17 C 148/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Trombikovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 7 583,03 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč společně s úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od 26. 1. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení:</b> <b>- částky 2 583,03 Kč společně s úrokem z prodlení z částky 2 583,03 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od 17. 7. 2020 do zaplacení,</b> <b>- úroku z prodlení z částky 5 000 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od 17. 7. 2020 do 25. 1. 2021.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 476 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 25. 1. 2021, domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 583,03 Kč společně s úrokem z prodlení z částky 7 583,03 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od 17. 7. 2020 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že danou pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 od původní věřitelské společnosti [právnická osoba], kdy tato společnost uzavřela dne 16. 3. 2020 se žalovaným distančním způsobem smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný vyčerpal úvěr ve výši 7 583,03 Kč a zavázal se vrátit tuto částku nejpozději do 16. 7. 2020. Původní věřitelka poskytovala půjčky a spotřebitelské úvěry prostřednictvím své webové stránky www.ferratum.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, potvrdil, že se seznámil se podmínkami smlouvy o půjčce a souhlasí s nimi, a poté zaslal žádost o poskytnutí úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr mu byla zaslána prostřednictvím internetových stránek smlouva o revolvingovém úvěru a poté mu byly poskytnuty uvedené prostředky převodem na označený účet žalovaného č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem 764435. Prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr původní věřitelka ověřovala výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy klientům je ponechána rezerva 10% rozdílu mezi doložitelnými příjmy a deklarovanými výdaji, když tato rezerva musí činit nejméně částku odpovídající životnímu minimu jednotlivce, které nyní činí 3 410 Kč měsíčně. Dále byl žalovaný lustrován v databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Žalovaný byl o úhradu dluhu opakovaně upomínán, naposledy předžalobní upomínkou advokáta ze dne 13. 1. 2021. Na úhradu dluhu nezaplatil žádnou částku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba, výzva k vyjádření a všechny další soudní písemnosti byly žalovanému doručeny na adresu jeho trvalého bydliště v [obec], [ulice a číslo], kam mu soud doručil podle ustanovení § 49 odst. 4 o. s. ř. zásilku formou uložení zásilky na poště a následného vhození zásilky do poštovní domovní schránky. Fikce doručení nastala dne 10. 9. 2021.

3. K jednání, které bylo u zdejšího soudu nařízeno na den 23. 9. 2021, se zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Zástupce žalobkyně omluvil svoji neúčast dopisem ze dne 16. 9. 2021. Žalovaný se z neúčasti u jednání neomluvil, přestože byl řádně a včas předvolán, předvolání k jednání mu bylo doručeno současně se žalobou a výzvou k vyjádření dne 10. 9. 2021, kdy nastala fikce doručení podle ustanovení § 49 o. s. ř. Soud jednal ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, resp. zástupců, když v dané věci bylo možno jednat a posléze rozhodnout na základě dosavadního obsahu spisu.

4. Zástupce žalobkyně sice požádal v dopise ze dne 16. 9. 2021 o odročení jednání v případě, kdy žalovaný bude tvrdit nové skutečnosti, anebo by z jiného důvodu soud nemohl žalobě v plném rozsahu vyhovět, soud ale takto formulovanou žádost o odročení jednání za specifických podmínek neakceptoval. Žalobkyně je v daném případě po celou dobu soudního řízení zastoupena advokátem, který ji zastupuje i v mnoha jiných obdobných věcech nejen u zdejšího soudu, toto je skutečnost zdejšímu soudu známa z jeho úřední činnosti. Advokát zastupující žalobkyni by měl být schopen připravit znění žaloby tak, aby uplatněný nárok ze žalobních tvrzení logicky vyplýval a aby byl také podpořen dostatečnými důkazy. Práva znalý advokát si musel být vědom, že jeho žaloba není dostatečně prokazována doloženými listinami. Zástupce žalobkyně byl přesto soudem vyzván společně s předvoláním k jednání, aby nejpozději u jednání dne 23. 9. 2021 předložil soudu doklady, které prokazují skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného při uzavření smlouvy, a zejména doklady, které prokazují, jakým způsobem žalobkyně právní předchůdkyně prověřovala schopnost žalovaného dluh splácet. Zástupce žalobkyně na výzvu soudu žádným způsobem nereagoval, důvody tohoto svého postupu nesdělil. Za této situace soud nepovažoval za procesně přípustné, aby bylo jednání znovu odročeno za účelem předložení důkazů, k jejich předložení byla již jednou žalobkyně prostřednictvím svého advokáta marně vyzvána.

5. V daném řízení bylo prokázáno na základě smlouvy o revolvingovém úvěru datované 16. 3. 2020, že smlouva byla uzavřena mezi společností [právnická osoba], reg. číslo: C [číslo], číslo licence: C [číslo], sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], a žalovaným [celé jméno žalovaného], jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru až do výše sjednaného úvěrového limitu 80 000 Kč. Úroky z úvěru byly dohodnuty ve výši 11,99 % měsíčně, poplatek za poskytnutí úvěru nebyl sjednán. Splácení úvěru mělo probíhat ve splátkách, přičemž minimální splátka, kterou tvoří 12,50 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání, anebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem prvního čerpání. Dohoda není podepsána klientem, neobsahuje žádné prohlášení o tom, že by mu prostředky byly skutečně předány. Nebylo žádným způsobem prokázáno, jakým způsobem byla ověřována totožnost žalovaného při uzavření smlouvy; ze strany žalovaného zde nebyla žádná aktivní činnost, např. verifikační platba uhrazená na účet věřitelky ani zaslání fotokopie osobních dokladů či výpisu z bankovního účtu. Není tedy zřejmé, kdo jednal s věřitelskou společností, zda to byl skutečně žalovaný a zda s původní věřitelkou někdo vůbec o takové smlouvě jednal. Podle dokladu„ Standardní informace o spotřebitelském úvěru“ výše úvěru není uvedena, pouze celková částka, kterou má žalovaný žalobkyni zaplatit, je uvedena ve výši 134 808,62 Kč, ani tento doklad neosahuje podpis žalovaného.

6. Dále bylo v řízení prokázáno na základě sdělení [právnická osoba] ze dne 25. 8. 2021, že je žalovaný majitelem účtu č. [bankovní účet] a v dotazované době od 16. 3. 2020 do 16. 7. 2020 byla na tento účet připsána částka 5 000 Kč pod variabilním symbolem 4569301.

7. Podle obsahu podacího lístku ze dne 13. 1. 2021 byla na tehdy úředně evidovanou adresu žalovaného v [obec], [ulice a číslo] odeslána doporučená zásilka obsahující předžalobní výzvu žalobkyně a oznámení postupitele o postoupení pohledávky.

8. V řízení bylo nakonec prokázáno na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, na základě které žalobkyně nabyla v řízení uplatněnou pohledávku od původní věřitelské společnosti [právnická osoba]

9. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti.

10. Aktivní legitimace žalobkyně ve smyslu ustanovení § 1879 občanského zákoníku v tomto řízení vyplývá z písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019, na základě které žalobkyně nabyla v řízení uplatněnou pohledávku od původní věřitelské společnosti [právnická osoba] V řízení naopak nebylo prokázáno uzavření řádné smlouvy o úvěru mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, když předložené listiny neobsahují podpis žalovaného, žalobkyně ani neprokázala, že by totožnost žalovaného při sjednávání smlouvy byla řádně ověřena a že by se jednalo o skutečný projev vůle žalovaného. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet částku 5 000 Kč. Za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření platné smlouvy o revolvingovém úvěru, je třeba převedení částky 5 000 Kč na bankovní účet žalovaného právně hodnotit jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, respektive po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně. Soud tedy žalobě vyhověl z titulu vydání bezdůvodného obohacení co do částky 5 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky v sazbě platné k prvnímu dni prokázaného prodlení, tj. od 26. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně.

11. Nad rámec výše uvedeného je nutno uvést, že žalobkyně ani po výzvě soudu nepředložila soudu žádné doklady o tom, jakým způsobem zjišťovala a jakým způsobem vyhodnocovala tzv. úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, podle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby s úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvních povinností věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Z výše uvedeného vyplývá, že uzavřenou smlouvu o úvěru, která je ve skutečnosti smlouvou o zápůjčce, by soud vyhodnotil jako neplatnou, i kdyby byla prokázána vůle žalovaného takovou smlouvu uzavřít.

12. Žalovaný byl prokazatelně požádán o vydání bezdůvodného obohacení v předžalobní upomínce ze dne 13. 1. 2021 (ačkoliv se nejednalo o výzvu k vydání bezdůvodného obohacení, ale o předžalobní upomínku k úhradě dluhu ze smlouvy úvěru), která byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. Při nedostatku dokladu o doručení soud vycházel z obsahu ustanovení § 573 občanského zákoníku, podle kterého se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, tj. 18. 1. 2021. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Pojem„ bez zbytečného odkladu“ občanský zákoník v žádném ze svých ustanovení nespecifikuje. V ustanovení § 1959 písm. e) občanského zákoníku je specifikován pojem„ ihned“ jako doba zpravidla„ do pěti dnů“ a podle komentáře k zákonu doba„ bez zbytečného odkladu“ má být vykládána jako doba delší, tj. asi 7 – 10 dnů. V daném případě se soud kloní k názoru, že by měl žalovaný platit do 7 dnů od doručení výzvy, a to s ohledem na nevysokou částku dluhu, a také s ohledem na to, že v případě platnosti ujednané smlouvy by splatnost dluhu nastala již dávno a žalovaný o tomto svém dluhu a povinnosti jej uhradit nepochybně věděl. Doba 7 dnů od doručení výzvy tedy nastala dne 25. 1. 2021 a žalovaný je v prodlení od následujícího dne 26. 1. 2021. Od tohoto dne je žalovaný povinen platit úrok z prodlení v tehdy platné výši 8,25 % ročně.

13. Pokud žalobkyně požadovala kromě uvedené částky 5 000 Kč úhradu dalších 2 583,03 Kč z titulu smluvního úroku, popř. poplatku za sjednání úvěru nebo z titulu smluvní pokuty, pak se jedná o nároky vyplývající z uzavřené smlouvy, které by mohly být přiznány pouze za situace, kdy by byla uzavřená smlouva shledána platnou.

14. Pokud žalobkyně požadovala úhradu úroku z prodlení již ode dne 17. 7. 2020, byl její požadavek co do období do 17. 7. 2020 do 25. 1. 2021 jako nedůvodný podle argumentů uvedených v předchozím odstavci zamítnut. Stejně tak byl zamítnut nárok na úhradu úroku z prodlení z částky 2 583,03 Kč. Pokud nebyl přiznán základ dluhu, nemohl být přiznán ani úrok z prodlení z této částky.

15. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni, která měla v řízení větší procesní úspěch, částku 476 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. V daném řízení činí procesní úspěch žalobkyně 66 % a její procesní neúspěch 34 %. Ve výši rozdílu (32 %) má žalobkyně právo na náhradu nákladů soudního řízení, které v plné výši činí částku 1 489 Kč. Tato částka zahrnuje 1/ náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, 2/ odměnu za právní zastoupení v celkové výši 600 Kč, a to po 200 Kč (1. příprava spojená s převzetím zastoupení, 2. sepis předžalobní výzvy a 3. sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění, 3/ paušální náhradu hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 citované vyhlášky, tj. ve výši 3x 100 Kč za každý z výše popsaných úkonů zastoupení, a 4/ náhradu DPH ve výši 189 Kč, tato částka představuje 21 % z částky 900 Kč (představující součet shora uvedené odměny a náhrady hotových výdajů advokáta). Podílu 32 %, který je výše specifikován, odpovídá z celkové výše nákladů řízení částku 476 Kč. V řízení nebyly zjištěny, ale ani tvrzeny žádné mimořádné okolnosti, pro které by soud výjimečně nepřiznal ve smyslu § 150 o. s. ř. procesně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný byl v souladu s § 142a o. s. ř. o úhradu dluhu před podáním žaloby písemně upomínán. Zásilka žalobkyně obsahující předžalobní výzvu ze dne 13. 1. 2021 byla žalovanému doručována poštou na adresu, kterou uvedl ve svých dokladech u žalobkyně a která byla v době doručování také adresou trvalého pobytu žalovaného. Žaloba podaná žalobkyní je typicky tzv. formulářová, žalobkyně podává ve shodném formátu ke zdejšímu několik desítek žalob ročně, drobné změny v textu týkající se označení osob a výše dluhu mohou být jistě provedeny za pomocí jednoduchého softwaru. Z těchto důvodů soud přiznal advokátovi žalobkyně odměnu ve snížené výši podle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.