17 C 151/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Trombikovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně trvale bytem adresa nyní bytem adresa, PSČ obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného nyní bytem adresa, PSČ obec o zajištění úhrady výživy a některých nákladů neprovdané matky

I. Žaloba, aby byl žalovaný zavázán platit na výživu žalobkyně částku 500 Kč měsíčně počínaje měsícem březnem 2021, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 8. 4. 2021, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán platit výživné ve prospěch žalobkyně ve výši 500 Kč měsíčně s účinností od měsíce března 2021 nadále. Žalobkyně svoji žalobu odůvodnila tvrzením, že z dlouholetého vztahu se žalovaným jméno příjmení se narodily nezletilé děti jméno, narozený dne datum a jméno, narozená dne datum, žalobkyně vedla se žalovaným společnou domácnost od roku 2016 do října 2020. Žalobkyně žije od března 2021 v azylovém domě, žije sama s dětmi. Žalovaný jí nepřispívá žádnou pravidelnou částkou, občas jí zakoupí potraviny, oblečení nebo kosmetiku. Příjmy žalobkyně tvoří pouze dávky v hmotné nouzi, dávky státní sociální podpory, a to rodičovský příspěvek a přídavky na děti, její výdaje na domácnost činí 6 300 Kč až 6 510 Kč měsíčně. Žalovaný je svobodný, je zaměstnán u právnická osoba obec obec, kde má uzavřenu pracovní smlouvu a má pravidelnou mzdu. Žalovaný se k žalobnímu požadavku nevyjádřil. Žaloba, výzva k vyjádření a všechny další soudní písemnosti byly žalovanému doručeny na adresu jeho trvalého bydliště v obec obec, ulice a číslo. Dříve se soud marně pokoušel zjistit skutečnou adresu bydliště žalovaného. Na adrese skutečného bydliště v Hotelovém domě v obec, adresa, kterou označila žalobkyně ve své žalobě jako místo pobytu žalovaného, si žalovaný opakovaně zásilku soudu nepřevzal. Po neúspěšných pokusech pak soud postupoval v souladu s ustanovením § 46b písm. a/ o. s. ř. a doručil písemnosti na adresu uvedeného trvalého pobytu žalovaného. Fikce doručení nastala dne 1. 11. 2021. Tento procesní postup posoudil jako zcela legitimní i Ústavní soud ČR ve svém usnesení ze dne 30. 6. 2010 sp. zn.

II. ÚS 1308/10. V daném řízení bylo prokázáno, že se dne 2. 2. 2019 v obec narodil jméno celé jméno žalovaného, jako jeho matka je v rodném listu uvedena žalobkyně, jako otec je v dokladu uveden žalovaný. Tuto skutečnost soud zjistil na základě rodného listu nezletilého jméno příjmení. Dále bylo prokázáno, že se dne 17. 7. 2020 v obec narodila jméno příjmení, jako její matka je v rodném listu uvedena žalobkyně, jako otec je v dokladu uveden žalovaný. Tuto skutečnost soud zjistil na základě rodného listu nezletilé jméno příjmení. Ze spisu Okresního soudu v Karviné sp. zn. 39 Nc 17/2021 bylo zjištěno, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne 12. 7. 2021 č. j. 39 Nc 17/2021-55, který nabyl právní moci dne 25. 8. 2021, byly obě nezletilé děti jméno, narozený dne datum a jméno, narozená dne datum svěřeny do péče matky celé jméno žalobkyně. Žalovaný celé jméno žalovaného byl povinen počínaje dnem 1. 7. 2021 platit na výživu nezletilého jméno částku 1 500 Kč měsíčně a na výživu nezletilé jméno částku 1 000 Kč měsíčně. V době rozhodování měla žalobkyně k dispozici rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč měsíčně a přídavky naděti ve výši 1 000 Kč celkem, jiný příjem neměla. Za bydlení v azylovém domě platila částku 6 300 Kč měsíčně. Žalovaný v době od 10. 7. 2019 do 23. 9. 2020 pracoval u právnická osoba s.r.o., pracovní poměr byl rozvázán pro opakované absence. Z důvodu poklesu počtu pracovních míst není možno uvést, zda by žalovaný mohl u této společnosti pracovat nadále. Příjem žalovaného činil 13 200 Kč měsíčně. Od 12. 1. 2021 do dne rozhodování soudu v uvedené věci žalovaný pracuje u právnická osoba s.r.o., pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do 31. 12. 2021. Podle sdělení zaměstnavatele činil průměrný výdělek žalovaného 13 200 Kč měsíčně. Žalovaný ve skutečnosti platí na výživu nezletilého jméno a nezletilé jméno příjmení k rukám žalobkyně částku 3 000 Kč měsíčně, na výživu nezletilého jméno příjmení platí 2 500 Kč měsíčně. Za bydlení v hotelovém domě platí 4 800 Kč měsíčně. Podle obsahu zprávy právnická osoba se sídlem v obec obec, ulice a číslo je žalovaný zaměstnán v této společnosti jako dělník od 12. 1. 2021 dosud, pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do 15. 12. 2021. Výše jeho hrubé mzdy je 14 996 Kč měsíčně a výši čisté mzdy 13 202 Kč měsíčně. Ze mzdy jsou prováděny exekuční srážky v neurčené výši, výživné sráženo není. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná. Podle ustanovení § 920 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. V daném případě žalobkyně neprokázala, že by jí na úhradu výživného vznikl nárok. Sama v řízení nepředložila soudu jediný důkaz o výši svých příjmů a výdajů, není zřejmé, zda skutečně vynakládá na bydlení uváděnou částku. Má k dispozici příjem z prostředků sociálních dávek ve výši 11 000 Kč měsíčně a výživné pro své dvě děti od žalovaného ve výši 3 000 Kč měsíčně (tolik dobrovolně žalovaný podle tvrzení účastníků v opatrovnickém řízení fakticky platí), kromě toho jí žalovaný dobrovolně přispívá nákupem konkrétních potřeb, zejména jídla, oblečení nebo hygienických potřeb. Žalobkyně neprokázala, že by měl žalovaný k dispozici příjem, který by mu umožňoval přispívat na výživu žalobkyně. Podle výše uvedených skutkových zjištění z obsahu opatrovnického spisu činí příjem žalovaného 13 200 Kč měsíčně a jeho výdaje přestavují náklady na bydlení 4 800 Kč měsíčně a výživné pro 3 děti v celkové výši 5 500 Kč měsíčně. I bez zohlednění případných dalších nákladů na jízdné do zaměstnání a exekučních srážek zůstává žalovanému k dispozici jen 2 900 Kč měsíčně. Podle názoru soudu z takto nízkého příjmu není možno žalovanému stanovit ve prospěch žalobkyně žádné výživné. Navíc podle ustanovení § 920 občanského zákoníku je možno výživné stanovit pouze na dobu do 2 let od narození dítěte, tedy nejdéle do 17. 7. 2022. Pro období od 18. 7. 2022 nadále by soud z uvedeného důvodu zamítl žalobu i v případě, kdy by majetkové poměry žalovaného jinak stanovení výživného odůvodňovaly. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně nebyla v řízení procesně úspěšná a podle uvedeného ustanovení jí nárok na náhradu nákladů řízení nepřísluší. Žalovanému podle obsahu spisu v souvislosti s tímto soudním řízením náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě.