16 C 222/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Žaganovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 524 Kč a úrok z prodlení z této částky za dobu od 15. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu 31. 3. 2021 a opravenou podáním ze dne 8. 4. 2021 domáhala se žalobkyně, aby jí žalovaný zaplatil 1 524 Kč a úrok z prodlení z této částky za dobu od 15. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný jako cestující se během přepravy v prostředku veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobkyní v [obec] neprokázal při kontrole platným jízdním dokladem pro jednotlivou jízdu, a to dne 14. 1. 2021 v tramvaji na lince [číslo]. Žalovaný byl na místě vyzván k zaplacení jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč za jízdu bez platného jízdního dokladu, ale ničeho neuhradil. Nereagoval ani na předžalobní výzvu k plnění podle § 142a odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a jeho dluh, splatný 14. 1. 2021, tak činí 1 524 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní.

3. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. k projednání věci samé nebylo nařízeno jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (právní fikce souhlasu ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. Soud přímo z listinných důkazů přiložených k žalobě učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný cestoval v prostředku veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobkyní v [obec], a to dne 14. 1. 2021 tramvají na lince 20. V průběhu přepravy byl kontrolován přepravním kontrolorem (osobou pověřenou žalobkyní), kterému se na výzvu neprokázal platným jízdním dokladem, a proto byl na místě vyzván k zaplacení jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč za jízdu bez platného jízdního dokladu stanovené v přepravních podmínkách žalobkyně. Žalovaný ničeho nezaplatil. Před podáním žaloby mu byla zaslána výzva k plnění dlužné částky, která činí 1 524 Kč.

5. Žalovaný v řízení netvrdil (natož aby prokázal), že mu dluh ve výši 1 524 Kč vůči žalobkyni nevznikl, ale ani to, že vymáhanou částku 1 524 Kč již zaplatil.

6. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky řízení vznikl konkludentně dne 14. 1. 2021 závazkový vztah ze smlouvy o přepravě osob podle ustanovení § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Smlouvou o přepravě osob se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Žalovaný jako cestující měl tedy právo, aby jej žalobkyně jako dopravce přepravila do místa určení, současně však byl povinen zaplatit stanovené jízdné. Tato povinnost cestujícího vyplývá i z ustanovení § 3, § 4, § 7 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, tak, že cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Jelikož se žalovaný během přepravy neprokázal platným jízdním dokladem pro jednotlivou jízdu, byla žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném kromě zaplacení jízdného ve výši 24 Kč i zaplacení přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč, a to v souladu v souladu s § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu se smluvními přepravními podmínkami žalobkyně, platnými v době přepravní kontroly. Pohledávky za žalovaným ve výši 24 Kč (jízdné) a 1 500 Kč (přirážka k jízdnému) byly splatné 14. 1. 2021 a dosud ani částečně nezanikly. Prodlení žalovaného se splněním peněžitého dluhu v celkové výši 1 524 Kč, které trvá od 15. 1. 2021, je v souladu s § 1970 o. z. sankcionováno úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně určené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. Soud z uvedených důvodů rozsudečným výrokem I. žalobě v celém rozsahu vyhověl.

8. Výrok II. rozsudku o náhradě nákladů řízení je v souladu s ustanoveními § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí přísluší náhrada všech účelně v řízení vynaložených nákladů v souhrnné výši 1 489 Kč, což jsou: a/ soudní poplatek za žalobu 400 Kč, b/ odměna za zastupování advokátem 600 Kč (3× 200 Kč) podle 14b odst. 1 (bod 1.) a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ vyhláška“), za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky, tj. 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, 200 Kč za písemnou výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé, 200 Kč za písemný návrh ve věci samé (žalobu); c/ náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč za 3 úkony právní služby v paušální částce 100 Kč na jeden úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; d/ náhrada za 21% daň z přidané hodnoty 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř.

9. Soud aplikoval zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení obsažené v § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění (pohledávka), tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení (§14b odst. 1 písm. a), b), c) vyhlášky).

10. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně (platební místo).

11. O lhůtě ke splnění dluhu včetně příslušenství (výrok I.) a náhrady nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř.

12. Odůvodnění rozsudku soud vyhotovil ve zkráceném znění podle § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).