17 C 159/2021
č. j. 17 C 159/2021-30
V PLATNOSTIOkresní soud v Karviné vyhověl žalobě o náhradu částky 2 000 Kč za ošetření a pobyt v protialkoholní záchytné stanici, kterou žalovaný písemně uznal. Soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit dluh spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od 23. dubna. Náklady řízení ve výši 1 489 Kč byly uloženy žalovanému jako procesně neúspěšnému straně. Rozsudek byl vydán bez ústního jednání podle § 115a o. s. ř. s ohledem na neúčast žalovaného a jeho fiktivní souhlas s procesním postupem.
Plný text
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Trombikovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného státní občan anonymizována dvě slova trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč společně s úrokem z prodlení z částky 2 000 Kč ve výši 7,75 % ročně za dobu od 23. 4. 2011 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně. Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 15. 10. 2020, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč společně s úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,75 % ročně za dobu od 23. 4. 2011 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne 7. 4. 2011 byl žalovaný ošetřen a následně pobýval v protialkoholní záchytné stanici, která je provozovaná žalující společností, za toto ošetření a pobyt byl povinen zaplatit částku 2 000 Kč se splatností dne 22. 4. 2011, tuto částku žalovaný písemně uznal co do důvodu a výše v prohlášení ze dne 8. 4. 2011. Žalovaný ve lhůtě splatnosti dluh neuhradil a neučinil tak ani po písemné upomínce. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. Žaloba, výzva k vyjádření i další soudní písemnosti byly žalovanému doručeny na adresu jeho trvalého bydliště v obec, část obce a číslo. Dříve se soud marně pokoušel zjistit skutečnou adresu bydliště žalovaného. Po neúspěšných pokusech pak postupoval v souladu s ustanovením § 46b písm. a/ o. s. ř. a doručil písemnosti na adresu uvedeného trvalého pobytu žalovaného. Tento procesní postup posoudil jako zcela legitimní i Ústavní soud ČR ve svém usnesení ze dne 30. 6. 2010 sp. zn.
II. ÚS 1308/10. V daném případě soud rozhodl ve věci podle ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení ústního jednání. Žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně vyjádřila souhlas s navrhovaným procesním postupem již v žalobě. Žalovaný byl vyzván přípisem soudu ze dne 23. 4. 2021 ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem soudu podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání; současně byl poučen podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o fikci souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 10 dnů nesdělí své soudem požadované stanovisko; žalovaný na výzvu soudu nereagoval. Za popsané situace bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání a bez osobní účasti zástupkyně žalobkyně a žalovaného. V daném řízení bylo prokázáno na základě dokladu o uznání dluhu ze dne 8. 4. 2011 a předžalobní upomínky ze dne 15. 7. 2020 spolu s poštovním podacím lístkem z téhož dne, že žalovaný byl dne 7. 4. 2011 ošetřen a hospitalizován v protialkoholní záchytné stanici provozované žalobkyní, za tento pobyt mu žalobkyně vyúčtovala částku 2 000 Kč se splatností do 14 dnů. V písemném prohlášení ze dne 8. 4. 2011 žalovaný uznal svůj dluh co do důvodu a výše a zavázal se ho uhradit ve lhůtě do 14 dnů, tj. do 22. 4. 2011. Na základě předžalobní upomínky ze dne 15. 7. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím své advokátky upozornila žalovaného, že dosud neuhradil žalobkyni za pobyt v záchytné stanici částku 2 000 Kč spolu s úrokem z prodlení, přestože svůj dluh uznal uznáním závazku ze dne 8. 4. 2011 a zavázal se dluh uhradit do 22. 4. 2011; zástupkyně žalobkyně vyzvala znovu žalovaného k úhradě dluhu včetně úroku z prodlení, v opačném případě bude žalobkyně předpokládat, že žalovaný nehodlá dluh zaplatit, a bude nucena podat žalobu k soudu, s tím jsou spojeny další nemalé náklady včetně odměny advokáta. Podle předloženého poštovního podacího archu ze dne 15. 7. 2020 byla žalovanému tohoto dne odeslána zásilka, jako odesílatel je uvedena advokátní kancelář, která zastupuje žalobkyni i v tomto soudním řízení. Zásilka byla odeslána na adresu bydliště žalovaného v Polsku, kterou žalovaný označil při sepisování uznávacího prohlášení u žalobkyně. Po provedeném dokazování a právním vyhodnocení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. Žalovaný je podle ustanovení § 17 odst. 4 věta první zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, ve znění pozdějších předpisů, povinen zaplatit náklady na dopravu, ošetření, vyšetření a následný pobyt na záchytné stanici dne 7. 4. 2011. Žalovaný při ukončení pobytu v záchytné stanici dne 8. 4. 2011 uznal svůj dluh ve smyslu § 558 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. zavázal se ho zaplatit do 22. 4. 2011. Žalobkyně prostřednictvím svého advokáta znovu vyzvala žalovaného podle ustanovení § 142a o. s. ř. k náhradě vynaložených nákladů v celkové výši 2 000 Kč s příslušenstvím. Soud za popsané situace uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč a uložil mu také povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 7,75 % ročně upravené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., v platném znění, za dobu od 23. 4. 2011 do zaplacení. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že zavázal procesně neúspěšného žalovaného k povinnosti zaplatit procesně zcela úspěšné žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč, která zahrnuje 1/ náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, 2/ odměnu za zastoupení ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč (za přípravu spojenou s převzetím zastoupení, za sepis předžalobní upomínky a za sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, 3/ náhradu hotových výdajů v celkové výši 300 Kč za uvedené tři úkony právní služby podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 4/ náhradu DPH ve výši 21 % ze součtu uváděné odměny za zastoupení a náhrady hotových výdajů, tj. z částky 900 Kč, a činí 189 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu ve smyslu ustanovení § 150 o. s. ř., pro které by soud výjimečně nepřiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů, v řízení nebyly tvrzeny ani zjištěny, žalovaný měl dostatek času věc řešit mimosoudně, o své platební povinnosti nepochybně věděl, neboť písemně uznal svůj dluh co do důvodu a výše, navíc ho žalobkyně vyzvala k úhradě dluhu podle ustanovení § 142a o. s. ř. písemnou upomínkou ze dne 22. 5. 2020 Žalobkyně byla v řízení procesně úspěšná v plném rozsahu, soud jí proto přiznal náhradu nákladů v plné výši. Žalobkyně podal svoji žalobu na formuláři, také údaje v žalobě uvedené odpovídají formulářovému zpracování dat, proto soud přiznal odměnu advokátce a náhradu jejích výdajů podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.