130 C 43/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl soudkyní Mgr. Michaelou Turčíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky ve výši 8 235,10 Kč s příslušenstvím <b>I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 235,10 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 8 235,10 Kč od 22. 10. 2020 do zaplacení.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 8 235,10 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce uzavřené mezi původní věřitelkou [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], dne 2. 7. 2013, na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. [jméno] se žalovaná zavázala vrátit navýšenou o 7 400 Kč v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaná vrátila pouze 7 700 Kč. Pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 12. 2016 na [právnická osoba], která ji následně smlouvou ze dne 7. 3. 2017 postoupila na žalobkyni. Dne 29. 5. 2017 byla mezi žalovanou a žalobkyní uzavřena dohoda o uznání dluhu, ve znění dodatku ze dne 7. 2. 2018, v níž žalovaná uznala svůj dluh ve výši 9 835,10 Kč a zavázala se jej zaplatit ve splátkách. Takto žalovaná uhradila pouze 1 600 Kč a žalobkyně v důsledku prodlení se splátkami dluh zesplatnila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila K jednání dne 23. 3. 2021 se účastníci, ač řádně předvoláni, nedostavili. Žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků řízení. Soud se v prvé řadě zabýval svou mezinárodní příslušností, když žalobkyně je zahraniční právnickou osobou se sídlem v Maltské republice, a dospěl k závěru, že mezinárodní příslušnost českých soudů je dána článkem 18 odst. 2 Nařízení EU č. 1215/2012, neboť jak Česká republika, v níž má žalovaná bydliště, a Maltská republika, v níž sídlí žalobkyně, jsou členy Evropské unie. V souladu s ust. § 8 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, pak postupoval soud v řízení podle českých právních předpisů. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval v souladu s ust. § 87 odst. 1 téhož zákona české právo, když smlouva, z níž nárok uplatněný žalobou vyplývá, byla uzavřena dle českého práva. K důkazu soud přečetl listiny předložené žalobkyní. Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne 2. 7. 2013 mezi [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] a žalovanou soud zjistil, že původní věřitelka vyplatila žalované v hotovosti částku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 7 400 Kč v týdenních splátkách. Ze splátkové dohody a dodatku [číslo] soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely dne 29. 5. 2017 splátkovou dohodu, v níž žalobkyně prohlásila, že nabyla od [právnická osoba] [anonymizována tři slova] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 3. 2017 peněžitou pohledávku vůči žalované vyplývající ze smlouvy [číslo] žalovaná tento dluh ve výši 9 835,10 Kč uznala a zavázala se jej uhradit ve splátkách po 500 Kč pod ztrátou výhody splátek. V dodatku ze dne 7. 2. 2018, v němž byl ujednán nový splátkový kalendář, je uvedeno, že se dohoda vztahuje ke smlouvě [číslo]. Z oznámení o zesplatnění dluhu s podacím archem soud zjistil, že žalobkyně oznámila přípisem ze dne 13. 10. 2020 žalované, že dluh zeplatnila, jeho výše činí 8 235,10 Kč, a vyzvala žalovanou k úhradě do 21. 10. 2020. Oznámení bylo odesláno spolu s předžalobní výzvou vyhotovenou téhož dne. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] a [právnická osoba] soud zjistil, že byly postoupeny pohledávky [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] uvedené v příloze č. 1 smlouvy. Smlouva byla uzavřena dne 31. 12. 2016. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 4. 2017 vyhotoveného [právnická osoba] [anonymizována tři slova] soud zjistil, že původní věřitelka oznámila žalované, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 3. 2017 postoupila pohledávku ze smlouvy o půjčce [číslo] na žalobkyni. Oznámení bylo odesláno žalované dne 25. 4. 2017. Z oznámení o postoupení pohledávek odeslaného dne 25. 9. 2019 soud zjistil, že [právnická osoba] oznámila žalované, že upřesňuje informace z předchozího oznámení ze dne 24. 4. 2017 s tím, že původní věřitelka [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] postoupila pohledávku ze smlouvy o půjčce [číslo] na [právnická osoba] Současně oznámila, že pohledávku dále postoupila na základě smlouvy uzavřené dne 7. 3. 2017 na žalobkyni. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne 7. 3. 2017 včetně přílohy ke smlouvě soud zjistil, že předmětem postoupení byla pohledávka za žalovanou ve výši 9 700 Kč (z toho dlužná jistina činila 7 470,23 Kč) ze smlouvy [číslo] uzavřené 2. 7. 2013. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení byla postoupená pohledávka, zabýval se soud v prvé řadě aktivní legitimací žalobkyně. V daném případě mělo dojít ke dvojímu postoupení, a to nejprve smlouvou uzavřenou mezi původní věřitelkou a [právnická osoba] dne 31. 12. 2016 a následně smlouvou ze dne 7. 3. 2017 uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalobkyní. K prokázání prvního postoupení žalobkyně předložila smlouvu o postoupení pohledávek bez přílohy, která by obsahovala seznam postoupených pohledávek, Tento nedostatek mohla žalobkyně zhojit důkazem o tom, že žalovaná byla ve smyslu ust. § 1882 odst. 1 občanského zákoníku vyrozuměna o postoupení pohledávky na [právnická osoba] Toto však v řízení prokázáno nebylo. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 4. 2017 odkazuje na smlouvu u půjčce, která se číselně neshoduje se smlouvou o půjčce ze dne 2. 7. 2013, navíc původní věřitelka neoznamuje, že došlo k postoupení na [právnická osoba] ale na žalobkyni. Takovému oznámení nelze přičíst účinky uvedené v ust. § 1882 odst. 1 občanského zákoníku. Ke zhojení nemohlo dojít ani následným oznámením [právnická osoba] ze dne 25. 9. 2019. V řízení tedy nebylo prokázáno, že pohledávka původní věřitelky [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] byla postoupena na [právnická osoba] Tím pádem soud nemohl dospět k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, a to ani přesto, že žalovaná ve splátkové dohodě svůj závazek uznala (ostatně i zde byla smlouva o půjčce označena jiným číslem). O tomto nedostatku byl soud připraven žalobkyni poučit ve smyslu ust. §118a odst. 3 o. s. ř., o tuto možnost se však žalobkyně připravila, když se z jednání omluvila a souhlasila s tím, aby soud věc projednal v její nepřítomnosti. Žaloba byla proto zamítnuta. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, jenž byla v řízení úspěšný, dle obsahu spisu v tomto řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.