17 C 262/2021
č. j. 17 C 262/2021-25
V PLATNOSTICitované zákony (14)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 49 § 101 § 142 § 150 § 202
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 573 § 1879 § 1958 § 1959 § 2390 § 2395 § 2991
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 86
Plný text
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Trombikovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa proti žalovanému: celé jméno žalovaného , narozený dne datum trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč společně s úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od 13. 2. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení:</b> <b>- úroku z prodlení z částky 5 000 Kč ve výši 9,00 % ročně za dobu od 18. 12. 2018 do 12. 2. 2021,</b> <b>- úroku z prodlení z částky 5 000 Kč ve výši 0,75 % ročně za dobu od 13. 2. 2021 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 1. 4. 2021, domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 000 Kč společně s úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč ve výši 9,00 % ročně za dobu od 18. 12. 2018 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že danou pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 od původní věřitelské společnosti [právnická osoba], kdy tato společnost uzavřela dne 17. 9. 2018 se žalovaným distančním způsobem smlouvu o úvěru, na jejímž základě pak poskytla žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku nejpozději do 17. 12. 2018. Původní věřitelka poskytovala půjčky a spotřebitelské úvěry prostřednictvím své webové stránky www.crediton.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, potvrdil, že se seznámil se podmínkami smlouvy o půjčce a souhlasí s nimi, a poté zaslal žádost o poskytnutí úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr mu byla zaslána prostřednictvím internetových stránek smlouva o úvěru a až poté mu byly poskytnuty uvedené prostředky převodem na označený účet žalovaného č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. Při prověřování schopnosti splácet úvěr byl žalovaný lustrován v databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Žalovaný byl o úhradu dluhu opakovaně upomínán, naposledy předžalobní upomínkou advokáta ze dne 2. 2. 2021. Na úhradu dluhu nezaplatil žádnou částku.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba, výzva k vyjádření a všechny další soudní písemnosti byly žalovanému doručeny na adresu jeho trvalého bydliště v [adresa], kam mu soud doručil podle ustanovení § 49 odst. 4 o. s. ř. zásilku formou uložení zásilky na poště a následného vhození zásilky do poštovní domovní schránky. Fikce doručení nastala dne 16. 8. 2021.
3. K jednání, které bylo u zdejšího soudu nařízeno na den 23. 9. 2021, se zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Zástupce žalobkyně omluvil svoji neúčast dopisem ze dne 16. 9. 2021. Žalovaný se z neúčasti u jednání neomluvil, přestože byl řádně a včas předvolán, předvolání k jednání mu bylo doručeno současně se žalobou a výzvou k vyjádření dne 10. 9. 2021, kdy nastala fikce doručení podle ustanovení § 49 o. s. ř. Soud jednal ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, resp. zástupců, když v dané věci bylo možno jednat a posléze rozhodnout na základě dosavadního obsahu spisu.
4. Zástupce žalobkyně sice požádal v dopise ze dne 16. 9. 2021 o odročení jednání v případě, kdy žalovaný bude tvrdit nové skutečnosti, anebo by z jiného důvodu soud nemohl žalobě v plném rozsahu vyhovět, soud ale takto formulovanou žádost o odročení jednání za specifických podmínek neakceptoval. Žalobkyně je v daném případě po celou dobu soudního řízení zastoupena advokátem, který ji zastupuje i v mnoha jiných obdobných věcech nejen u zdejšího soudu, toto je skutečnost zdejšímu soudu známa z jeho úřední činnosti. Advokát zastupující žalobkyni by měl být schopen připravit znění žaloby tak, aby uplatněný nárok ze žalobních tvrzení logicky vyplýval a aby byl také podpořen dostatečnými důkazy. Práva znalý advokát si musel být vědom, že jeho žaloba není dostatečně prokazována doloženými listinami. Zástupce žalobkyně byl přesto soudem vyzván společně s předvoláním k jednání, aby nejpozději u jednání dne 23. 9. 2021 předložil soudu doklady, které prokazují skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného při uzavření smlouvy, a zejména doklady, které prokazují, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala a vyhodnocovala schopnost žalovaného dluh splácet. Zástupce žalobkyně na výzvu soudu žádným způsobem nereagoval, důvody tohoto svého postupu nesdělil. Za této situace soud nepovažoval za procesně přípustné, aby bylo jednání znovu odročeno za účelem předložení důkazů, k jejich předložení byla již jednou žalobkyně prostřednictvím svého advokáta marně vyzvána.
5. V daném řízení bylo prokázáno na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru bez uvedení data, že smlouva byla uzavřena mezi společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], a žalovaným [celé jméno žalovaného], jejím předmětem bylo poskytnutí peněžitých prostředků ve výši 5 000 Kč, s tím, že jde o zápůjčku. Doba trvání zápůjčky byla dohodnuta na 91 den. Úroky z úvěru nebyly dohodnuty, poplatek za poskytnutí úvěru nebyl sjednán. Splácení úvěru mělo probíhat, podle předloženého dokladu„ Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“, ve 3 měsíčních splátkách po 1 666,67 Kč počínaje dnem 17. 10. 2018 a konče dne 17. 12. 2018 Dohoda ani„ formulář“ nejsou podepsány klientem, neobsahují žádné prohlášení o tom, že by mu prostředky byly skutečně předány. Nebylo žádným způsobem prokázáno, jakým způsobem byla ověřována totožnost žalovaného při uzavření smlouvy; ze strany žalovaného zde nebyla žádná aktivní činnost, např. verifikační platba uhrazená na účet věřitelky ani zaslání fotokopie osobních dokladů či výpisu z bankovního účtu. Není tedy zřejmé, kdo jednal s věřitelskou společností, zda to byl skutečně žalovaný a zda s původní věřitelkou někdo vůbec o takové smlouvě jednal.
6. Dále bylo v řízení prokázáno na základě sdělení [právnická osoba] ze dne 5. 8. 2021, že je žalovaný jediným majitel i disponentem účtu č. [bankovní účet] a dne 17. 9. 2018 byla na tento účet připsána částka 5 000 Kč od [právnická osoba] [anonymizováno] pod variabilním symbolem [číslo].
7. Podle obsahu podacího lístku ze dne 2. 2. 2021 byla na úředně evidovanou adresu žalovaného v [adresa] odeslána doporučená zásilka obsahující předžalobní výzvu žalobkyně a oznámení postupitele o postoupení pohledávky.
8. V řízení bylo nakonec prokázáno na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021, že žalobkyně nabyla v řízení uplatněnou pohledávku od původní věřitelské společnosti [právnická osoba]
9. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti.
10. Aktivní legitimace žalobkyně ve smyslu ustanovení § 1879 občanského zákoníku v tomto řízení vyplývá z písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021, na základě které žalobkyně nabyla v řízení uplatněnou pohledávku od původní věřitelské společnosti [právnická osoba] V řízení naopak nebylo prokázáno uzavření řádné smlouvy o úvěru, resp. o zápůjčce mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, když předložené listiny neobsahují podpis žalovaného, žalobkyně ani neprokázala, že by totožnost žalovaného při sjednávání smlouvy byla řádně ověřena a že by se jednalo o skutečný projev vůle žalovaného. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet částku 5 000 Kč. Za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření platné smlouvy o úvěru nebo smlouvy o zápůjčce, je třeba převedení částky 5 000 Kč na bankovní účet žalovaného právně hodnotit jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně.
11. Nad rámec výše uvedeného je nutno uvést, že žalobkyně ani po výzvě soudu nepředložila soudu žádné doklady o tom, jakým způsobem zjišťovala a jakým způsobem vyhodnocovala tzv. úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, podle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby s úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvních povinností věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Z výše uvedeného vyplývá, že uzavřenou smlouvu o úvěru, která je ve skutečnosti smlouvou o zápůjčce, by soud vyhodnotil jako neplatnou, i kdyby byla prokázána vůle žalovaného takovou smlouvu uzavřít.
12. Soud tedy žalobě vyhověl z titulu vydání bezdůvodného obohacení co do částky 5 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky v sazbě platné k prvnímu dni prokázaného prodlení, tj. od 13. 2. 2021 do zaplacení.
13. Žalovaný byl prokazatelně požádán o vydání bezdůvodného obohacení v předžalobní upomínce ze dne 2. 2. 2021 (ačkoliv se nejednalo o výzvu k vydání bezdůvodného obohacení, ale o předžalobní upomínku k úhradě dluhu ze smlouvy úvěru), která byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. Při nedostatku dokladu o doručení soud vycházel z obsahu ustanovení § 573 občanského zákoníku, podle kterého se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, tj. 5. 2. 2021. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Pojem„ bez zbytečného odkladu“ občanský zákoník v žádném ze svých ustanovení nespecifikuje. V ustanovení § 1959 písm. e) občanského zákoníku je specifikován pojem„ ihned“ jako doba zpravidla„ do pěti dnů“ a podle komentáře k zákonu doba„ bez zbytečného odkladu“ má být vykládána jako doba delší, tj. asi 7 – 10 dnů. V daném případě se soud kloní k názoru, že by měl žalovaný platit do 7 dnů od doručení výzvy, a to s ohledem na nevysokou částku dluhu, a také s ohledem na to, že v případě platnosti ujednané smlouvy by splatnost dluhu nastala již dávno a žalovaný o tomto svém dluhu a povinnosti jej uhradit nepochybně věděl. Doba 7 dnů od doručení výzvy tedy nastala dne 12. 2. 2021 a žalovaný je v prodlení od následujícího dne 13. 2. 2021. Od tohoto dne je žalovaný povinen platit úrok z prodlení v tehdy platné výši 8,25 % ročně.
14. Pokud žalobkyně požadovala úhradu úroku z prodlení již ode dne 18. 12. 2018, byl její požadavek co do období od 18. 12. 2018 do 12. 2. 2021 jako nedůvodný podle argumentů uvedených v předchozím odstavci zamítnut. Také pro období od 13. 2. 2021 byl zamítnut úrok ve výši 0,75 % ročně, když na rozdíl od požadovaných 9,00 % ročně činil v rozhodném období úrok z prodlení podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. pouze 8,25 % ročně.
15. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni, která měla v řízení větší procesní úspěch, částku 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. V daném řízení byl procesní neúspěch žalobkyně pouze minimální a představuje jen část požadovaných úroků z prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů v plné výši. Tato částka zahrnuje 1/ náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, 2/ odměnu za právní zastoupení v celkové výši 600 Kč, a to po 200 Kč (1. příprava spojená s převzetím zastoupení, 2. sepis předžalobní výzvy a 3. sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění, 3/ paušální náhradu hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 citované vyhlášky, tj. ve výši 3x 100 Kč za každý z výše popsaných úkonů zastoupení, a 4/ náhradu DPH ve výši 189 Kč, tato částka představuje 21 % z částky 900 Kč (představující součet shora uvedené odměny a náhrady hotových výdajů advokáta). V řízení nebyly zjištěny, ale ani tvrzeny žádné mimořádné okolnosti, pro které by soud výjimečně nepřiznal ve smyslu § 150 o. s. ř. procesně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný byl v souladu s § 142a o. s. ř. o úhradu dluhu před podáním žaloby písemně upomínán. Zásilka žalobkyně obsahující předžalobní výzvu ze dne 2. 2. 2021 byla žalovanému doručována poštou na adresu, kterou uvedl ve svých dokladech u žalobkyně a která je také adresou trvalého pobytu žalovaného. Žaloba podaná žalobkyní je typicky tzv. formulářová, žalobkyně podává ve shodném formátu ke zdejšímu několik desítek žalob ročně, drobné změny v textu týkající se označení osob a výše dluhu mohou být jistě provedeny za pomocí jednoduchého softwaru. Z těchto důvodů soud přiznal advokátovi žalobkyně odměnu ve snížené výši podle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.