17 C 236/2020

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Trombikovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně trvale bytem adresa žalobkyně adresa pro doručování poste restante obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o výživné manželky <b>I. Žaloba, aby byl žalovaný zavázán platit žalobkyni výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2020 nadále, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 24. 9. 2020 a doplněna dne 27. 1. 2021, domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán platit žalobkyni výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2020 nadále. Svoji žalobu odůvodnila tvrzením, že manželství účastníků trvá od [datum] doposud, manželství po dobu několika měsíců prochází krizí z důvodu mimomanželského poměru žalovaného. Žalovaný v měsíci září 2020 opustil společnou domácnost a odstěhoval se k přítelkyni [jméno] [příjmení]. Žalobkyně nadále bydlí ve společném bytě sama, náklady na bydlení činí 5 710 Kč měsíčně. Žalobkyně je vedena jako uchazečka o zaměstnání, aktuálně pobírá sociální dávky. Není schopna pracovat, dlouhodobě se léčí s onemocněním páteře v neurologické ambulanci a s vysokým krevním tlakem v interní ambulanci. Proto v prosinci 2020 požádala Okresní správu sociálního zabezpečení v [obec] o přiznání starobního důchodu. Žalobkyně nezavinila rozpad manželství účastníků, naopak žalovaný je agresívní a léčí se na [anonymizováno]. Žalobkyně nemá k dispozici žádný pravidelný příjem, po žalovaném požaduje částku 3 000 Kč měsíčně, která podle ní odpovídá stejné hmotné a kulturní úrovni obou účastníků, blíže k výdělkovým a majetkovým poměrům žalovaného uvedla, že žalovaný má příjem z pracovního poměru ve výši 20 000 Kč měsíčně, pracuje někde v [obec].

2. Žalovaný se k žalobnímu požadavku vyjádřil v dopise ze dne 5. 10. 2020, v němž navrhl, aby soud žalobu zamítl. Uvedl, že si žalobkyně nezaslouží žádné výživné, svým chováním se nesnažila o řádné manželství účastníků a porušila manželský zákon, když žalovaného hrubě psychicky i fyzicky týrala, když ho opakovaně napadala, nadávala mu, plivala na něho, kopala do něj, vyhrožovala mu napadením nožem, také nosila domů z popelnic množství odpadků a zapáchajících potravin, které zcela naplnily jejich byt, tyto odpadky byly například i ve sprše a na postelích. Chování žalobkyně vedlo k tomu, že žalovaný musel vyhledat pomoc psychiatra, po dobu šesti měsíců ho žalobkyně týrala, zdravotní problémy žalovaného musely být kompenzovány léky. Žalobkyně nevařila, jen utrácela peníze. Dne 14. 9. 2020 žalovaný podal u Okresního soudu v Karviné návrh na rozvod manželství účastníků, podal také na žalobkyni trestní oznámení. Žalovaný sám nemá pravidelný příjem z pracovního poměru.

3. Z oddacího listu účastníků bylo zjištěno, že dne [datum] uzavřeli manželství před Magistrátem města Havířova [osobní údaje žalovaného] a [jméno] [příjmení], rozená [příjmení], narozená dne [datum], manželé se dohodli na užívání společného příjmení [celé jméno žalovaného] - [celé jméno žalobkyně].

4. Z oznámení přestupku ze dne 27. 4. 2021 soud zjistil, že Policie ČR oznámila Magistrátu města Karviné podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) bod 1, bod 4 zákona č. 251/2016 Sb., kterého se měla dopustit žalobkyně tím, že dne 27. 4. 2021 vulgárně nadávala poškozené [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], a také jí vyhrožovala újmou na zdraví. Z úředního záznamu Policie ČR ze dne 27. 4. 2021 bylo dále zjištěno, že při šetření policie byla vyslechnuta poškozená [jméno] [příjmení], která uvedla, že téhož dne doprovázela svého přítele [celé jméno žalovaného] k soudu, kde se měl rozvádět se svojí manželkou, tedy se žalobkyní [celé jméno žalobkyně]. Na parkovišti poblíž Univerzitního náměstí se potkali se žalobkyní, která ihned začala slovně napadat a vulgárně nadávat poškozené [jméno] [příjmení], měla jí vyhrožovat újmou na zdraví. Poškozená z obavy o své zdraví oznámila celou věc na telefonní lince 158.

5. Z oznámení přestupku ze dne 9. 1. 2021 soud zjistil, že Policie ČR oznámila Magistrátu města Karviné podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., kterého se měl dopustit žalovaný tím, že dne 5. 9. 2020 polil žalobkyni [celé jméno žalobkyně] horkou vodu, kdy vlivem tohoto jednání jí vznikla popálenina 1 x 1 cm na hrudníku, téhož dne vyhledala lékařkou pomoc, pracovní neschopnost jí nebyla vystavena, nebyla omezena ve svém běžném způsobu života, další lékařské ošetření ohledně tohoto zranění již nevyhledala. Dále v nezjištěný den v měsíci srpnu 2020 jednou kopl do hýždí žalobkyni, kdy toto zranění bylo bez hematomu, k ošetření zranění došlo až dne 20. 12. 2020, pracovní neschopnost jí nebyla vystavena, nebyla omezena ve svém běžném způsobu života, další lékařské ošetření ohledně tohoto zranění již nevyhledala.

6. Podle sdělení Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 3. 8. 2021 bylo v posledních pěti letech provedeno jen jediné trestní oznámení týkající s účastníků řízení ze dne 14. 9. 2020, které učinil [celé jméno žalovaného] vůči [celé jméno žalobkyně], po provedeném prošetření nebyly zjištěny okolnosti, které by ve věci odůvodňovaly zahájení trestního řízení, když v předmětném jednání [celé jméno žalobkyně] nebylo shledáno podezření ze spáchání trestné činnosti a věc byla postoupena Magistrátu města Karviné k projednání přestupku. Z připojeného protokolu o trestním oznámení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný podal trestní oznámení na svoji tehdejší manželku, žalobkyni [celé jméno žalobkyně] pro podezření ze spáchání trestného činu týrání osoby žijící ve společné domácnosti. Z tohoto oznámení je dále zřejmé, že předchozí tři trestní oznámení vždy vzal zpět po nátlaku žalobkyně, která mu slíbila, že své jednání napraví. Uvedené týrání mělo spočívat v tom, že žalobkyně začala společnou domácnost plnit různými odpadky, které přinášela z popelnic, tyto odpadky byly například i ve sprše a na postelích, žalovaný si nemohl v bytě ani pořádně lehnout, celý byt výrazně zapáchal. Po výtkách k tomuto jednání žalobkyně žalovanému nadávala, plivala na něho, kopala do něj, vyhrožovala mu napadením nožem, žalobkyně byla stále agresívnější. V den podání tohoto trestního oznámení žalobkyně přišla za žalovaným do jeho zaměstnání, začala ho ponižovat před kolektivem a vulgárně mu nadávala. Jednání žalobkyně vedlo k tomu, že se žalovaný začal léčit na psychiatrii.

7. Z přípisu Policie ČR adresovaného Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec] ze dne 9. 10. 2020 soud zjistil, že policie zaslala státnímu zastupitelství vyrozumění o prošetření oznámení žalovaného, který již v minulosti podával totožná trestní oznámení na žalobkyni. Věci vedené pod sp. zn. KRPT – [číslo] a KRPT – [číslo] 2015 [číslo] byly s právní kvalifikací přestupku proti občanskému soužití postoupeny Magistrátu města Karviné jako přestupek. Věc vedená spod sp. zn. KRPT – [číslo] 2015 [číslo] byla odložena. Rovněž byla podána čtyři trestní oznámení proti žalovanému [celé jméno žalovaného] vedená pod spisovými značkami KRPT – [číslo] 2015 [číslo], KRPT – [číslo] 2015 [číslo], KRPT – [číslo] 2015 [číslo] a KRPT – [číslo] 2015 [číslo] pro podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití, popř. pro přečin krádeže, všechny věci byly postoupeny Magistrátu města Karviné jako přestupek. Z vyžádaných lékařských zpráv bylo zjištěno, že žalovaný zneužívá výjezdů rychlé záchranné služby, léčí se u psychiatričky MUDr. [příjmení], měl by užívat pravidelně léky, stanovenou medikaci ale nedodržuje. Z prošetření na místě samém pak policie zjistila, že mezi účastníky docházelo v minulosti k verbálním napadáním, žalobkyně sice shromažďuje v bytě věci, ty ale nezapáchají, žalobkyně věci vypere a vyčistí, nejedná se o odpadky. Mezi účastníky docházelo v minulosti k oboustranným slovním i fyzickým napadáním, od doby, kdy žijí odděleně, se situace uklidnila.

8. Z lékařských zpráv MUDr. [jméno] [příjmení], [právnická osoba], ze dne 18. 5. 2015, ze dne 7. 10. 2015, ze dne 22. 11. 2017, ze dne 19. 3. 2018, ze dne 1. 10. 2018, ze dne 15. 1. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný je pod medikací, užívá léky podle svého vlastního vyjádření pravidelně, poté se cítí lépe, bez depresí. Léčení bylo zahájeno na podnět interního lékaře, žalovaný pak uvedl, že má dlouhodobé problémy s manželkou, která ho bije, ponižuje, například ho nepustila na pohřeb v rodině. Žalovanému je pak špatně, v noci nemůže spát a budí se, nálada mu kolísá.

9. Magistrát města v Karviné vydal dne 28. 11. 2018 příkaz č. j. SMK/182804/2018, kterým uznal žalobkyni vinnou tím, že se úmyslně dopustila přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, úmyslným narušením občanského soužití jiným hrubým jednáním, když dne [datum] v době od 14:15 hodin do 14:20 hodin před domem [číslo] na [ulice] v [obec] [obec], fyzicky napadla [jméno] [příjmení] úderem otevřené dlaně do obličeje.

10. Magistrát města v Karviné vydal dne 4. 8. 2021 příkaz č. j. SMK/101126/2021, kterým uznal žalobkyni vinnou tím, že úmyslně dopustila přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 1 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, když dne 27. 4. 2021 v době kolem 12.10 hodin poblíž Univerzitního náměstí v [obec] úmyslně narušila občanské soužití tím, že vyhrožovala újmou na zdraví poškozené [jméno] [příjmení]. Za spáchání uvedeného přestupku jí byla uložena pořádková pokuta ve výši 1 000 Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 1. 9. 2021.

11. Z obsahu spisu Okresního soudu v Karviné sp. zn. 16 C 405/2020 bylo zjištěno, že rozsudkem ze dne 27. 7. 2021 č. j. 16 C 405/2020- 95 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 8. 2022 čj. 57 Co 36/0022-141, který nabyl právní moci dne 20. 4. 2022, bylo manželství účastníků, uzavřené dne [datum] v [obec], rozvedeno. Z odůvodnění rozhodnutí soud zjistil, že rozvodový soud za hlavní příčinu, která vedla k rozvratu manželství, považoval vzájemné konflikty manželů, pramenící z jejich rozdílných představ o manželském a rodinném životě, a dlouhodobě se opakující slovní a následně i fyzické ataky nesoucí znaky domácího násilí. Rozvrat manželství tedy nenastal výlučně pro chování žalovaného, neboť skutečnost, že porušil manželskou věrnost a navázal důvěrnou známost s jinou ženou, byla pouze následkem špatných vztahů mezi manžely.

12. Z obsahu spisu Okresního soudu v Karviné, pobočka v Havířově sp. zn. 117 C 143/2022 soud učinil následující skutková zjištění: - žalobou podanou u zdejšího soudu dne 3. 5. 2022 se žalobkyně domáhala stanovení povinnosti žalovanému přispívat na výživu žalobkyně, jako rozvedené manželky, částkou 3 000 Kč měsíčně splatnou vždy do 15. dne v měsíci předem, počínaje dnem podání této žaloby; - rozsudkem ze dne 5. 9. 2022 č. j. 117 C 143/2022-46 soud žalobu v plném rozsahu zamítl - z odůvodnění uvedeného rozsudku soud v nyní probíhajícím soudním řízení zjistil, že žalobkyně sama uvedla, že je dlouhodobě nezaměstnána z důvodu svého špatného zdravotního stavu, problémy s páteří má již minimálně od roku 1993, léčila se s vysokým tlakem. Její tvrzení o tom, že došlo v průběhu manželství účastníků ke zhoršení jejího zdravotního stavu, nebylo prokázáno, žalobkyně ke svému tvrzení nenabídla žádný důkaz. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že příčinou vzniku astmatu žalobkyně bylo nevyhovující bydlení, žalovaný však snahu zajistit lepší bydlení usilovně vyvíjel. Soud pak dospěl k závěru, že v řízení nebylo zjištěno ani prokázáno naplnění všech podmínek vzniku nároku žalobkyně na výživné rozvedené manželky, když důvod její neschopnosti sama se živit nemá původ v manželství účastníků ani s ním nesouvisí. Tato neschopnost v případě žalobkyně pramení z jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Navíc v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně se k žalovanému nevhodně chovala, v důsledku různých konfliktů, hádek, psychického násilí z její strany vůči žalovanému, tj. zejména soustavného ponižování, urážení a hrubých nadávek, které bylo předmětem několika přestupkových řízení, se u žalovaného vyskytly zdravotní potíže a od roku 2015 byl v péči psychiatra. V období od 12. 11. 2020 do 12. 12. 2020 bylo dokonce žalobkyni předběžným opatřením soudu na návrh žalovaného uloženo, aby se zdržela setkávání s žalovaným, jeho nežádoucího sledování a obtěžování jakýmkoliv způsobem. Za této situace považuje soud za přiznání výživného žalobkyni za v rozporu s dobrými mravy.

13. Na návrh žalovaného bylo v listopadu 2020 vydáno Okresním soudu v Karviné – pobočkou v Havířově dne 12. 11. 2020 pod č. j. 106 Nc 3001/2020-27 předběžné opatření ve věcech ochrany proti domácímu násilí ve smyslu ustanovení § 405 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění, kdy soud předběžným opatřením uložil žalobkyni povinnost, aby se v době od 12. 11. 2020 do 12. 12. 2020 zdržela setkávání s žalovaným, jeho nežádoucího sledování a obtěžování jakýmkoliv způsobem. Z odůvodnění usnesení vyplývá, že návrh na vydání předběžného opatření byl žalovaným podán poté, co dne 9. 11. 2020 žalobkyně vyhledala žalovaného v jeho novém bydlišti a proti vůli majitelky bytu násilně do tohoto vnikla, začala žalovanému a jeho partnerce vyhrožovat a slovně je napadat, až to vše skončilo rvačkou, kterou žalobkyně vyprovokovala. V uvedené věci byly osvědčeny skutečnosti ohledně negativního jednání a chování žalobkyně vůči žalovanému, spočívající mimo jiné v soustavném ponižování, urážení a hrubých nadávek.

14. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že popřela jednání, pro které byla pravomocně uznána vinnou v přestupkovém řízení. Je vedena na úřadu práce a není schopna pracovat. Po celou rozhodnou dobu pobírá pouze sociální dávky, žalovaný nepřispěl na její výživu ani na bydlení žádnou částkou. Připustila nevhodnost bydlení v předchozím společném bytě, zároveň popřela, že by odmítla náhradní byty, které žalovaný zajistil. Žalovaný odešel ze společné domácnosti, když navázal vztah s jinou ženou.

15. Z účastnické výpovědi žalovaného soud zjistil, že účastníci dříve společně bydleli v nájmu v [obec a číslo], v bytě od [právnická osoba] Byty, ten byl ve špatném stavu, potom ho zbourali a účastníkům byl nabídnut jiný byt o velikosti 1+1, I. kategorie, na Makarenkově ulici v [obec]. Žalobkyně tento byt odmítla, s tím, že tam jsou štěnice, to ale nebyla pravda. Poté bydleli 7 měsíců na zahradě ve špatných podmínkách a pak se přestěhovali do ubytovny Předvoj, kde rok nebo dva bydleli společně, ale kvůli chování žalobkyně žalovaný od ní odešel. Žalobkyně ho nerespektovala, dělala si všechno po svém, například mu nedovolila jet k sestře do [obec] na pohřeb, vzala mu peníze a oblečení, zakazovala mu styk s vnučkami. Kvůli chování žalobkyně se žalovaný začal léčit na psychiatrii, lékařka mu přímo řekla, aby si„ sbalil pár švestek“ a od žalobkyně odešel. Díky tomu, že už se žalobkyní nežije, nemusí v současné době brát léky. Žalovaný v posledních třech letech pracoval pouze brigádně u pana [příjmení], dříve u Technických služeb necelý jeden měsíc. Skončil tam pracovat právě kvůli chování žalobkyně. V té době už společně s ní nebydlel, bydlel na stejné ubytovně na jiném patře. Žalobkyně chodila do jeho zaměstnání k vrátnici a tam křičela, všichni se mu smáli, nakonec kvůli tomu z práce odešel.

16. Žaloba není důvodná, proto ji soud v plném rozsahu zamítl.

17. Podle ustanovení § 697 odst. 1 věta první občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň.

18. Z uvedeného zákonného ustanovení vyplývá, že jde o nárok existující pouze za trvání manželství, proto soud jako zcela nedůvodný zamítl nárok na výživné manželky pro dobu po právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků, tedy pro dobu od 21. 4. 2022 nadále.

19. Předmětem řízení pak zůstal požadavek žalobkyně na úhradu výživného manželky pro dobu od data uvedeného v žalobě 1. 9. 2020 do rozvodu manželství 20. 4. 2022. I pro toto období soud žalobu zamítl, neboť se žalobkyně svým nevhodným chováním zbavila svého nároku na výživné. Soud se při hodnocení zjištěných skutečností musel v první řadě zabývat okolnostmi ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., podle kterého nárok nelze přiznat, jestliže by to bylo v rozporu s dobrými mravy, resp. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. V daném případě bylo prokázáno, že se žalobkyně dopustila protiprávního jednání i jiného nevhodného jednání v takovém rozsahu a takového charakteru, že se tímto způsobem bez dalšího zbavila svého nároku na výživné manželky. Z níže popsaných důvodů by soud považoval přiznání nároku na výživné manželky v jednoznačném rozporu s dobrými mravy ve společnosti.

20. Již ve skončeném řízení o výživné žalobkyně pro dobu po rozvodu soud nárok žalobkyně zamítl právě s poukazem na dobré mravy společnosti, když se žalobkyně svým jednáním nároku zbavila. V přestupkovém řízení bylo prokázáno, že žalobkyně napadla dne 27. 4. 2021 v nepřiměřené míře partnerku žalovaného a byla za to pravomocně uznána vinnou. Tvrzení žalobkyně přednesené u soudního jednání, že se popsaného protiprávního jednání nedopustila, soud nemohl akceptovat. O jejím provinění rozhodl příslušný jiný úřad, a soud je pak takovým rozhodnutím vázán.

21. Předložené lékařské zprávy dostatečně potvrzují tvrzení žalovaného o tom, že z důvodu chování žalobkyně a dlouhodobých sporů mezi účastníky se žalovaný již několik let léčí na psychiatrii.

22. Soud považoval za prokázané tvrzení žalovaného o tom, že ho žalobkyně osočovala a slovně napadala i v zaměstnání, v důsledku čehož žalovaný pracovní poměr ukončil, když žalobkyně tato tvrzení žalovaného ani jednoznačně nepopřela.

23. V řízení o vydání předběžného opatření bylo podle závěrů soudu dostatečně osvědčeno, že dne 9. 11. 2020 žalobkyně vyhledala žalovaného v jeho novém bydlišti a proti vůli majitelky bytu násilně do tohoto vnikla, začala žalovanému a jeho partnerce vyhrožovat a slovně je napadat, až to vše skončilo rvačkou, kterou žalobkyně vyprovokovala. V uvedené věci byly rovněž osvědčeny skutečnosti ohledně negativního jednání a chování žalobkyně vůči žalovanému, spočívající mimo jiné v soustavném ponižování, urážení a hrubých nadávkách.

24. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení, neboť žalobkyně jako neúspěšný účastník na náhradu nákladů řízení nemá právo a žalovanému podle obsahu spisu náklady spojené s tímto soudním řízením nevznikly.