Okresní soud v Karviné · Rozsudek

16 C 239/2021

č. j. 16 C 239/2021-35

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-10-15 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKI:2021:16.C.239.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Karviné vyhověl žalobě o zaplacení příspěvku do garančního fondu za provoz vozidla bez pojištění odpovědnosti, který vznikl v důsledku nezajištění pojištění po dobu 99 dní. Soud uznal, že žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla měl povinnost zaplatit částku 4 653 Kč podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., přičemž k tomu připočítal i náklady na mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč. Soud rozhodl o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 21. října do zaplacení. Žalobkyni byla přiznána náhrada účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 1 489 Kč podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu.

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Žaganovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 4 953 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 953 Kč a úrok z prodlení z této částky za dobu od 11. 10. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 1 489 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), která došla soudu 16. 4. 2021, domáhala se žalobkyně, aby jí žalovaný zaplatit 4 953 Kč a úrok z prodlení z této částky za dobu od 11. 10. 2020 do zaplacení v zákonné výši 8,25 % ročně. Žalobní žádání odůvodnila tvrzením, že jako příjemce příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ pojištění odpovědnosti“) v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), uplatnila svůj nárok vůči žalovanému vyplývající z § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. po zjištění, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno (dále též jen„ Vozidlo“), je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, přičemž žalovaný coby vlastník/provozovatel Vozidla neměl ode dne 10. 2. 2020 do 18. 5. 2020 k Vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv tato povinnost vyplývá z § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný byl v souladu s § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. písemně vyzván k zaplacení příspěvku ve výši 4 653 Kč (denní sazba příspěvku ve výši 47 Kč byla vynásobena počtem dní, kdy Vozidlo bylo provozováno bez pojištění odpovědnosti, tedy 99 dní) a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, ale dobrovolně ničeho neuhradil, nereagoval ani na předžalobní výzvu k plnění podle § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a od 11. 10. 2020 je tak v prodlení se splácením dluhu v celkové výši 4 953 Kč, jehož splatnost nastala 10. 10. 2020.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný.

3. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl na jednání dne 15. 10. 2021 konaném v nepřítomnosti obou účastníků; vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez její osobní účasti. Žalovaný, ač řádně a včas předvolán, svou neúčast neomluvil, o odročení jednání nepožádal.

4. Soud na základě provedeného dokazování listinami učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl podle registru vozidel (registr je informačním systém veřejné správy, který spravuje Ministerstvo dopravy) vlastníkem a provozovatelem Vozidla, které bylo evidováno jako provozované, přičemž v době od 10. 2. 2020 do 18. 5. 2020, tj. 99 dní, nebylo k Vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyně proto v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb. vyzvala žalovaného dopisem ze dne 27. 7. 2020 k zaplacení příspěvku do garančního fondu ve výši 4 653 Kč (99 dní × denní sazba 47 Kč) a nákladů na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč, tj. celkem 4 953 Kč, a to do 60 dnů od doručení dopisu. Dopis s výzvou k zaplacení byl žalovanému doručen dne 28. 7. 2020. Žalobkyně poté ještě zaslala žalovanému upomínky o zaplacení dlužné částky a předžalobní výzvu k plnění v souladu s § 142a odst. 1 o. s. ř.

5. Žalovaný v řízení netvrdil (natož aby prokázal), že mu povinnost k zaplacení příspěvku do garančního fondu žalobkyně nevznikla, ale ani to, že předmětnou částku 4 953 Kč s příslušenstvím již zaplatil.

6. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný jako vlastník a provozovatel Vozidla, které bylo evidováno v registru vozidel jako provozované, neměl od 10. 2. 2020 do 18. 5. 2020 k Vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli tato povinnost vyplývá z § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. V souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. byl žalovaný proto povinen zaplatit žalobkyni příspěvek do garančního fondu za každý den porušení této zákonné povinnosti. Na základě § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. výše denní sazby příspěvku byla určena podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. a činila 47 Kč. Jelikož Vozidlo nebylo pojištěno 99 dní, příspěvková povinnost žalovaného představuje částku 4 653 Kč. Žalovaný byl rovněž povinen zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, a to podle § 4 odst. 4, 5 zákona č. 168/1999 Sb. a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. V důsledku prodlení žalovaného se splácením peněžitého dluhu v celkové výši 4 953 Kč (4 653 Kč + 300 Kč), který byl splatný dne 26. 9. 2020, má žalobkyně podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů právo na zaplacení úroku z prodlení z částky 4 953 Kč za dobu od 21. 10. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně určené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. Z uvedených důvodů soud žalobě v celém rozsahu vyhověl (výrok I. rozsudku).

8. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, náleží náhrada účelně vynaložených nákladů v souhrnné výši 1 489 Kč, což jsou: a/ soudní poplatek za žalobu 400 Kč, b/ odměna za zastupování advokátem 600 Kč (3× 200 Kč) podle § 14b odst. 1 (bod 1.) ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ vyhláška“), za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky, tj. 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, 200 Kč za kvalifikovanou písemnou výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé a 200 Kč za písemný návrh ve věci samé (žalobu); c/ náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč za 3 úkony právní služby v paušální částce 100 Kč na jeden úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; d/ náhrada za 21% daň z přidané hodnoty 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř.

9. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně (platební místo).

10. Pro úplnost soud dodává, že aplikoval zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení obsažené v § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení (§ 14b odst. 1 písm. a), b), c) vyhlášky).

11. O lhůtě ke splnění dlužné částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř.

12. Odůvodnění rozsudku soud vyhotovil ve zkráceném znění podle § 157 odst. 4 o. s. ř., protože v souladu s § 202 odst. 2 o. s. ř. proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný jako povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně jako oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.