16 C 7/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Žaganovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 12 301 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 9 001 Kč a úrok z prodlení z částky 2 940 Kč za dobu od 4. 4. 2014 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3 300 Kč a úrok z prodlení z této částky za dobu od 4. 4. 2014 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu 28. 8. 2020 domáhala se žalobkyně, aby žalovaná byla zavázána k úhradě částky 6 240 Kč s úrokem z prodlení z této částky za dobu od 4. 4. 2014 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně a částky 6 061 Kč. Žalobní žádání odůvodnila tvrzením, že dne 28. 3. 2013 uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru číslo (dále též jen„ Smlouva“), na základě které poskytla žalované bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 6 000 Kč, a to za administrativní poplatek ve výši 180 Kč, za úrok ve výši 1 200 Kč a za úplatu ve výši 2 940 Kč. Celkové náklady tohoto spotřebitelského úvěru tak činily 4 320 Kč (180 Kč + 1 200 Kč + 2 940 Kč), měsíční náklady byly ve Smlouvě v souladu s počtem splátek sjednány ve výši 319 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni celkovou dlužnou částku ve výši 10 140 Kč (součet jistiny, úroku a úplaty) formou 13 pravidelných měsíčních splátek ve výši 780 Kč. První splátka byla splatná 10. den po uzavření smlouvy a další vždy 30. den od splatnosti předchozí splátky. Žalovaná před podáním žaloby uhradila administrativní poplatek ve výši 180 Kč a dále celkem 3 900 Kč (z toho platby ve výši 2 700 Kč byly započteny na úplatu a platby ve výši 1 200 Kč na úrok), dne 5. 9. 2013 se dostala do prodlení se splácením svého závazku, neboť řádně a včas neuhradila 6. splátku splatnou 4. 9. 2013. Žalobkyně po žalované požaduje, kromě nesplacené pohledávky z úvěru ve výši 6 240 Kč s úrokem z prodlení, i smluvní pokutu ve výši 6 061 Kč dle bodu 3. obchodních podmínek (nedílná součást Smlouvy) jako sankci za prodlení žalované s úhradou jistiny včetně celkových nákladů spotřebitelského úvěru za každý započatý kalendářní měsíc prodlení žalované se splacením jistiny včetně celkových nákladů spotřebitelského úvěru pro spotřebitele, tj. 319 Kč měsíčně za posledních 19 měsíců před podáním žaloby. Předžalobní upomínka – výzva k plnění podle § 142a odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) – byla žalované zaslána dne 24. 7. 2020. Žalovaná na tuto výzvu nereagovala a dluh nesplnila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná.

3. Soud věc projednal a rozhodl na jednání dne 21. 5. 2021 konaném v nepřítomnosti účastníků; vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez její osobní účasti; žalovaná, ač řádně a včas předvolána se k soudu bez omluvy nedostavila, o odročení jednání nepožádala.

4. Z kopie smlouvy o úvěru číslo ze dne 28. 3. 2013 soud zjistil, že žalobkyně jako věřitelka a žalovaná jako dlužnice (označená jménem, příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu, doručovací adresou, číslem občanského průkazu a telefonním číslem) uzavřely dne 28. 3. 2013 smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byl závazek věřitelky poskytnout dlužnici bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 6 000 Kč, a to za administrativní poplatek ve výši 180 Kč splatný při výplatě úvěru, za úplatu (2 940 Kč) a za úrok ve výši 20 % z jistiny (6 000 Kč), souhrnně označených jako náklady spotřebitelského úvěru. Žalovaná převzetí hotovosti (peněžních prostředků) ve výši 6 000 Kč potvrdila svým podpisem na úvěrové smlouvě a dle článku II. smlouvy se zavázala uhradit věřitelce celkem 10 320 Kč, přičemž částku 10 140 Kč formou 13 pravidelných měsíčních splátek po 780 Kč, kdy první splátka byla splatná 10. den po uzavření smlouvy a každá další splátka až do úplného zaplacení 30. den od splatnosti předchozí splátky. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky (dále též„ OP“). Podle bodu 3. OP se smluvní strany dohodly, že pokud dlužník nesplní svůj závazek podle článku II. smlouvy, je věřitel oprávněn požadovat navíc smluvní pokutu ve výši měsíčních nákladů spotřebitelského úvěru, tj. 319 Kč (dle článku I. Smlouvy), za každý započatý kalendářní měsíc prodlení až do zaplacení jistiny včetně nákladů spotřebitelského úvěru. Podle bodu 1. OP měl věřitel právo, v případě, že dlužník nesplní svou povinnost uhradit kteroukoliv splátku řádně a včas, závazek ze smlouvy zesplatnit a požadovat zaplacení celé jistiny, nákladů spotřebitelského úvěru, smluvních pokut a paušální náhrady nákladů.

5. Z kopie předpisu splátek pro smlouvu číslo ze dne 28. 3. 2013 bylo zjištěno, že tento dokument, který je opatřen podpisem žalované, obsahuje údaj o výši a splatnosti 13 splátek úvěru po 780 Kč, jakož i údaj o tom, že prvních pět splátek je určeno na úhradu úroku a úplaty.

6. Z kopie zprávy klienta vyhotovené žalobkyní ke dni 19. 8. 2020 o stavu plnění smlouvy číslo ze dne 28. 3. 2013 bylo zjištěno, že žalovaná zaplatila žalobkyni administrativní poplatek ve výši 180 Kč a dále 3 900 Kč, a to v době od 28. 3. 2013 do 27. 9. 2013. První splátka byla splatná 7. 4. 2013, poslední (13.) splátka byla splatná 2. 4. 2014.

7. Z kopie předžalobní upomínky – výzvy k úhradě ze dne 23. 7. 2020 se podává, že žalobkyně vyzvala žalovanou, aby jí nejpozději do 7 dnů od obdržení této výzvy zaplatila dluh z úvěrové smlouvy číslo ze dne 28. 3. 2013, a to ve výši 6 240 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 319 Kč za každý měsíc prodlení a náklady s vymáháním pohledávky ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně sdělila žalované, že na její závazek vyplývající z předmětné smlouvy nebylo hrazeno řádně a včas, a proto byl tento závazek ke dni 3. 4. 2020 zesplatněn. Písemnost byla zaslána žalované (předána k poštovní přepravě) dne 24. 7. 2020, což bylo zjištěno z kopie poštovního podacího archu.

8. V souladu s částí pátou zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), která obsahuje ustanovení společná, přechodná a závěrečná, aplikoval soud ve shodě s § 3028 odst. 3 věty první o. z. na právní poměry vzniklé mezi účastníky před účinnosti o. z., jakož i na práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti o. z., dosavadní právní předpisy, které platily a byly účinné do 31. 12. 2013, tj. především zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v rozhodném znění (dále jen„ obch. zák.“), a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění (dále jen„ obč. zák.“).

9. Podle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 499 obch. zák. za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.

11. Podle § 502 odst. 1 věta první obch. zák. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

12. Podle § 262 odst. 4 obch. zák. ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.

13. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, kterým svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravů.

14. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 téhož ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto prováděcím předpisem je v posuzované věci nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a výše úroku z prodlení podle této právní úpravy činí 8,05 % ročně.

15. Podle § 544 obč. zák. sjednají-li si strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

16. Po právním zhodnocení skutkového stavu (skutkových zjištění) dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána oprávněně jen ohledně pohledávky ve výši 3 300 Kč (jistina) s úrokem z prodlení z této částky za dobu od 4. 4. 2014 do zaplacení.

17. Žalobkyně prokázala, že jako věřitelka uzavřela s žalovanou jako dlužnicí písemnou smlouvu o úvěru ze dne 28. 3. 2013, která splňuje náležitosti tohoto smluvního typu stanovené v § 497 obch. zák. Mezi smluvními stranami tak vznikl závazkový vztah, který se primárně řídí obchodním zákoníkem (§ 261 odst. 3 písm. d) obch. zák.). Na základě platné úvěrové smlouvy žalobkyně poskytla žalované v den uzavření smlouvy částku 6 000 Kč (úvěr), a proto žalované vznikla povinnost poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit administrativní poplatek ve výši 180 Kč a úroky ve sjednané výši 1 200 Kč, to vše nejpozději do dne 2. 4. 2014 (datum splatnosti poslední 13. splátky).

18. Dohodu o úplatě (2 940 Kč) posoudil soud pro rozpor s kogentním ustanovením § 499 obch. zák. (§ 263 odst. 1 obch. zák.) jako absolutně neplatnou podle kogentního ustanovení § 39 obč. zák. Žalované tedy povinnost k úhradě úplaty platně nevznikla. Je tomu tak proto, že peněžní prostředky byly žalované předány v den uzavření úvěrové smlouvy, což znamená, že k rezervování peněžních prostředků ze strany žalobkyně ve prospěch žalované nedošlo, přičemž smyslem ustanovení § 499 obch. zák. bylo umožnit sjednání úplaty ve prospěch věřitele pouze tehdy, byl-li věřitel povinen rezervovat peněžní prostředky pro případ, že je o tyto druhá smluvní strana v souladu se smlouvou požádá. Soud dále uvážil, že se jedná o neplatnost částečnou podle § 41 obč. zák., protože ujednání o úplatě je oddělitelné od ostatního obsahu úvěrové smlouvy. Jelikož žalobkyni nárok na úplatu platně nevznikl, nemohly být platby žalované ani zčásti použity (započítány) na úhradu úplaty, tj. neexistujícího dluhu.

19. S ohledem na shora uvedené a v situaci, kdy žalovaná žalobkyni prokazatelně zaplatila administrativní poplatek ve výši 180 Kč a dále částku 3 900 Kč, tedy celkem 4 080 Kč, a její platně sjednaný závazek ze smlouvy o úvěru činil 7 380 Kč (součet jistiny 6 000 Kč, administrativního poplatku 180 Kč a úroku z úvěru 1 200 Kč), je zřejmé, že dluh žalované činí jen 3 300 Kč (7 380 Kč minus 4 080 Kč), a to na jistině úvěru. Žaloba o zaplacení pohledávky z titulu nesplaceného úvěru ve výši 2 940 Kč (žalovaných 6 240 Kč minus 3 300 Kč) včetně úroku z prodlení z této částky za dobu od 4. 4. 2014 do zaplacení tak nebyla podána důvodně.

20. Soud dále dospěl k závěru, že žalobkyně nemá právo ani smluvní pokutu ve výši 6 061 Kč. Na dohodu o smluvní pokutě dle bodu 3. OP nutno aplikovat ustanovení § 544 obč. zák., které platilo i pro obchodněprávní vztahy, a z něhož mj. plyne, že smluvní pokuta má povahu akcesorického (vedlejšího) závazku. Nevznikl-li platně hlavní závazek žalované, který smluvní pokuta dle bodu 3. OP zajišťovala, nemůže být ani platně zajištěn smluvní pokutou. V posuzované věci nárok na smluvní pokutu platně nevznikl, neboť smluvní pokuta zajišťovala závazek žalované vyjádřený v článku II. smlouvy o úvěru, to je závazek zaplatit žalobkyni celkovou částku 10 320 Kč sestávající z jistiny ve výši 6 000 Kč a nákladů spotřebitelského úvěru včetně administrativního poplatku ve výši 4 320 Kč. Poněvadž ujednání o povinnosti platit úplatu je absolutně neplatné a žalované povinnost zaplatit úplatu ve výši 2 940 Kč, která je zahrnuta v celkové částce 10 320 Kč, nevznikla, je absolutně neplatné i ujednání o smluvní pokutě, jež měla zajišťovat splnění tohoto závazku. Soud proto žalobě o zaplacení smluvní pokuty vyhovět nemohl.

21. Výrokem I. rozsudku tak byla zamítnuta nedůvodně uplatněná žaloba o zaplacení částky 9 001 Kč (2 940 Kč + 6 061 Kč) a úroku z prodlení z částky 2 940 Kč za dobu od 4. 4. 2014 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně.

22. Netvrdila-li žalovaná v řízení (natož aby prokázala), že vymáhaný splatný zůstatek jistiny úvěru ve výši 3 300 Kč již uhradila, soud jí rozsudečným výrokem II. uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 300 Kč.

23. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení se splněním pěnitého dluhu ve výši 3 300 Kč a v souladu s § 262 odst. 4 věty druhé obch. zák. jako nepodnikatelka nese odpovědnost za prodlení podle občanského zákoníku, soud podle § 517 odst. 2 obč. zák. výrokem II. rozsudku přiznal žalobkyni právo na úrok z prodlení z částky 2 940 Kč (jistina) za dobu od 4. 4. 2014 až do zaplacení v zákonné výši 8,05 % ročně.

24. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalované povinnost splnit dluh s příslušenstvím (výrok II. rozsudku) do tří dnů od právní moci rozsudku.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, protože žalované, která byla ve věci úspěšnější než žalobkyně, žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, a to u Okresního soudu v Karviné, písemně. O odvolání rozhodne Krajský soud v Ostravě. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).