Okresní soud v Karviné · Rozsudek

15 C 66/2024

č. j. 15 C 66/2024-25

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-04-02 · VYHOVENI,ZASTAVENI · ECLI:CZ:OSKI:2025:15.C.66.2024.1

Citované zákony (14)

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivy Hrdinové a přísedících Mgr. Antonie Walterové a Zdeňka Sosny ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru, zaplacení náhrady mzdy 26 280 Kč

I. Určuje se, že rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením ke dni 12. 7. 2024 dané žalovaným žalobkyni listinou ze dne 17. 7. 2024 je neplatné.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 18 056 Kč, k rukám , Jméno advokátky, , advokátky se sídlem v , adresa, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Řízení o zaplacení částky 26 280 Kč se zastavuje.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala určení, že rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením ke dni 12. 7. 2024 dané žalobkyni přípisem žalovaného ze dne 17. 7. 2024 je neplatné, dále požadovala, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 26 280 Kč. Žalobu odůvodnila zejména tím, že okamžité zrušení pracovního poměru nemá náležitosti stanovené zákonem, protože není dostatečně určité. Žalovaný zrušil s žalobkyní pracovní poměr listinou doručenou žalobkyni 17. 7. 2024 ke dni 12. 7. 2024, protože žalobkyně po skončení dovolené nenastoupila bez omluvy na plánovanou směnu a dále, že v režimu dočasné pracovní neschopnosti vykonávala výdělečnou činnost pro jiného zaměstnavatele bez předchozího souhlasu žalovaného. Žalovaný však neuvádí, kdy měla na jakou směnu nastoupit, ani pro jakého zaměstnavatele měla pracovat. Jelikož žalobkyně netrvá na dalším pokračování svého pracovního poměru, což žalovanému sdělila, má právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dva měsíce, což je 26 280 Kč.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil a v podání došlém soudu dne 13. 12. 2024 sdělil, že žalobkyni dne 9. 12. 2024 zaplatil náhradu mzdy ve výši 26 280 Kč.

3. Z hlediska skutkového stavu soud zjistil, že žalobkyně pracovala u žalovaného od 16. května 2022 jako , Anonymizováno, v pracovním poměru na dobu neurčitou (srov. pracovní smlouva ze dne 5. 5. 2022). Přípisem ze dne 17. 7. 2024 žalovaný žalobkyni sdělil, že "dne 17. 7. 2024 oznamuje skutečnost o okamžitém skončení pracovního poměru ke dni 12. 7. 2024: a to, že jste po skončení dovolené k dnešnímu dni nenastoupila bez omluvy na svou plánovanou směnu. Dále vás informuji, že jste v režimu dočasné pracovní neschopnosti vykonávala výdělečnou činnost pro jiného zaměstnavatele, a to bez předchozího souhlasu svého zaměstnavatele, zaměstnání, které je shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jste zaměstnána" (srov. listina ze dne 17. 7. 2024). Přípisem ze dne 9. 8. 2024 žalobkyně žalovanému kromě jiného sdělila, že netrvá na dalším pokračování svého pracovního poměru u žalovaného.

4. Okresní soud především v souladu s ustanovením § 96 odst. 1 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) řízení o zaplacení částky 26 280 Kč z důvodu zpětvzetí žaloby zastavil.

5. Pokud jde o žalobu o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

6. Podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

7. Podle ust. § 60 zákoníku práce v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

8. Okamžité zrušení pracovního poměru dané žalobkyni přípisem žalovaného ze dne 17. 7. 2024 nesplňuje požadavky uvedené v § 60 zákoníku práce, protože důvod okamžitého zrušení pracovního poměru musí být v písemném okamžitém zrušení pracovního poměru uveden tak, aby bylo zřejmé, jaké jsou skutečné důvody, které vedou druhého účastníka pracovního poměru k tomu, že rozvazuje pracovní poměr, aby nevznikaly pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit, a aby bylo zajištěno, že uplatněný důvod nebude možné dodatečně měnit. Důvod okamžitého zrušení pracovního poměru tedy musí být konkretizován uvedením skutečností, v nichž účastník spatřuje naplnění zákonného důvodu, tak, aby nemohly vzniknout pochybnosti, ze kterého důvodu se pracovní poměr okamžitě ruší.

9. V posuzovaném případě žalovaný zrušil pracovní poměr žalobkyně přípisem ze dne 17. 7. 2024, který byl žalobkyni doručen dne 30. 7. 2024 a žalovaný v tomto přípise žalobkyni oznamoval, že s ní ruší pracovní poměr okamžitě ke dni 12. 7. 2024. Důvodem mělo být to, že žalobkyně po skončení dovolené k dnešnímu dni (17. 7. 2024?) nenastoupila bez omluvy na svou plánovanou směnu. Z takového údaje není zřejmé, k jakému dni žalobkyně neměla nastoupit na směnu, která jí byla naplánovaná. Dále dalším důvodem okamžitého zrušení pracovního poměru bylo tvrzení, že žalobkyně v době dočasné pracovní neschopnosti vykonávala výdělečnou činnost pro jiného zaměstnavatele bez souhlasu žalovaného. Žalovaný však neuvádí, v jakém období žalobkyně měla tuto činnost vykonávat, o jakou činnost se přesně mělo jednat a pro jakého zaměstnavatele ji měla vykonávat. Za shora popsaných okolností okamžité zrušení pracovního poměru nemá náležitosti stanovené § 60 zákoníku práce, protože skutkový důvod okamžitého zrušení pracovního poměru není vymezen tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Soud proto žalobě o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru vyhověl v souladu s ust. § 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoníku.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 o. s. ř. a procesně úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Zastavení řízení o zaplacení částky 26 280 Kč je nutno považovat za procesní úspěch žalobkyně (zpětvzetí z důvodu dobrovolné úhrady žalovaným po podání žaloby). Náklady řízení činí celkem 18 056 Kč a sestávající ze soudního poplatku ve výši 3 000 Kč (žalobkyně uhradila na soudním poplatku 3 314 Kč, přičemž 314 Kč jí bude vráceno dle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a náhrady nákladů za zastoupení advokátkou ve výši 15 056 Kč. O odměně a hotových výdajích advokátky bylo rozhodováno podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném ke dni provedení úkonu právní služby.

11. Advokátce žalobkyně náleží odměna za 3 úkony právní služby: 1. převzetí a příprava zastoupení 7. 8. 2024, 2. sepis žaloby 10. 9. 2024 a 3. účast na jednání před soudem 2. 4. 2025. U úkonů 1. a 2. činí odměna á 3 580 Kč (tarifní hodnota 35 000Kč + 26 280 Kč, tj. 61 280 Kč) a u úkonu 3. činí odměna 3 700 Kč (tarifní hodnota 65 000 Kč), celkem odměna činí 10 860 Kč a byla stanovena podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 9 odst. 3 písm. a), § 12 odst. 3 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu. K tomu náleží režijní náhrada dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za 2 úkony právní služby á 300 Kč a za jeden úkon právní služby á 450 Kč, tj. 1 050 Kč. Náklady dále tvoří cestovné advokátky k soudu na jednání a zpět dle § 13 odst. 5 advokátního tarifu a náhrada za promeškaný čas strávený cestou k jednání a zpět dle § 14 advokátního tarifu. Advokátka použila k cestě osobní vozidlo Škoda Karoq RZ , SPZ, průměrné spotřebě 5,5 l benzinu na 100 km, cesta z , adresa, a zpět 30 km, dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. cena za litr benzinu 35,80 Kč a sazba základní náhrady za používání vozidla za 1 km jízdy 5,80 Kč. Cestovné činí 233 Kč. Náhrada za promeškaný čas činí 300 Kč, tj. 2 půlhodiny á 150 Kč. Advokátka je plátkyní DPH, shora uvedené částky je proto třeba podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. zvýšit o náhradu za 21% DPH ve výši 2 613 Kč (21 % z částky 12 443 Kč). Celkem přiznané náklady za zastoupení činí 15 056 Kč.

12. Pokud žalobkyně účtovala náhradu nákladů v souvislosti s výzvou k plnění zaslanou žalovanému dne 6. 11. 2023, soud tuto žalobkyni nepřiznal, když k převzetí zastoupení došlo až 7. 8. 2024, nadto výzva k plnění dle § 142a o. s. ř. se týká peněžitého plnění a daná výzva nebyla soudu nijak doložena. Soud dále nepřiznal náhradu nákladů v souvislosti s podáním ze dne 9. 8. 2024 (sdělení žalovanému o neplatném rozvázání pracovního poměru), když tyto náklady vynaložené před zahájením řízení nelze považovat za náklady řízení (ve smyslu § 137 o. s. ř.), nesouvisí bezprostředně se soudním řízením.

13. Lhůtu splatnosti soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.