16 C 301/2020

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní JUDr Irenou Žaganovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 6 950 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 950 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 260,45 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 378,99 Kč, úrok ve výši 17,9 % ročně z částky 5 000 Kč za dobu od 22. 6. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 950 Kč za dobu od 22. 6. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 1 489 Kč k rukám její zástupkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání platebního rozkazu) doručenou soudu 24. 7. 2020 domáhala se žalobkyně, aby jí žalovaný zaplatil částku 6 950 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 260,45 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 378,99 Kč, úrok ve výši 17,9 % ročně z částky 5 000 Kč za dobu od 22. 6. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 950 Kč za dobu od 22. 6. 2020 do zaplacení. V odůvodnění žalobního žádání uvedla, že na základě vyplněné žádosti žalovaného o založení osobního účtu ze dne 2. 2. 2011 došlo k uzavření smlouvy o běžném účtu, jejímž předmětem bylo zřízení a vedení běžného účtu č. bankovní účet. Nedílnou součástí smlouvy o účtu jsou„ Podmínky pro účty“, s jejichž zněním vyjádřil žalovaný souhlas podpisem žádosti o založení účtu. Následně došlo mezi žalobkyní a žalovaným k uzavření smlouvy o kontokorentu, a to na základě žádosti o poskytnutí kontokorentu číslo ze dne 24. 1. 2012 a oznámení o poskytnutí kontokorentu k žádosti reg. číslo ze dne 24. 1. 2012. Žalobkyně na základě smlouvy o kontokorentu umožnila žalovanému přečerpat jeho běžný účet do výše dílčího úvěrového limitu ve výši 5 000 Kč. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy o kontokorentu jsou "Podmínky pro Kontokorent" (dále jen "Podmínky pro Kontokorent"), s jejichž zněním vyjádřil žalovaný souhlas podpisem žádosti o poskytnutí kontokorentu. Dle Podmínek pro Kontokorent jsou čerpané peněžní prostředky až do výše úvěrového limitu úročeny úrokovou sazbou sjednanou při uzavření smluvního vztahu, a to v souladu s oznámením žalobkyně o úrokových podmínkách vkladů a úvěrů ve výši v tomto oznámení uvedené ke dni otevření účtu kontokorentu (dále též "Oznámení o úrokových podmínkách"). Tato úroková sazba činila 16,9 % ročně. V souladu s oprávněním sjednaným v čl. 11 Podmínek pro Kontokorent navrhla žalobkyně žalovanému příjmení o nové úrokové sazbě zaslaným v rámci měsíčního výpisu z úvěrového účtu s účinností od 1. 5. 2013 novou úrokovou sazbu pro úročení vyčerpaných peněžních prostředků. Vzhledem k tomu, že žalovaný nedoručil do konce kalendářního měsíce, v němž bylo toto Oznámení odesláno, písemný nesouhlas s tímto návrhem, jenž je pro nepřijetí tohoto návrhu čl. 11 Podmínek pro Kontokorent vyžadován, je úroková sazba z vyčerpaného a nesplaceného úvěru ode dne 1. 8. 2013 ve výši 17,9 % ročně. Dále byla žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému za své služby poplatky dle sazebníku poplatků ulice anonymizováno (dále též jako " Sazebník). Žalované dlužné poplatky ve výši 1 950 Kč jsou tvořeny účtovaným poplatkem za upomínku k zaplacení dlužné částky účtovaným ve výši 300 Kč ke dni 23. 4. 2019, dále poplatky za výzvy k zaplacení dlužné částky účtovanými ve výši 500 Kč ke dnům 30. 4. 2019, 20. 5. 2019, 20. 6. 2019 a poplatkem za výzvu - neplnění podmínky kontokorentu ve výši 150 Kč ze dne 12. 9. 2019. Dle Podmínek pro Kontokorent byl žalovaný povinen zajistit na svém běžném účtu dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické měsíční úhradě úroků, poplatků a event. naběhlých úroků z prodlení týkajících se kontokorentu (poskytnutého úvěru), a to vždy ke dni splatnosti, kterým je dle Podmínek pro Kontokorent vždy poslední den kalendářního měsíce. Žalovaný se naposledy ocitl v prodlení ke dni 23. 4. 2019, nicméně žalobkyně přistoupila k níže uvedenému zesplatnění úvěru po opakovaném prodlení s úhradou měsíčních splátek, resp. dlužných poplatků, až po odeslání " Poslední výzvy k zaplacení dlužné částky" ze dne 20. 6. 2019 žalovanému. Dle čl. 24 písmene h) Podmínek pro Kontokorent byla žalobkyně oprávněna písemným oznámením odeslaným žalovanému prohlásit, že všechny její pohledávky z poskytnutého kontokorentu jsou splatné ke dni uvedenému v prohlášení, pokud nastane některá ze skutečností předvídaných v čl. 24 Podmínek pro Kontokorent (dále též "Oznámení o zesplatnění úvěru"). Žalobkyně tak činí zejména při porušení některého ze závazků vyplývajících pro žalovaného z čl. 23 Podmínek pro Kontokorent. Na základě porušení shora uvedené povinnosti byly předmětným Oznámením o zesplatnění úvěru veškeré závazky žalovaného plynoucí ze smlouvy o kontokorentu prohlášeny za splatné ke dni 31. 10. 2019. Žalovaný tyto peněžní prostředky včetně příslušenství dosud neuhradil, nereagoval ani na předžalobní výzvu k plnění dlužné částky v souladu s § 142a odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Ke dni 21. 6. 2020 činil dluh žalovaného celkem částku 8 589,44 Kč, která se skládá z dlužné jistiny 5 000 Kč, poplatků 1 950 Kč, kapitalizovaného běžného úroku z úvěru 1 260,45 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení 378,99 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní.

3. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. k projednání věci samé nebylo nařízeno jednání, neboť o věci bylo lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Soud přímo z listinných důkazů k žalobě přiložených vzal za prokázané tyto rozhodné skutečnosti:

5. Na základě písemné žádosti žalovaného o založení osobního účtu ze dne 2. 2. 2011, kterého jako nezletilého zastupoval jeho zákonný zástupce, došlo mezi žalovaným a žalobkyní k uzavření smlouvy o běžném účtu, jejímž předmětem bylo zřízení a vedení běžného účtu č. bankovní účet pro žalovaného jako majitele. Následně byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena písemná smlouva o kontokorentu ze dne 24. 1. 2012 (dále jen„ Smlouva“). Nedílnou součástí Smlouvy jsou Podmínky pro Kontokorent. V souladu s touto Smlouvou žalobkyně poskytla žalovanému úvěr do výše 5 000 Kč (úvěrový limit) k účtu č. bankovní účet, tedy umožnila žalovanému přečerpat jeho běžný účet do výše dílčího úvěrového limitu ve výši 5 000 Kč, a to za úrok v sazbě 16,9 % ročně, přičemž od 1. 8. 2013 činila výše úrokové sazby 17,9 % ročně. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil své závazky ze Smlouvy, kdy byl povinen zajistit na svém účtu dostatek disponibilních peněžních prostředků (kreditní obrat) k automatické měsíční úhradě úroků, poplatků a event. naběhlých úroků z prodlení týkajících se kontokorentu (poskytnutého úvěru), a opakovaně se dostal do prodlení s úhradou splatných závazků ze Smlouvy, přistoupila žalobkyně v souladu se Smlouvou k zesplatnění úvěru ke dni 31. 10. 2019. Současně byl žalovaný vyzván k okamžitému zaplacení celého dluhu, což neučinil. Ke dni 21. 6. 2020 evidovala žalobkyně tyto nesplacené závazky žalovaného související se Smlouvou: jistina kontokorentního úvěru 5 000 Kč, poplatky 1 950 Kč (300 Kč za upomínku k zaplacení dlužné částky, 3× 500 Kč za výzvy k zaplacení dlužné částky, 150 Kč za výzvu ke splnění podmínky kontokorentu), 1 206,45 Kč kapitalizovaný úrok (úrok z úvěru) a 378,99 Kč kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení. Žalovanému byla před podáním žaloby zaslána výzva k plnění podle § 142a odst. 1 o. s. ř.

6. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu (skutkových zjištění) dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána oprávněně.

7. V souladu s přechodným obecným ustanovením § 3028 odst. 1 věty první nového občanského zákoníku, to je zákona č. 89/2012 Sb., jehož účinnost nastala 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), posoudil soud žalobou uplatněné nároky, jež vznikly na základě smlouvy o kontokorentním úvěru uzavřené mezi účastníky dne 24. 1. 2012 podle dosavadní právní úpravy, která platila do 31. 12. 2013, tj. především podle obchodního zákoníku, tedy zákona č. 513/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obch. zák.“), a podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“).

8. Podle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 262 odst. 4 obch. zák. ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinnosti z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.

10. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dle odst. 2 téhož zákonného ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

11. V souzené věci bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako věřitelkou a žalovaným coby dlužníkem a nepodnikatelem (spotřebitelem) byla v souladu s ustanovením § 497 obch. zák. uzavřena platná písemná smlouva o úvěru ze dne 24. 1. 2012, jejíž nedílnou součást ve smyslu § 273 odst. 1 obch. zák. tvoří mj. Podmínky pro Kontokorent, tj. firemní úvěrové obchodní podmínky. Žalobkyně splnila svůj smluvní závazek a poskytla žalovanému finanční prostředky ve formě tzv. kontokorentního úvěru, a to do výše úvěrového limitu 5 000 Kč za úrok v sazbě 16,9 % ročně a následně (od 1. 8. 2013) v sazbě 17,9 % ročně. Žalovaný oproti tomu porušil své smluvní povinnosti, protože nezajistil na svém účtu dostatek peněžních prostředků k úhradě svých závazků z kontokorentního úvěru, nereagoval ani na upomínky a výzvy k zaplacení dlužných částek. Žalobkyně za této situace využila svého smluvního oprávnění a prohlásila všechny závazky žalovaného vyplývající z úvěrové smlouvy za okamžitě splatné ke dni 31. 10. 2019, současně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky. Žalovaný zůstal nečinný a v řízení netvrdil ani neprokázal, že již uhradil vymáhanou splatnou jistinu úvěru 5 000 Kč, poplatky 1 950 Kč a úrokové příslušenství, tj. úroky z úvěru v souladu s § 497, § 502 odst. 1 a § 503 odst. 3 obch. zák., jakož i úroky z prodlení podle § 517 odst. 2 obč. zák. v zákonné výši určené podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 950 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 260,45 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 378,99 Kč, úrok ve výši 17,9 % ročně z částky 5 000 Kč za dobu od 22. 6. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 950 Kč za dobu od 22. 6. 2020 do zaplacení.

13. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, což jsou: a/ soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu 400 Kč; b/ odměna za zastupování advokátem 600 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis žaloby) po 200 Kč podle bodu 1. § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ vyhláška“); c/ náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné za tři úkony právní služby v paušální částce 100 Kč na jeden úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; d/ náhrada za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř.

14. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně (platební místo).

15. Pro úplnost soud dodává, že aplikoval zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení obsažené v § 14b vyhlášky, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, jak bylo zjištěno z databáze (ISAS) Okresního soudu v Karviné, předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení (§ 14b odst. 1 písm. a), b), c) vyhlášky).

16. O lhůtě ke splnění povinností k peněžitému plnění dle výroků I. a II. rozsudku bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., jenž stanoví, že povinnost k peněžitému plnění uloženou soudem v rozsudku je třeba splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

17. Odůvodnění rozsudku bylo vyhotoveno ve zkrácené verzi ve shodě s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř., protože se jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Rozsudek byl vydán v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelé rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).