130 C 432/2020

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl soudkyní Mgr. Michaelou Turčíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 3. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného , Slovenská republika o zaplacení částky ve výši 9 756 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se zastavuje co do částky 10 756 Kč.</b> <b>II. Žalovaný 1/, žalovaný 2/ a žalovaný 3/ jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku ve výši 2 105 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalobkyni se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.</b> 1. Žalobou došlou soudu dne 22. 12. 2020 se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 9 756 Kč s příslušenstvím po neznámých dědicích zůstavitelky [jméno] [příjmení], [datum narození] a zemřelé 25. 2. 2019, a to za situace, kdy pozůstalostní řízení dosud nebylo pravomocně skončeno a okruh dědiců nebyl znám. Žalobkyně tvrdila, že je vlastníkem bytu [číslo] situovaného ve 3. nadzemním podlaží budovy [adresa] na ulici [ulice] č. o. [anonymizováno] v [obec] – [část obce]. Zůstavitelka předmětný byt užívala v době od 1. 1. 2018 do 28. 2. 2018. Za toto období měla být na nájemném uhrazena částka 8 464 Kč a na zálohách na služby částka 3 936 Kč. Nájemné a zálohy byly splatné pátého dne v měsíci, za který se platily. Uhrazeno bylo pouze 3 224 Kč. Dlužná částka se skládala z neuhrazeného nájemného a záloh na služby za měsíc leden 2018 ve výši 2 976 Kč splatných 5. 1. 2018, neuhrazeného nájemného a záloh na služby za únor 2018 ve výši 6 200 Kč splatných 5. 2. 2018 a později vyúčtovaného nedoplatku na službách ve výši 580 Kč. Z dlužné částky 2 976 Kč žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % za dobu od 6. 1. 2018 do zaplacení a z částky 6 200 Kč zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % za dobu od 6. 2. 2018 do zaplacení.

2. V průběhu řízení bylo řízení o pozůstalosti po zůstavitelce [jméno] [příjmení] skončeno usnesením Okresního soudu v Ostravě č. j. 99 D 853/2019-227 ze dne 25. 1. 2021, které nabylo právní moci téhož dne a kterým bylo potvrzeno nabytí dědictví dle dohody o rozdělení pozůstalosti dědicům, kteří dědili dle zákonné dědické posloupnosti v první třídě dědiců bez výhrady soupisu. Soud proto usnesením č. j. 130 C 432/2020-32 ze dne 26. 2. 2021, které nabylo právní moci dne 9. 9. 2021, rozhodl, že v řízení bude pokračováno se všemi potvrzenými dědici po zůstavitelce na straně žalované. V podrobnostech soud odkazuje na odůvodnění citovaného usnesení a usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 57 Co 120/2021-59, jímž bylo usnesení zdejšího soudu potvrzeno.

3. Žalovaný 1/ k žalobě namítal, že na konci října 2017 byl jeho otec [jméno] [celé jméno žalovaného] [anonymizováno] v nemocnice v [obec], kde dne 13. 11. 2017 zemřel. Protože matka [jméno] [příjmení] byla na vozíčku a potřebovala celodenní péči třetí osoby, stejného dne, kdy byl otec [anonymizováno], si ji žalovaný 1/ vzal k sobě do [obec], kde ji také zaevidoval trvalé bydliště. Na základě plné moci udělené oběma rodiči začal jednat s žalobkyní o ukončení nájemního vztahu a vyklizení bytu. [příjmení] žalobkyně v [obec] navštívili s matkou a manželkou dne 1. 11. 2017 s tím, že nájem ukončí a byt vyklidí do konce listopadu. Žalobkyně mu nabídla nejbližší termín k vrácení bytu dne 18. 12. 2017. Na počátku listopadu odhlásil služby a dne 11. 11. 2017 byt vyklidil. Na konci listopadu znovu navštívil pobočku žalobkyně v [obec], kde se dozvěděl, že termín předání bytu byl posunut na leden 2018. S tím nesouhlasil, proto zaslal klíče od bytu žalobkyni poštou a zbylé klíče zanechal v kuchyni bytu. Dne 4. 12.2017 proběhla kontrola bytu zaměstnanci žalobkyně, kteří měli byt převzít. Dále uvedl, že žalovaní 2/ a 3/ o vrácení bytu nevěděli.

4. Žalovaný 2/ se k žalobě vyjádřil tak, že nic nezdědil a není dědic.

5. Žalovaný 3/ se k žalobě nevyjádřil.

6. V reakci na vyjádření žalovaného 1/ žalobkyně doplnila, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] užívala byt na základě nájemní smlouvy ze dne 15. 9. 2015, ve znění pozdějších dodatků, uzavřené mezi žalobkyní a zůstavitelkou a jejím manželem [jméno] [celé jméno žalovaného] (zemř. 13. 11. 2017). Nájem byl sjednán na dobu určitou do 30. 9. 2018. Mezi původními nájemci a žalobkyní nebyla uzavřena dohoda o skončení nájmu bytu a jednání původních nájemců bylo posouzeno v jejich prospěch jako výpověď z nájmu bytu. V souladu se smlouvou výpovědní doba činila 3 měsíce, nájem tak zanikl jejím uplynutím dne 28. 2. 2018.

7. K neuzavření dohody o skončení nájmu bytu žalovaný 1/ u jednání uvedl, že se dostavil před vánocemi 2017 na pobočku žalobkyně v [obec], kde mu byla předložena dohoda, podle které měl nájem skončit k 5. 1. 2018. V dohodě chtěl doplnit údaje o bydlišti matky, jejím zastoupení svojí osobou, o předání bytu dne 4. 12. 2017. Vadilo mu, že v dohodě nejsou údaje o jeho otci. Ze strany žalobkyně mu nebylo umožněno dohodu doplnit, proto nebyla uzavřena.

8. U jednání dne 23. 3. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět s odůvodněním, že na nárok uplatněný žalobou bylo dne 19. 1. 2022 uhrazeno 10 756 Kč. Z toho 9 756 Kč žalobkyně započetla na jistinu a 1 000 Kč na úrok z prodlení. Požadovaný úrok z prodlení ve výši 8,5 % z částky 2 976 Kč za dobu od 6. 1. 2018 do 19. 1. 2022 a z částky 6 200 Kč za dobu od 6. 2. 2018 do 19. 1. 2022 žalobkyně správně vypočetla do částky 3 105 Kč. Ve zbývající části úroku z prodlení ve výši 2 105 Kč žalobkyně na žalobě trvala. Soud proto postupoval dle ust. § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. a řízení ve výroku I. v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil.

9. K úhradě částky ve výši 10 756 Kč žalovaný 1/ uvedl, že dluh byl uhrazen omylem.

10. Z listinných důkazů, a to z informace o stavbě, smlouvy o nájmu bytu s dodatky [číslo] podmínek nájmu bytu, evidenčních listů a vyúčtování služeb soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem stavby občanského vybavení [adresa] na ulici [ulice] v [obec] – [část obce], v níž se nachází byt [číslo]. Manželé [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] uzavřeli dne 15. 9. 2015 s původním vlastníkem [právnická osoba] smlouvu o nájmu bytu [číslo] to na dobu určitou od 1. 10. 2015 do 30. 9. 2016. Dodatkem [číslo] ze dne 20. 7. 2016 byl nájem prodloužen do 30. 9. 2017 a dodatkem [číslo] ze dne 25. 8. 2017 byl nájem prodloužen do 30. 9. 2018. Nájemné a zálohy na služby byly splatné předem na každý měsíc, nejpozději do pátého dne příslušného měsíce. Součástí smlouvy byly Podmínky nájmu bytů, v nichž byly sjednány možnosti zániku nájmu uplynutím sjednané doby nájmu, písemnou dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem k datu, které sjednají, písemnou výpovědí nájemce ze zákonem stanovených důvodů s tříměsíční výpovědní dobou nebo písemnou výpovědí pronajímatele ze zákonem stanovených důvodů a s výpovědní dobou stanovenou zákonem. Pro případ vyklizení bytu nájemcem po skončení nájmu před uplynutím sjednané doby byla sjednána povinnost nájemce zaplatit pronajímateli nájemné a jiné platby sjednané v nájemní smlouvě za dobu, která do skončení nájmu zbývá, nehodnou-li se jinak. Dle evidenčních listů činil měsíční předpis nájemného a záloh na služby od 1. 10. 2017 celkem 7 330 Kč, z toho nájemné činilo 4 444 Kč. Od 1. 1. 2018 činil měsíční předpis 6 660 Kč, z toho 4 232 Kč na nájemném a 2 428 Kč na zálohách na služby. Nedoplatek na službách za uvedené období vyúčtovaný v roce 2019 činil 580 Kč. Celkový dluh za období od 1. 1. 2018 do 28. 2. 2018 činil 9 756 Kč.

11. Z listiny datované 2. 11. 2017 a podepsané [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tito sdělili pronajímateli, že ukončují nájemní vztah k bytu [číslo] na ulici [ulice a číslo] v [obec] – [část obce] a žádají o ukončení k datu 18. 12. 2017 z důvodu [anonymizováno] s tím, že nejsou schopni se postarat sami o sebe, přikládají potvrzení lékaře a sdělili, že byt vrátí na základě plné moci syn [celé jméno žalovaného].

12. Z plné moci na hlavičkovém papíře pronajímatele podepsané dne 2. 11. 2017 [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] jako zmocniteli a [celé jméno žalovaného] jako zmocněncem soud zjistil, že [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] zmocnili žalovaného 1/, aby je zastupoval a vykonával veškeré úkony spojené s odhlášením osob, k ukončení nájemní smlouvy a nájemního vztahu, podání všech dokumentů a záležitostí spojených s bytovou jednotkou. Na zadní straně plné moci je potvrzení lékařky NsP [obec] ze dne 2. 11. 2017, že [jméno] [celé jméno žalovaného] je hospitalizován na interním oddělení tamní nemocnice od 26. 10. 2017.

13. Z plné moci podepsané dne 6. 11. 2017 soud zjistil, že touto zmocnili [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] žalovaného 1/ k veškerým právním úkonům souvisejícím s ukončením nájmu bytu [číslo] na adrese [ulice a číslo] v [obec] – [část obce], zejména s podpisem dohody o skončení nájmu bytu a předáním bytu pronajímateli. Na plné moci je vedle podpisů zmocnitelů a zmocněnce rovněž razítko a podpis [anonymizováno] sociální pracovnice NsP [obec].

14. Z potvrzení vystavených praktickou lékařkou MUDr. [jméno] [příjmení] dne 2. 11. 2017 soud zjistil, že [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] nebyli k tomuto datu schopni sebeobsluhy a vyžadovali celodenní péči druhé osoby.

15. Ze smlouvy o výpůjčce [číslo] uzavřené mezi VZP a [právnická osoba] na straně jedné a [jméno] [příjmení] jako vypůjčitelem na straně druhé soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byl na dobu neurčitou vypůjčen [anonymizováno] prostředek - mechanický vozík.

16. Z dohody o ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 27. 11. 2017 soud zjistil, že žalovaný 1/ a [právnická osoba] se dohodili na ukončení dodávky elektřiny do bytu rodičů na adrese [adresa].

17. Z přípisu vyhoveného žalovaným 1/ dne 27. 11. 2017 a adresovaného původní pronajímatelce soud zjistil, že žalovaný 1/ sdělil pronajímatelce, že v bytě od 26. 10. 2017 nikdo nebydlí, neboť otec byl v tento den hospitalizován a dne 13. 11. 2017 zemřel a matku [jméno] [příjmení], která vyžaduje celodenní péči druhé osoby, má u sebe a od 1. 11. 2017 je k trvalému pobytu nahlášena v [obec]. Dále sdělil pronajímatelce, že byt je vyklizen a vymalován, elektřina a plyn odhlášeny. K přípisu připojil klíče od bytu a ostatní klíče zanechal v kuchyni.

18. Z přípisu pronajímatelky ze dne 14. 12. 2017 adresovaného žalovanému 1/ soud zjistil, že pronajímatelka obdržela dopis žalovaného 1/ i 2 kusy klíčů a sdělila žalovanému 1/, že posoudila výpověď z nájmu bytu ze dne 2. 11. 2017 a vyzvala žalovaného 1/, aby ji kontaktoval za účelem podpisu dohody o skončení nájmu bytu k datu 5. 1. 2018 a termínu fyzického předání bytu. Současně jej upozornila, že zaslání klíčů nepovažuje za předání bytu.

19. Z výpisu z Centrální evidence obyvatel soud zjistil, že [jméno] [příjmení] měla od 1. 11. 2017 až do své smrti dne 25. 2. 2019 evidován trvalý pobyt na adrese [adresa], [ulice a číslo].

20. Z předžalobní výzvy zástupce žalobkyně adresované notářce JUDr. [jméno] [příjmení], která byla pověřeným soudním komisařem v řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení], soud zjistil, že žalobkyně vyzvala neznámé dědice prostřednictvím notářky k úhradě dluhu ve výši 9 756 Kč z titulu užívání bytu [číslo] na ulici [adresa], č. o. 4 v [obec] v době od 1. 1. 2018 do 28. 2. 2018.

21. Z usnesení Okresního soudu v Ostravě č. j. 99 D 853/2019-227 ze dne 25. 1. 2021, který nabyl právní moci téhož dne, soud zjistil, že žalobkyně přihlásila žalovanou pohledávku k vypořádání v pozůstalostním řízení, avšak dědicové (žalovaný 1/, 2/ a 3/) pohledávku neuznali s odůvodněním, že zůstavitelka ke dni úmrtí neměla k žalobkyni žádný dluh.

22. Dle ust. § 766 odst. 1 věta prvá občanského zákoníku zaniklo-li manželství smrtí manžela a manželé měli společné nájemní právo k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, zůstane nájemcem bytu pozůstalý manžel.

23. Dle ust. § 2282 občanského zákoníku nepřejdou-li práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti, přejdou na nájemcova dědice.

24. Dle ust. § 2287 občanského zákoníku může nájemce vypovědět nájem na dobu určitou, změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval. Výpověď vyžaduje dle ust. § 2286 odst. 1 téhož zákona písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Dle ust. § 2288 odst. 1 téhož zákona činí výpovědní doba tři měsíce.

25. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobou je po právu.

26. V řízení bylo prokázáno, že manželé [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] byli na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 15. 9. 2015, ve znění dodatků nájemci bytu [číslo] v domě [adresa] na ulici [ulice] v [obec] – [část obce]. Nájem byl sjednán na dobu určitou do 30. 9. 2018. Manželé [celé jméno žalovaného] byt od 26. 10. 2017 fakticky neužívali, neboť [jméno] [celé jméno žalovaného] byl toho dne hospitalizován a [jméno] [příjmení], v té době již odkázanou na péči třetí osoby, si vzal do své péče žalovaný 1/. Manželé [celé jméno žalovaného] ještě 2. 11. 2017 sepsali žádost o skončení nájmu bytu, kterou odůvodnili svým [anonymizováno] stavem a zmocnili žalovaného 1/, aby je zastoupil v jednáních týkajících se ukončení nájemního vztahu a předání bytu. Dne 13. 11. 2017 [jméno] [celé jméno žalovaného] zemřel, jediným nájemcem bytu se tak v souladu s ust. § 766 odst. 1 občanského zákoníku stala [jméno] [příjmení]. V průběhu listopadu 2017 žalovaný 1/ zajistil ukončení dodávek elektřiny, plynu a internetu, byt vyklidil a klíče od bytu předal pronajímatelce. Přípisem ze dne 14. 12. 2018 pronajímatelka vyzvala žalovaného 1/, aby se dostavil k podpisu dohody o skončení nájmu bytu ke dni 5. 1. 2018. Protože žalovaný 1/ s obsahem dohody nesouhlasil, k jejímu uzavření nedošlo a nájemní vztah [jméno] [příjmení] k předmětnému bytu tímto způsobem neskončil. Za situace, kdy mezi pronajímatelkou a [jméno] [příjmení], zastoupenou žalovaným 1/, nedošlo k uzavření dohody o skončení nájmu bytu k dřívějšímu datu, je třeba na žádost ze dne 2. 11. 2017 nahlížet jako na výpověď nájmu bytu ve smyslu ust. § 2287 občanského zákoníku, jak správně vyhodnotila i pronajímatelka. V řízení bylo prokázáno, že výpověď byla pronajímatelce doručena v listopadu 2017, tříměsíční výpovědní doba počala běžet 1. 12. 2017 a uplynula 28. 2. 2018. Nájem bytu skončil uplynutím výpovědní doby. Až do skončení nájemního vztahu ke dni 28. 2. 2018 tak byla [jméno] [příjmení] povinna plnit povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy, včetně povinnosti platit nájemné a zálohy na služby ve sjednaných lhůtách splatnosti, t.j. do pátého dne příslušného měsíce. Na tom nemění nic ani skutečnost, že byt v uvedené době již neužívala, ani skutečnost, že před skončením nájmu odevzdala pronajímatelce klíče od bytu. [příjmení] [jméno] [příjmení] za svého života nájemné a zálohy na služby za leden a únor 2018 ve výši 9 176 Kč a nedoplatek na službách za rok 2017 ve výši 580 Kč pronajímatelce neuhradila, přešla tato povinnost v souladu s ust. § 2282 občanského zákoníku rovným dílem na její syny, tj. na žalovaného 1/, 2/ a 3/, kteří dědili po [jméno] [příjmení] podle zákonné posloupnosti v první třídě dědiců bez výhrady soupisu a odpovídají tak za dluhy své matky bez omezení a rovným dílem.

27. Soud proto žalobě, v rozsahu zbývajícím po jejím částečném zpětvzetí, vyhověl a žalované 1/, 2/ a 3/ zavázal zaplatit žalobkyni, která je právním nástupcem původní pronajímatelky, částku ve výši 2 105 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

28. V souladu s ust. § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. vzniklo žalobkyni v tomto řízení právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně požadovala po žalovaných náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, advokátní odměny zástupce žalobkyně za 5 úkonů právní služby, a to převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, sepis repliky a účast u jednání dne 25. 3. 2022 ve výši 7 500 Kč a s tím související náhradu hotových výdajů ve výši 1 500 Kč. Dále žalobkyně požadovala náhradu cestovného osobním vozidlem a náhradu času promeškaného cestou ze sídla advokáta v [obec] k jednání soudu v [obec], a to ve vzdálenosti celkem 40 km a v trvání dvou započatých půlhodin, kdy cestovné činilo dle vyhlášky o cestovních náhradách 252 Kč a náhrada za promeškaný čas 200 Kč. Výše advokátní odměny, náhrady hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas byla stanovena dle advokátního tarifu. Protože zástupce žalobkyně je plátcem DPH, požadovala žalobkyně rovněž náhradu 21 % DPH. Celkově tak žalobkyně požadovala náhradu nákladů řízení ve výši 12 437 Kč.

29. Po zvážení všech okolností soud dospěl ve prospěch žalovaných k závěru, že je na místě aplikace ust. § 150 o. s. ř. a žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Nutno podotknout, že z obsahu spisu vyplývá, že žalovaný 1/ a žalovaní 2/ a 3/ jsou nevlastními sourozenci. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný 1/ se v listopadu 2017, tedy v době předprocesního stadia sporu, ocitl ze dne na den v nezáviděníhodné situaci, kdy se musel postarat o nemohoucí matku, vypořádat se se smrtí otce a současně absolvovat poměrně náročné vyřizování v souvislosti s ukončením nájemního vztahu rodičů a dodavatelských služeb. Na skutečnost, že žalovaný 1/ nepodepsal dohodu o ukončení nájemního vztahu k 5. 1. 2018 (čímž by tomuto sporu předešel), neboť trval na doplnění jejího obsahu, je proto třeba dle názoru soudu hledět s jistou dávkou shovívavosti a porozumění právě pro okolnosti, které předložení této dohody předcházely, a životní situaci, ve které se žalovaný 1/ ocitl. Pokud se jedná o žalovaného 2/ a žalovaného 3/ pak ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že tito do předprocesního stadia sporu nijak nezasahovali. Účastníky řízení se stali jako dědicové [jméno] [příjmení]. Současně soud vyšel z úvahy, že žalobkyně, která je součástí mezinárodní korporace zabývající se podnikáním v oblasti nájemního bydlení, nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení ve shora uvedené výši ve své majetkové sféře nepocítí.