16 C 110/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Žaganovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 675 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 675 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 60,29 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 1 126 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou soudu dne 15. 10. 2020, domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 675 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč. V odůvodnění žaloby uvedla, že v souladu s § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákona č. 348/2005 Sb.“), žalovaný se považuje za držitele televizního přijímače s povinností platit televizní poplatek, neboť žalobkyni po její písemné výzvě neoznámil písemným čestným prohlášením opak. Žalobkyně v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb. zařadila žalovaného do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky, kdy první poplatek ve výši 135 Kč byl předepsán za září 2019 O této skutečnosti byl žalovaný písemně žalobkyní informován. Žalovaný nedostál své zákonné poplatkové povinnosti, když nezaplatil televizní poplatky za období září 2019 až leden 2020 ve výši 135 Kč měsíčně, tj. celkem 675 Kč (5× 135 Kč). Žalobkyně žalovaného vyzvala písemně k zaplacení dlužné částky v dodatečné lhůtě, avšak bezvýsledně. V důsledku prodlení žalovaného se splněním pravidelných měsíčních poplatků má žalobkyně ze zákona právo, aby jí žalovaný zaplatil i úrok z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně tento úrok z prodlení kapitalizovala a požaduje částku 60,29 Kč, což je úrok z prodlení vyčíslený za dobu prodlení s každou jednotlivou platbou do dne vyhotovení žaloby, tj. k datu 15. 10. 2020.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní.

3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k projednání věci samé nebylo nařízeno jednání, poněvadž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů k žalobě přiložených a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (právní fikce souhlasu ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. Soud přímo z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu.

5. Žalovanému byla dne 4. 6. 2019 doručena výzva žalobkyně ze dne 21. 5. 2019 k přihlášení poplatníka televizního poplatku podle zákona č. 348/2005 Sb., neboť nebyl nalezen v databázi plátců televizních poplatků a současně bylo zjištěno, že žalovaný na adrese svého pobytu, tj. [ulice a číslo], [PSČ] [obec], je evidovaným odběratelem elektrické energie. Žalovaný v zákonné třicetidenní lhůtě na písemnou výzvu žalobkyně, jakožto provozovatele televizního vysílání ze zákona, nereagoval, a proto jej žalobkyně zařadila do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně počínaje zářím 2019 O této skutečnosti byl žalovaný písemně žalobkyní informován, současně byl poučen o tom, že televizní poplatky v zákonné výši 135 Kč měsíčně musí být zaplaceny vždy do 15. dne každého kalendářního měsíce. Vzhledem k tomu, že žalovaný dobrovolně nezaplatil televizní poplatky za období září 2019 až leden 2020 ve výši 135 Kč měsíčně, tj. celkem 675 Kč (5× 135 Kč), žalobkyně jej opakovaně vyzvala písemně k zaplacení dlužné částky v dodatečné lhůtě, avšak bezvýsledně. Kapitalizovaný úrok z prodlení vyčíslený od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku ve výši 135 Kč, která byla splatná nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce, činí za dobu od 16. 9. 2019 do 15. 10. 2020 celkem 60,29 Kč.

6. Po právním posouzení skutkového stavu a s ohledem na skutečnost, že žalovaný v řízení netvrdil, natož aby prokázal, že dlužné televizní poplatky s příslušenstvím již uhradil, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

7. Soud předmětnou věc posoudil podle ustanovení § 1, § 3 odst. 4, § 6, § 7 odst. 1, 2, § 8 a § 10 zákona č. 348/2005 Sb. Žalovaný, který se v souladu s § 3 odst. 4 zákona 348/2005 Sb. považuje za poplatníka televizního poplatku, byl povinen od září 2019 hradit žalobkyni televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně, a to vždy nejpozději patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Tuto povinnost žalovaný nesplnil a dluží žalobkyni na televizních poplatcích za období září 2019 až leden 2020 částku 675 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou jednotlivých televizních poplatků, má žalobkyně v souladu s § 10 zákona č. 348/2005 Sb. také právo na úrok z prodlení z každé jednotlivé částky nezaplaceného televizního poplatku, a to v zákonné výši v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Celková výše úroku z prodlení vyčísleného do 15. 10. 2020 činí 60,29 Kč (kapitalizovaný úrok z prodlení).

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč, což jsou: a/ soudní poplatek za žalobu 400 Kč, b/ odměna za zastupování advokátem 400 Kč podle § 14b odst. 1 (bod 1.) a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ vyhláška“), za 2 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky, tj. 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, 200 Kč za písemný návrh ve věci samé (žalobu); c/ náhrada hotových výdajů advokáta 200 Kč za 2 úkony právní služby v paušální částce 100 Kč na jeden úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; d/ náhrada za 21% daň z přidané hodnoty 126 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř.

9. Pro úplnost soud dodává, že aplikoval zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení obsažené v § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení (§ 14b odst. 1 písm. a), b), c) vyhlášky).

10. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. žalovaný byl zavázán zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně (platební místo).

11. O lhůtě ke splnění dlužné částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř.

12. Odůvodnění rozsudku soud vyhotovil ve zkrácené verzi podle § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).