17 C 15/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Trombikovou v právní věci Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec proti Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec o určení obsahu smlouvy

I. Soud zamítá žalobu na určení obsahu smlouvy o dodávkách pitné vody mezi žalobkyní a žalovanou ve smyslu ustanovení § 8 odstavec 6, odstavec 16 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, v platném znění.

II. Soud zamítá žalobu na stanovení povinnosti žalované uzavřít se žalobkyní smlouvu o dodávkách pitné vody ve znění určeném soudem.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku 28 294 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v , adresa, doručena dne , datum, , domáhala vydání rozsudku na určení obsahu smlouvy o dodávkách pitné vody mezi žalobkyní a žalovanou ve smyslu ustanovení § 8 odstavec 6, odstavec 16 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, v platném znění, a zároveň stanovení povinnosti žalované uzavřít se žalobkyní smlouvu o dodávkách pitné vody ve znění určeném soudem, přičemž doporučené znění smlouvy je obsaženo v navrhovaném žalobním petitu. Žalobkyně odůvodnila svoji žalobu tvrzením, že žalobkyně je obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, žalovaná je obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je zejména výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Kupní smlouvou uzavřenou dne , datum, mezi žalobkyní jako kupující a společností ČSAD , adresa, a.s., IČ , IČO, , jako prodávající nabyla žalobkyně vlastnické právo k těmto nemovitostem: pozemek parc. č. 3766/2 - ostatní plocha, pozemek parc. č. 3766/4 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., jiná stavba, pozemek parc. č. 3766/5 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., jiná stavba, pozemek parc. č. 3766/6 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., jiná stavba, pozemek parc. č. 3766/7 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., jiná stavba, pozemek parc. č. 3766/8 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba v části obce , adresa, , jiná stavba, pozemek parc. č. 3766/11 - ostatní plocha, pozemek parc. č. 3766/12 - ostatní plocha, pozemek parc. č. 3766/13 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., jiná stavba, pozemek parc. č. 3766/14 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., stavba technického vybavení, pozemek parc. č. 3766/15, ostatní plocha, pozemek parc. č. 3766/16 - orná půda, pozemek parc. č. 3766/17 - vodní plocha, pozemek parc. č. 3766/18 - orná půda, pozemek parc. č. 3766/25 - ostatní plocha, pozemek parc. č. 3766/26 - ostatní plocha, pozemek parc. č. 3766/27 - ostatní plocha, pozemek parc. č. , hodnota, - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., jiná stavba, pozemek parc. č. 3785/1 - orná půda, pozemek parc. č. 3785/2, orná půda, vše zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, -město, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrálního pracoviště , adresa, . Stavba v části obce , adresa, , jiná stavba, stojící na parc. č. 3766/8 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož je součástí, je dále v textu této žaloby označena jen jako „stavba“. Podle zjištění žalobkyně a informací, které získala od předchozího vlastníka ČSAD , adresa, , a.s. byl zdroj pitné vody do stavby zajišťován na základě Smlouvy o dodávce vody z vodovodu ze dne , datum, , kterou téhož dne uzavřely žalovaná jako dodavatel a společnost ČSAD , adresa, a.s. jako odběratel. Předmětem smlouvy o dodávce vody je realizace dodávky této komodity za podmínek stanovených smluvními stranami, s tím, že odběrné místo je definováno jako katastrální území , adresa, – město, , adresa, , ČSAD , adresa, a.s., číslo parcely odběrného místa: 3767 – fakturační vodoměr umístěn v objektu společnosti , právnická osoba, . „v likvidaci“, číslo vodoměru: 174001-12. Smlouva o dodávce vody mezi uvedenými společnostmi byla uzavřena na dobu neurčitou s možností jejího ukončení výpovědí s tříměsíční výpovědní lhůtou. Žalobkyně se jako nový vlastník stavby před uzavřením kupní smlouvy zajímala o to, jakým způsobem je a bude do stavby zajišťována dodávka pitné vody. Ze strany ČSAD , adresa, , a.s. byla ujištěna, že se tak děje na základě smlouvy o dodávce vody, přičemž jiná možnost neexistuje, když objekt není opatřen jinou vodovodní přípojkou, pouze tou, která je „obsluhována“ skrze předmětnou smlouvu. Žalobkyni bylo předchozím vlastníkem taktéž řečeno, že nebude problém smlouvu o dodávce vody postoupit na žalobkyni, s tím, že do této doby bude odběr pitné vody přefakturováván ČSAD , adresa, , a.s. novému vlastníkovi. Poté, co se žalobkyně stala vlastníkem stavby, byla žalovaná oslovena s návrhem na postoupení smlouvy o dodávce vody uzavřené s ČSAD , adresa, , a.s., aby bylo smluvně zajištěno zásobování objektu pitnou vodou. Toto bylo ze strany žalované odmítnuto s tím, že vodu bude dodávat pouze za podmínky uzavření nové smlouvy o napojení na vodovod a distribuci pitné vody, jejíž koncept žalobkyni předložila. Z textu návrhu smlouvy je patrné, že jeho prostřednictvím žalovaná šikanózním způsobem zneužívá tísně žalobkyně a nutí ji k uzavření jednostranného a nevýhodného smluvního vztahu. Pouze tak může žalobkyně odvrátit stav, kdy jí bude odpojena pitná voda. Jinak řečeno, žalobkyně a především žalovaná jsou si vědomy toho, že žalobkyně je plně odkázána na (z)vůli žalované, která v případě nesoučinnosti vodu zastaví, což se také stalo. Dále žalobkyně zdůraznila, že obsahem návrhu smlouvy je odkládací podmínka spočívající v tom, že žalobkyně je povinna uhradit blíže nedefinovanou úplatu ve výši 150 000 Kč a vedle toho je povinna zaplatit veškeré náklady spojené s vybudováním nové vodovodní přípojky. Žalobkyně odmítla na tento způsob „vyjednávání“ přistoupit a takto koncipovanou smlouvu neuzavřela. Dne , datum, žalovaná poprvé přerušila dodávku, v důsledku čehož zůstali nájemci objektu bez pitné vody. Pod příslibem zahájení dialogu o řešení situace byla voda opětovně zapojena. Žalovaná ale nekompromisně trvala na uzavření smlouvy ve znění, které navrhla, a odmítá jakékoliv změny dokumentu. Protože žalobkyně jejímu požadavku nevyhověla (když byly odmítnuty veškeré revize textu právního zástupce žalobkyně), byla dodávka vody opět přerušena dne , datum, , od tohoto data byla dodávka zcela pozastavena. Žalobkyně tedy byla nucena domáhat se ochrany svých práv a oprávněných zájmů zmíněných nájemců prostřednictvím návrhu na nařízení předběžného opatření, kterému bylo usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, vyhověno. V současné době je tedy díky ingerenci soudu zajištěna dodávka vody do předmětné nemovitosti s tím, že úplata za spotřebovanou pitnou vodu je žalovanou pravidelně (měsíčně) fakturována a žalobkyní hrazena. Žalobkyně pro úplnost dodává, že se ve spojitosti s výše uvedenou snahou řešit nastalou situaci dozvěděla, že dne , datum, byla bez jejího vědomí uzavřena dohoda o ukončení smlouvy o dodávce vody, a to mezi jejími původními smluvními stranami. Předmětem dohody o ukončení je zánik smluvního vztahu ke dni , datum, s odůvodněním, že odběratel (ČSAD , adresa, ) již není vlastníkem odběrného místa. Podle názoru žalobkyně však nemá tento dokument zamýšlenou právní relevanci, když dodávky vody je žalovaná povinna zajistit v souladu s příslušnými ustanoveními níže citované právní úpravy. Jak je patrné z přílohy ke smlouvě o dodávce vody, žalovaná je vlastníkem vodovodního řadu, který je zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, definován jako součást vodovodu, tedy vodního díla, jehož vlastník má povinnosti stanovené v § 8 zákona. Pro účely této žaloby je třeba konstatovat především tyto povinnosti: 1) podle § 8 odst. 1 zákona je vlastník vodovodu nebo kanalizace povinen zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování, vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu a dokládat jejich použití pro tyto účely, 2) podle § 8 odst. 4 zákona jsou vlastníci vodovodů nebo kanalizací, jakož i vlastníci vodovodních řadů (…), povinni umožnit napojení vodovodu nebo kanalizace jiného vlastníka, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti. Současně uzavřou vlastníci těchto vodovodů a kanalizací písemnou dohodu podle odstavce 3. Možnost napojení k zabezpečení dodávek pitné vody nebo odvádění odpadních vod nesmí být podmiňována vyžadováním finančních nebo jiných plnění. Náklady na realizaci napojení vodovodu nebo kanalizace hradí vlastník, jemuž je umožněno napojení vodovodu nebo kanalizace; 3) podle § 8 odst. 5 zákona je vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, povinen umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci a dodávat pitnou vodu nebo odvádět odpadní vody a čistit odpadní vody, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti těchto zařízení, 4) podle § 8 odst. 6 zákona je vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele; 5) podle § 8 odst. 8 zákona vlastník vodovodu nebo kanalizace může provést zásah do vodovodu nebo kanalizace pouze po předchozím projednání s provozovatelem, pokud není smlouvou uzavřenou podle odstavce 2 stanoveno jinak. Z citací dotčených zákonných ustanovení lze jednoznačně vyčíst, že žalovaná jakožto vlastník vodovodního řadu (vodovodu) je povinna zajistit a zachovat dodávky pitné vody do vodovodních přípojek, které jsou na její majetek napojeny. Z výše osvědčených skutečností je přitom zřejmé, že vodovodní přípojkou napojenou na vodovodní řad žalované je pitnou vodou zásobována stavba, kterou měla dříve v majetku ČSAD , adresa, a kterou koupila žalobkyně. Do vlastnictví žalobkyně přešla nejenom předmětná stavba a pozemek, na kterém je postavena, ale také vodovodní přípojka, jejíž zapojení žalovaná podmiňuje úhradou částky 150 000 Kč. Žalovaná zjevně proti smyslu (v dané době) platných právních předpisů ignoruje fakt, že není vlastníkem vodovodní přípojky, a nemá tedy jakéhokoliv oprávnění rozhodovat o jejím provozu. Naopak je podle zákona povinna zajistit žalobkyni dodávku pitné vody, aniž by za to požadovala nijak neodůvodněné finanční plnění. Jediným limitem je to, zda napojení umožňují technické a kapacitní možnosti, což je v tomto případě splněno, když dodávky do určitého data fungovaly a na základě předběžného opatření soudem vydaného byly opětovně zahájeny. Tato žaloba je podávána v souladu s výrokem II. předběžného opatření, kterým byla žalobkyni uložena povinnost podat v poskytnuté lhůtě žalobu ve věci samé. Z konstantní judikatury (například z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) je patrné, že se za dané skutkové a právní situace má jednat o žalobu o určení obsahu smlouvy. Žalované byla zaslána předžalobní výzva ze dne , datum, včetně přílohy – návrhu smlouvy o dodávkách pitné vody koncipovaném žalobkyní. Text této smlouvy je obsažen v žalobním návrhu. Je třeba vzít v dané souvislosti na vědomí, že návrhem smlouvy není nalézací soud vázán, když soudní praxe stanoví, že dojde-li k porušení povinnosti uzavřít smlouvu podle § 8 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích, vzniká oprávněné straně právo domáhat se soudního rozhodnutí o určení obsahu takové smlouvy. Nelze přitom po žalobkyni požadovat, aby perfektně formulovala petit žaloby, neboť vytvořit text smlouvy mezi vlastníky provozně souvisejících kanalizací je oprávněn jen soud na základě kritérií uvedených v § 1787 odst. 2 občanského zákoníku.

2. Žalovaná se k žalobnímu požadavku vyjádřil písemně dne , datum, tak, že navrhla, aby byl návrh žalobkyně na určení obsahu smlouvy zamítnut jako neoprávněný a protiprávní. Žalovaná předmětný nárok neuznává, a to zejména z následujících důvodů: 1) žalobkyně není vlastníkem (veřejného) vodovodu nebo vodovodního řadu ve smyslu ustanovení § 1 odst. 3 a § 2 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích, přičemž pouze s jeho vlastnictvím se pojí plnění povinností a závazků uložených v ustanovení § 8 tohoto zákona, což je v dané věci zcela zásadní otázka, jelikož žalobkyně svůj nárok vůči žalované odvozuje výlučně z ustanovení § 8 zákona. Jelikož žalovaná není vlastníkem vodovodu nebo vodovodního řádu, není povinna uzavřít se žalobkyní smlouvu o dodávkách pitné vody; 2) žalobkyně ve svém návrhu ničeho netvrdí a nikterak neprokazuje, že by žalovaná byla vlastníkem (veřejného) vodovodu nebo vodovodního řádu ve smyslu uvedených zákonných ustanovení a vztahovaly se tak na ni povinnosti formulované v ustanovení § 8 uvedeného zákona. Neexistuje žádná zákonná domněnka, že vlastní-li osoba inženýrskou síť, kterou protéká pitná voda, jedná se o vodovod. Pokud žalobkyně požaduje na žalované uzavřít smlouvu podle ustanovení § 8 zákona, je na žalobkyni, aby prokázala, že žalovaná je vlastníkem vodovodu; 3) žalovaná vlastní sdruženou vodovodní přípojku (a vnitřní vodovod), na kterou se vztahuje režim ustanovení § 3 a § 3a zákona, tedy nevlastní vodovod nebo vodovodní řad v režimu ustanovení § 1 odst. 3 a § 2 odst. 1 zákona, v důsledku čehož není vázána závazky uvedenými v ustanovení § 8, od kterých žalobkyně odvozuje svůj nárok. Povinnosti stanovené v ustanovení § 8 zákona se netýkají, resp. nezavazují vlastníky vodovodních přípojek, sdružených vodovodních přípojek nebo vnitřních vodovodů, 4) i kdyby byla žalovaná vlastníkem vodovodu, tak by i přesto nebyla povinna uzavřít s žalobcem smlouvu o dodávkách pitné vody podle ustanovení § 8 zákona, jelikož její potenciální vodovod není veřejným vodovodem, když nesplňuje kvalifikační kritéria vodovodu pro veřejnou potřebu uvedená v ustanovení § 1 odst. 3 a odst. 4 zákona. Pokud žalobkyně požaduje po žalované uzavření smlouvy podle ustanovení § 8 zákona, je na žalobkyni, aby prokázala, že žalovaná je vlastníkem veřejného vodovodu, jenž podléhá regulaci § 8 zákona, 5) i kdyby byla žalovaná vlastníkem vodovodu, tak by i přesto nebyla povinna uzavřít se žalobkyní smlouvu o dodávkách pitné vody podle ustanovení § 8 zákona, jelikož žalobkyně není jeho odběratelem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 6 zákona, kdy podle ustanovení § 8 zákona je vlastník vodovodu zavázán uzavřít smlouvu o dodávkách pitné vody pouze s odběratelem, tedy vlastníkem pozemku nebo stavby připojené na vodovod, přitom nemovitosti žalobkyně nejsou přímo napojeny na inženýrskou sít žalované (nemají vybudovánu samostatnou přípojku na inženýrskou sít žalované), nýbrž jsou přímo připojeny prostřednictvím přípojky na přípojku ve vlastnictví třetí osoby - společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, , sídlem , adresa, , tudíž žalobkyně není odběratelem žalované, ale je odběratelem společnosti IKARUS. Případným odběratelem žalované by mohla pouze být společnost KARUS, jelikož pouze její přípojka je napojena na inženýrskou síť žalované. Není-li žalobkyně odběratelem žalované, není aktivně legitimovaná podat v této věci žalobu proti žalované, nýbrž pouze vůči IKARUS, 6) i kdyby byla žalovaná vlastníkem vodovodu, což žalovaná rozporuje, tak by i přesto nebyla povinna uzavřít se žalobkyní smlouvu o dodávkách pitné vody podle ustanovení § 8 zákona, jelikož nemovitosti žalobkyně. a to pozemek parc. č. 3766/8, jehož součástí je stavba č.p. 958, jiná stavba, jak je uvedeno výše, nejsou v souladu s ustanovením § 36 zákona připojeny na inženýrskou síť žalovaného v souladu s právními předpisy, zejména se zákonem o vodovodech a kanalizacích, který nepovoluje připojit přípojku na přípojku, tedy přípojka žalobkyně nemůže být připojena na přípojku IKARUS, a tudíž žalobkyni nevznikl nárok podle ustanovení § 8 odst. 6 zákona na uzavření písemné smlouvy na dodávky pitné vody. I kdyby připojení nemovitostí žalobkyně bylo v souladu s právnímu předpisy, nárok na uzavření smlouvy o dodávkách pitné vody podle ustanovení § 8 zákona by mu vznikl pouze vůči společnosti IKARUS, jelikož pouze na inženýrskou síť této společnosti je žalobkyně napojena a může být odběratelem pouze vůči společnosti IKARUS. Jelikož žalobkyně není napojena svou přípojkou na inženýrskou síť žalované, nemůže být jeho odběratelem a nemůže po ně ani požadovat splnění povinnosti uzavřít smlouvu o dodávkách pitné vody. Žalobkyně ve svém návrhu opomíjí, že zákon o vodovodech a kanalizacích rozlišuje mnohé druhy inženýrských sítí, jejichž prostřednictvím je vedena pitná nebo odpadní voda, přičemž na každou z nich se vztahují jiná pravidla. Zákon rozlišuje: a) vodovod (vodovodní řad), na tento jediný se vztahuje ustanovení § 8, b) provozně související vodovod, c) přípojku, d) vnitřní vodovod a e) sdruženou vodovodní přípojku. Jednotlivé typy jsou definovány v ustanovení § 2, resp. § 3 a ! 3a zákona, nejedná se o stejné inženýrské sítě pro vedení vody, naopak mají odlišný právní režim. Žalobkyně nikterak ve svém návrhu neodůvodňuje své tvrzení, že žalovaná je vlastníkem vodovodu nebo vodovodního řadu nebo vodovodu provozně souvisejícího, a že na inženýrskou síť ve vlastnictví žalované lze aplikovat úpravu obsaženou v ustanovení § 8 zákona. Žalobkyně pouze tyto skutečnosti tvrdí, předpokládá a domnívá se. Žalobkyně ani netvrdí a neprokazuje, že se u žalované jedná o veřejný vodovod. Mezi účastníky není sporné, že žalovaný je vlastníkem inženýrské sítě pro vedení vody, jejímž prostřednictvím je do přilehlých nemovitostí dodávána pitná voda. Sporným mezi žalobkyní a žalovanou je status této inženýrské sítě pro vedení vody do přilehlých nemovitostí. Žalobkyně tvrdí, že se jedná o vodovod = vodovodní řad, s čímž žalovaná nesouhlasí a rozporuje toto tvrzení, jelikož žalovaná vlastní sdruženou vodovodní přípojku, jejíž režim a status je upraven v ustanovení § 3a zákona. Na sdruženou vodovodní přípojku nelze aplikovat ustanovení § 8 zákona. Dříve než se inženýrská síť ve vlastnictví žalované stala sdruženou vodovodní přípojkou, jednalo se o přípojku napojenou na veřejný vodovod dodávající vodu do jednoho provozně souvisejícího areálu (komplexu nemovitostí). Následně poté, kdy dílčími prodeji docházelo k rozdělení tohoto jednoho areálu na samostatné menší areály, přičemž kupříkladu vznikly samostatné komplexy nemovitostí evidované na LV č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , ve vlastnictví žalobkyně, dále evidované na LV č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , ve vlastnictví společnosti , právnická osoba, , dále evidované na LV č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , ve vlastnictví , tituly před jménem, Lamacze, nebo evidované na LV č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , ve vlastnictví IKARUS, došlo ke změně přípojky na sdruženou vodovodní přípojku. Skutečnost, že inženýrská síť ve vlastnictví žalované má status sdružené vodovodní přípojky, potvrdil také místně příslušný vodoprávní úřad – Magistrát města , adresa, , odbor stavební a životního prostředí, když ověřil dokumentaci inženýrské sítě žalobkyně správním aktem ze dne , datum, , č.j. MMK/142682/2016, jehož přílohu tvoří průvodní a souhrnná technická správa. Vodoprávní úřad je také oprávněn rozhodovat o změně přípojky na vodovod podle ustanovení § 3a odst. 2 zákona. Žalobkyní zmiňovaná nemovitost - pozemek parc. č. 3766/8, jehož součástí je stavba č.p. 958, jiná stavba, k.ú. , adresa, , není na sdruženou vodovodní přípojku samostatně připojená, její vlastník tedy není ve vztahu k žalované jeho odběratelem, kdežto pozemek parc. č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , ve vlastnictví IKARUS ano, tedy IKARUS je odběratelem ve vztahu k žalované. Ustanovení § 3a bylo do zákona vloženo zákonem č. 76/2006 Sb., před jeho účinností v souladu s předchozí vyhláškou č. 144/1978 Sb. bylo možné se souhlasem provozovatele napojit jednou přípojkou na vodovod nebo kanalizaci více pozemků nebo staveb, čímž vznikaly tzv. sdružené přípojky; případně bylo možné jednou vodovodní přípojkou nebo jednou kanalizační přípojkou napojit všechny pozemky nebo stavby v rámci jednoho zpravidla uzavřeného areálu, čímž vznikaly tzv. areálové vodovody nebo kanalizace, které bývaly kolaudovány jako přípojky. Od účinnosti uvedeného zákona lze uzavírat smlouvy pouze s odběratelem určeným podle ustanovení § 2 odst. 6 zákona, tedy žalovaným, nikoliv s těmi, jejichž stavby nebo pozemky jsou napojeny na vodovod nebo kanalizaci vnitřním vodovodem nebo kanalizací. Sdružená vodovodní přípojka tedy není vodovodem ani vodovodním řadem a nevztahuje se na ni ustanovení § 8 zákona. Ustanovení § 3a odst. 2 se vztahuje na případy, kdy došlo k rozdělení pozemků nebo staveb, jakými jsou často rozsáhlé bývalé areály průmyslových a zemědělských podniků či družstev, areály nemocnic, škol, rekreačních zařízení apod., tj. jedná se o situaci popsanou výše. Pokud jsou pozemky nebo stavby napojeny vodovodní přípojkou a vnitřním vodovodem na veřejný vodovod tak, že z hlediska svého členění tvoří provozně související vodovod, umožňuje toto ustanovení zákona, aby příslušný vodoprávní úřad rozhodl o změně vodovodní přípojky na vodovod. Byť není výslovně stanoven požadavek, aby uvedené řešení bylo technicky možné a proveditelné, je zřejmé, že zákonem předpokládaná možnost změny užívání stavby na vodovod nenajde využití tam, kde to nebude technicky možné. Jedná se o změnu stavby původně povolené a kolaudované úřadem. Kompetence rozhodnout o takové změně stavby je svěřena vodoprávnímu úřadu. Žalovaná návrh na změnu jeho sdružené vodovodní přípojky na vodovod nebo provozně související vodovod ve smyslu ustanovení § 3a odst. 2 zákona nepodala, nelze ji k tomu donutit, a proto nelze její sdruženou vodovodní přípojku považovat za vodovod či vodovodní řad, jak tvrdí žalobkyně, a nelze na ni aplikovat ustanovení § 8 zákona.

3. Z obsahu výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že svědek sám v minulosti zpracovával pasport v této věci, jedná se o areál, který kdysi patřil VOKD. Tehdejší legislativa umožňovala vytvoření tzv. sdružené vodovodní přípojky. Dnešní legislativa, a to zákon o vodovodech a kanalizacích, účinný od roku 2001, už tuto formu připojení nepřipouští, nicméně dosavadní vytvořené sdružené vodovodní přípojky zůstávají v platnosti. Svědek pracuje občas pro , právnická osoba, , a.s. a s těmito sdruženými vodovodními přípojkami se setkává poměrně často. Svědek zjišťoval v daném případě charakter přípojky, a to v roce 2016, když zpracovával zmíněný pasport, z tohoto důvodu zjišťoval podklady u SmVaK, zda nedošlo u provozovatele ke změně na vodovodní řad nebo vodovod, ale SmVaK žádný podklad k tomu, že by se jednalo o vodovodní řad, neměly. Pokud by se mělo jednat o vodovodní řad, muselo by být k tomu vydáno příslušné rozhodnutí vodoprávním úřadem, které podle zjištění svědka vydáno nebylo, toto ověřoval také na odboru životního prostředí příslušného magistrátu. V daném případě se proto jedná o sdruženou vodovodní přípojku nebo vnitřní vodovod, kdy od hlavního vodovodního řadu ve vlastnictví SmVaK vede přípojka až po vodoměrnou šachtici, která může být ve vzdálenosti 5 metrů až 10 metrů od vodovodního řadu, a vše, co je za touto vodoměrnou šachticí, je buď sdruženou vodovodní přípojkou nebo vnitřním vodovodem. Uvedená vodoměrná šachtice slouží také k fakturaci, kdy SmVaK fakturuje majiteli přípojky cenu za dodávku vody. Pokud by se mělo jednat o vnitřní vodovod, ten je vždy soukromý, veřejný vnitřní vodovod jako takový neexistuje. Pokud by se mělo jednat o vodovodní řad, muselo by existovat vodoprávní povolení a provozovatelem může být pouze autorizovaná osoba. Není-li takové povolení, může se jednat pouze o sdruženou vodovodní přípojku nebo vnitřní vodovod. V uvedené době byl jediným autorizovaným provozovatelem SmVaK, který má zmapovány své vodovodní řady i přípojky a je schopen přesně uvést, o jaký charakter připojení se v konkrétním případě jedná. V daném případě se jedná o atypickou situaci, protože dnes již podobný způsob napojení legislativa neumožňuje a každý odběratel vody musí mít svoji vlastní přípojku napojenou na hlavní vodovodní řad. Nejedná se v daném případě ani o provozně související vodovod, neboť i v takovém případě by muselo existovat kolaudační rozhodnutí, podle kterého by se jednalo o vodovod, a musela by zde být jiná autorizovaná osoba, která má povolení k provozování vodovodu. V té době jediným autorizovaným provozovatelem vodovodů byl SmVaK, který ale v daném případě nebyl provozovatelem této části vodovodu, resp. této části připojení. K dotazu, zda se z technického či technologického hlediska může jednat v daném případě o provozovně související vodovod, svědek uvedl, že se tím zabýval, kdy jednak shromažďoval uvedené podklady při zpracování pasportu od SmVaK a vodoprávního úřadu, a také v terénu mapoval průběh připojení podle povrchových znaků, neboť na povrchu jsou různá šoupátka, odbočky či přípojky. V terénu zkoumal pouze průběh trasy a není schopen při takovém šetření zjistit, zda se jedná o přípojku nebo vodovod, to ale vyplývá z uvedených rozhodnutí získaných od SmVaK a vodoprávního úřadu. Svědek by nepovažoval za souladnou s legislativou situaci, kdy z vodovodního řadu vede přípojka a na ni je napojena další přípojka, neboť toto není v souladu s platnou legislativou, dnes musí každé samostatné číslo popisné mít samostatnou přípojku napojenou na hlavní vodovodní řad. Svědek je autorizovaným inženýrem pro vodohospodářské stavby, náplní práce je projektová a inženýrská činnost se zaměřením zejména na projektování inženýrských sítí, zejména na vodohospodářské stavby a krajinné inženýrství a pozemní stavitelství, tuto činnost vykonává od roku 1981 jako osoba samostatně výdělečně činná i později i jako zástupce společnosti , právnická osoba4. Podle obsahu faktury č. VFl/15/50007 ze dne , datum, společnosti , právnická osoba, . vyúčtovala žalované společnosti k úhradě částku 45 000 Kč za prodej vodovodní přípojky podle kupní smlouvy ze dne , datum, .

5. Podle obsahu smlouvy o dodávce vody z vodovodu ze dne , datum, a přílohy č. , hodnota, k této smlouvě soud zjistil, že společnost , jméno FO, s.r.o. jako dodavatel se zavázala realizovat dodávky pitné vody pro odběratele, společnost ČSAD , adresa, , a.s. v souladu s ustanoveními zákona č. 258/2000 Sb. a vyhlášky č. 252/2004 Sb. do odběrného místa označeného „katastrální území , adresa, , ul Lešetísnká, ČSAD , adresa, a.s., CZ45192081“. Fakturační vodoměr je umístěn v objektu společnosti , právnická osoba, . „v likvidaci“.

6. Podle obsahu dohody o ukončení smlouvy o dodávce vody ze dne , datum, soud zjistil, že podle dohody mezi odběratelem, společností ČSAD , adresa, , a.s. a dodavatelem, společností , jméno FO, s.r.o. byla ke dni , datum, ukončena dodávka vody do odběrného místa - nemovitostí evidovaných na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, -město podle smlouvy o dodávce vody z vodovodu ze dne , datum, uzavřené mezi stejnými smluvními stranami, a to z důvodu, ze odběrné místo již není ve vlastnictví odběratele.

7. Podle obsahu kupní smlouvy uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní jako kupující a společností ČSAD , adresa, a.s., IČ , IČO, , jako prodávající nabyla žalující společnost vlastnické právo k těmto nemovitostem: pozemek parc. č. 3766/2 - ostatní plocha, pozemek parc. č. 3766/4 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., jiná stavba, pozemek parc. č. 3766/5 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., jiná stavba, pozemek parc. č. 3766/6 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., jiná stavba, pozemek parc. č. 3766/7 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., jiná stavba, pozemek parc. č. 3766/8 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba v části obce , adresa, , jiná stavba, pozemek parc. č. 3766/11 - ostatní plocha, pozemek parc. č. 3766/12 - ostatní plocha, pozemek parc. č. 3766/13 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., jiná stavba, pozemek parc. č. 3766/14 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., stavba technického vybavení, pozemek parc. č. 3766/15, ostatní plocha, pozemek parc. č. 3766/16 - orná půda, pozemek parc. č. 3766/17 - vodní plocha, pozemek parc. č. 3766/18 - orná půda, pozemek parc. č. 3766/25 - ostatní plocha, pozemek parc. č. 3766/26 - ostatní plocha, pozemek parc. č. 3766/27 - ostatní plocha, pozemek parc. č. , hodnota, - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., jiná stavba, pozemek parc. č. 3785/1 - orná půda, pozemek parc. č. 3785/2, orná půda, vše zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, -město, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrálního pracoviště , adresa, . Předmětem tohoto řízení je stavba v části obce , adresa, , jiná stavba, stojící na pozemku parc. č. 3766/8 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož je součástí.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, pro katastrální území , adresa, -město, listu vlastnictví č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalující společnost je vlastníkem všech nemovitostí označených ve shora uvedené kupní smlouvě ze dne , datum, .

9. Podle sdělení ze dne , datum, společnost , právnická osoba, . podala stanovisko k existenci inženýrských sítí, resp. stavebnímu záměru (neslouží jako stanovisko pro vydání územního souhlasu, územního rozhodnutí, souhlasu s ohlášenou stavbou nebo stavebního povolení) Dne , datum, jsme byli elektronickou formou požádání o ověření vlastnictví vodovodního řadu DN 80 PVC, vlastníka vodovodní přípojky, vlastníka vodoměrné šachty a vlastníka vnitřního vodovodu na pozemku parc. č. , hodnota, , 1824/2 v k. ú. , adresa, . Stanovisko SmVaK , adresa, a.s.: Stávající vodovodní řad DN 80 PVC a vodovodní přípojka (od místa napojení po vodoměrnou šachtici) jsou v majetku SmVaK , adresa, a.s. , právnická osoba, a vnitřní rozvod vody nejsou v majetku ani provozování SmVaK.

10. Z obsahu sdělení Magistrátu města , adresa, , odboru stavebního a životního prostředí, ze dne , datum, soud zjistil, že Magistrát města , adresa, , odbor stavebního a životního prostředí, jako stavební úřad příslušný podle ustanovení § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb. (stavení zákon), ověřil podle ustanovení § 125 odst. 4 stavebního zákona zjednodušenou evidenci (pasport) stavby sdružené vodovodní přípojky na pozemcích parce č. 3766/2, 3766/22, 3790/4, 3790/5, 3811, 3814/4, 3814/5, v katastrální území , adresa, -, Anonymizováno, a pozemků parcel. č. 1799/1, 1800, 1801, 1811, 1814, 1815/4, 1824/1, 1824/2, 1829 a 2207/1 v katastrálním území , adresa, v obci , adresa, , v částech měst , adresa, . Vlastníkem stavby je společnost , jméno FO, s.r.o., IČ , IČO, . Soulad zjednodušené dokumentace a skutečného stavu stavby stavební úřad ověřil v rámci kontrolní prohlídky, která se uskutečnila dne , datum, . Zjednodušená dokumentace skutečného stavu stavby stavební úřad ověřil v rámci kontrolní prohlídky dne , datum, . Zjednodušená dokumentace je zpracována v souladu s přílohou č. , hodnota, bodu 2 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb.

11. Z přípisu Severomoravských vodovodů a kanalizací , adresa, a.s. ze dne , datum, , že dodavatel vody odpověděl na dotazy soudu týkající se napojení žalované společnosti , jméno FO, s.r.o. na vodovodní řad DN 80 PVC ve vlastnictví Severomoravských vodovodů a kanalizací , adresa, a.s. v katastrálním území , adresa, : 1) soudem uváděný přípoj vody má charakter vodovodní přípojky, a to od odbočení z vodovodního řadu DN 80 PVC na pozemku p.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, po vodoměr umístěný v šachtě na pozemku p.č. 1824/2 v k.ú. , adresa, . Od vodoměrné šachty (včetně) dále směrem k napojené nemovitosti č.p. 317/12A má charakter vnitřního vodovodu (toto rozdělení vychází z § 2 odst. 7 a § 3 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb.), 2) SmVaK , adresa, a.s. nemá se žalovanou společností uzavřenu smlouvu podle § 8 odst. 3 cit. zákona, neboť nebylo prokázáno, že by předmětný přípoj vody byl kolaudován jako vodovod pro veřejnou potřebu, 3) na otázku, zda SmVaK setrvává na podmínkách uvedených ve vyjádření zn. 9773/V009487/2015/PR z , datum, odpověděl, že ano. Toto vyjádření bylo reakcí na dotaz ohledně možné rekolaudace přípoje vody na vodovodní řad, kdy by po takové rekolaudaci následovalo uzavření dohody vlastníků provozně souvisejících vodních děl, uzavření smlouvy o provozování vodního díla a při splnění určitých podmínek (osazení funkčních uzávěrů v místě napojení přípojek) možnost uzavřít odběratelské smlouvy s vlastníky jednotlivých napojených objektů na trase přípoje, 4) v dané lokalitě SmVak má uzavřenu smlouvu o dodávce vody z vodovodu VV č. , hodnota, z , datum, se žalovanou společností , jméno FO, s.r.o. pro odběrné místo č.p. 317/12A s počátkem plnění od , datum, . , jméno FO, se přihlásila k odběru v dané lokalitě jako právní nástupce původního odběratele , právnická osoba, ., od kterého koupila předmětný přípoj vody na základě kupní smlouvy z , datum, . Z tohoto důvodu tedy bylo s touto firmou jednáno o dodávkách vody a byla s ní uzavřena smlouva ve stejném rozsahu jako s původním odběratelem. S vlastníky nemovitostí napojených na předmětný přípoj vody (vnitřní vodovod) nemohly být uzavřeny samostatné smlouvy, neboť tyto objekty nejsou napojeny na vodovodní řad ve vlastnictví nebo provozování SmVaK. Závěrem uvedli, že jim není známa podstata sporu mezi společností , právnická osoba, a společností , jméno FO, s.r.o., nicméně lze konstatovat, že při uzavírání smluvních vztahů SmVaK vychází z ustanovení zákona č. 274/2001 Sb., mimo jiné z § 2 odst. 6 (definice odběratele) a § 2 a § 3 (specifikace přípojky a vnitřního vodovodu).

12. Z usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , bylo zjištěno, že bylo nařízeno předběžné opatření, jímž byla žalované uložena povinnost „od okamžiku vydání tohoto usnesení je žalovaná povinna zajistit dodávky pitné vody do nemovité věci vlastněné žalobkyní, a to pozemku parc. č. 3766/8, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 958, jiná stavba, v části obce , adresa, , zapsaného v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, - město, obec , adresa, , u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , tak, že žalovaná je povinna strpět odběr pitné vody žalobkyní v odběrném místě: katastrální území , adresa, – město, , adresa, , ČSAD , adresa, a. s., CZ45192081, číslo parcely odběrného místa: 3767 – fakturační vodoměr umístěn v objektu společnosti , právnická osoba, . „v likvidaci“, číslo vodoměru: 174001-12, a odběr žalobkyni umožnit.“ Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, čj. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , bylo usnesení okresního soudu potvrzeno.

13. Důkazní návrh žalobkyně na vypracování znaleckého posudku soud zamítl. Tento důkaz měl podle návrhu žalobkyně prokázat, že v daném případě v případě inženýrských sítí žalované jde fakticky o vodovod, nikoliv jen o přípojku. Tento důkazní návrh soud považuje za nadbytečný, neboť i v případě, kdy by znalec názor žalobkyně potvrdil a sdělil, že z technického či technologického hlediska jde o vodovod, soud by nemohl vycházet ve svých závěrech z takového posudku, neboť o změně statusu inženýrských sítí je kompetentní rozhodovat pouze příslušný správní úřad. Až po jeho pravomocném rozhodnutí o rekolaudaci by bylo možno jednat.

14. Soud zamítl rovněž důkazní návrh na provedení dotazu na stavební úřad, popř. odbor životního prostředí, zda byla podána žádost žalovanou o změnu charakteru inženýrských sítí žalované. Jak potvrdil ve své výpovědi svědek , tituly před jménem, Krauz, autorizovaný dodavatel vody SmVaK eviduje vodovody, vodovodní řady, přípojky apod. a tato společnost na dotaz soudu ohledně statutu inženýrských sítí pro dodávku vody žalovanou odpověděla dne , datum, .

15. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji v plném rozsahu zamítl. Soud rozhodl ve výroku o zamítnutí návrhu na určení obsahu smlouvy v obecném znění, aniž by její text přesně specifikovala, když zároveň navrhla, aby chybějící údaje v petitu žaloby doplnil soud, navíc měl soud znění smlouvy sám upravit a formulovat, jak vyplývá z ustanovení § 1787 odst. 2 občanského zákoníku. V důsledku zamítnutí prvotního návrhu na určení obsahu smlouvy soud zamítl i další požadavek žalobkyně na uložení povinnosti žalované uzavřít tuto smlouvu.

16. Mezi stranami nebylo sporu, již s ohledem na jejich procesní vyjádření, že mezi nimi nedošlo k uzavření řádné dohody o dodávkách pité vody prostřednictvím inženýrských sítí ve vlastnictví žalované společnosti do předmětného nemovitého objektu, který vlastní žalobkyně, a to do budovy č.p. 958, stojící na pozemku parc. č. 3766/8. Předchozí vlastník téhož objektu, společnost ČSAD , adresa, , a.s. smluvně ukončil se žalovanou společností realizaci dodávek pitné vody a na nové smlouvě se žalobkyně se žalovanou nedohodly. V současné době je dodávka pitné vody do daného objektu realizována na základě předběžného opatření vydaného soudem.

17. V řízení tak soud řešil dvě zásadní otázky – jaký je typ inženýrských sítí žalované společnosti a zda existuje povinnost žalované, s ohledem právě na zjištěný charakter inženýrských sítí, uzavřít smlouvu o dodávkách vody podle ustanovení § 8 zákona č. 274/2001 Sb.

18. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná není vlastníkem vodovodu ani vodovodního řadu, byť tak sama označila své technické vybavení v předchozí smlouvě uzavřené s ČSAD , adresa, , a.s. Autorizovaný dodavatel pitné vody v dané oblasti, společnost , právnická osoba, . hodnotí způsob připojení žalované společnosti „pouze“ jako přípojku. Byť se žalobkyně snažila v rámci tohoto řízení prokázat, že z technického či technologického hlediska jde v podstatě o vodovod, resp. že inženýrské sítě žalované v této části odpovídají kvalitou vodovodu či vodovodního řadu, podle názoru soudu faktický stav není soud oprávněn v rámci tohoto soudního řízení hodnotit. O tom, jaká je „kvalita“ připojení, rozhoduje výlučně příslušný správní úřad, a to vodohospodářský úřad či stavební úřad, a soud není oprávněn rozhodnutí příslušného správního úřadu měnit. Z tohoto důvodu soud neakceptoval důkazní návrh žalobkyně na vypracování znaleckého posudku k posouzení, zda inženýrská síť žalované reálně nesplňuje podmínky pro posouzení jako vodovodu. I kdyby kompetentní znalec uvedl, že se v podstatě jedná o vodovod či vodovodní řad ve smyslu ustanovení § 8 zákona, soud by nemohl z jeho hodnocení vycházet. Bylo by potřeba, aby o změně statusu inženýrské sítě ve vlastnictví žalované, resp. o rekolaudaci této inženýrské sítě, formálně rozhodl příslušný správní úřad, a teprve pak by soud mohl vycházet ze závěru, že jde o vodovod či vodovodní řad.

19. Soud tedy vycházel ze závěru, že žalovaná vlastní vodovodní přípojku podle § 3 zákona č. 274/2001 Sb., která splňuje podmínky sdružené vodovodní přípojky. Podle názoru soudu se na vodovodní přípojku či sdruženou vodovodní přípojku nevztahují povinnosti vyplývající pro vlastníka vodovodu či vodovodního řadu z ustanovení § 8 zákona č. 264/2001 Sb. Ustanovení § 8 hovoří výslovně o vlastníkovi vodovodu, nikoliv o vlastníkovi přípojky, byť tento slovní termín zákon zná, a také ho užívá. Již z tohoto formálního vyjádření zákonných povinností je možno dovodit, že na vlastníka „pouhé“ vodovodní přípojky se tato povinnost nepřenáší. Navíc žalující společnost není napojena přímo na přípojku žalované, nýbrž na přípojku společnosti , právnická osoba, Svědek , tituly před jménem, Krauz potvrdil, že připojení „přípojky na přípojku“, jak je v tomto případě realizováno fakticky, již podle současné právní úpravy není možné, to odporuje právním předpisům. Žalovaná logicky argumentovala tím, že jejím odběratelem je společnost IKARUS , právnická osoba, . „v likvidaci“ a v případě, kdy by existovaly podmínky pro přerušení dodávek pro tuto společnost, v případě stávajícího napojení „přípojky na přípojku“ by automaticky byly přerušeny dodávky pitné vody i pro žalobkyni, ve vztahu k níž by se jednalo o nezákonný postup. A naopak, pokud by existovaly podmínky pro přerušení dodávek pro žalující společnost, žalovaná by tohoto svého práva nemohla využít, protože by zároveň od dodávek vody nedůvodně odřízla i společnost IKARUS.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. v návaznosti na procesní úspěch a neúspěch ve věci a zavázal neúspěšnou žalobkyni k povinnosti zaplatit zcela úspěšné žalované na nákladech řízení částku 28 294 Kč. Tato částka zahrnuje 1/ odměnu za právní zastoupení v celkové výši 20 000 Kč, kdy za každý z provedených 8 úkonů (1. příprava spojená s převzetím zastoupení, 2. jednání s klientem dne , datum, , 3. sepis vyjádření žalované k žalobě ze dne , datum, , 4. sepis repliky k vyjádření žalobkyně ze dne , datum, , 5. jedná s klientem dne , datum, , 7. sepis návrhu na zrušení předběžného opatření ze dne , datum, a 8. účast u jednání dne , datum, ) náleží odměna podle § 7 a § 9 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění, tj. po 2 500 Kč za každý z úkonů, 3/ paušální náhradu hotových výdajů v celkové výši 2 400 Kč, a to za 8 výše popsaných úkonů podle ustanovení § 13 odst. 4 citované vyhlášky ve výši 8x 300 Kč, 4/ náhradu za promeškaný čas v celkové výši 400 Kč podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, když zástupci žalobkyně vznikl nárok na náhradu za promeškaný čas za celkem , hodnota, půlhodiny strávené cestou zástupce žalobkyně k jednání dne , datum, z místa sídla advokátní kanceláře v Havířově do místa sídla soudu a zpět; zástupci žalobkyně vznikl nárok také na náhradu za promeškaný čas za celkem , hodnota, půlhodiny strávené cestou zástupce žalobkyně k jednání dne , datum, z místa sídla advokátní kanceláře v Havířově do místa sídla soudu a zpět, 5/ náhradu cestovních výdajů ve výši 583,80 Kč, a to jízdného zástupce žalobkyně z místa sídla jeho kanceláře v Havířově do místa sídla soudu v , adresa, a zpět k ústnímu jednání dne , datum, osobním automobilem tovární značky Audi, kdy ujetá trasa činí celkem , hodnota, km, průměrná spotřeba motorové nafty podle předloženého technického průkazu vozidla činí 6,1 litru na 100 km, tj. 2,44 litru na 40 km, a cena motorové nafty podle platné vyhlášky č. 191/2023 Sb. činí 34,40 Kč za 1 litr, cena za opotřebení vozidla podle vyhlášky č. 467/2022 Sb. činí 5,20 Kč za 1 km; náhrada za spotřebované pohonné hmoty pak činí 83,90 Kč (2,44 litru x 34,40 Kč) a náhrada za opotřebení vozidla činí 208 Kč (40 km x 5,20 Kč), cestovní výdaje pak činí celkem 291,90 Kč, náhrada cestovních výdajů k jednání dne , datum, činí stejnou částku 291,90 Kč, a 6/ náhradu DPH ve výši 4 910,60 Kč, tato částka představuje 21 % z částky 23 383,80 Kč (představující součet shora uvedené odměny 2 440 Kč, náhrady hotových výdajů 600 Kč, náhrady za promeškaný čas 28,60 Kč a náhrady cestovních výdajů 45,10 Kč). V řízení nebyly zjištěny, ale ani tvrzeny žádné mimořádné okolnosti, pro které by soud výjimečně nepřiznal ve smyslu ustanovení § 150 o. s. ř. procesně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení.