Okresní soud v Karviné · Rozsudek

16 C 379/2020

č. j. 16 C 379/2020-25

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-02-09 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKI:2021:16.C.379.2020.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Karviné rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 2 500 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně za dobu od 10. dne v rozhodném období do zaplacení. Soud uznal, že žalovaný byl umístěn v protialkoholní záchytné stanici, kde byla prokázána přítomnost alkoholu, a proto je povinen uhradit náklady na poskytnutou službu podle § 89a a 89b zákona o specifických zdravotních službách. Žalovaný výslovně uznal dluh v písemném prohlášení, což vytvořilo vyvratitelnou právní domněnku existence dluhu, který nebyl splacen do lhůty. Soud potvrdil nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 089 Kč, včetně odměny za zastoupení, soudního poplatku a DPH, podle § 142 odst. 1 a § 14b vyhlášky o odměnách advokátů.

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Žaganovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč a úrok z prodlení z této částky za dobu od 10. 10. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 2 089 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 27. 11. 2020 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 2 500 Kč a úroku z prodlení z této částky za dobu od 10. 10. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, to vše z titulu náhrady nákladů za ošetření a pobyt žalovaného v protialkoholní záchytné stanici žalobkyně dne 1. 10. 2019. Žalovaný tento svůj dluh vůči žalobkyni uznal co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit ve lhůtě do 9. 10. 2019, což však dosud neučinil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný.

3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k projednání věci samé nebylo nařízeno jednání, neboť o věci bylo lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s tímto procesním postupem soudu souhlasili.

4. Z listinných důkazů k žalobě přiložených soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaný byl dne 1. 10. 2019 ošetřen a pobýval v protialkoholní záchytné stanici žalobkyně, kdy při přijetí v 9.07 hod. byla u něj dechovým analyzátorem zjištěna hladina alkoholu anonymizováno ‰. Po vystřízlivění podepsal prohlášení, v němž uvedl, že uznává co do důvodu a výše dluh vůči žalobkyni za poskytnutou službu v záchytné stanici a zavazuje se tento svůj dluh ve výši 2 500 Kč zaplatit nejpozději dne 9. 10. 2019. Před podáním žaloby byla žalovanému v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. zaslána výzva k zaplacení předmětného dluhu ve výši 2 500 Kč.

5. Po právním posouzení skutkového stavu a s ohledem na to, že žalovaný v řízení netvrdil, natož aby prokázal, že vymáhanou pohledávku s příslušenstvím již uhradil, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

6. Soud na daný případ aplikoval ustanovení § 89a, 89b a 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v rozhodném znění, z nichž vyplývá, že osoba, která byla umístěna v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici, jenž je zdravotnickým zařízením, a u které se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu. Žalovaný, kterému žalobkyně poskytla dne 1. 10. 2019 záchytnou službu ve své záchytné stanici, byl povinen uhradit žalobkyni náklady na poskytnutou službu, protože u něj byla prokázána přítomnost alkoholu. V souladu s ustanovením § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), pak žalovaný uznal co do důvodu i výše písemným prohlášením svůj dluh vůči žalobkyni za poskytnutou záchytnou službu, a to v částce 2 500 Kč splatné 9. 10. 2019, čímž byla založena vyvratitelná právní domněnka existence uznaného dluhu ve výši 2 500 Kč, který dosud ani částečně nezanikl. Prodlení žalovaného se splácením tohoto peněžitého dluhu je podle § 1970 o. z. sankcionováno úrokem z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně má proto právo žádat po žalovaném, aby jí kromě pohledávky 2 500 Kč zaplatil i úrok z prodlení z této částky za dobu od 10. 10. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně.

7. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí náleží náhrada všech účelně v řízení vynaložených nákladů v souhrnné výši 2 089 Kč, což jsou: a/ soudní poplatek za žalobu 1 000 Kč, b/ odměna za zastupování advokátem 600 Kč (3× 200 Kč) podle § 14b odst. 1 (bod 1.) a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ vyhláška“), za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky, tj. 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, 200 Kč za písemnou výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé, 200 Kč za písemný návrh ve věci samé (žalobu); c/ náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč za 3 úkony právní služby v paušální částce 100 Kč na jeden úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; d/ náhrada za 21% daň z přidané hodnoty 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř.

8. Pro úplnost soud dodává, že aplikoval zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení obsažené v § 14b vyhlášky, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení (§ 14b odst. 1 písm. a), b), c) vyhlášky).

9. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. žalovaný byl zavázán zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, tedy k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení (platební místo).

10. O lhůtě ke splnění dluhu včetně příslušenství (výrok I.) a náhrady nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř.

11. Odůvodnění rozsudku soud vyhotovil ve zkrácené verzi podle § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.