi příjmení jméno příjmení, anonymizováno a právnická osoba soud zjistil, že byly postoupeny pohledávky příjmení jméno příjmení, anonymizováno uvedené v příloze č. 1 smlouvy. Smlouva byla uzavřena dne 31. 12. 2016. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 4. 2017 vyhotoveného právnická osoba anonymizována tři slova soud zjistil, že původní věřitelka oznámila žalované, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 3. 2017 postoupila pohledávku ze smlouvy o půjčce číslo na žalobkyni. Oznámení bylo odesláno žalované dne 25. 4. 2017. Z oznámení o postoupení pohledávek odeslaného dne 25. 9. 2019 soud zjistil, že právnická osoba oznámila žalované, že upřesňuje informace z předchozího oznámení ze dne 24. 4. 2017 s tím, že původní věřitelka příjmení jméno příjmení, anonymizováno postoupila pohledávku ze smlouvy o půjčce číslo na právnická osoba Současně oznámila, že pohledávku dále postoupila na základě smlouvy uzavřené dne 7. 3. 2017 na žalobkyni. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba a žalobkyní dne 7. 3. 2017 včetně přílohy ke smlouvě soud zjistil, že předmětem postoupení byla pohledávka za žalovanou ve výši 9 700 Kč (z toho dlužná jistina činila 7 470,23 Kč) ze smlouvy číslo uzavřené 2. 7. 2013. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení byla postoupená pohledávka, zabýval se soud v prvé řadě aktivní legitimací žalobkyně. V daném případě mělo dojít ke dvojímu postoupení, a to nejprve smlouvou uzavřenou mezi původní věřitelkou a právnická osoba dne 31. 12. 2016 a následně smlouvou ze dne 7. 3. 2017 uzavřenou mezi právnická osoba a žalobkyní. K prokázání prvního postoupení žalobkyně předložila smlouvu o postoupení pohledávek bez přílohy, která by obsahovala seznam postoupených pohledávek, Tento nedostatek mohla žalobkyně zhojit důkazem o tom, že žalovaná byla ve smyslu ust. § 1882 odst. 1 občanského zákoníku vyrozuměna o postoupení pohledávky na právnická osoba Toto však v řízení prokázáno nebylo. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 4. 2017 odkazuje na smlouvu u půjčce, která se číselně neshoduje se smlouvou o půjčce ze dne 2. 7. 2013, navíc původní věřitelka neoznamuje, že došlo k postoupení na právnická osoba ale na žalobkyni. Takovému oznámení nelze přičíst účinky uvedené v ust. § 1882 odst. 1 občanského zákoníku. Ke zhojení nemohlo dojít ani následným oznámením právnická osoba ze dne 25. 9. 2019. V řízení tedy nebylo prokázáno, že pohledávka původní věřitelky příjmení jméno příjmení, anonymizováno byla postoupena na právnická osoba Tím pádem soud nemohl dospět k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, a to ani přesto, že žalovaná ve splátkové dohodě svůj závazek uznala (ostatně i zde byla smlouva o půjčce označena jiným číslem). O tomto nedostatku byl soud připraven žalobkyni poučit ve smyslu ust. §118a odst. 3 o. s. ř., o tuto možnost se však žalobkyně připravila, když se z jednání omluvila a souhlasila s tím, aby soud věc projednal v její nepřítomnosti. Žaloba byla proto zamítnuta. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, jenž byla v řízení úspěšný, dle obsahu spisu v tomto řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.