17 C 240/2018
č. j. 17 C 240/2018-322
V PLATNOSTICitované zákony (25)
- o trestním řízení soudním (trestní řád), 141/1961 Sb. — § 11 § 158
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 92 § 95 § 142 § 148 § 150 § 151
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 13 § 14
- ze dne 13. července 1999 o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), 168/1999 Sb. — § 1 § 12 § 4 § 24
- trestní zákoník, 40/2009 Sb. — § 143 § 337 § 274
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 620 § 629 § 635 § 2085 § 2160 § 2910 § 2927
Plný text
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Trombikovou v právní věci Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec proti Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec
I. Žalovaní 1/ a 2/ jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně do 3 dnů od právní moci rozsudku částku , částka, společně se zákonným úrokem z prodlení:- z částky , částka, ve výši 8,05 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení,- z částky , částka, ve výši 8,05 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení,- z částky , částka, ve výši 8,05 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení,- z částky , částka, ve výši 8,5 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení,- z částky , částka, ve výši 8,5 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení,- z částky , částka, ve výši 9,0 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení.
II. Žalovaní 1/ a 2/ jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na nákladech řízení částku , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
III. Žalovaní 1/ a 2/ jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně na nákladech řízení České republice částku , částka, na účet Okresního soudu v , adresa, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v , adresa, doručena dne , datum, , domáhala po 1. žalovaném , jméno FO, zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení. Žalobkyně svoji žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaná částka představuje náhradu škody, kterou poskytla Hasičskému záchrannému sboru ČR za zásah při dopravní nehodě dne , datum, , kterou způsobil řidič vozidla , jméno FO, , narozený dne , datum, , vozidlem tovární značky Renault Clio, registrační značky , SPZ, , jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaný , jméno FO, , narozený dne , datum, . Při dopravní nehodě došlo k těžkému zranění řidiče , jméno FO, a úmrtí spolujezdce , jméno FO, . Žalovaný , jméno FO, k vozidlu Renault Clio registrační značky , SPZ, -97 neuzavřel k datu nehody povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, proto vznikla , právnická osoba, povinnost podle ustanovení § 24 odst. 2 písm. b) výše uvedeného zákona poskytnout poškozenému v plné výši plnění za způsobenou škodu, kterou má žalovaný povinnost nahradit. Přípisem k uplatnění práva ze dne , datum, , který byl žalovanému doručen dne , datum, , požadovala žalobkyně na základě shora uvedených skutečností v souladu se zněním ustanovení § 24 odst. 9 citovaného zákona po žalovaném regresní náhradu ve výši , částka, .
2. V přípise ze dne , datum, žalobkyně navrhla, aby soud podle ustanovení § 92 odst. 1 o. s. ř. připustil vstup dalšího účastníka do řízení na žalované straně, a to osoby: , jméno FO, , narozený dne , datum, , bytem v Petrovicích u , adresa, . Svůj procesní návrh žalobkyně odůvodnila tím, že podle obsahu žalobních tvrzení v době předmětné dopravní nehody byl řidičem vozidla Renault Clio, registrační značky , SPZ, -97 pan , jméno FO, , narozený dne , datum, , bytem v Petrovicích u , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , který jako řidič nepojištěného škodícího vozidla a zároveň viník dopravní nehody odpovídá za způsobenou škodu podle ustanovení § 2910 občanského zákoníku. K náhradě poskytnutého plnění podle ustanovení § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. je pan , jméno FO, povinen společně a nerozdílně s již původně žalovaným , jméno FO, .
3. Přípisem ze dne , datum, žalobkyně provedla dále změnu žaloby spočívající v jejím rozšíření. Uvedla, že nad rámec plnění uvedeného v původní žalobě plnila dalším poškozeným ze stejného titulu podle ustanovení § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. dne , datum, za žalovaného částku , částka, za duševní útrapy pozůstalého , jméno FO, , narozeného dne , datum, . Žalobkyně proto v souladu s ustanovením § 95 odst. 1 o. s. ř. rozšířila svůj žalobní návrh ze dne , datum, o uvedenou částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení na celkovou částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a z částky , částka, od , datum, do zaplacení.
4. O uvedených dispozitivních úkonech žalobkyně Okresní soud v , adresa, rozhodl svým usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, tak, že v první řadě podle ustanovení § 92 odst. 1 o. s. ř. připustil, aby do řízení vstoupil na žalované straně další účastník, a to pan , jméno FO, , narozený dne , datum, . Žalobkyně sama disponuje s návrhem a je sama oprávněna označit účastníky řízení. O tom, zda takový účastník řízení je ve sporu věcně legitimován a zda je žalobní požadavek vůči němu po právu, bude rozhodováno až v konečném soudním rozhodnutí ve věci samé. Usnesení nabylo právní moci ve výroku I. o připuštění dalšího účastníka do řízení dne , datum, .
5. Dále Okresní soud v , adresa, rozhodl svým výše zmíněným usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, podle ustanovení § 95 odst. 1 o. s. ř. tak, že navrhovanou změnu žalobního požadavku spočívajícího v rozšíření předmětu sporu a v rozšíření žalovaného požadavku souvisejícího se solidaritou účastníků připustil. Provedení změny žalobního petitu není v rozporu se zásadou hospodárnosti soudního řízení, neboť provedená změna žaloby si sama o sobě nevyžádá vyvolání dalšího dokazování, které do doby vydání tohoto usnesení nebylo zahájeno. Usnesení nabylo právní moci ve výroku II. o připuštění změny žaloby dne , datum, .
6. Žalobkyně přípisem ze dne , datum, znovu rozšířila svůj žalobní požadavek o další částku , částka, , která zahrnuje 1/ částku , částka, za duševní útrapy pozůstalého bratra , jméno FO, , narozeného dne , datum, , 2/ částku , částka, jako náhradu za náklady právního zastoupení bratra , jméno FO, , 3/ částku , částka, za duševní útrapy pozůstalé sestry , jméno FO, , narozené dne , datum, , 4/ částku , částka, jako náhradu za náklady právního zastoupení pozůstalé sestry , jméno FO, , 5/ částku , částka, za duševní útrapy pozůstalého otce , jméno FO, , narozeného dne , datum, , 6/ částku , částka, jako náhradu za náklady zemřelého , jméno FO, hrazené otcem , jméno FO, , narozeným dne , datum, , 7/ částku , částka, na náklady právního zastoupení , jméno FO, , 8/ částku , částka, za duševní útrapy pozůstalého synovce , jméno FO, , narozeného dne , datum, , 9/ částku , částka, na náklady právního zastoupení pozůstalého synovce , jméno FO, , 10/ částku , částka, za duševní útrapy pozůstalého synovce , jméno FO, , narozeného dne , datum, , 11/ částku , částka, na náklady právního zastoupení pozůstalého synovce , jméno FO, , 12/ částku , částka, na náklady právního zastoupení pozůstalého bratra , jméno FO, , narozeného dne , datum, a 13/ částku , částka, na náklady léčení poškozeného - zemřelého , jméno FO, . Svůj procení úkon žalobkyně odůvodnila tím, že v mezidobí zaplatila v souvislosti s projednávaným jednáním žalovaných další částky, na jejichž náhradu má nárok ve smyslu ustanovení § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb.
7. O uvedeném dispozitivním úkonu žalobkyně Okresní soud v , adresa, rozhodl svým usnesením ze dne , datum, č. j. , spisová značka, tak, že navrhovanou změnu žaloby připustil v souladu s ustanovením § 95 odst. 1 o. s. ř., když provedení změny žalobního požadavku nebylo v rozporu se zásadou hospodárnosti soudního řízení, neboť provedená změna žaloby si sama o sobě nevyžádá vyvolání dalšího dokazování, které dosud nebylo zahájeno.
8. Po právní moci výše uvedených dvou usnesení ze dne , datum, a ze dne , datum, byl nadále předmětem řízení požadavek, aby žalovaní byli povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení.
9. V přípise ze dne , datum, žalobkyně reagovala na námitky obou žalovaných, které jsou popsány níže. Ke vznesené námitce promlčení žalobkyně uvedla, že ustanovení § 635 odst. 2 občanského zákoníku, na které poukazují oba žalovaní, se vztahuje na právo na pojistné plnění, které náleží poškozenému přímo vůči pojistiteli, anebo přímo vůči žalobkyni na plnění z garančního fondu. V daném případě se jedná o odlišný případ, tedy nárok žalobkyně vůči povinným osobám na náhradu toho, co z garančního fondu plnila poškozeným. Tento její nárok se promlčuje v obecné promlčecí době trvající 3 roky v souladu s ustanovením § 629 občanského zákoníku, která počíná běžet dnem, kdy právo mohlo být poprvé uplatněno. Plnění z garančního fondu v předmětné výši celkem , částka, bylo vyplaceno poškozeným ve dnech , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . Vzhledem k tomu, že nárok na zaplacení částky odpovídající předmětnému plnění byl uplatněn rozšířením žaloby doručeným soudu dne , datum, , je zřejmé, že promlčecí lhůta nebyla naplněna. Pokud se jedná o výši nemajetkové újmy, pak sice žalovaní ve svých podáních namítají výši nemajetkové újmy, avšak neuvádějí k tomu jakákoliv další odůvodnění. Žalobkyně přitom v souladu s ustálenou judikaturou předložila důkazy (rodné listy, prohlášení poškozených) svědčící o příbuzenském i blízkém citovému vztahu jednotlivých pozůstalých se zemřelým , jméno FO, . Není tedy zřejmé, jaké konkrétní námitky žalovaní mají. Pokud žalovaní namítají poskytnutí plnění synovcům zemřelého, je třeba upozornit na fakt, že ustanovení § 2959 zákona občanského zákoníku se neomezuje pouze na manžele, rodiče , právnická osoba, , ale přiznává odčinění i „jiné osobě blízké“. Synovci zemřelého jsou jednak osoby blízké z titulu příbuzenského vztahu, ale i osoby spjaté velmi citově se zemřelým, neboť tento s nimi bydlel v jednom pokoji a věnoval jim svůj čas. Je tedy na místě jejich vztahy označit za nadstandardní. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, stanovil, že „výše náhrady se odvíjí v základním rozpětí mezi 240 až 500 tisíc Kč, a to pro skupinu citově nejbližších spjatých osob, jakými jsou rodiče, děti a manželé“. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, pak tuto základní hranici ještě dále zvedl a stanovil ji na dvacetinásobek průměrné mzdy v České republice: „Za základní částku náhrady, modifikovatelnou s užitím zákonných a judikaturou dovozených hledisek, lze považovat v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti) dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného.“ Tato judikatura je konstantní i v nejnovější rozhodovací praxi včetně Ústavního soudu. Průměrná mzda v České republice v roce 2016 činila , částka, měsíčně, 20 násobek pak činí , částka, . Žalobkyně stanovila základní částku ve výši , částka, pro otce, ve výši , částka, pro sestru, ve výši , částka, pro oba bratry a ve výši , částka, pro oba synovce. Žalobkyně zároveň krátila nároky poškozených o 40% v souvislosti s nepoužitím bezpečnostních pásů zemřelým a jeho vědomím o požití alkoholu řidičem a chybějícím řidičském oprávnění. Z výše poskytnutého plnění je tedy zřejmé, že vzhledem k prokázaným příbuzenským vztahům a dalším okolnostem případu je poskytnuté plnění adekvátní rámci danému žalobkyni. Pokud jde o otázku zániku pojištění, žalobkyně k námitkám žalovaných upozornila, že důkazy o zániku pojištění podle ustanovení § 12 odst.1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., tj. upomínka o zaplacení dlužného pojistného a potvrzení o převzetí zásilky, byly soudu předloženy spolu s podáním ze dne , datum, .
10. První žalovaný , jméno FO, se k žalobnímu požadavku vyjádřil ve svém podání sepsaném advokátkou ze dne , datum, . V první řadě uvedl, že nárok žalobkyně neuznává ani částečně, neboť se v této věci necítí být aktivně legitimován. Dne , datum, byla uzavřena kupní smlouva mezi žalovaným a , jméno FO, , narozeným dne , datum, , jejímž předmětem bylo předání a převzetí osobního motorového vozidla Renault Clio, registrační značky , SPZ, za částku , částka, . K faktickému předání vozidla 1. žalovaným 2. žalovanému , jméno FO, došlo dne , datum, , kdy jmenovaný oproti tomu předal žalovanému část kupní ceny ve výši , částka, . Téhož dne pak , jméno FO, obdržel od žalovaného veškeré doklady související s vozidlem Renault Clio registrační značky , SPZ, a klíče od vozidla. V době uzavření kupní smlouvy byl , jméno FO, žalovaným výslovně upozorněn, aby si na vozidle zajistil technickou prohlídku, evidenční kontrolu a automobil pojistil a následně se všemi platnými doklady společně zajistili přehlášení vozidla. K tomuto však dosud nedošlo, když kupující , jméno FO, upozornění žalovaného nevyslechl, vozidlo provozoval, přestože v době dopravní nehody dne , datum, neměl řidičské oprávnění, a navíc byl pod vlivem alkoholu. V důsledku dopravní nehody byl automobil totálně poškozen. Dne , datum, byla tedy mezi žalovaným jako prodávajícím a , jméno FO, , narozeným dne , datum, , jako kupujícím uzavřena ve smyslu ustanovení § 2085 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platná kupní smlouva, jejíž účinnost nastala v den jejího uzavření. Tato smlouva nevyžaduje písemnou formu, tudíž jmenovaní neměli důvod mezi sebou uzavírat kupní smlouvu v písemné podobě, a to za situace, kdy zákon vyžaduje písemnou formu kupní smlouvy toliko u převodu věcí nemovitých. Žalovaný navíc uzavíral kupní smlouvu s , jméno FO, za přítomnosti dalších osob, a to , jméno FO, a , jméno FO, , zemřelého dne , datum, . U 1. žalovaného tedy není dána žádná, a to ani zvláštní, odpovědnost za újmu, která byla způsobena dopravní nehodou ze dne , datum, . Navíc platí, že údaje v registru vozidel jsou pouze evidenční a nejsou s nimi spojeny žádné věcněprávní důsledky. Kdo je vlastníkem vozidla, určuje smlouva a její podmínky, nikoliv zápis v registru vozidel nebo v technickém průkazu. Pro původního vlastníka tedy z takového zápisu neplynou konkrétní povinnosti například v podobě povinnosti mít sjednáno povinné ručení nebo odpovědnost za to, co se děje s vozidlem apod., v danou chvíli totiž po prodeji už není ani vlastníkem nebo provozovatelem vozidla.
11. Druhý žalovaný , jméno FO, se k žalobnímu požadavku vyjádřil v dopise ze dne , datum, . Nezpochybnil, že předmětné vozidlo Renault Clio dne , datum, řídil, a byl tedy viníkem dopravní nehody. Zcela popřel tvrzení žalovaného 1) , jméno FO, , že by byl v době dopravní nehody vlastníkem a provozovatelem vozidla Renault na základě uzavřené ústní smlouvy. Žalovaný 2) měl v předmětné době uložen trest zákazu řízení a nedisponoval řidičským oprávněním, které mu mělo být navráceno až koncem roku 2017. Dohoda mezi žalovanými byla taková, že si žalovaný 2) od žalovaného 1) předmětný automobil zakoupí až v době, kdy bude opět disponovat řidičským oprávněním. Ke stvrzení svého zájmu o koupi automobilu žalovaný 2) pouze poskytl žalovanému 1) zálohu ve výši , částka, , k uzavření kupní smlouvy a předání automobilu však v dané době ještě nedošlo. Žalovaný 1) svůj automobil žalovanému 2) často půjčoval za různými účely, kdy žalovaný 2) kupříkladu často jezdil vyzvedávat manželku žalovaného 1) na její pracoviště v Hotelu Dakol v Petrovicích u , adresa, . Žalovaný 2) však nikdy nebyl vlastníkem a provozovatelem daného automobilu, neměl ve své dispozici klíče od automobilu. Pokud měl automobil od žalovaného 1) zapůjčený, po sjednané době vůz žalovanému 1) vždy vrátil společně s klíči od automobilu. Dále žalovaný 2) odkázal na úřední záznam o podaném vysvětlení ze strany , jméno FO, , který uvedl, že předmětný večer jej zastavil žalovaný 1) a sdělil mu, že v havarovaném automobilu jsou dvě osoby, které zná, a že automobil je jeho. Poukázal také na úřední záznam o podaném vysvětlení ze strany , jméno FO, , která uvedla, že podle jejího povědomí automobil patřil žalovanému 2).
12. K rozšířenému žalobnímu požadavku žalobkyně ze dne , datum, se žalovaný 1) vyjádřil v dopise své zástupkyně ze dne , datum, . Žalovaný 1) především setrval na svém procesním stanovisku a jakýkoliv nárok žalobkyně vznesený proti jeho osobě ani částečně neuznal. Výše jednotlivých plnění a specifikace osob jako poškozených byla zcela v režii žalobkyně, aniž by tato plnění měla reálný podklad a oporu v zákoně. Jednotlivé nároky osob vystupujících v tomto řízení jako osoby poškozené nebyly dosud přezkoumávány žádným procesním soudem a jejich podklad netvoří soudní rozhodnutí. Není tak vyloučeno, že žalobkyně postupovala nezákonně, pokud odškodňovala nezletilé synovce zemřelého , jméno FO, . Listiny, které byly zdejšímu soudu žalobkyní předloženy (rodné listy a ručně psaná sdělení několika poškozených), neodůvodňují nároky některých poškozených, a také neodůvodňují výši plnění, které bylo žalobkyní jednotlivým poškozeným poskytnuto. Z návrhu žalobkyně ze dne , datum, není zřejmé, zda nároky jednotlivých poškozených byly kráceny či nikoliv, a to s ohledem na jednání samotného zemřelého , jméno FO, (použití bezpečnostních pásů apod.). Důkazní břemeno v tomto směru zcela zatěžuje žalobkyni, která má povinnost nejen prokazovat uhrazení jednotlivých částek jednotlivým poškozeným, ale také jejich důvodnost a výši. Žalobkyně tvrdí, že pojištění odpovědnosti, které měl žalovaný 1) sjednáno u Generali Pojišťovny a.s., zaniklo z důvodu nezaplacení pojištění. K tomuto navrhuje důkaz doručenkou k 3. upomínce s informací o zániku pojištění. Takováto listina však k dnešnímu dni nebyla procesnímu soudu předložena, což bylo zjištěno nahlédnutím do spisu dne , datum, . Zároveň ve spise zcela absentuje listina dokládající oznámení Generali Pojišťovny a.s. o ukončení pojištění vozidla Renault Clio 1T4 2897. Žalovaný 1) ve shodě s žalovaným 2) vznáší námitku promlčení nároku žalobkyně uplatněný jejím písemným podáním ze dne , datum, .
13. K rozšířenému žalobnímu požadavku žalobkyně ze dne , datum, se žalovaný 2) vyjádřil dále v dopise své zástupkyně ze dne , datum, . Žalovaný 2) v první řadě vznesl námitku promlčení rozšířeného žalobního požadavku z důvodu uplynutí subjektivní promlčecí doby. , právnická osoba, , při které došlo k usmrcení poškozeného , jméno FO, , se stala dne , datum, . Již dne , datum, bylo známo, kdo škodu způsobil, resp. kdo za ni odpovídá. Vznik škody pak byl zřejmý již jen z existence příbuzenského vztahu. Téhož dne tak vznikl poškozeným příbuzným vůči žalovaným nárok na náhradu újmy, resp. odčinění duševních útrap, a začala jim plynout subjektivní promlčecí doba v souladu s ustanovením § 620 odst. 1 občanského zákoníku. Poškození tedy mohli podle ustanovení § 629 občanského zákoníku nárok na náhradu újmy uplatit vůči škůdcům nejpozději do uplynutí 3 let od škodní události, tj. nejpozději do , datum, . Stejná subjektivní promlčecí lhůta pak platí i pro žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 635 odst. 2 občanského zákoníku ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, . Jelikož žalobkyně rozšířila svůj žalobní nárok o částku , částka, až svým podáním ze dne , datum, , které bylo zdejšímu soudu doručeno dne , datum, , tj. po uplynutí tříleté subjektivní promlčecí doby, došlo k promlčení nároku žalobkyně na zaplacení částky ve výši , částka, vůči žalovaným. Žalovaný 2) dále vyjádřil nesouhlas s výší žalobkyní nárokovaných částek vyplacených pozůstalým příbuzným z titulu odškodnění duševních útrap. Žalobkyně nijak nespecifikuje, proč například bratrovi zemřelého vyplácí částku , částka, a sestře zemřelého částku , částka, . Také má žalovaný za to, že nárok pozůstalých synovců , jméno FO, a , jméno FO, , kteří nejsou nejbližšími příbuznými zemřelého , jméno FO, , ve výši , částka, pro každého z nich není důvodný. Dále by mělo být při určení výše nároku pozůstalých poškozených zohledněno i případné spoluzavinění zemřelého , jméno FO, , zejména zda byl připoutaný či nikoli, a zda by nemělo dojít ke krácení nároků pozůstalých z důvodu „spoluzavinění“ následků dopravní nehody. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní v tomto směru tíží žalobkyni, která je povinna tvrdit a prokázat oprávněnost požadovaných částek a nikoliv jen stroze odkázat na výši vyplaceného plnění poškozeným pozůstalým.
14. Na základě předložených a provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění.
15. Z protokolu o dopravní nehodě sepsaného Policií ČR dne , datum, bylo zjištěno, že dne , datum, v 0.15 hodin došlo k dopravní nehodě v obci , adresa, na silnici III. třídy č. , hodnota, na křižovatce s místní nepojmenovanou komunikací, hlavní příčinou nehody byla zjištěna bezohledná agresivní jízda. Řidič , jméno FO, řídil osobní automobil tovární značky Renault Clio, registrační značky , SPZ, ve směru od , adresa, , kdy nepřizpůsobil rychlost jízdy povaze vozovky a po projetí levotočivé zatáčky vyjel ze svého pohledu vpravo s vozidlem mimo komunikaci na vyvýšený okraj komunikace, tím uvedl vozidlo do smyku, v prostu křižovatky s místní nepojmenovanou komunikací přejel se svým vozidlem ze svého pohledu vlevo mimo komunikaci a narazil pravou boční částí vozidla do kmene stromu. Tím došlo k hmotné škodě na vozidle i na stromu. Řidič , jméno FO, při dopravní nehodě utrpěl podle tvrzení lékaře , tituly před jménem, , jméno FO, těžké zranění hlavy s dobou léčení nad 6 týdnů. Řidič , jméno FO, i spolujezdec , jméno FO, byli příslušníky Hasičského záchranného sboru pomocí hydraulických nůžek vystříháni z vozidla a následně převezeni do Fakultní nemocnice v , adresa, . Řidič i spolujezdec byli v bezvědomí, nebylo možno u nich provést dechovou zkoušku. U řidiče byl prostřednicím Integrovaného bezpečnostního centra v , adresa, nařízen odběr krve. Lustrací v evidenci řidičů bylo zjištěno, že , jméno FO, má Magistrátem města , adresa, vysloven zákaz řízení motorových vozidel pro všechny skupiny od , datum, do , datum, (č.j. MMK/040970/2016). Vozidlo bylo zajištěno prostřednictvím odtahové služby Policie ČR do , adresa, . Osvědčení o registraci předmětného vozidla registrační značky , SPZ, pod číslem UAM 873691 bylo zadrženo. Technická závada na vozidle jako příčina dopravní nehody nebyla na místě zjištěna ani uplatněna. Dne , datum, bylo prostřednictvím operačního důstojníka Policie ČR zjištěno, že spolujezdec , jméno FO, ve Fakultní nemocnici , adresa, podlehl svým zraněním. Řidič vozidla Renault Clio je podezřelý ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti podle ustanovení § 143 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku a přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle ustanovení § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku. Jako pojistitel vozidla byla zjištěna Generali pojišťovna, a.s. Účastníky nehody byli zjištěni: jako řidič vozidla , jméno FO, , narozený dne , datum, , jako vlastník vozidla , jméno FO, , narozený dne , datum, a spolujdoucí , jméno FO, , narozený dne , datum, .
16. Ze spisu Policie ČR, Krajského ředitelství Policie ČR Moravskoslezského kraje, oddělení obecné kriminality v , adresa, spisové značky KRPT-86671/TČ-2017-070371 soud učinil následující skutková zjištění (nejsou zde uvedena skutková zjištění, která byla učiněna z podkladů, které jsou součástí uvedeného policejního spisu, ale byla žalobkyní předložena k důkazu jako samostatné listiny):z úředního záznamu sepsaného Policií ČR o výpovědi , jméno FO, , sepsaného dne , datum, , soud zjistil, že rozhodného dne v noci kolem 23.30 hodin se spolu s kamarádkou Evou Mráčkovou setkala s , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , jehož příjmení neznala, v bufetu , adresa, nudle v , adresa, , chvíli se spolu bavili, pak uvedení tři muži řekli, že mají v autě ještě dvě místa volná, šlo o červený Renault, a vyzvali obě ženy, aby jely s nimi. Obě ženy čekaly na jídlo, byly unavené a nabídku mužů odmítly. Na 2. žalovaném byly patrné známky požití alkoholu nebo drog, měl zarudlé oči. , jméno FO, byl hodně aktivní, „skákal jako opička“, ale o jeho požití alkoholu nebo drog paní , jméno FO, nic neví. Třetí z mužů, , jméno FO, , nemluvil, jen se smál, paní , jméno FO, viděla, že on sám osobně předával klíče od vozidla 2. žalovanému do ruky. Při odjezdu vozidla byly obě ženy uvnitř bufetu a neviděly, kdo vozidlo řídil. Z okolností paní , jméno FO, dovodila, že vozidlo patřilo 1. žalovanému , jméno FO, , 2. žalovaného viděla řídit dané vozidlo jen na fotografiích zveřejněných na facebooku.z úředního záznamu sepsaného Policií ČR o výpovědi 1. žalovaného , jméno FO, , sepsaného dne , datum, , kdy byl 1. žalovaný konfrontován s dosud shromážděnými důkazy, soud zjistil, že po předestření skutečnosti, že pojištění vozidla zaniklo z důvodu neplacení pojistného již dne , datum, a byl o tom pojišťovnou písemně informován, 1. žalovaný připustil, že situace takto mohla proběhnout, ale on si na události již nepamatuje. Připustil, že před předmětnou dopravní nehodou se setkal v , adresa, u fastfoodu , adresa, nudle s , jméno FO, a Evou Mráčkovou, viděl je poprvé, osobně se s nimi lépe znal 2. žalovaný , jméno FO, . Mezi 22.00 hodinou a 23.00 hodinou ho 2. žalovaný zavezl zpět domů, kolem 23.10 hodin pak sám pěšky odcházel vyzvednout manželku, která pracovala do 23.00 hodin v Hotelu Dakol v Petrovicích u , adresa, , pak vždy asi půl hodiny počítala tržbu. Vzdálenost mezi bufetem , adresa, nudle a Hotelem Dakol v Petrovicích je asi 10 kilometrů, tj. asi , právnická osoba, cesty autem.z protokolu o nehodě v silničním provozu ze dne , datum, bylo zjištěno, že podle výsledku šetření Policie ČR řidič ani spolujezdec neměli v okamžiku nehody zapnuty bezpečnostní pásy.z výsledkové zprávy k toxikologickému vyšetření ze dne , datum, vypracovaného Fakultní nemocnicí , adresa, bylo zjištěno, že u 2. žalovaného byla dne , datum, zjištěna hladina alkoholu v krvi 0,98 promile.ze znaleckého posudku č. 358/006/2017 ze dne , datum, vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , soudním znalcem pro obor doprava, bylo zjištěno, že předmětné vozidlo nemělo v době nehody platnou technickou prohlídku. Zkoumáním vozidla nebyla u žádné z jeho skupin zjištěna závada, jež by mohla mít příčinnou souvislost se vznikem dopravní nehody.ze zprávy Magistrátu města , adresa, ze dne , datum, nebyl 2. žalovaný , jméno FO, držitelem platného řidičského oprávnění, byl mu uložen zákaz řízení motorových vozidel platný od , datum, do , datum, , rozhodnutí o uložení uvedeného zákazu nabylo právní moci dne , datum, . Podle sdělení Magistrátu města , adresa, ze dne , datum, si žalovaný rozhodnutí osobně nepřevzal a o zákazu činnosti se nedozvěděl.ze zpráv , právnická osoba, . ze dne , datum, a ze dne , datum, soud zjistil, že vozidlo tovární značky Renault Clio, registrační značky , SPZ, mělo u této pojišťovny sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu v době od , datum, do , datum, na základě pojistné smlouvy č. , hodnota, , jiná smlouva ve vztahu k uvedenému vozidlu nebyla u této pojišťovny nalezena. K zániku pojištění z titulu uvedené smlouvy došlo z důvodu neuhrazení pojistného.z usnesení Policie ČR ze dne , datum, č. KRPT-86671-105/TČ-2017-070371 bylo zjištěno, že podle ustanovení § 159a odst. 2 trestního řádu ve spojení s ustanovením § 11 odst. 1 písm. g) trestního řádu byla odložena věc podezření ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti a ohrožení pod vlivem návykové látky podle §§ 143 odst. 1, odst. 2, § 274 odst. 1 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit 2. žalovaný , jméno FO, tím, že dne , datum, v 0.15 hodin v Petrovicích u , adresa, jel po silnici III. třídy č. , hodnota, jako řidič osobního motorového vozidla tovární značky Renault Clio, registrační značky , SPZ, ve směru od , adresa, , část , adresa, , kdy v důsledku své podnapilosti a nepřizpůsobení rychlosti jízdy svého vozidla zejména svým schopnostem a povětrnostním podmínkám nezvládl řízení a po projetí ostré levotočivé zatáčky vyjel ze svého pohledu vpravo mimo komunikaci na vyvýšený okraj komunikace (obrubník), narazil do něj, čímž uvedl vozidlo do smyku, ve smyku přejel na opačnou stranu komunikace, tedy vlevo mimo komunikaci, a narazil pravou boční částí vozidla do kmene vzrostlého stromu, přičemž tímto jednáním způsobil smrtelné zranění spolujezdci sedícímu vpravo vedle něj na předním sedadle, poškozenému , jméno FO, , narozenému dne , datum, . K odložení věci přistoupila policie z toho důvodu, že trestní stíhání je nepřípustné proti tomu, jehož duševní choroba, která nastala až po spáchání činu, trvale znemožňuje chápat smysl trestního stíhání. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, .
17. Zástupkyně všech účastníků u jednání dne , datum, učinily nesporným, že poškozený , jméno FO, při předmětné dopravní nehodě neměl řádně zapnuty bezpečnostní pásy ve vozidle.
18. Z přílohy ke zprávě o zásahu ze dne , datum, bylo zjištěno, že při předmětné dopravní nehodě zasahovala jedna výjezdová zásahová jednotka hasičského záchranného sboru po dobu 1 hodiny a 21 minut od 00.22 do 01.43 hodin, bylo provedeno vyproštění zraněného spolujezdce z osobního automobilu za pomocí hydraulického vyprošťovacího zařízení, dále mu ve spolupráci s posádkou Zdravotnické záchranné služby byla poskytována první pomoc.
19. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne , datum, bylo zjištěno, že v období od , datum, do , datum, neeviduje žádnou pojistnou smlouvu k vozidlu tovární značky Renault Clio, registrační značky , SPZ, .
20. Z přípisu Generali Pojišťovny, a.s. ze dne , datum, soud zjistil, že uvedená pojišťovna informovala 1. žalovaného o existenci dluhu na pojistném z titulu pojištění povinného ručení ve vztahu k vozidlu značky Renautl Clio registrační značky , SPZ, ve výši , částka, , která se skládá z dlužného pojistného ve výši , částka, a z nákladů na upomínání ve výši , částka, , současně byl žalovaný poučen o možnosti zániku pojištění ke dni , datum, , pokud nebude dlužné pojistné řádně zaplaceno nejpozději do , datum, .
21. Z úředního záznamu provedeného Policií ČR dne , datum, bylo zjištěno, že , jméno FO, podal vysvětlení, kdy dne , datum, kolem půlnoci projížděl kolem Hotelu , Anonymizováno, v Petrovicích u , adresa, a vracel se domů, mával na něho nějaký mladý muž. Vzhledem k tomu, že byla tma, zpočátku neviděl celou situaci, až později si všiml, že na pravé straně komunikace ve stejném směru jízdy se nacházelo vozidlo „ve stromě“. Uvedený mladý muž byl vystresovaný a žádal svědka, aby zavolal na místo záchrannou službu, což svědek učinil. Neustále byl po telefonu informován operátorkou záchranné služby až do příjezdu rychlé záchranné služby. Po chvíli na místo přijela policie a spolu s jedním policistou a tím mladým mužem, který ho zastavil, se jim podařilo z vozidla vyprostit řidiče. Spolujezdec byl zaklíněn, toho vystříhala z vozidla až zásahová jednotka hasičů za pomocí techniky. Ten mladík, který svědka zastavil, sdělil na místě, že oba muže ve vozidle zná a vozidlo je jeho.
22. Z úředního záznamu provedeného Policií ČR dne , datum, bylo zjištěno, že pověřený policista hovořil telefonicky s paní , Anonymizováno, , Anonymizováno, , její bližší totožnost nebyla zjištěna, o okolnostech, které předcházely předmětné dopravní nehodě rozhodného dne , datum, . Jmenovaná potvrdila, že v předmětném vozidle viděla před nehodou sedět také prvního žalovaného , jméno FO, . Na výzvu k dostavení se na obvodní oddělení policie nereagovala a nereagovala ani na další telefonické volání.
23. Z úředního záznamu provedeného Policií ČR dne , datum, o vysvětlení podaném , jméno FO, bylo zjištěno, že k uvedenému datu byl stále veden v úřední evidenci jako vlastník vozidla tovární značky Renault Clio, registrační značky , SPZ, , s kamarádem , jméno FO, se ale dohodli na prodeji, resp. koupi tohoto vozidla někdy v průběhu měsíce března 2017. Podle pokynů , jméno FO, si měl , jméno FO, vozidlo nejprve odzkoušet. V dané době mělo vozidlo ještě pár dnů platnou technickou kontrolu i pojištění. O tom, že , jméno FO, nevlastní řidičské oprávnění, se dověděl až po předmětné nehodě, předtím to ani nezjišťoval. Rozhodného dne šel pěšky ve večerních hodinách vyzvednout svoji manželku ze zaměstnání, během cesty kolem něho projelo předmětné vozidlo, po projetí zatáčky ztratil auto z dohledu, pak jen uslyšel náraz. Běžel na místo, kde viděl na místě řidiče sedět , jméno FO, a na místě spolujezdce , jméno FO, , oba byli v bezvědomí. Obával se s těly hýbat, proto zastavil kolemjedoucí vozidlo a žádal o přivolání záchranné služby.
24. Z úředního záznamu provedeného Policií ČR dne , datum, o vysvětlení podaném , jméno FO, bylo zjištěno, že rozhodného dne pracovala v hotelu Dakol v Petrovicích u , adresa, až do půlnoci. Pokud měl manžel volno, chodil pro ni a doprovázel ji domů, bylo tomu tak i rozhodného dne. O průběhu nehody ji manžel informoval, sama nebyla této nehody účastna. Od cizích listí slyšela, že měl být i , jméno FO, účastníkem nehody, ten to ale popřel a ona sama si nevšimla žádného zranění na něm. Předmětné škodící vozidlo bylo jejich, na základě ústní dohody měl manžel , jméno FO, vozidlo prodat , jméno FO, , který mu měl dát zálohu , částka, a později měl doplatit zbytek, výši doplatku svědkyně neznala.
25. Ze soupisu k vyúčtování náhrady nákladů za zásahy provedené u dopravních nehod jednotkami HZS ze dne , datum, bylo zjištěno, že za zásah u nehody dne , datum, vyúčtoval HZS v , adresa, žalobkyni k úhradě částku , částka, .
26. Z výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že dne , datum, byla zaplacena částka , částka, ve prospěch Hasičského záchranného sboru.
27. Z vyúčtování zdravotní péče k náhradě po léčení, vyhotoveného Všeobecnou zdravotní pojišťovnou dne , datum, soud zjistil, že na léčení poškozeného , jméno FO, pojišťovna vyúčtovala v souvislosti s úrazem ze dne , datum, částku , částka, .
28. Z faktury č. 314/4/17 ze dne , datum, bylo zjištěno, že pohřební služba , jméno FO, v , adresa, vystavila fakturu panu , jméno FO, za realizaci pohřbu zemřelého , jméno FO, ve výši , částka, . Podle připojeného příjmového pokladního dokladu byla uvedená částka panem , jméno FO, dne , datum, zaplacena v hotovosti.
29. Z objednávky na provedení hřbitovních prací ze dne , datum, bylo zjištěno, že pan , jméno FO, objednal výkop hrobu nebo znovuotevření hrobu pro uložení ostatků zemřelého , jméno FO, , smluvní cena byla dohodnuta na , částka, . Podle připojeného příjmového pokladního dokladu byla uvedená částka panem , jméno FO, dne , datum, zaplacena v hotovosti.
30. Z rodných listů bylo zjištěno, že se dne , datum, v Havířově narodil , jméno FO, , dne , datum, se v , adresa, narodil , jméno FO, , dne , datum, se v , adresa, narodila , jméno FO, a dne , datum, se v , adresa, narodil , jméno FO, , rodiči všech jmenovaných čtyř sourozenců dětí jsou , jméno FO, , narozená dne , právnická osoba, . 1960 a , jméno FO, , narozený dne , datum, .
31. Z rodných listů bylo zjištěno, že se dne , datum, v , adresa, narodila nezletilá , jméno FO, , dne , datum, se v , adresa, narodil nezletilý , jméno FO, , dne , datum, se v , adresa, narodil nezletilý , jméno FO, , rodiči všech jmenovaných tří dětí jsou , jméno FO, , narozená dne , datum, a , jméno FO, , narozený dne , datum, .
32. Z rodných listů bylo zjištěno, že se dne , datum, v , adresa, narodila nezletilá , jméno FO, , dne , datum, se v , adresa, narodila nezletilá , jméno FO, , dne , datum, se v , adresa, narodil dnes již zletilý , jméno FO, , rodiči všech jmenovaných tří dětí jsou , jméno FO, , narozená dne , datum, a , jméno FO, , narozený dne , datum, .
33. Ze zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, (bez uvedení data) pod označením „PU 2017-005092 pošk. , jméno FO, , jméno FO, – zpráva o provedeném šetření“ soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, z pověření žalobkyně provedl šetření místních poměrů a okolností předcházejících předmětné dopravní nehodě. Šetřením bylo zjištěno, že oficiálním vlastníkem předmětného vozidla značky Renault Clio, registrační značky , SPZ, byl v době dopravní nehody , jméno FO, , narozený dne , datum, . Ten uvedl, že vozidlo na základě ústní dohody prodal , jméno FO, již před dopravní nehodou, poté, kdy mu , jméno FO, jako zálohu uhradil , částka, , zbytek peněz mu měl uhradit později v přesně neurčeném termínu. V době údajného převodu vozidla, tj. v době, kdy měl , jméno FO, dne , datum, dopravní nehodu, bylo vozidlo bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Ve věci byla navštívena matka viníka nehody paní , jméno FO, , u které , jméno FO, cca rok až do nehody bydlel. Podle jejího vyjádření měl syn v úmyslu vozidlo od , jméno FO, koupit, ale do data nehody, tedy do , datum, , auto nekoupil. S matkou se domlouval, že vozidlo si koupí až poté, kdy mu bude vrácen řidičský průkaz, neboť měl uložen zákaz řízení. Matka potvrdila, že vozidlo její syn měl několikrát od , jméno FO, půjčené, ale vždy mu jej vracel k němu domů. Předmětné vozidlo před jejich domem parkovalo jen jednou či dvakrát. Navíc podle , jméno FO, na auto její syn neměl peníze, byl nemajetný, nikde řádně nepracoval a matce krátce před nehodou pořídil do bytu za , částka, starší kuchyňskou linku od nějakého muže, u kterého načerno pracoval při rekonstrukci jeho rodinného domu. S , jméno FO, byli podle matky její syn i , jméno FO, kamarádi. Dále , tituly před jménem, , jméno FO, navštívil , jméno FO, a jejího bratra , jméno FO, . Oba shodně uvedli, že vozidlo Renault, ve kterém měli , jméno FO, a , jméno FO, nehodu, bylo , jméno FO, , věděli, že jej chtěl , jméno FO, kupovat, ale podle nich nekoupil. Po celou dobu až na výjimky parkovalo vozidlo u domu matky , jméno FO, . Dále se , tituly před jménem, , jméno FO, setkal s , jméno FO, , jednou ze dvou děvčat, která se setkala s poškozeným , jméno FO, a , jméno FO, před nehodou v , adresa, u stánku s občerstvením , adresa, vidle. Ta potvrdila čas, kdy se měli u stánku sejít, tedy po hodině 23:30, kdy přijela obě děvčata z kina v , adresa, . Taktéž potvrdila, že , jméno FO, předával v její přítomnosti , jméno FO, klíče od vozidla. Dále potvrdila, že , jméno FO, byl zjevně pod vlivem alkoholu a tuto skutečnost věděl i , jméno FO, . Z vyjádření , jméno FO, i , jméno FO, věděl , jméno FO, , že , jméno FO, nemá řidičský průkaz a že má zákaz řízení. Přesto poškozený , jméno FO, , ačkoliv věděl, že nemá , jméno FO, řidičský průkaz a je pod vlivem alkoholu, usedl s ním do vozidla, které , jméno FO, řídil, a poté měli dopravní nehodu. , jméno FO, , starší bratr poškozeného , jméno FO, , podle svého vyjádření také věděl, že auto bylo až do předmětné nehody , jméno FO, , potvrdil, že vozidlo chtěl , jméno FO, kupovat, ale nekoupil, protože neměl peníze. Také věděl, že si jej , jméno FO, od , jméno FO, v minulosti půjčoval. To potvrdila i , jméno FO, . , tituly před jménem, , jméno FO, po provedeném šetření učinil vlastní závěry, podle kterých , jméno FO, viní ze smrti svého bratra , jméno FO, jeho kamaráda , jméno FO, a vlastnický poměr k vozidlu v době dopravní nehody nehraje pro rodinu , jméno FO, žádnou roli. V Petrovicích u , adresa, se tato komunita velmi dobře mezi sebou znala a zná, a tudíž sestra poškozeného , jméno FO, i jeho bratr , jméno FO, velmi dobře věděli, zda vozidlo v době nehody , jméno FO, od , jméno FO, koupil nebo si jej vypůjčil. Oba stejně jako matka , jméno FO, a kamarádka , jméno FO, jednotně uvedli, že vozidlo Renault Clio registrační značky , SPZ, měl , jméno FO, od , jméno FO, v době dopravní nehody dne , datum, stejně jako v předešlých dnech jen vypůjčené a vlastníkem vozidla byl v tento den , jméno FO, . Celý problém vlastnického vztahu k vozidlu nastal až ve chvíli, kdy bylo zjištěno, že vozidlo nemělo pojištění odpovědnosti z provozu. Ze spisu v rámci trestního řízení týkajícího se předmětné dopravní nehody, zejména z podání vysvětlení , jméno FO, , narozeného dne , datum, , bytem , adresa, , ze dne , datum, vyplývá, že mu měl , jméno FO, sdělit ve chvíli, kdy jej zastavil jako osobu projíždějící náhodou vozidlem poblíž dopravní nehody, „ještě si vzpomínám, že mladík, který nás zastavil, na místě říkal, že oba mladíky zná a že je to vozidlo jeho“.
34. Z písemného vyjádření paní , jméno FO, , matky 2. žalovaného , jméno FO, , pro pojišťovnu, sepsaného dne , datum, soud zjistil, že její syn měl záměr koupit od svého kamaráda , jméno FO, osobní automobil červené barvy. Automobil chtěl koupit až poté, kdy mu bude navrácen řidičský průkaz, neboť měl zákaz řízení. Do té doby si vozidlo od kamaráda jen půjčoval. U domu, kde paní , jméno FO, i se synem bydlí, viděla dané vozidlo parkovat asi dvakrát, jinak stálo vždy u domu , jméno FO, . Není pravdou, že by v době předmětné nehody bylo auto ve vlastnictví jejího syna. Ten neměl na jeho zakoupení peníze. Byl nemajetný, navíc před nehodou koupil matce novou kuchyňskou linku. V den předmětné nehody vozidlo u jejich domu nestálo.
35. Z písemného vyjádření paní , jméno FO, pro pojišťovnu, sepsaného dne , datum, , soud zjistil, že rozhodného dne v noci odjížděli od bufetu , adresa, nudle v , adresa, kamarádi, , jméno FO, řídil, vedle něho seděl , jméno FO, a vzadu , jméno FO, . Zcela jistě před odjezdem dával , jméno FO, klíče od vozidla. Později zaslechla, že ve vozidle byl , jméno FO, i v okamžiku nehody, pouze z doslechu ví, že měl mít poraněné ruce. Neviděla, že by uvedení muži kupovali nějaké jídlo s sebou do auta, , jméno FO, musel vědět, že je , jméno FO, opilý, přesto s ním sedl do vozu.
36. Z dopisu , jméno FO, , bratra zemřelého , jméno FO, , ze dne , datum, soud zjistil, že ztráta bratra je pro něho velmi těžká, měli mezi sebou silné pouto, vzájemně si pomáhali. , jméno FO, miloval jeho děti a ony milovaly jeho. Při sepisu tohoto vyjádření byl , jméno FO, velmi rozrušený, nemohl se stále smířit s tím, že bratra už neuvidí. Od bratrovy smrti je uzavřený, cítí bolest, má pochybnosti, zda se nadále dokáže postarat o svoji ženu a své čtyři děti.
37. Z dopisu , jméno FO, , bratra zemřelého , jméno FO, , ze dne , datum, , soud zjistil, že mezi ním a zemřelým bratrem byly vynikající bratrské vztahy, vzájemně si pomáhali. , jméno FO, ho užil boxovat, chodili spolu do posilovny nebo hrát fotbal, chodili spolu na pivo. Bratr mu moc chybí, stále na něho musí myslet.
38. Z dopisu , jméno FO, , sestry zemřelého , jméno FO, , ze dne , datum, , soud zjistil, že zemřelý , jméno FO, velmi špatně nesl smrt své matky, v té době mu bylo 11 let. Od té doby bydlel v podstatě pořád u sestry , jméno FO, , jejího partnera a jejich dětí. , jméno FO, miloval své neteře a své synovce, věnoval se jim, chodili spolu na procházky, učil je boxovat, cvičit i zpívat. Se synovci , jméno FO, a , jméno FO, měli společný pokoj, pomáhal jim psát domácí úkoly. Nejraději měl neteř , jméno FO, , denně se s ní mazlil a objímal ji. Děti ho považovaly za staršího bratra, kterému se mohou kdykoliv svěřit. Děti jeho ztrátu nesou velmi těžce a psychicky je to poznamenalo. , jméno FO, byl v kolektivu oblíbený pro svoji veselou povahu, často a rád vyprávěl vtipy.
39. Z výpisů z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že na bankovní účet , tituly před jménem, , jméno FO, byla dne , datum, poukázána částka , částka, pod referenčním číslem , hodnota, a číslem klienta 119906, dále dne , datum, byla částka , částka, poukázána k rukám , jméno FO, , částka , částka, poukázána k rukám , jméno FO, , částka , částka, poukázána k rukám , jméno FO, , téhož dne byla částka , částka, poukázána na bankovní účet , jméno FO, ; kromě první uvedené platby , tituly před jménem, , jméno FO, byly ostatní platby prováděny pod variabilním symbolem , var. symbol, ; dne , datum, byla částka , částka, poukázána na účet , tituly před jménem, , jméno FO, pod specifickým symbolem , spec. symbol, , shodným s variabilním symbolem plateb jednotlivým poškozeným. Dne , datum, byla částka , částka, zaslána z účtu žalobkyně na účet , tituly před jménem, , jméno FO, znovu pod specifickým symbolem , spec. symbol, . Dne , datum, byla částka , částka, zaslána z účtu žalobkyně k rukám , jméno FO, pod variabilním symbolem , var. symbol, .
40. Z přípisu žalobkyně ze dne , datum, adresovaného , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že na základě jeho podkladů žalobkyně zaslala pojistná plnění, a to ve výši , částka, na účet pozůstalého , jméno FO, , ve výši , částka, poštovní poukázkou na adresu pozůstalé , jméno FO, , ve výši , částka, poštovní poukázkou na adresu pozůstalého , jméno FO, mladšího a ve výši , částka, poštovní poukázkou na adresu pozůstalého , jméno FO, .
41. Z dokladu Českého statistického úřadu bylo zjištěno, že v kalendářním roce 2016 činila průměrná hrubá mzda , částka, měsíčně.
42. Z výpisu z centrální evidence exekucí ze dne , datum, bylo zjištěno, že proti , jméno FO, , narozené dne , datum, , je vedeno celkem , hodnota, pravomocně nařízených exekučních řízení, proti , jméno FO, , narozenému dne , datum, , je vedena 1 pravomocně nařízená exekuce.
43. Zástupkyně žalobkyně u jednání dne , datum, uvedla, že v případě náhrady nákladů , tituly před jménem, , jméno FO, se jedná o zastoupení jednotlivých pozůstalých při uplatňování nároku u žalobkyně, a to konkrétně za 2 úkony, tedy 1/ přípravu a převzetí zastoupení a 2/ uplatnění nároku v písemné formě, tedy podání ve věci samé. Tomuto vyjádření žádná ze stran neodporovala, soud proto považoval tvrzení žalobkyně za prokázané.
44. Z přípisu 1. žalovaného , jméno FO, adresovaného žalobkyni ze dne , datum, bylo zjištěno, že první žalovaný podal vyjádření ve věci náhrady škody a tvrdil, že v době předmětné dopravní nehody již nebyl vlastníkem vozidla, toto vlastnil v dané době již pan , jméno FO, , tedy 2. žalovaný, se kterým se koncem měsíce března 2017 dohodli na koupi vozidla, s tím, že formality dořeší ve druhé polovině měsíce dubna, po výplatním termínu , jméno FO, . Vzhledem k jejich dlouhodobé známosti první žalovaný netrval na okamžitém sepsání kupní smlouvy. Jednání o koupi byli přítomni i pan , jméno FO, a pan Tomář , jméno FO, , který při předmětné nehodě zemřel. O prodeji vozidla byl přímo , jméno FO, informován také pan , jméno FO, . Při policejním šetření nehody o panu , jméno FO, žalovaný nehovořil, neboť v té době nevěděl, že se s , jméno FO, o prodeji vozidla bavil. Následujícího dne po uvedené ústní dohodě , jméno FO, předal , jméno FO, po složení zálohy doklady k vozidlu, a to velký technický průkaz, osvědčení o registraci vozidla a klíče, současně ho upozornil na chybějící prohlídku vozidla a potřebu přepisu v evidenci vozidel. Dalším svědkem měla být bývalá manželka , jméno FO, , paní , jméno FO, , která s , jméno FO, o převodu vozidla hovořila. V dubnu 2017 pak mělo dojít k úhradě zbytku kupní ceny.
45. Z dopisu žalobkyně adresovaného 1. žalovanému ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně odmítla jako účelová tvrzení žalovaného ohledně vlastnictví vozidla, resp. jeho prodeje 2. žalovanému, v případě zjištění nepravdivých tvrzení byla žalobkyně připravena podniknout příslušné právní kroky. Nakonec znovu vyzvala 1. žalovaného k úhradě částky , částka, na účet žalobkyně. Podle poštovního podacího archu ze dne , datum, byla zásilka odeslána 1. žalovanému na jeho adresu v , jméno FO, , , adresa, doporučenou poštou. Podle sledování zásilek online u , právnická osoba, . byla zásilka doručena dne , datum, .
46. Z předžalobní výzvy žalobkyně ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala 1. žalovaného , jméno FO, k okamžitému zaplacení částky , částka, jako plnění za újmu, která byla způsobena dne , datum, vozidlem tovární značky Renault Clio, registrační značky , SPZ, . Podle poštovního podacího archu ze dne , datum, byla zásilka odeslána 1. žalovanému na jeho adresu v , jméno FO, , , adresa, doporučenou poštou. Podle sledování zásilek online u , právnická osoba, . byla zásilka uložena na poště dne , datum, z důvodu nezastižení adresáta.
47. Z přípisu 1. žalovaného , jméno FO, adresovaného žalobkyni ze dne , datum, bylo zjištěno, že první žalovaný nepopřel, že v rozhodné době byl stále úředně evidován jako vlastník a provozovatel škodícího vozidla tovární značky Renault Clio, registrační značky , SPZ, , k přepisu vozidla v evidenci vozidel mělo dojít až po zaplacení zbytku kupní ceny. První žalovaný namítl, že žalobkyně není orgánem činným v trestním řízení a není oprávněna hodnotit věrohodnost svědků vyslechnutých v trestním řízení, které navíc nebylo stále skončeno. Požadavek žalobkyně na úhradu finanční částky považuje za neopodstatněný a věc považuje za vyřízenou. Případné další přípisy žalobkyně bude považovat za osočování a zastrašování své osoby i svědků a za snahu vymámit z něho finanční prostředky, proto věc předá nadřízeným a kontrolním orgánům.
48. Z přípisu žalobkyně nazvaného Uplatnění práva na náhradu plnění podle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. proti povinnému ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala 1. žalovaného k zaplacení náhrady toho, co žalobkyně za něho uhradila poškozeným, tj. částku , částka, nejpozději do , datum, . Z dodejky bylo zjištěno, že zásilku odeslanou žalobkyní prvnímu žalovanému , jméno FO, si osobně převzala zmocněnkyně adresáta , jméno FO, oproti podpisu dne , datum, , zásilka původně odeslaná na adresu v , jméno FO, , , adresa, byla přeposlána poštou na adresu v , adresa, , , právnická osoba, 649/33, kde byla zásilka označené osobě skutečně doručena.
49. Z předžalobní výzvy žalobkyně ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně již dne , datum, vyzvala 1. žalovaného , jméno FO, k zaplacení částky , částka, jako plnění za újmu, která byla způsobena dne , datum, vozidlem tovární značky Renault Clio, registrační značky , SPZ, .
50. Z přípisu žalobkyně nazvaného Uplatnění práva na náhradu plnění podle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. proti povinnému ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala 2. žalovaného k zaplacení náhrady toho, co žalobkyně za něho uhradila poškozeným, tj. částku , částka, . Z poštovního podacího archu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala uvedeného dne doporučený dopis 2. žalovanému , jméno FO, na adresu v Petrovicích u , adresa, .
51. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, č.l. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , bylo zjištěno, že druhý žalovaný , jméno FO, , narozený , datum, , byl tímto rozhodnutím soudu omezen ve svéprávnosti tak, že není způsobilý samostatně právně jednat, s výjimkou běžných záležitostí každodenního života. Současně bylo rozhodnuto, že svéprávnost , jméno FO, se omezuje na dobu pěti let. Soud jmenoval opatrovnicí , jméno FO, , omezeného ve svéprávnosti, jeho matku , jméno FO, , narozenou dne , datum, , bytem , adresa, , s tím, že opatrovnice je oprávněna a povinna zastupovat , jméno FO, v rozsahu jeho omezení ve svéprávnosti; opatrovnici soud uložil, aby svou funkci vykonávala řádně a dbala přitom pokynů soudu. Dále soud opatrovnici uložil, aby do dvou měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí vyhotovila soupis jmění opatrovance a doručila jej soudu a opatrovanci. Dále byla opatrovnice povinna provádět do 30. 6. každého kalendářního roku vyúčtování správy jmění opatrovance za předchozí kalendářní rok, které je v téže lhůtě povinna doručit soudu a opatrovanci.
52. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že osoby, které jsou předmětem tohoto řízení, nezná. Na základě toho, co se před jednáním od dalších předvolaných svědků dozvěděl, si připomenul situaci, ke které došlo v Petrovicích u , adresa, . Bylo to večer, resp. v noci, vracel se z Kolína se svojí těhotnou manželkou v osobním automobilu a najednou viděl uprostřed cesty stát muže, který na něho kýval. Stáhl okénko u automobilu a viděl muže, že se celý třepe, a chtěl po svědkovi, aby zavolal sanitku. Neví, proč sanitku nezavolal sám, svědek začal hned řešit situaci, šel se podívat a viděl automobil, který byl naražený do stromu, kdy bylo zřejmé, že osobě spolujezdce, který utrpěl náraz do stromu, nelze pomoct, museli ho pak až posléze z vozidla vystříhat hasiči. Osobu řidiče se jim podařilo vytáhnout z vozidla ven. Svědek postupoval tak, jak mu dávali pokyny na dispečinku záchranné služby. Svědek si s odstupem času na situaci moc nevzpomíná, ve věci ale vypovídal na policii a tehdy měl celou záležitost živě v paměti. Dále si svědek vzpomněl, že viděl ještě jedno auto někde vzadu. Nevzpomíná si, zda ten muž, který ho na cestě zastavil, říkal, jakým způsobem k nehodě došlo. Na tomto muži svědek žádné zranění neviděl. Osoba spolujezdce na tom byla špatně, hlava mu visela z okénka. Svědkův otec je záchranář, proto v tomto směru byl i svědek poučen. Byl na místě až do poslední chvíle a odjel, až mu policie nebo hasiči řekli, že už může odjet. V předmětném vozidle byly pouze 2 osoby. Neví, zda v autě jela třetí osoba, nepamatuje si, zda se toto na místě řešilo. U jednání si svědek nevzpomněl, zda se na místě řešilo vlastnictví předmětného vozidla, ani zda mu ten muž, který ho na cestě zastavil, říkal, jakým způsobem se on na toto místo dostal nebo z jakého důvodu se tam objevil. Neviděl, že by pracovníci záchranné služby jakýmkoliv způsobem ošetřovali i toho muže, který ho zastavil. Nejprve se po příjezdu sanitky „řešil“ řidič vozidla, který ještě žil, a poté po příjezdu hasičů se vyprošťoval spolujezdec. Pokud svědek vypovídal na policii v květnu 2017, pak všechno, co tehdy uvedl, je pravda. Po předestření, že tehdy uvedl, že „mladík, který nás zastavil na místě, říkal, že oba ty kluky zná a že to vozidlo je jeho“, pak toto skutečně uvedený muž musel říct, jinak by to svědek na policii neuváděl, ale v současné době si už na to vůbec nevzpomíná. Svědkova manželka vystoupila z automobilu a pomáhala mu, ale zcela jistě mu nepomáhala vytahovat někoho z auta, měla asi měsíc před porodem. Komunikace svědka s uvedeným mladíkem probíhala přes okénko, ale je možné, že spolu komunikovali ještě v době, kdy svědek z vozidla vystupoval. Dále už mezi nimi komunikace neprobíhala, protože pak už svědek komunikoval pouze se záchrannou službou.
53. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že na základě údajů z předvolání si našel zprávu o šetření, kterou na žádost ČKP tehdy vypracoval. V předmětné době byl OSVČ v oblasti soukromých detektivních služeb a zaměřoval se na prověřování pojistných událostí. Měl v dané době smlouvu na tyto činnosti uzavřenou nejen s ČKP, ale i s jinými pojišťovnami. Má k dispozici pouze tehdy vypracovanou zprávu, ze které vyplývá, že měl prošetřit otázku vlastnictví k předmětnému vozidlu, ale také, jakým způsobem došlo k předmětné dopravní nehodě, kdo se nehody účastnil, resp. kdo byl v předmětném automobilu, kdo vozidlo řídil, zda byli účastníci pod vlivem alkoholu, jakým způsobem došlo k předání klíčů. Pokud by ČKP odpovědi na tyto otázky nepožadovala, pak by svědek tyto odpovědi v dané zprávě neuváděl. Sám si nepamatuje po 6 letech už nic k uvedenému šetření a vše si vybavil, až když před jednáním četl svoji zprávu. V souvislosti se šetřením v této věci vyslechl řadu lidí, kteří jednak byli účastníky nehody, nebo byli na místě těsně před nehodou, hovořil s jednou slečnou, která měla být přítomna společně s další slečnou těsně před nehodou. Ze zprávy vyplynulo, že pan , jméno FO, předal panu , jméno FO, klíče od vozidla a společně pak odjeli v předmětném vozidle, které řídil pan , jméno FO, , a byli tam přítomni ve vozidle pan , jméno FO, a pan , jméno FO, . Vyjádření pana , jméno FO, o tom, jakým způsobem se ocitl na místě nehody, bylo v podstatě nepravděpodobné, jednalo by se o nejsložitější variantu o tom, jakým způsobem se měl dostavit pro manželku. Svědek považoval jeho výpověď za nevěrohodnou, navíc hovořil i s příbuznými pana , jméno FO, a s matkou pana , jméno FO, , a také s uvedenou jednou dívkou, která byla přítomna před nehodou, a z její výpovědi vyplynulo, že pan , jméno FO, byl rovněž účastníkem nehody, byl poté nějaký „pobitý“ a nosil nákrčník. Ani časově by neodpovídalo to, kdy došlo k nehodě, tomu, jak stav popisuje pan , jméno FO, . Z výpovědi uvedené slečny svědek zjistil, že klíče předával pan , jméno FO, panu , jméno FO, a společně pak odjeli do místa svého bydliště. Podle výpovědí dotazovaných osob užíval pan , jméno FO, toto vozidlo častěji, měl zájem ho od pana , jméno FO, koupit, ale z finančních důvodů k tomu nedošlo. , jméno FO, měl v dané době i zákaz řízení, ale to zřejmě uvedené osoby vůbec nepovažovaly za problém. Svědek si již nevzpomněl, zda zjišťoval poměry u příbuzných zemřelého pana , jméno FO, , např. s kým bydlel apod. Pravděpodobně toto šetření neprováděl, protože by měl o tom zmínku ve zprávě, kterou zaslal ČKP, a v této zprávě nic o takovém šetření uvedeno není. Zprávu o místním šetření vypracoval dne , datum, a faktické šetření prováděl asi týden nebo 14 dnů předtím. Osoby, se kterými má hovořit, byly zřejmě určeny v podkladech od ČKP. Zmíněná dívka, se kterou svědek hovořil, nebyla v příbuzenském vztahu k účastníkům nehody, k jejímu výslechu dostal zřejmě pokyn od ČKP. Pokud se jedná o rodinné příslušníky, pak možná dovodil podle místa bydliště, s kým má hovořit. S účastníky nehody nehovořil. ČKP mu dává pouze zadání, ale samotné šetření si vede svědek sám, sám tedy rozhoduje, jaké úkony má provádět, a ve vztahu k uvedené slečně dostal maximálně na ni kontakt. Nepamatuje si, zda v dané věci měl možnost se seznámit se závěry policejního prošetřování, obvykle to dělá. S ČKP, ale i s jinými pojišťovnami má uzavřen smluvní vztah na základě mandátní smlouvy, resp. příkazní smlouvy. V posledním období je těchto zadání daleko méně, např. vloni pro ČKP takto prošetřoval jednu věc.
54. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že je sestrou , jméno FO, , který zemřel při předmětné dopravní nehodě. Na adrese v Petrovicích u , adresa, bydlí od narození. Byt, ve kterém bydlí, je o velikosti 3 + 1 a v době předmětné nehody v tomto bytě bydleli kromě svědkyně také její přítel , jméno FO, , jejich 3 děti a , jméno FO, . Svědkynin bratr , jméno FO, bydlel s jejími dětmi v jednom pokoji. V době předmětné nehody svědkyně byla na rodičovské dovolené, její přítel , jméno FO, nikde nepracoval a bratr , jméno FO, pracoval pouze brigádně. Bratr bydlel společně se svědkyní v podstatě stále s přestávkami od 11 let jeho věku, kdy zemřela jeho matka. V době, kdy došlo k předmětné dopravní nehodě, bydlel zemřelý bratr , jméno FO, společně se svědkyní v jednom bytě po dobu asi 2 nebo 3 let. Bratr , jméno FO, , právnická osoba, svědkyně se vzájemně chovali jako bratři, , jméno FO, je vodil do školky a zpátky, hrál si s nimi, chodil s nimi na procházky a spoustu lidí synové znají jen díky tomu, že je bratr , jméno FO, vodil ven. Synové měli psychické problémy po úmrtí bratra , jméno FO, , měli noční můry, čekali na jeho příchod ještě po 2 měsících od úmrtí. Psychické problémy dětí u žádného lékaře svědkyně neřešila. Svědkyně připustila jediné exekuční řízení vedené proti ní až po předestření skutečností vyplývajících ze spisu. Když jí po měsíci policie vrátila mobilní telefon mého bratra, byla na něm nahrávka stará 15 minut před nehodou, ze které je zřejmé, že v automobilu seděl i pan , jméno FO, ; nebylo by možné, aby se za tak krátkou dobu dostal na místo dopravní nehody z , adresa, až do Petrovic, navíc by bylo podle ní nepochopitelné, že by další dva účastníci nehody, tedy pan , jméno FO, a bratr , jméno FO, , jeli sami vozidlem pro přítelkyni pana , jméno FO, . Z doslechu ví, že , jméno FO, nosil po nehodě nákrčník, svědkynin bratr , jméno FO, ho viděl druhý den po nehodě a říkal, že 1. žalovaný má po těle modřiny a na krku límec. Vozidlo, se kterým byla způsobena nehoda, bylo červené, zřejmě se jednalo o značku Renault. Vozidlo patřilo , jméno FO, , denně stálo před jeho domem, svědkyně kolem jeho domu chodila s dcerou do školky. , jméno FO, sám vozil svoji dceru do školky právě tímto vozidlem. Rozhodného dne si bratr svědkyně a pan , jméno FO, šli kolem čtvrté nebo páté hodiny odpoledne vypůjčit předmětné vozidlo od pana , jméno FO, , měl řídit pan , jméno FO, . Ten si půjčoval toto vozidlo od pana , jméno FO, vícekrát. Mluvilo se o tom, že by měl pan , jméno FO, od pana , jméno FO, vozidlo koupit, svědkyně slyšela, jak se bavili o tom, že toto vozidlo si koupí z další výplaty. Než rozhodného dne odjeli, svědkyně říkala bratru , jméno FO, , aby nejezdil, že , jméno FO, nemá řidičák a je to nebezpečné, ale bratr jí sdělil, že se nemá bát, že pan , jméno FO, řídit umí. Bratr , jméno FO, a , jméno FO, byli v podstatě nejlepší kamarádi a , jméno FO, byl také jejich dobrý kamarád, navštěvovali se často. Děti svědkyně 2 roky trpěly tím, že nebyla schopna se o ně postarat. , tituly před jménem, , jméno FO, byl právník, který rodinu navštívil krátce po předmětné nehodě za účelem odškodnění, zastupoval pak celou rodinu. Svědkyně si nepřála, aby byli vyslechnuti její synové v dané věci, protože jim nechtěla situaci připomínat, nebylo to pro ně lehké, měli noční můry a půl roku spali s rodiči v posteli. V současné době jsou v pubertálním věku a o této věci se stále nebaví. Záležitost byla citlivá nejenom pro svědkyni, ale i pro syny, kteří měli s bratrem , jméno FO, společné koníčky, učil je zpívat, jezdit na kole, boxovat, chodili spolu ven. Synové se věnují koníčkům, ke kterým je přivedl bratr , jméno FO, , resp. zpěvu se věnují doposud, boxu nikoliv, svědkyně si tuto jejich aktivitu nepřála. Bratr je přivedl také k fotbalu, vodil děti do oddílu a hrál s nimi, synové hrají fotbal doposud za oddíl Lokomotiva , adresa, . Bratr , jméno FO, byl pro její syny vzorem.
55. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že je přítelem , jméno FO, , společně žijí a hospodaří, v domě č. p. 32 v Dolních Marklovicích bydlí spolu asi 15 let i s jejich 4 dětmi ve věku 15, 13, 9 a 4 roky. V současné době není zaměstnán, asi 3 roky je veden v seznamu uchazečů o zaměstnání u úřadu práce. Předtím pracoval na základě pracovní smlouvy u Obce , adresa, po dobu asi 1 roku, předtím pracoval pouze brigádně na základě dohod a byl veden na úřadu práce. V rozhodné době bydlel s nimi i bratr přítelkyně , jméno FO, . Jedná se o byt o velikosti 3+1, kde v rozhodné době jeden pokoj užíval , jméno FO, , další pokoj užíval svědek s přítelkyní a další pokoj užívaly děti. Děti spaly někdy s rodiči, někdy s , jméno FO, . Pokoj, který užíval svědek s přítelkyní, byl také užíván jako obývací pokoj. V době, kdy s nimi ještě bydlel , jméno FO, , měli 3 děti. Bratr , jméno FO, bydlel s nimi po celou dobu od té doby, co zemřela jeho maminka. Po určitou dobu bydleli i v bytě vedlejším, v současném bytě bydleli asi 3 roky do doby, než , jméno FO, zemřel. Vztah mezi dětmi svědka a , jméno FO, byl dobrý, hráli si spolu, on je učil hrát fotbal, chodili spolu ven, učil je box, byli spolu velmi často. Tyto sportovní aktivity prováděli doma, resp. před domem. Děti se dozvěděly o úmrtí , jméno FO, od policie, neboť byly společně s rodiči, když jim policie úmrtí oznamovala. Děti reagovaly na smrt , jméno FO, špatně, syn , jméno FO, měl větší problémy, neboť společně s , jméno FO, spával. Psychické problémy měl pouze syn , jméno FO, , a to v tom smyslu, že nemohl asi týden spát. Svědek u předmětné dopravní nehody přítomen nebyl. O tom, co se stalo, je přijela informovat policie. Policisté hovořili o dopravní nehodě, ale nehovořili o tom, kdo auto řídil nebo kolik osob v autě sedělo. Svědek neví, komu konkrétní červený automobil zn. Renault patřil, ani kdo ho řídil. Děti si na , jméno FO, vzpomínají, stále se o tom baví. Osobu , tituly před jménem, , jméno FO, svědek nezná, odškodnění vyřizoval nějaký neznámý pán, někdo rodinu v této věci zastupoval. , jméno FO, po určitou dobu dvou nebo tří let bydlel se svým otcem, když se svědkovi narodila dcera , jméno FO, , , jméno FO, už bydlel u nich.
56. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , matky 1. žalovaného, soud zjistil, že o dopravní nehodě se dozvěděla až následující den od svého syna , jméno FO, , tedy od 1. žalovaného. Syn , jméno FO, o nehodě věděl dříve, byl při ní přítomen, ale následujícího dne došlo k incidentu, kdy ho navštívil , jméno FO, , bratr zemřelého , jméno FO, , ten ho informoval o úmrtí svého bratra a uhodil 1. žalovaného pěstí. Obviňoval 1. žalovaného z dopravní nehody a z úmrtí svého bratra, proto 1. žalovaný i s manželkou okamžitě přijeli za svědkyní do Čech, byl z úmrtí svého kamaráda v šoku. Druhý žalovaný , jméno FO, byl jeho dobrý kamarád a byl u svědkyně doma často, , jméno FO, byl také jeho kamarád. Pozůstalí stále viní 1. žalovaného z předmětné nehody, i když bylo jednoznačně prokázáno, že vozidlo řídil 2. žalovaný , jméno FO, . Ze strany poškozených docházelo opakovaně k výhrůžkám. V domě se svědkyní žil její syn , jméno FO, , tedy 1. žalovaný, společně se svojí manželkou a krátce po nehodě procházela paní , jméno FO, a vykřikovala, že to tak nenechá. První žalovaný se také dozvěděl od různých lidí, že se „na něho chystají“, a asi 14 dnů po předmětné nehodě vyhrožovala paní , jméno FO, 1. žalovanému přes messenger, například zaslala zprávu: „jak se ti žije s pocitem, žes nechal někoho umřít“. První žalovaný na to reagoval odpovědí, že se snažil pomáhat, ale ona mu znovu odpověděla: „uvidíme se u soudu“. Z důvodu těchto výhrůžek 1. žalovaný někdy v květnu téhož roku ukončil pracovní poměr a odstěhoval se do Čech. Po odstěhování svědkyně zůstala v rodinném domě bydlet sama, měla obavy z různých napadení ze strany poškozených, ve skutečnosti ji navštívil pan , jméno FO, , který chtěl se svědkyní situaci řešit. Byl slušný, přijel i s dítětem v kočárku, byl opilý, ale bylo zřejmé, že ho celá situace trápí. Svědkyně se ho snažila uklidnit a situaci mu vysvětlit, ale když viděl, že svědkyně nahrává video, odešel. Pak se ještě jednou vrátil a přiznal, že si ověřil na policii, že 1. žalovaný skutečně pomáhal při dopravní nehodě a že se snažil oba kamarády z automobilu zachránit. V jednom případě svědkyně odjížděla se svým vozidlem v Petrovicích u , adresa, u tunelu a procházela paní , jméno FO, , která začala na její auto plivat. O tom, jakým způsobem se stala dopravní nehoda, má informaci pouze zprostředkovaně od 1. žalovaného. První žalovaný v té době neměl svůj mobil, společně s manželkou měli pouze jeden a ten měla manželka v práci, proto nemohl na místo zavolat záchrannou službu. Snažil se zastavit jedoucí vozidlo, to se mu podařilo a požádal řidiče, aby zavolal policii a záchrannou službu. První žalovaný neměl po předmětné nehodě žádná viditelná zranění, přijel za svědkyní do Čech druhý den po předmětné nehodě a měl pouze na oku monokl, který mu způsobil , jméno FO, tím, že ho udeřil pěstí do obličeje. Svědkyně má k dispozici z té doby dvě fotografie, ze kterých vyplývá, že první žalovaný neměl žádná viditelná zranění a žádný nákrčník nenosil. Pokud se jedná o prodej automobilu, svědkyně nebyla tomu přítomna, o realizaci ví od svého syna. První žalovaný měl od roku 2016, kdy se přistěhoval s manželkou ke svědkyni, finanční problémy, měl i nějaké exekuce a byl mu zabaven řidičský průkaz. Pokud někde potřeboval, nechal se vozit svými kamarády , jméno FO, nebo , jméno FO, , párkrát svědkyně viděla, že 1. žalovaného někam vezou. , jméno FO, si často půjčoval toto vozidlo, svědkyně varovala prvního žalovaného, že je stále veden jako vlastník vozidla, a v případě nějaké nehody bude mít problémy. Druhý žalovaný , jméno FO, se projevoval vždy jako nezodpovědný a lehkomyslný. Někdy v březnu téhož roku syn svědkyni oznámil, že se dohodli na koupi vozidla, za přítomnosti , jméno FO, měl zaplatit , jméno FO, zálohu , částka, za dané vozidlo, s tím, že celková cena bude činit , částka, , a zbývající část kupní ceny kupující zaplatí v dubnu z výplaty, k tomu ale nedošlo. Nebyl realizován ani přepis vozidla a nebyla sepsána kupní smlouva. Podle sdělení 1. žalovaného se měly formality ohledně převodu daného vozidla řešit následující týden, kdy chtěl realizovat přepis vozidla. O prodeji vozidla se dohodli v ústní formě u uvedené večerky, kdy , jméno FO, zaplatil zálohu a převzal si od jejího syna , jméno FO, klíče a doklady od vozidla, ale na žádost svědkyně jí její syn slíbil, že zajistí ještě formální přepis vozidla a písemnou kupní smlouvu. Svědkyně se divila, že vozidlo stále u nich parkuje, a k tomu jí řekl 1. žalovaný, že 2. žalovaný to takto chce, a až po předmětné nehodě zjistili, že , jméno FO, neměl řidičský průkaz a že zřejmě nechtěl svou matku dráždit. Rozhodného dne svědkyně odjížděla do Čech se svojí vnučkou a viděla, že auto u nich zaparkováno není, k tomu jí 1. žalovaný, že s vozidlem odjel , jméno FO, . Až do svého odjezdu téhož dne auto u ní doma neviděla. Výslovně řečeno, ke kterému okamžiku se stává vlastníkem , jméno FO, ve vztahu k vozidlu, zřejmě nebylo. První žalovaný jí řekl, že auto prodal , jméno FO, a že následující týden se vyřeší přepis vozidla v registru vozidel, písemná smlouva a také doplatek dohodnuté kupní ceny. Informace o tom, kdy a jak došlo k prodeji vozidla, má svědkyně pouze od 1. žalovaného. O finančních problémech 1. žalovaného a jeho manželky svědkyně dlouhou dobu nevěděla, až o Velikonocích v roce 2016 se přiznal, že mají společně s manželkou dluhy, které už nezvládají řešit. Svědkyně sama byla přítomna jeho telefonickému hovoru ve stejném období, kdy hovořil zřejmě se zástupcem Generali Pojišťovny a žádal, aby neukončovali jeho pojištění, že zaplatí z další výplaty dluh. Svědkyně pak viděla výpis z účtu, ze kterého vyplývalo, že platba byla skutečně provedena, a proto se domnívali, že zákonné pojištění na předmětné vozidlo trvá. Prvnímu žalovanému ale chodilo velké množství upomínek, měl také exekuci na plat, společně řešili pokaždé, který dluh a jakým způsobem budou hradit, svědkyně sama na jeho účet převedla určitou částku. Situace byla neudržitelná, například u , právnická osoba, Bank platil syn po splatnosti dohodnuté splátky, takže ze splátek nakonec hradil pouze smluvní pokuty a samotný dluh se mu pouze navyšoval. První žalovaný měl také k dispozici tzv. zelenou kartu, která byla vystavena až do , datum, , smlouvu měl uzavřenu na dobu neurčitou. Řidičský průkaz pozbyl syn z toho důvodu, že řídil vozidlo pod vlivem alkoholu. Bylo to v srpnu, jednalo se pravděpodobně o rok 2013. V důsledku jeho finančních problémů se svědkyně dostala do potíží, navštívil ji exekutor, který začal zabavovat její osobní věci, a na základě toho se syn odstěhoval a svědkyně s ním není v kontaktu.
57. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , matky 2. žalovaného, soud zjistil, že nebyla účastna předmětné dopravní nehody. O nehodě se dozvěděla až o půl třetí ráno, kdy ji vzbudila policie a informovala ji. V době nehody řídil předmětné vozidlo 2. žalovaný. V dané době neměl řidičský průkaz, ten mu byl dříve odebrán. O tom, že měl alkohol v krvi, se svědkyně dozvěděla až následně od policie, která jí také sdělila, že zákaz řízení má uložen až do konce roku 2017. Podle zprostředkovaných informací od sousedů kromě 2. žalovaného a , jméno FO, ve vozidle v době nehody seděl i 1. žalovaný , jméno FO, . Syn jí sdělil, že vozidlo bude kupovat od , jméno FO, , že už mu zaplatil zálohu , částka, a celková cena bude činit , částka, , neřekl ale, zda má k dispozici doklady od vozidla, klíče od vozidla, ani to, zda by měla být uzavřena smlouva v písemné formě. K zaplacení zálohy došlo asi měsíc nebo dva před předmětnou dohodou. Neví, jak se dohodli, kdy měla být zaplacena kupní cena v plné výši. Syn si půjčoval od , jméno FO, toto vozidlo častěji, bylo to delší dobu. Když si auto půjčoval, pak nikdy nebylo zaparkováno před jejich domem, pouze v jednom případě měl toto auto zaparkováno. Ani po zaplacení zálohy auto neparkovalo před jejich domem. Když si syn, tedy 1. žalovaný auto půjčoval, svědkyně neviděla, že by měl někde klíče od vozidla uloženy doma, a ani po zaplacení zálohy neviděla, že by měl klíče doma někde uloženy, nebo že by je měl v kapse. Neví, kde došlo k zaplacení zálohy za vozidlo, ani kdo byl předání peněz přítomen. Druhý žalovaný neříkal nic o tom, kde jsou doklady od vozidla. Pozůstalí po zemřelém , jméno FO, se na svědkyni vůbec po předmětné nehodě neobrátili. , jméno FO, , se kterou se svědkyně potkala asi 3 nebo 4 měsíce po nehodě, ji požádala, aby jí přeposlala fotografie, neboť jí svědkyně řekla, že jí policie vrátila synův mobilní telefon a jsou tam společné fotografie s , jméno FO, i s , jméno FO, . Nejednalo se ale o fotografie, které by byly pořízeny bezprostředně před danou nehodou. Svědkyně připustila, že si v listopadu 2017 pamatovala události lépe než nyní, už uplynula dlouhá doba. Po zaplacení zálohy se nijak nezměnilo chování 2. žalovaného k autu, například nezajišťoval žádné opravy. Řekl pouze, že až doplatí celou kupní cenu, pojede za nějakým kamarádem do , adresa, , že auto má něco s podvozkem a musí to nechat opravit.
58. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že 1. žalovaného , jméno FO, zná dobře již od puberty, 2. žalovaného , jméno FO, zná pouze z vidění a pana , jméno FO, znal ještě méně než pana , jméno FO, , resp. párkrát ho potkal. Předmětná dopravní nehoda byla způsobena červeným Renaultem Clio, toto vozidlo původně patřilo panu , jméno FO, , který ale vozidlo neřídil, protože neměl řidičský průkaz. Už delší dobu ho užíval , jméno FO, a svědek se dozvěděl, že se dohodli, že mu , jméno FO, vozidlo prodá za symbolickou cenu, ale za to mu bude dělat soukromého řidiče a vozit ho do zaměstnání a zpět. Svědek sám také párkrát využil těchto služeb, když chtěl vypít nějaký alkohol, pan , jméno FO, byl vždycky ochotný pro něho přijet. Nebyl přítomen konkrétní dohodě mezi , jméno FO, a , jméno FO, , ale , jméno FO, mu řekl, že zaplatil , částka, jako zálohu na kupní cenu a zbytek ve výši 4 000 nebo , částka, doplatí, až bude mít peníze. , jméno FO, užíval předmětné vozidlo asi půl roku před předmětnou nehodou. Svědek se ho ptal hned na počátku, když začal vozidlo užívat, a , jméno FO, mu řekl, že to auto je jeho, později se ho už na to neptal. Na opakovaný dotaz, zda se , jméno FO, vyjádřil o automobilu, že je jeho automobilem, ještě předtím, než zaplatil , částka, , svědek uvedl, že se skutečně ptal pouze na počátku, když začal vozidlo užívat, a pak už se neptal. Záloha , částka, byla zaplacena někdy počátkem zimy nebo ke konci kalendářního roku, je možné, že to bylo půl roku před předmětnou nehodou. Poté už mu nikdo neřekl, že bude nebo byl zaplacen zbytek kupní ceny, že bude uzavřena kupní smlouva v písemné formě nebo že bude či byl proveden přepis vlastnictví v registru vozidel. V jednom případě byl pouze přítomen tomu, kdy , jméno FO, žádal , jméno FO, , aby si na předmětné vozidlo uzavřel zákonné pojištění, mohlo to být odhadem v lednu nebo v únoru, tedy asi v polovině uvedeného půlročního období, po které , jméno FO, vozidlo užíval. Neřekl mu ale, kdy tzv. povinné ručení skončilo, z jakého důvodu, resp. to svědek neslyšel, neboť nebyl celé jejich komunikaci přítomen. Nikdy se nebavili o dokladech k vozidlu, kdo je má u sebe. , adresa, měl u sebe 2. žalovaný , jméno FO, a svědek neví, kde toto vozidlo parkoval. Proč pro svědka na jeho požádání 2. žalovaný jezdil, neví, asi ho to bavilo nebo měl hodně volného času. Neví, kdo platil benzín, svědek mu občas nějakou částku na benzín přidal. Svědek tvrdil, že byl účasten v dané věci, tím myslel, že byl přítomen v době, kdy se stala předmětná dopravní nehoda. Byl pozván na zahradní párty k , jméno FO, , bylo tam více lidí, hráli různé hry, grilovalo se a popíjel se alkohol. V určitou dobu přijeli na místo také , jméno FO, a , jméno FO, , ti tam také popíjeli, potom někam odjeli na 2 až 3 hodiny, pak se vrátili a zase popíjeli, i když už byli opilí. Chtěli na párty přivést nějaké hamburgery a rozhodli se jet autem do , adresa, . Vrátili se asi po hodině, dovezli nějaké hamburgery a hranolky. Po nějaké době znovu odjeli autem. , jméno FO, odešel pěšky naproti své přítelkyni, která pracovala v hotelovém domě. Po nějaké době přiběhl zpátky s tím, že došlo k nehodě. Při uvedené oslavě pobývali jak v domě, tak i na zahradě, popř. i na terase domu, která směřuje nikoliv směrem k ulici, ale na pozemek. V průběhu párty svědek neví, kdy , jméno FO, odešel, ale v průběhu celé oslavy neodešel na delší dobu tak, aby to svědek zaregistroval. , jméno FO, s , jméno FO, přijížděli pokaždé sami a pokaždé také sami odjeli.
59. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že prvního žalovaného , jméno FO, zná od dětství, chodili spolu už na základní školu, v současné době se nestýkají po dobu asi 3 nebo 4 let. Druhého žalovaného , jméno FO, zná od vidění, v současné době nejsou v žádném kontaktu. O dopravní nehodě, při které byl , jméno FO, zraněn a , jméno FO, zemřel, se dověděl tak, že se o ní ve vesnici mluvilo, a také od bratra zemřelého , jméno FO, . V době, kdy k této nehodě došlo, se setkával s , jméno FO, a s , jméno FO, jen náhodně. V té době svědek bydlel v Petrovicích, s , jméno FO, se častěji vídali, svědek byl u něho párkrát na zahradě. Není schopen říct, zda se setkali u , jméno FO, na zahradě v ten den, kdy došlo k nehodě, resp. den před nehodou. Nehoda byla způsobena vozidlem Clio červené barvy, svědek sám několikrát toto vozidlo řídil, když mu ho půjčil 1. žalovaný , jméno FO, . Nebyl schopen říct, kolikrát mu takto vozidlo půjčil, ani po jak dlouhou dobu mu vozidlo půjčoval. , adresa, od vozidla neměl u sebe, pokud mu , jméno FO, půjčil vozidlo, dal mu i klíče. Doklady k vozidlu, např. malý technický průkaz, mu , jméno FO, nedával, svědek tvrdil, že to v současné době není třeba. Neví, zda , jméno FO, půjčoval vozidlo ještě jiné osobě. Pokud viděl auto zaparkované, pak to bylo vždy před domem, kde bydlel , jméno FO, , a nevzpomíná si, že by někdy viděl vozidlo zaparkované před jiným domem. Pokud mu , jméno FO, půjčoval předmětné auto, vystupoval vždycky jako vlastník, nikdy neřekl, že by vozidlo patřilo někomu jinému. Svědek nebyl přítomen žádnému rozhovoru či jednání mezi , jméno FO, a jinou osobou o tom, že by vozidlo mělo být převedeno, resp. prodáno jiné osobě. Svědek v rozhodné době své vozidlo neměl, , jméno FO, mu předmětný automobil půjčoval bez protislužby, nic mu za to nedával. Svědek používal auto například pro to, aby zajel 300 metrů do večerky. Benzín nikdy do vozidla sám nedával, někdy , jméno FO, dal peníze na benzín. Svědek si nepamatuje, že by byl přítomen rozhovoru ohledně převodu vlastnictví k vozidlu, kterému by byla přítomna i matka 1. žalovaného , jméno FO, . Nebyl přítomen žádnému jednání, při kterém by se jednalo o převodu předmětného vozidla mezi panem , jméno FO, a panem , jméno FO, . Nakonec svědek uvedl, že je v invalidním důchodu z důvodu epilepsie, nemoc je léčena medikací, léky na epilepsii užívá od 18 let svého věku, některé z uvedených léků mu byly předepsány na psychiatrii. Na dotaz, zda bylo v minulosti vedeno nějaké soudní řízení ohledně omezení jeho svéprávnosti, svědek uvedl, že neví, co to znamená.
60. Další důkazní návrhy na provedení výslechu svědků , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, soud zamítl z procesně ekonomických důvodů. K provedení výslechu těchto svědků by bylo nutno nařídit další jednání, zároveň ale přetrvává nejistota účasti svědků , jméno FO, , jméno FO, u dalšího jednání. Výpověď svědkyně , jméno FO, všechny zástupkyně procesních stran u jednání dne , datum, výslovně odmítly, navíc nebylo zřejmé, že tato svědkyně má jakékoli relevantní informace o vlastnictví předmětného vozidla či výše nároku poškozených osob, tedy ke sporným otázkám tohoto soudního řízení. Svědkyně , jméno FO, se sice k jednání dne , datum, dostavila, nicméně nebyla ochotna vyčkat ukončení předchozí svědecké výpovědi a bez omluvy od soudu odešla. Sankci ve formě pořádkové pokuty soud neuložil, když tato by byla namístě pouze v případě, kdy by jednání muselo být z důvodu jejího opětovného předvolání odročováno. Svědek , jméno FO, měl předvolání k jednání doručeno vždy pouze za použití fikce doručení. Zejména soud ale zamítl tyto důkazní návrhy z toho důvodu, že skutkový stav byl dostatečně objasněn těmi důkazy, které již byly v řízení provedeny.
61. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná.
62. V prvé řadě soud shledal žalobkyni aktivně legitimovanou pro podání žaloby z titulu regresní náhrady za částky vyplacené z garančního fondu ČKP z titulu pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorového vozidla, neboť podle ustanovení § 24 odst. 2 písm. b/ zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, , právnická osoba, poskytne poškozenému plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti. Výplatou plnění pak vznikl žalující straně nárok vůči tomu, kdo odpovídá za škodu podle ustanovení § 24 odst. 2 písm. b) tohoto zákona, na náhradu toho, co za něho plnila včetně nákladů na jinou osobu pověřenou žalobkyní vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému.
63. V daném řízení nebylo sporu o tom, že při předmětné dopravní nehodě dne , datum, , při které byl smrtelně zraněn spolujezdec , jméno FO, , řídil vozidlo 2. žalovaný , jméno FO, . Tato skutečnost byla zjištěna jak při policejním prošetřování dopravní nehody, tak i z dalších postupně shromážděných důkazů. Žádná ze stran tuto skutečnost nezpochybňovala. Odpovědnost řidiče, tedy 2. žalovaného , jméno FO, za způsobenou škodu vyplývá z ustanovení § 2927 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., podle kterého kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Nárok žalobkyně na náhradu vyplaceného pojistného plnění vyplývá z ustanovení § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb.
64. Pokud se jedná o solidární odpovědnost 1. žalovaného , jméno FO, za způsobenou škodu, pak v tomto směru bylo nutno s ohledem na odmítavé stanovisko 1. žalovaného a zcela opačný názor 2. žalovaného i žalobkyně provádět rozsáhlé dokazování, a poté učinit ze zjištěného skutkového stavu náležité závěry. Skutečnost, že 1. žalovaný je úředně evidován v celostátním registru vozidel jako vlastník vozidla, kterým byla způsobena projednávaná škodu, tj. vozidla tovární značky Renault Clio, registrační značky , SPZ, , zakládá právní domněnku vlastnictví vozidla. Pokud 1. žalovaný tvrdil, že již vlastníkem daného vozidla není a před dopravní nehodou vozidlo prodal, měl v soudním řízení k tomuto svému tvrzení důkazní břemeno. To podle názoru soudu neunesl a svá tvrzení neprokázal.
65. Lze přisvědčit tvrzení 1. žalovaného, že smlouva o prodeji a koupi motorového vozidla nevyžaduje ke své platnosti písemnou formu. Podle ustanovení § 2160 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. postačí k nabytí vlastnického práva převzetí koupené věci. Tomuto okamžiku faktického převzetí věci musí ale předcházet shodný projev vůle obou smluvních stran směřující k uzavření konkrétního typu smlouvy. Prvnímu žalovanému se nepodařilo prokázat, že mezi ním a 2. žalovaným existoval shodný a dostatečně určitý projev vůle směřující k úplnému uzavření kupní smlouvy v daném okamžiku. Ze žádného z dokumentů sepsaných samotným 1. žalovaným, které byly pořízeny v rámci policejního prošetřování dopravní nehody nebo v rámci vzájemné korespondence se žalobkyní, nevyplývá, že by kdokoli ze žalovaných v konkrétním okamžiku výslovně prohlásil, že vlastnické právo přechází v daném momentě z 1. žalovaného na 2. žalovaného. O okamžiku přechodu vlastnictví spojeného se všemi zákonnými důsledky nehovořil žádný ze slyšených svědků ani to nevyplývá ze žádné z předložených listin. Podle procesního tvrzení 1. žalovaného měl být dohodě o koupi přítomen , jméno FO, , další svědek , jméno FO, měl být o koupi vozidla informován přímo 2. žalovaným. Svědek , jméno FO, ve své svědecké výpovědi popřel, že by byl přítomen dohodě o prodeji vozidla mezi žalovanými, uvedl pouze to, že si v blíže neurčeném období od 1. žalovaného vozidlo sám půjčoval. Svědek , jméno FO, sice uvedl, že podle tvrzení 2. žalovaného bylo předmětné vozidlo jeho vlastnictvím, tuto skutečnost měl ale podle časového zařazení událostí pronést 2. žalovaný dlouhou dobu před tím, než přechod vlastnictví k vozidlu tvrdil samotný 1. žalovaný. Svědek , jméno FO, totiž uvedl, že 2. žalovaný užíval dané vozidlo asi půl roku před nehodou a již na počátku tohoto období údajně sdělil svědkovi, že vozidlo mu patří, zatímco podle tvrzení 1. žalovaného mělo k převodu vlastnictví k vozidlu dojít později, asi jenom měsíc nebo necelý měsíc před nehodou.
66. Na uvedených závěrech nic nemění ani ta skutečnost, že 2. žalovaný zaplatil 1. žalovanému nedlouho před nehodou zálohu na koupi auta ve výši , částka, . Zaplacení zálohy na kupní cenu neváže na sebe samo o sobě okamžik přechodu vlastnického práva k prodávané věci. Jak již bylo výše uvedeno, žádný ze svědků nepotvrdil, že by již tímto okamžikem 2. žalovaný vyjádřil svoji vůli koupit od 1. žalovaného předmětné vozidlo. Naopak podle vyjádření matky 2. žalovaného , jméno FO, měl 2. žalovaný vůli vozidlo koupit až v okamžiku, kdy mu bude navráceno řidičské oprávnění.
67. Samotná skutečnost, že 1. žalovaný dané vozidlo 2. žalovanému předal, resp. poskytl k dispozici, nemůže vést soud k závěru, že došlo k úplnému prodeji vozidla, a to zejména s ohledem na další okolnosti daného případu. V řízení bylo prokázáno naprosto jednoznačně, že si již dříve 2. žalovaný dané vozidlo opakovaně od 1. žalovaného půjčoval. Nelze proto okamžik přechodu vlastnického práva k vozidlu bez dalšího vázat na pouhé samotné předání věci do dispozice 2. žalovaného bez současné existence vůle obou stran uzavřít kupní smlouvu.
68. Při hodnocení otázky vlastnictví daného osobního automobilu soud zohlednil zejména vyjádření osob bez příbuzenského poměru, v dané věci nezaujatých. Svědek , jméno FO, , který byl po 1. žalovaném jako první na místě dopravní nehody, vypověděl již na policii dne , datum, , že 1. žalovaný sdělil na místě, že oba muže ve vozidle zná a vozidlo je v jeho vlastnictví. Skutečnost, že při svém výslechu u soudu u jednání dne , datum, si svědek na tyto okolnosti pro odstup času nevzpomínal, nemůže vést k závěru o jeho nevěrohodnosti. Rovněž , jméno FO, na policii dne , datum, mimo jiné vypověděla, že viděla, jak 1. žalovaný , jméno FO, bezprostředně před nehodou předává klíče od daného vozidla 2. žalovanému , jméno FO, . Z této okolnosti pak lze dovodit, že k prodeji vozidla 2. žalovanému před dopravní nehodou nedošlo. Námitku zástupkyně 1. žalovaného, že při výslechu svědků na policii nebyl přítomen žádný právní zástupce, a proto je nutno na jejich výpovědi nahlížet jako na nevěrohodné, soud odmítl. Svědci byli před svými výslechy na policii poučeni podle ustanovení § 158 odst. 8 trestního řádu o své povinnosti vypovídat pouze pravdu i o své trestní odpovědnosti v případě uvádění nepravdivých údajů či zamlčení rozhodných skutečností.
69. Podle názoru soudu, který je popsán a odůvodněn ve výše uvedených odstavcích, 1. žalovaný své tvrzení o tom, že dané vozidlo před nehodou prodal 2. žalovanému, neprokázal. Dále tedy soud vycházel z učiněných závěrů, že 1. žalovaný byl i v momentě předmětné dopravní nehody vlastníkem škodícího vozidla. Jeho odpovědnost za způsobenou škodu pak vyplývá z ustanovení § 24 odst. 9 věta první, druhá a třetí zákona č. 168/199 Sb., podle kterého výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však , částka, . Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit; za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle věty prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení.
70. V daném případě 1. žalovaný nesplnil svoji zákonnou povinnost podle ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb. a neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem předmětného vozidla. Tato skutečnost byla prokázána na základě zpráv , právnická osoba, ., které byly zajištěny jak v rámci policejního spisu, tak i v tomto soudním řízení. Ostatně 1. žalovaný sám měnil své výpovědi a po předestření rozhodných okolností při výslechu na policii sdělil dne , datum, , že skutečně mohlo jeho pojištění odpovědnosti ve vztahu k danému vozidlu zaniknout již více než rok před nehodou, tj. ke dni , datum, .
71. Žalobkyni tak vznikla povinnost zaplatit poškozenému vzniklou škodu podle výše citovaného ustanovení § 24 odst. 2 písm. b/ téhož zákona a současně pak právo na náhradu toho, co takto plnila, vůči 1. žalovanému..
72. Ačkoliv je podle názoru soudu zřejmé a nanejvýš pravděpodobné, že se ve vozidle v momentě nehody nacházel i 1. žalovaný (výpověď svědkyně , jméno FO, o setkání s 1. žalovaným pouze pár minut před nehodou v , adresa, daleko od místa nehody, zpráva , tituly před jménem, , jméno FO, ), ačkoli ten to jednoznačně popírá, nebylo nutno se dále touto skutečností zabývat. Pro vznik odpovědnosti za škodu 1. žalovaného postačilo prokázané zjištění, že tento jako vlastník vozidla neměl v okamžiku nehody sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a umožnil řídit vozidlo osobě, o které věděl minimálně to, že je podnapilá (to potvrdili svědkyně , jméno FO, na policii, u soud pak svědek , jméno FO, ).
73. Ze všech výše popsaných závěrů vyplývá, že v daném případě jsou oba žalovaní povinni rukou společnou a nerozdílnou zaplatit žalobkyni náhradu toho, co žalobkyně vynaložil z garančního fondu na úhradu újmy poškozeným.
74. Pokud žalovaní vznesli námitku promlčení ve vztahu k nároku obsaženému v rozšíření žaloby, tj. co do částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení, pak tato je podle názoru soudu nedůvodná. Nárok žalobkyně na regresní náhradu za vyplacené pojistné plnění se promlčuje v obecné promlčecí době trvající 3 roky v souladu s ustanovením § 629 občanského zákoníku, která počíná běžet dnem, kdy právo mohlo být poprvé uplatněno. Plnění z garančního fondu v uváděné výši bylo vyplaceno poškozeným postupně ve dnech , datum, , , datum, , , datum, a , datum, a u soudu bylo žalovanou uplatněno včas , datum, . Oba žalovaní svoji námitku promlčení odůvodňovali ustanovením § 635 odst. 2 občanského zákoníku, podle kterého právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. Uvedené zákonné ustanovení se vztahuje na právo na pojistné plnění, které náleží poškozenému přímo vůči pojistiteli, anebo přímo vůči žalobkyni na plnění z garančního fondu. V daném případě se jedná o odlišný případ, tedy nárok žalobkyně vůči povinným osobám na náhradu toho, co z garančního fondu plnila poškozeným a tento její nárok se promlčuje v obecné promlčecí době trvající 3 roky v souladu s ustanovením § 629 občanského zákoníku.
75. Pokud se jedná o výši nemajetkové újmy, kterou žalobkyně poskytla jednotlivým poškozeným, pak podle názoru soudu žalobkyně při vymezení okruhu odškodněných osob ani při stanovení konkrétní výše finanční náhrady nijak nevybočila z obvyklé praxe ani z mezí stanovených zákonem. Jak již uvedla správně žalobkyně, Nejvyšší soud ve svém judikovaném rozsudku ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, stanovil, že „výše náhrady se odvíjí v základním rozpětí mezi 240 až 500 tisíc Kč, a to pro skupinu citově nejbližších spjatých osob, jakými jsou rodiče, děti a manželé“. Nejvyšší soud pak následně v rozsudku ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, tuto základní hranici dále zvedl a stanovil ji na dvacetinásobek průměrné měsíční mzdy v České republice: „Za základní částku náhrady, modifikovatelnou s užitím zákonných a judikaturou dovozených hledisek, lze považovat v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti) dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného.“ Průměrná mzda v České republice v roce 2016 činila , částka, měsíčně, dvacetinásobek pak činí částku , částka, . Žalobkyně stanovila základní částku znamenající odškodnění újmy pozůstalých po zemřelém , jméno FO, ve výši , částka, pro otce, ve výši , částka, pro sestru, ve výši , částka, pro každého z bratrů a ve výši , částka, pro každého ze synovců. Žalobkyně krátila nároky poškozených o 40 % v souvislosti s nepoužitím bezpečnostních pásů zemřelým , jméno FO, a jeho vědomím o požití alkoholu řidičem a chybějícím řidičském oprávnění. Rozsah, v jakém měla žalobkyně krátit nároky pozůstalých druhotně poškozených ze všech popsaných důvodů, je závislé pouze na úvaze a není určeno žádným právním předpisem. Zmíněný poměr 40% je podle názoru soudu s ohledem na popsané okolnosti případu naprosto přiměřený. , adresa, 000 Kč, která byla nakonec zaplacena otci zemřelého, koresponduje tomu, že otci zemřel velmi mladý syn, navíc s ním také žil po určitou dobu ve společné domácnosti. Kromě uvedené nemajetkové újmy žalobkyně zaplatila pozůstalému otci částky, které uhradila pozůstalému otci částky, které zaplatil za vypravení pohřbu a za zajištění hrobového místa ve výši , částka, . Částky vyplacené bratrům zemřelého po , částka, a sestře zemřelého ve výši , částka, rovněž odpovídají příbuzenskému vztahu mezi zemřelým a uváděnými osobami, jejich vzájemně velmi těsnými kladnými vztahy a následkem, který na psychice úmrtí jejich mladého bratra zanechá, u sestry , jméno FO, je nepatrně vyšší částka odůvodněna tím, že spolu se zemřelým bratrem žila v podstatě celý život ve společné domácnosti, byla s ním v denním těsném kontaktu a měla v něm oporu i při péči o své nezletilé děti. Soud nakonec akceptoval i nárok na náhradu nemajetkové újmy za dušení útrapy synovců zemřelého, nezletilých , jméno FO, a , jméno FO, . V řízení bylo prokázáno, že zemřelý , jméno FO, se dětem své sestry často věnoval, učil je sportovat, zpívat a pomáhal jim při psaní domácích úkolů a sloužil jim jako jejich morální opora, bydlel s nimi ve společné domácnosti i ve společném pokoji. , adresa, 000 Kč vyplacená každému ze synovců odpovídá uvedeným skutečnosti o blízkém vztahu mezi děti a zemřelým strýcem i tomu, že se jednalo v rozhodné době o velmi malé děti ve věku 9 a 12 let a lez dovodit, že smrt blízké osoby může na nich zanechat psychické následky i na velmi dlouhou dobu.
76. Žalovaní namítali neobjektivitu dopisů, které jednotliví příbuzní vyhotovili pro žalobkyni, rovněž poukazovali na nesrovnalosti ve výpovědích svědků , jméno FO, a , jméno FO, , kteří u soudu vypovídali zcela odlišně o psychických útrapách nezletilých dětí po smrti zemřelého , jméno FO, . Poukazovali rovněž na to, že proti oběma rodičům dětí je vedeno a bylo v rozhodné době vedeno exekuční řízení, mohou být proto ve svých výpovědích vedeni snahou získat majetkových prospěch. Soud k těmto důkazům nakonec nepřihlížel, když podle jeho názoru jsou vyplacené částky zcela odpovídající i bez v dopisech popisovaných emocionálních projevů již jen na základě samotných zjištěných příbuzenských vztahů, blízkého osobního a citového vztahu k zemřelému, či nízkého věku pozůstalých. Soud nemohl akceptovat ani námitky žalovaných proti osobě svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , který pro žalobkyni prováděl místní šetření, soud nemohl akceptovat. Pokud tento svědek pro žalobkyni pracoval ve více případech, jak bylo namítáno, pak jistě neměl snahu vypracovat takovou zprávu, na základě které by žalobkyně musela platit co nejvyšší částky.
77. Náklady na právní zastoupení jednotlivých pozůstalých , tituly před jménem, , jméno FO, v řízení o jejich nárocích vůči ČKP ve výši , částka, za zastoupení bratra , jméno FO, , ve výši , částka, za zastoupení pozůstalé sestry , jméno FO, , ve výši , částka, za zastoupení otce , jméno FO, , ve výši , částka, za zastoupení pozůstalého synovce , jméno FO, , ve výši , částka, za zastoupení pozůstalého synovce , jméno FO, a ve výši , částka, za zastoupení pozůstalého bratra , jméno FO, odpovídají výši za zastoupení za udávané dva úkony právní služby, podle předložených výpisů z účtu žalobkyně byly tyto částky právnímu zástupci řádně vyplaceny.
78. Soud uložil žalovaným povinnost zaplatit částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku společně s úrokem z prodlení v zákonné výši vždy ode dne následujícího po poskytnutí částek jednotlivým poškozeným.
79. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud zavázal neúspěšné žalované k povinnosti zaplatit ruku společnou a nerozdílnou zcela procesně úspěšné žalobkyni částku , částka, . Tato částka zahrnuje 1/ náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , 2/ odměnu za právní zastoupení v celkové výši , částka, podle ustanovení § 7 advokátního tarifu č. 177/1996 Sb., která zahrnuje odměnu za 1 úkon ve výši , částka, (z punkta , částka, , za přípravu spojenou s převzetím zastoupení až v průběhu řízení), za 1 úkon ve výši , částka, (z punkta , částka, , za sepis rozšíření žaloby ze dne , datum, ) a za 11 úkonů po , částka, (z punkta , částka, , a to 1. za sepis rozšíření žaloby ze dne , datum, , 2. za sepis vyjádření k výzvě soudu ze dne , datum, , 3. za účast u jednání dne , datum, v rozsahu dvou úkonů, 4. sepis vyjádření ze dne , datum, , 5. účast u jednání dne , datum, v rozsahu čtyř úkonů a 5. za účast u jednání dne , datum, v rozsahu dvou úkonů), 3/ náhradu hotových výdajů podle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši , částka, , tj. za 13 provedených úkonů právní služby po , částka, , 4/ náhradu za promeškaný čas strávený při cestách zástupkyně žalobkyně z místa sídla její advokátní kanceláře v Praze do místa sídla soudu v , adresa, a zpět ke 3 popsaným jednáním v celkovém celkovém rozsahu 44 zameškaných půlhodin po , částka, , tj. celkem , částka, podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a/ advokátního tarifu, 5/ náhradu jízdních výdajů v celkové výši , částka, podle předložených dokladů o cestovném, a to k jednání dne 21. 3. 20023 ve výši , částka, , k jednání dne , datum, ve výši , částka, a k jednání dne , datum, ve výši , částka, a 6/ náhradu DPH ve výši , částka, , tj. 21% ze součtu uvedené odměny za zastupování a náhrad podle § 13 odst. 4 a podle § 14 odst. 1 advokátního tarifu, tj. z částky , částka, . Žádné mimořádné okolnosti, pro které by soud výjimečně nepřiznal úspěšné žalobkyni náhradu nákladů podle ustanovení § 150 o. s. ř., popř. podle ustanovení § 151 odst. 2 o. s. ř. soud v řízení nezjistil a ani nebyly tvrzeny.
80. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. soud uložil oběma žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně na nákladech řízení České republice částku , částka, na účet Okresního soudu v , adresa, do 3 dnů od právní moci rozsudku. Jde o náhradu svědečného , tituly před jménem, , jméno FO, , které soud zaplatil zálohově ze svých rozpočtových prostředků.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.